Komplexní návod na pokládání dlažby v interiéru
Pokládka dlažby je jedním z nejčastějších způsobů povrchové úpravy podlah v interiéru, zejména v koupelnách, kuchyních, toaletách a vstupních prostorech, kde se počítá s vyšší námahou, častějším ušpiněním nebo smáčením vodou. Dlaždice jsou nejen estetické, ale také praktické a s dobrou přípravou a trpělivostí je zvládnete položit i svépomocí.
Příprava před pokládkou dlažby
Každá pokládka dlažby má svoji přípravnou, realizační a dokončovací fázi. Před samotnou pokládkou bychom měli mít připravený plán, tedy zodpovězené otázky: “Co chceme položit, čím, kam, na co a jakým způsobem?”. Klíčová je kontrola a příprava podkladu, který musí být rovný.
Výběr dlažby a materiálů
- Dlažbu volíme v interiéru většinou pro koupelnu, toaletu, vstupní prostor a kuchyň. V dnešní době máme na výběr z opravdu velkého množství různých dlaždiček, jak na stěny, tak na podlahu.
- Obklad určený na podlahu můžete dokonce použít i na obložení stěny. Nikdy však nedávejte dlaždičky, určené pro stěny, na podlahu, nevydržely by pravidelnou zátěž.
- Při výběru berte v úvahu i povrchovou úpravu, nasákavost a hlavně oděruvzdornost. Z hlediska odolnosti se glazované dlaždice dělí do pěti tříd otěru.
- Pro místnosti s nízkým zatížením, jako například v koupelně, sáhněte minimálně po dlaždicích třídy otěruvzdornosti 3. Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa se hodí dlaždice třídy otěru 3 a 4. V extrémně namáhaných prostorech, jako je garáž, jsou ideální dlaždice s třídou otěruvzdornosti 5.
- Po výběru a nákupu správného typu dlažby vhodné do konkrétního prostoru - s rezervou +15 % vyměřené plochy - je třeba vybrat vhodné lepidlo a spárovací hmotu. K vypočtené celkové ploše přidejte ještě 10 % na ořez a zlomený materiál. Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy.
- Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem. Typ lepidla přizpůsobte podkladu - pro staré nebo problematické povrchy použijte silnější malty. Spárovací malta by měla odpovídat použitému lepidlu a pocházet ideálně od stejného výrobce.
- V místnostech vystavených vysoké vlhkosti (např. koupelna) se doporučuje zajistit vhodné větrání. Pro kuchyně a koupelny stojí za výběr spárovací hmota, která chrání před tvorbou hub a plísně.
- Pro obtížná místa, jako jsou rohy a úhly, místa vystavená vlhkosti, se doporučuje použít sanitární silikon, který je k dispozici v široké škále barev (což usnadňuje přizpůsobení použité spárovací hmotě).
Příprava podkladu
Kvalita podkladu rozhoduje o úspěchu celé pokládky. Na znečištěném a drolícím se povrchu nebude dlažba dobře držet. Jednotlivé dlaždičky by se rychle začaly uvolňovat a celá dlažba by se tak znehodnotila. Pokud by se pokládala dlažba na nerovný povrch, bylo by to vidět. Rohy by mohly dokonce vyčnívat a způsobit úraz. Také po delším používání začne taková dlažba většinou praskat.
- Podlahu zbavte mastnoty a nečistot a pečlivě ji zametejte. Po kontrole rovinnosti stěn, oškrábání zbytků omítky a dalších nerovností, místnost vyluxujeme.
- Pokud obkládáte stávající povrch, stačí ho odmastit, očistit a zdrsnit bruskou nebo hrubozrnným brusným papírem. Před pokládkou terakoty na starý podklad stojí za to zkontrolovat, zda je stabilní. Při klepání by neměl vydávat dutý zvuk. Pokud se však části podlahy pohybují nebo štěpí, bude nutné je odstranit. Jednotlivé podlahové dlaždice by měly být odstraněny a místo po nich vyplněno cementovou maltou a kamenivem.
