Jak nejlépe dodatečně zateplit šikmé střechy

Zateplení šikmé střechy je jednou z nejvýznamnějších investic do energetické efektivity domu, protože právě nesprávně zateplená střecha může být příčinou tepelných ztrát až na úrovni 25-30 %.

Zateplení šikmé střechy s sebou přináší svá specifika, která se liší od zateplování dokonale svislých nebo horizontálních konstrukcí, resp. plochých střech. Dnes se v České republice, ale i v dalších evropských zemích, řeší rapidní zvyšování cen za energie. Proto se lidé snaží najít alternativní možnosti, které by jim ušetřily peníze. Jednou z nejschůdnějších a nejrychlejších cest je zateplení střechy, fasády a oken.

Důležité aspekty zateplení šikmé střechy

Regulace vlhkosti

Hlavním faktorem, kterému je třeba věnovat pozornost, je regulace vlhkosti. Netěsnosti v parozábraně způsobují proudění teplého vlhkého vzduchu do konstrukce, kde kondenzuje. Nejrizikovější jsou místa, kde se parozábrana napojuje na zdivo, prostupy izolací a další detaily.

Dostatečné odvětrání

Dalším problémem při zateplování šikmé střechy je zajištění dostatečného odvětrání střešního pláště. Nesprávně navržený odvětrávací systém způsobuje hromadění vlhkosti, což následně nevyhnutelně vede k degradaci dřevěných prvků krovu a ke snižování tepelně izolačních vlastností materiálu. Zjednodušeně: každá střecha musí mít jasně definovanou cestu, kudy vlhkost odchází.

Součinitel prostupu tepla

U obytného podkroví dnes standardně míříte na součinitel prostupu tepla kolem 0,15 W/m²K nebo lepší. Tomu odpovídá tloušťka izolace zhruba 260 až 400 mm podle systému. Pokud nejste spokojeni s energetickou efektivitou vašeho domu, je na místě zvážit dodatečné zateplení šikmé střechy.

Čtěte také: jak správně sušit omítky

Možnosti zateplení šikmé střechy

Pokud plánujete zateplit šikmou střechu v podkroví, pak se musíte rozhodnout, jestli střechu zaizolovat nad krokvemi nebo mezi a pod krokvemi. S tím souvisí i volba vhodného izolačního materiálu. Poté vás čeká rozhodnutí, zda bude izolace realizována mezi, pod nebo nad krokvemi, případně jejich kombinací.

Dodatečné zateplení bez sundání krytiny (mezi a pod krokvemi)

Dodatečné zateplení střechy a podkroví je takové zateplení, které se provádí bez nutnosti sundání střešní krytiny. Jedná se o zateplování střechy mezi a pod krokvemi. Tyto postupy se využívají u novostaveb, pokud se na izolaci zapomnělo, například na zateplování střechy nad krokvemi, nebo v případě starších, ale plně funkčních střešních krytin. Pokud je tedy vaše střecha v dobrém stavu, jsou tyto postupy ideální pro vás.

Mezikrokevní zateplení

Mezikrokevní zateplení se využívá v případě, že neplánujete obývat podkroví. Izolace se klade mezi krokve v dostatečné vrstvě. První vrstva izolace patří mezi krokve. Můžete využít jak skelné (Isover Unirol Plus, Isover Unirol Profi) tak čedičové (Isover Orsik, Isover Uni) desky. Minerální vata v pásech nebo deskách, případně foukaná izolace. Mezi krokve se nejčastěji vkládají pásy vaty. Lze použít také PIR desky nebo foukanou izolaci. Je třeba utěsnit místa mezi trámy, aby se předešlo vzniku tepelných mostů. Tato technika může být u některých střech nedostatečnou izolací. Výhodou izolace mezi trámy je možnost zateplení střechy svépomocí v závislosti na zvolené formě izolačního materiálu.

Pokud využijete místo pouze mezi krokvemi, tedy typicky 16 až 20 centimetrů, většinou nedosáhnete na požadovaný součinitel prostupu tepla. Navíc samotné trámy mají menší tepelný odpor než vata. Proto se doporučuje přidat další vrstva, kolmo na první část izolace, která zároveň překryje konstrukci.

Podkrokevní zateplení

Podkrokevní zateplení se používá v případě již existujícího mezikrokevního zateplení. Podkrokevní izolace je tedy dodatečný krok, který se používá, jestliže chcete zvětšit vrstvu izolace. Dodatečná izolace pod parobrzdou je vhodná, abyste díky ní zajistili správnou polohu parobrzdy vůči interiéru a exteriéru. Ta se řídí pravidlem 5:1 = poměr tlouštěk vrstev izolace nad ku pod parobrzdou.

Čtěte také: Jak správně zateplit betonový věnec?

