Dodatečné tepelné izolace soklu u nepodsklepených budov

Zateplení základů a soklu je důležitým krokem, který bychom při zateplování domu neměli podcenit. Sokl je nedílnou součástí každé stavby a zároveň místem, kde se obvodové stěny napojují na terén.

Na oblast soklu působí zpravidla intenzivnější povětrnostní vlivy než na jiné části fasády. Musí dlouhodobě odolávat mechanickému zatížení, vlhkosti (vzlínající i odstřikující voda), mrazu a cyklickému promrzání, chemickému působení solí a opotřebení při čištění.

Zateplení je potřeba zejména ze dvou důvodů: aby nedocházelo k promrzání základů a tvorbě koutových plísní. Tepelně neizolovaná soklová oblast patří mezi detaily stavby, kudy nám teplo z objektu často výrazně uniká. Zároveň tak hrozí podchlazení vnitřního koutu stěny s možností kondenzace a růstu plísní.

V posledních desetiletích se naštěstí i tyto části stavby staly dalším místem, kterému je věnována pozornost i během zateplování.

Výběr materiálů pro zateplení soklu

Nároky na zateplení soklu a spodní části domu se liší od nadzemní izolace. Spodní část domu je místo, kde na izolaci působí velký tlak konstrukce i okolní zeminy společně s vodou. Nutnou vlastností takové izolace je proto ještě vyšší mechanická odolnost a nenasákavost.

Čtěte také: Jak správně zateplit betonový věnec?

Pro zateplení soklu splňují náročné požadavky pouze polystyrenové izolanty XPS (extrudovaný polystyren), nebo EPS desky Perimetr (hodnoty tepelné izolace λD = 0,032-0,033 W/mK.). Desky pěnového polystyrenu s minimální nasákavostí, vysokou pevností v tlaku, mrazuvzdorné. Isover EPS Sokl 3000 se na rozdíl od klasického pěnového polystyrenu neřeže do bloků, ale vyrábí se litím do forem. To deskám propůjčuje mimořádné vlastnosti. Speciální typ EPS desek napěňovaných do forem pro náročné tepelné izolace konstrukcí v přímém styku s vlhkostí.

V současnosti nejlepší lambda na trhu mezi materiály pro oblast soklu se pohybuje kolem hodnoty λD = 0,029 W/m·K (např. desky ISOVER EPS GroundProtect 29). Aby ovšem sebelepší deska dostála svých parametrů, musí být osazena správně a ve správné skladbě.

Dnes již většina firem ví, že minerální izolace (MW) ani klasický polystyren (EPS) vhodný na sokl z důvodu jejich vyšších nasákavostí není, a správně dávají přednost extrudovanému (XPS) či perimetrickému typu polystyrenu (EPS-P).

Soklové typy EPS či XPS totiž na svém povrchu mají speciální strukturu, která zvyšuje přilnavost lepidla k vlastnímu izolantu. Díky této vyšší adhezivitě může tepelná izolace lehce udržet i těžký obklad soklu, který se zde také často používá. Běžný fasádní polystyren nese jen malou, a tedy lehkou vrstvu omítky, ale na sokl se často používají obklady z kamene či keramiky, které mají hmotnosti daleko vyšší.

Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy.

Čtěte také: Dodatečné zateplování budov jako klíč k úsporám

Správný postup zateplení a nejčastější chyby

Hloubka a tloušťka izolace

Hloubka zateplení by měla být v ideálním případě 80 cm pod budoucím terénem. V případě jílového podloží je vhodné zateplení provést hlouběji. Izolace se na sokl lepí až do úrovně nezámrzné hloubky (cca 80 cm pod zemí).

Tloušťka této izolace se navrhuje zpravidla o 2 až 3 cm menší, než je síla horního zateplovacího systému. Neměla by však být menší než 10 cm. Obvykle je soklový polystyren tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku.

Čtvrtou nejčastější chybou je malá tloušťka tepelné izolace použité na zateplení soklu. Aktuálně odpovídá cca 100-120 mm jako minimum. Volba 30 mm je opravdu nedostatečná. Dnes již prakticky všichni výrobci zateplovacích systémů mají certifikované systémy pro řešení dodatečného zateplení na již stávající zateplení, zkráceně ETICS na ETICS.

Příprava povrchu a lepení

Povrch, na který lepíme izolační desky, je nutné očistit a maximálně zbavit prachu. V případě horší soudržnosti povrchu nám může pomoci i penetrace. Pro lepení jsou dobré zkušenosti s klasickými lepidly i PUR pěnami.