- Není-li podlaha rovná, naneste vyrovnávací maltu. Se složením a namícháním stěrky neexperimentujte, ale raději dodržte přesný postup uvedený výrobcem. Po kontrole použijte vodováhu. Mírný sklon podlahy je vhodný tam, kde potřebujete odvádět vodu do odtoku, tedy v případě dláždění sprchového koutu a podobných prostor.
- Na praskliny jsou šikovné sešívací sady s epoxidovou pryskyřicí. Praskliny vyfrézujte, vložte kovovou sponu a poté zalijte sešívací hmotou. Nezacelené praskliny by umožnily protečení stěrky a tím by se trhlina v podstatě zkopírovala do povrchu stěrky.
- Po úplném vyschnutí můžete začít s penetrací. K penetrování používáme hloubkovou penetraci, kterou ředíme maximálně v poměru 1:1. Aplikaci penetrace na stěny i podlahu provádíme válečkem a penetrujeme vždy takzvaně do kříže.
Tabulka: Typy stěrek pro vyrovnání podlahy
| Typ stěrky | Vlastnosti a použití | Rychlost tuhnutí |
|---|---|---|
| Samonivelační | Pro plošné vyrovnání, vytváří hladký povrch. | Standardní až rychlá (3 hodiny u rychle tuhnoucí) |
| Finální vyrovnávací | Pro dokončovací úpravy a drobné nerovnosti. | Standardní |
| Zpevňující | K přímému vyrovnání podkladu, zvyšuje pevnost. | Standardní |
| Cementová | Univerzální, vhodná pro většinu podkladů. | Standardní |
| Anhydritová | Pro vnitřní prostory, vyžaduje speciální penetraci. | Standardní |
| Disperzní | Flexibilní, vhodná na problematické podklady. | Standardní |
Hydroizolace
Dalším krokem přípravy povrchu před pokládkou dlažby je aplikace jednosložkového hydroizolačního nátěru a těsnících pásků do koutů. V místnostech vystavených vysoké vlhkosti (např. koupelny) je hydroizolace nezbytná.
Čtěte také: Průvodce světem dlažeb a obkladů
- Hydroizolační nátěr po otevření promícháme a štětcem aplikujeme na stěnu. Hydroizolaci nenanášíme přímo do koutů místností (přechod stěna/podlaha), ale vynecháme asi jeden centimetr na každou stranu.
- Po nanesení hydroizolačního nátěru vložíme do koutu připravenou těsnící pásku. Abychom mohli lépe těsnící pásek přehnout, nastřihneme ho do poloviny jeho šířky. Štětcem pak dotvarujeme roh i napojení na vrstvu hydroizolace.
- Po zaschnutí první vrstvy hydroizolace aplikujeme vrstvu druhou, abychom si pojistili její nepropustnost. V místě sprchového koutu aplikujeme hydroizolační nátěr do výšky přibližně dvou metrů, kolem vany stačí zhruba jeden metr.
Rozvržení dlažby a měření
Než začnete s prací, vytvořte předběžný návrh a přesně změřte plochu, kterou budete obkládat. Díky tomu snadno odhadnete potřebné množství materiálu i rezervu navíc. Pro lepší představu dlaždice rozložte přímo na podklad, zkontrolujte rozmístění, dostupné množství i šířku spár. Můžete si také nakreslit plán s rozmístěním dlaždic. Pomůže vám to také při výpočtu spotřeby spárovací hmoty, lepidla nebo vyrovnávací stěrky.
- Při pokládce na střih spotřebujete nejméně materiálu - stačí počítat s 5% rezervou.
- Pokud zvolíte pokládku na vazbu, připočítejte přibližně 10 %, a u diagonální pokládky (na koso) rovnou 15 %.
- K celkové ploše přidejte ještě asi 3 % na spáry.
- Způsob, jakým dlaždice položíte, ovlivní vzhled a charakter celého interiéru. Před samotnou pokládkou si dlaždice rozložte nanečisto - ověříte si tak výsledný efekt bez zbytečného plýtvání materiálem nebo času.
- Před zahájením pokládky dlažby si důkladně přeměříme celou místnost a spočítáme nutné dořezy. Dořezy se snažíme vždy směřovat do míst, která nejsou pohledová.