Pokud byste použili pouze izolaci pod krokve, vznikla by dutina, kvůli které by došlo ke vzniku tepelných mostů. Podkrokevní zateplení se používá, pokud není stávající zateplení dostačující nebo pokud chcete ze svého podkroví vytvořit obyvatelný prostor. Pokud máte položenou již starší mezikrokevní izolaci a chtěli byste na ni aplikovat další vrstvu podkrokevní izolace, je nutné stávající vrstvu zkontrolovat. Starší izolace mohou být porušené, navlhlé nebo napadené dřevokazným hmyzem. Tím by znehodnotily novou vrstvu izolace.

V tomto případě se izolace, primárně minerální vata, foukaná izolace nebo PIR desky, vkládá mezi krokve. „Izolace tak kopíruje rozměry trámu. V některých případech to nemusí stačit. Navíc tepelný odpor dřevěných prvků je nižší než u izolačního materiálu. Proto je dobré ještě přidat jednu vrstvu zevnitř, kolmo na krokve,“ říká technolog KM Beta Jakub Hemza.

Druhá vrstva je opět tvořena minerální izolací. POZOR: Pokud by tloušťka izolace byla menší, stavba nesplní požadované normy a zároveň poruší vyhlášku o hospodaření s energiemi.

Nadkrokevní izolace

Nadkrokevní izolace je ideální v případě kompletní rekonstrukce střechy, a to včetně výměny střešní krytiny. Umožní využít v maximální míře obytný prostor, protože izolace je umístěna nad trámy nesoucími střechu. Krokve tak zůstanou viditelné a mohou se tak stát ozdobou interiéru. Jako nadkrokevní izolant se použít minerální vata dodávaná v deskách nebo rolích. Další možností jsou PUR či PIR panely. V tomto případě se izolace dává nad krokve, čímž vzniká souvislá tepelná obálka bez přerušení. Většinou jde o systémové panely nebo PIR desky. Krokve navíc mohou zůstat přiznané v interiéru, což lze proměnit v estetický a funkční benefit. Z hlediska stavební fyziky jde o nejčistší řešení: eliminuje tepelné mosty, zajišťuje stabilní vnitřní prostředí a výrazně pomáhá i proti letnímu přehřívání.

Nevýhodou je zásah do celé střechy a vyšší investice. Ekonomicky dává smysl hlavně ve chvíli, kdy stejně plánujete výměnu krytiny nebo rekonstrukci krovu. Společnost Puren přišla s inovativním řešením pro dodatečné zateplení šikmých střech v rámci rekonstrukcí. Umožňuje pokládku izolace nad krokvemi samostatně nebo v kombinaci s minerální vatou mezi krokvemi.

Čtěte také: Dodatečné zateplování budov jako klíč k úsporám

Výběr vhodného izolačního materiálu

Výběr správného izolačního materiálu je rozhodující pro úspěch celého projektu zateplování. Každý materiál má své specifické vlastnosti, výhody a omezení. Typ střešní krytiny pochopitelně významně ovlivňuje, jaké zateplení střechy zvolit, a platí, že různé druhy střešních krytin vyžadují odlišný přístup k izolaci. Taškové krytiny mají vyšší akumulační schopnost, která pomáhá stabilizovat teplotu v podkroví. Zároveň však vyžadují robustnější konstrukci krovu kvůli vyšší hmotnosti, což může ovlivnit dostupný prostor pro izolaci.

Pojďme se podívat na nejčastěji používané izolační materiály:

Minerální vlna (skelná, kamenná)

• Minerální vlna patří při zateplování šikmých střech mezi stálice.
• Vykazuje výbornou propustnost vodních par, což je důležité pro správné fungování střešní konstrukce.
• Materiál je dostupný v různých formách, od měkkých rohoží přes polotuhé desky až po tvrdé izolační desky určené pro zateplení nad krokvemi.
• Je nehořlavá, vyrobená z přírodních surovin, zdravotně nezávadná a prodyšná, což zabraňuje vlhnutí a tvorbě plísní.
• Obrovskou výhodou je, že minerální vata dokonale pohlcuje venkovní hluk. Laboratorní měření prokázalo, že 26 cm minerální vlny izoluje zvukově lépe než stejně tlustá PUR pěna. Minerální izolace byla v testu o 14 dB lepší.
• Nevýhodou minerální vlny je její citlivost na vlhkost. Při navlhnutí výrazně klesá její tepelněizolační schopnost a může docházet k sesedání materiálu. Pružná minerální vlna vznikající mezery vyplní.