Izolační desky se při zateplování základů (pozemní části) nijak nekotví, ani je není nutné povrchově upravovat. Stačí je později pouze zahrnout štěrkem nebo zeminou.

Čtěte také: Jak zateplit starou střechu

Desky můžeme ovšem kotvit v nadzemní části, ovšem zpravidla ve výšce 30 cm nad povrchem, kde většinou končí hydroizolace. Jinak by mohlo dojít k jejímu porušení a tím pádem znehodnocení funkčnosti. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami.

Ochrana a další detaily

Vhodné je například doplnit před izolační desky nopovou fólii a poté provést terénní úpravy kolem domu. Vnější stranu tepelněizolačních desek soklu je žádoucí oddělit pod úrovní okapového chodníku separační nopovou PE folií od zásypu výkopu. Nopová fólie by měla přesahovat terén o 1 cm.

Zásyp je ideální z hrubého, avšak čistého štěrku bez prachových příměsí. Dno výkopu je přitom vhodné odvodnit drenáží s vyspárovaným dnem. Drenáž je nutná obzvláště tehdy, pokud máme dno výkopu zatěsněné, ať už záměrně, aby se voda nesplavovala pod základovou spáru, nebo je přirozeně nepropustné kvůli jílovému podloží. Pokud provedeme taková opatření, nemusíme již betonový základ izolovat svislým asfaltovým pásem. Ideální je vodu od stavby odvádět, ne ji u její paty hromadit. Okapový chodník proto musíme vždy spádovat od domu. Pokud však vybudujeme výše popsanou drenáž, můžeme kolem domu použít i oblázkový obsyp.

Omítku je rozumné provést pod navazující terén či okapový chodníček tak hluboko, aby i případné sedání terénu neobnažilo spodní okraj omítky. Vyztužování ale provádíme hlouběji, tj. min. 300 mm pod terén, protože v této hloubce se vyskytují hlodavci, popřípadě kolonie mravenců, kteří by si v případě obnaženého polystyrenu v něm moc rádi udělali cestičky a spokojeně zahnízdili.

Chyby při zateplení soklu

• Nevhodný typ použitého materiálu: Nejčastější chyba, se kterou se lze v praxi setkat, je nevhodný typ použitého materiálu na zateplení soklu.
• Opomenutí zateplení i pod vytápěnou část stavby: Druhá nejčastější chyba je opomenutí provést zateplení i pod vytápěnou část stavby. Když někdo zateplí jen část střechy a zbytek nikoliv, tak by se tomu každý podivil, ale když někdo zateplí jen část stěny, tak se nad tím nikdo nepozastavuje, a to je bohužel velká chyba. Řešením problému je doplnit chybějící zateplení soklové části a ideálně pokračovat se zateplením až 800 mm pod úroveň okolního terénu.
• Ukončení soklu přímo na terénu: Třetí nejčastější chybou je ukončení soklu přímo na terénu. Zateplení soklu je zde sice provedeno, ale stále s tepelným mostem.
• Malá tloušťka tepelné izolace: Čtvrtou nejčastější chybou je malá tloušťka tepelné izolace použité na zateplení soklu.
• Nekvalitně odvedená práce: Pátou chybou je nekvalitně odvedená práce, od volby nekvalitních materiálů, přes nedodržení technologických předpisů až po nedořešení některých detailů. Většině z těchto problémů by se dalo zabránit, kdyby se na stavbě objevil kvalitní stavební dozor a nenechal připustit tato pochybení.

Sokl a tepelné mosty

Tepelně neizolovaná soklová oblast patří mezi detaily stavby, kudy nám teplo z objektu často výrazně uniká. Zateplení základů zamezuje promrznutí základů a části terénu pod domem. Snižuje tepelné ztráty, zabraňuje kondenzaci vlhkosti i jejímu transportu mezi základy a zdivo a prodlouží životnost zdiva a spodních částí stavby. Umožní plynulou návaznost podzemního a nadzemního izolačního systému.

Mezi poměrně časté dotazy patří, zdali se mezi sokl a zbytek zateplení stěny používá hliníková soklová lišta. Rozhodně NE. Hliník patří k nejlepším tepelně vodivým materiálům, a tak by zde lišta vytvářela zcela zbytečný tepelným most, což je jasně zřetelné z termosnímků. Hliníkové zakládací lišty mezi sokl a zateplení stěny rozhodně nepatří, protože vytvářejí zbytečný tepelný most.