Polyuretanová pěna (PUR/PIR)

• Polyuretanová pěna je jedním z nejúčinnějších izolačních materiálů na trhu s koeficientem tepelné vodivosti λ = 0,020-0,028 W/mK.
• Polyuretanové desky jsou dostupné s různými typy povrchových úprav.
• Materiál vykazuje výbornou rozměrovou stálost a odolnost vůči vlhkosti.
• Instalace polyuretanových desek vyžaduje přesné zpracování spojů, které se utěsňují PUR lepidlem nebo speciální páskou.
• POZOR: PUR či PIR panely jsou hořlavé a mají špatné akustické vlastnosti. Hlavní nevýhodou PUR pěn je ale jejich hořlavost a toxicita vznikajícího kouře.
• Z pěny se po zaschnutí stane pevný, tvrdý a nepružný materiál. U dřevěných krovů to je problém, protože dřevo sesychá a mění svůj tvar. Ztvrdlá PUR pěna nikoli, takže mohou vznikat tepelné mosty a spárami unikat teplo.
• PUR pěnu musí navíc vždy aplikovat vyškolený pracovník za pomocí speciálního zařízení.

Expandovaný polystyren (EPS)

• Expandovaný polystyren (EPS) patří i v současnosti mezi nejrozšířenější izolační materiály díky své dostupnosti a příznivému poměru ceny a výkonu.
• EPS desky jsou lehké, snadno zpracovatelné a vykazují dobrou rozměrovou stálost.
• Materiál je odolný vůči vlhkosti a nízká nasákavost zajišťuje stabilní tepelněizolační vlastnosti i v náročných podmínkách.
• Omezením expandovaného polystyrenu je jeho relativně nižší maximální provozní teplota (okolo 70 °C), což může být problematické při aplikacích pod tmavými střešními krytinami.

Přírodní izolační materiály

• Přírodní izolační materiály zaznamenávají rostoucí zájem díky zvyšujícímu se environmentálnímu povědomí.
• Celulózové vločky se vyrábějí z recyklovaného papíru a vykazují koeficient tepelné vodivosti λ = 0,038-0,042 W/mK. Materiál se aplikuje vyfukováním do uzavřených prostorů, což zajišťuje výbornou kontinuitu izolační vrstvy.
• Dřevovláknité desky kombinují dobré tepelněizolační vlastnosti s vysokou difuzní propustností a tepelně-akumulační schopností.
• Ovčí vlna vyniká regulací vlhkosti a přirozenými antibakteriálními vlastnostmi.
• Nevýhodou přírodních materiálů jsou často vyšší náklady a potřeba specializované aplikace.

Foukaná izolace

• Zateplení foukanou izolací je velmi efektivní způsob zateplení.
• Izolaci je možné aplikovat i do výdutí, puklin anebo prasklin nejen ve dřevě.
• Zaručuje perfektní pokrytí všech potřebných míst, čímž zamezí vzniku tepelných mostů a zajistí tak ochranu pro celý prostor vaší střechy.
• Díky technice foukání je aplikace všech těchto materiálů velmi rychlá a bez dodatečného nepořádku.
• Zateplení foukanou izolací je skvělou volbou i v případě těžko přístupných prostor.

Důležité kroky při zateplování šikmé střechy

Kontrola stávajícího stavu

V první fázi je zapotřebí zjistit přesnou tloušťku stávající tepelné izolace a její aktuální stav, tedy to, jestli není vlhká nebo zda je dotlačena kolem krokví. V neposlední řadě je nutné ověřit, zda je ve spojích izolace slepená a vyvedena na prostupující konstrukce, tedy například stěny nebo okna.

Návrh tloušťky izolace

V dalším kroku dochází k návrhu tloušťky nové tepelné izolace, aby střecha splňovala stanovené normové hodnoty dle ČSN 730540 - Tepelná ochrana budov. Návrh je v kompetenci projektantů nebo dodavatelů tepelné izolace PIR. Třetím krokem obnáší řešení detailů souvisejících s dodatečným zateplením, například řešení okapů, komínu, střešních oken, vikýřů nebo štítů.

Příprava pro nadkrokevní zateplení s PIR deskami Puren

Společnost Puren svým zákazníkům při rekonstrukci střechy s minerální vatou nabízí kombinaci - PIR desku puren® Plus s integrovanou DHV (pojistná hydroizolace), se spojem na P+D, jež se pokládá přímo na krokve nebo na stávající bednění.

„Vzhledem k rozměrům PIR desek opatřených integrovanou DHV (pojistnou hydroizolací) se samolepicími přesahy trvá pokládka sedlové střechy o ploše cca 100 - 150 m² zhruba dva dny a to včetně řešení u hřebene, střešních oken, komínu a podobně. Nejdříve se položí čtyři řady desek, které se slepí ve spojích. Potom se provede kotvení přes podtěsněnou kontralať dlouhou 4 m kolmými vruty na začátku a na konci. Po kompletním položení PIR desek se provede dokotvení šikmými a kolmými vruty dle kotevního plánu,“ popisuje proces realizace zateplení Ing.

Důležitou součástí předrealizačních příprav je rovněž statický návrh kotvení střešního pláště. Ten provádí dodavatel PIR izolací anebo statik. Kotvení střešního pláště se provádí pomocí vrutů, které se umisťují přes podtěsněné kontralatě pod úhlem 60° (65°) nebo 90°.

Zateplení střechy s plechovou krytinou

Realizace zateplení šikmé střechy s plechovou krytinou vyžaduje precizní přístup zohledňující specifika tohoto typu krytiny, ale není třeba se ničeho obávat, při troše snahy lze dosáhnout vynikajících výsledků.

1. Plechová krytina se vizuálně zkontroluje, dotáhnou se uvolněné šrouby a zkontroluje se pojistná fólie pod krytinou. Pokud je fólie stará nebo poškozená, vymění se za novou difuzní fólii s vysokou odolností proti UV záření.
2. Dalším krokem je vytvoření větrací mezery. Od fólie směrem dolů se ponechá volný prostor alespoň 50 mm po celé délce krokve.
3. Třetím krokem je ukládání izolace mezi krokve. Do mezer mezi krokvemi se vloží minerální vlna λ = 0,035 W/m·K o tloušťce 160 mm. Vlna se řeže o 10-15 mm širší, než je mezera, aby držela bez spár. POZOR: Neřežte izolaci na stejně velké kusy. Mezery mezi krokvemi většinou nebývají stejně velké, proto předpřipravené kusy nařezané izolace by nemusely sedět. Počet balení je nutné vždy vypočítat podle konkrétního výrobce a produktu. Na plochu 80 m² je potřeba přibližně 13 balení minerální vlny (balení 6,48 m²).
4. Nejdůležitějším krokem je montáž podkrokevní vrstvy a parozábrany. Na spodní hranu krokví se kolmo připevní dřevěný rošt z latí 40 × 50 mm a mezi ně se vloží druhá vrstva minerální vlny o tloušťce 50 mm, čímž se eliminuje prostup tepla přes krokve. Na rošt se ze strany interiéru připevní parotěsná fólie s hodnotou Sd ≥ 100 m.
5. Na připravený rošt se následně upevní 12,5mm sádrokartonové desky, které se šroubují s rozestupem 250 mm. Spoje se vyztuží páskou a zatmelí, povrch se přebrousí a vymalují.
6. Na závěr je nutné zkontrolovat funkčnost odvětrání - u okapu se ponechá volný nasávací otvor a v hřebeni se zajistí odvod vzduchu pomocí odvětrávacích prvků.

Aplikace parobrzdy/parozábrany

Izolace se následně překryje parobrzdou. Parozábrana je stejně důležitá jako samotná izolace. Pokud by docházelo ke dlouhodobě ke kondenzaci, bude do mít tři efekty - omezení izolačního účinku, vznik nepříznivých podmínek pro dřevěné prvky a vznik plísní. Parozábrana se umisťuje na teplou stranu, tedy z interiéru, hned pod finální vrstvu. Využít můžete například Isover Vario® KM Duplex UV nebo Isover Vario XtraSafe, které se na dřevěnou konstrukci přichytí díky přilnavému rounu, čímž se nám ulehčí práce. POZOR: U parobrzdy musíte dávat velký pozor na její protržení. Jakákoliv nezalepená trhlina snižuje její funkčnost a propouští vlhkost do konstrukce.

Zajištění vzduchotěsnosti parobrzdy

Parobrzda se ke konstrukci přichycuje sponkami, čímž v ní vznikají malé dírky. Každou z nich zalepte páskou, stejně jako na sebe navazující pásy parobrzdy. Využít k tomu můžete například pásku Isover Vario XtraTape nebo Isover Vario KB 1. POZOR: Používejte pouze lepící pásky určené k lepení parobrzd. Pomocí tmelu Isover Vario XtraFit či Isover Vario® DoubleFit+ snadno napojíme parobrzdu Vario® na štítové konstrukce. Přesah fólie by měl být min. POZOR: Vždy aplikujte tmel v minimální tloušťce pěti milimetrů, aby nehrozilo popraskání spojů.

Po utěsnění všech spojů parobrzdy můžeme začít s montáží podkladního roštu pod parobrzdou. V praxi se lze setkat s případy, kdy je dodržena správná skladba, ale podcení se uchycení fólie. Ta musí mít pevný podklad. Stačí přibít pod krokve střešní latě.

Přehled izolačních materiálů

Tabulka přináší komplexní přehled důležitých vlastností nejpoužívanějších izolačních materiálů.

tags: #jak #nejlepe #dodatecne #zateplit #sikminy #strechy

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně položit zámkovou dlažbu
• více o luxusním roadsteru
• Vše o sádrokartonu pro suchou výstavbu
• Srovnání materiálů pro obývací stěny
• Jehlan pro děti: rozměry a využití