Při stejné šířce zateplení soklové části domu a fasády nemusíme následně používat zakládací profily. Založení fasádního zateplení lze použít přímo na dokončeném soklu. Pokud se budeme dále zabývat termovizním snímkováním spodní části staveb, poté zjistíme, že nezateplený sokl „svítí“ na stavbě rodinného domu i na stavbě nevytápěného zahradního domu.

Z vypočtených dat se pro hodnocení průběhu teplot využívalo období druhého roku. Z nich je patrné, že teplotní pole pod budovou je v obou případech velmi podobné. U nezatepleného soklu dochází k prochládání konstrukce základů z vnější strany, naproti tomu u zatepleného soklu je vidět jasný vliv izolantu, který prochládání konstrukce brání.

Z výsledků vyplývá, že při zatepleném soklu je tepelný tok konstrukcí podlahy 3× menší! Z ekonomického hlediska se zateplení soklu nemusí vůbec vyplatit (prostá návratnost investice do extrudovaného polystyrenu je více než 30 let).

Avšak v obou případech je tepelný tok velmi nízký! To má velkou spojitost se zavedením reálných klimatických dat. V případě běžně používaných výpočtů metodikou ČSN EN ISO 13370 s využitím současně používaných klimatických dat (měsíční výpočet) v tepelnětechnických výpočtech může vést k velkým rozdílům velikosti tepelného toku podlahou. Povrchové teploty vnitřního koutu jsou dostatečně vysoké.

Další podstatnou věcí je to, že nemá smysl do podlahy používat masivní tloušťku zateplení, neboť tepelný tok do konstrukce podlahy je malý. Zvyšování tloušťky tepelného izolantu stavbu prodražuje nejen samotnou investicí do potřebného objemu izolantu, ale i vícenáklady na ostatní konstrukce, kdy je nutné splnit např. požadavek na světlou výšku místností.

Pozitivní přínos v případě zateplení soklu můžeme nalézt v použití výrazně menší tloušťky zateplení ve skladbě podlahy. Nemá smysl kombinovat zateplení soklu s velkou tloušťkou (> 140 mm EPS) izolantu ve skladbě podlahy i pro nízkoenergetické domy.

U jednovrstvých zděných konstrukcí, které vyhovují doporučeným požadavkům na U podle ČSN 73 0540-2, je možné bez problémů provést detail soklu bez zateplení. U zděných konstrukcí se zdicími prvky s vysokou tepelnou vodivostí (beton, vápenopísek) je nutné samotné zdivo zateplit včetně soklu, aby nedošlo k prochládání konstrukce i na straně interiéru.

Tepelná izolace základové desky je nezbytná pro zamezení tepelných ztrát. Izolace se v tomto případě instaluje i pod úroveň nezámrzné hloubky. Musí odolávat nejen vlhkosti, ale také tlaku zeminy. Soklem rozumíme jak detail nad terénem, tak každý soklík, kde nám na stěnu odstřikuje dešťová voda, tj. nad balkony, markýzami, terasami atp. Pod základovou deskou najednou máme teploty výrazně vyšší, než se kterými výpočtové programy standardně počítají a tepelné ztráty jsou tak kvalitním zateplením soklu i pod podlahou zásadně redukovány. Tak zateplení soklu šetří energii dokonce dvakrát, tj. jak stěnou, tak i podlahou.

Základy, suterén a sokl patří k místům, kudy může unikat nemalá část tepla. Navíc jde o velmi namáhané a exponované části stavby. Zateplení soklu je plnohodnotnou součástí energeticky úsporné stavby. Správně zateplený sokl zcela zásadně redukuje tepelné ztráty podlahové konstrukce u rekonstrukcí, kde běžně není možno umístit dostatek tepelné izolace.

Fáze stavby a řešení zateplení

Měli bychom mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén.

V případě jakýchkoliv nejasností spojených s montáží soklového a základového zateplení, pracovním postupem apod. máme v podstatě tři možnosti na koho se obrátit.

Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži.

tags: #provedeni #dodatecne #tepelne #izolace #soklu #u

Oblíbené příspěvky:

• Asfaltový šindel Tábor: Kompletní průvodce
• Přečtěte si o kotvení do dutinových konstrukcí
• Prkenná podlaha v podkroví
• Detaily o XPS izolaci kolem oken
• Vše o přechodových narážecích lištách 80 mm