- Před lepením otevřete několik kartonů najednou a střídejte dlažby z různých balení. U dlažby s dekorem dřeva nebo kamene může být odstín v každém kartonu mírně odlišný.
Pokládka dlažby
Pokládání dlažby můžete provést i ručně, profesionální výsledek však zaručí vyrovnávací systém (spony a klínky). Ten dokáže čas pokládky podstatně zkrátit v porovnání s klasickým postupem pokládání. Není to však důvod ke zbytečnému spěchu - některé technologické časy pracovního postupu nemáme jak urychlit.
Postup pokládky
- Lepidlo si připravte předem a nechte uzrát podle návodu. Po době zrání se můžete pustit do pokládky připravené podlahy.
- Lepicí maltu naneste na připravený a suchý podklad pomocí špachtle vhodné pro daný typ malty. Pracujte po částech - vždy pokryjte maximálně 1 m² plochy.
- Při manipulaci s velkoformátovými obkládacími prvky doporučujeme používat přísavky. Během používání vyrovnávacího systému LEVELYS jednoznačně doporučujeme nanášet lepidlo hřebenem metodou floating&buttering - tedy na podklad i na dlaždici.
- Dlažbu pokládejte od protějšího rohu ke dveřím. První řada pokládaných dlaždic by se měla skládat z celých dlaždic a poslední řada by měla končit v jedné rovině s dveřmi.
- Při práci použijte vodováhu k ověření rovnosti a gumovou paličku k usazení dlaždic. Pro zachování správné vzdálenosti si pomáhejte křížovými vložkami (distanční křížky), které zasunuté mezi dlaždičkami můžete ponechat až do úplného zaschnutí lepidla.
- Průběžně odstraňujte přebytečné lepidlo, pokud se dostane na povrch obkladů.
- Pokládku dlaždic v koupelně je vhodné si rozdělit na dva dny. První den provést pokládku dlaždic ve 2/3 místnosti a následující den, když je již položená dlažba pochozí, provést dokončení pokládky.
Řezání dlaždic
Podélné i příčné řezy dlaždic provádíme na ruční řezačce. Při řezání koutů nebo potřebě drobného zbroušení dlažby, použijeme úhlovou brusku s diamantovým kotoučem. Drobné výřezy například pro vodovodní potrubí můžeme vylomit pomocí standardních štípacích kleští.
- Uspořádejte celé dlaždice na vnější rohy a řezané na vnitřní.
- U zárubní a vany používejte přesně ořezané kusy místo úzkých pásků.
- Dlaždice řezejte symetricky tak, aby okrajové měly alespoň polovinu šířky celé kachle.
- Řezané dlaždice a spodní řadu pokládejte až nakonec.
Spárování a finální úpravy
Po položení dlažby a vyschnutí lepidla nastupuje spárování. Dbejte vždy na vhodnou spárovací hmotu, výrobce a také normu určenou do místnosti nebo prostoru, kam dlažbu pokládáte.
Spárování
- Před aplikací spárovací hmoty vyčistíme spáry od zbytků lepidla a prachu.
- Spárovací hmotu je vhodné rozmíchávat ručně, vždy v čisté nádobě. Spárovací hmota schne obvykle 10 minut.
- Připravenou hmotu nanášejte pomocí gumové spárovací stěrky po celé ploše položené dlažby. Nanášejte diagonálně a opakovaně až do doby, než se vám podaří rovnoměrně vyplnit všechny spáry.
- Nenanášejte ji do rohů, ani do míst napojení dlažby a obkladů na stěnách. Tam budeme po dokončení celé koupelny aplikovat silikon ve stejné barvě, jako je spárovací hmota.
- Dlaždice vyplněné spárovací hmotou je třeba po několika minutách otřít vlhkou houbou nebo hadříkem. Po doschnutí spárovací hmoty je třeba položenou dlažbu vyčistit způsobem a prostředky vhodnými pro konkrétní typ dlažby.
- U přechodů do dalších místností nebo k jiným podlahovým krytinám doporučujeme dodržet dilatační spáru. Tato spára zamezuje styk různých materiálů, které by se časem třením o sebe mohly znehodnotit. Dilatační spáru, tedy volný prostor mezi jednotlivými podlahami, zakryjte přechodovými lištami. Ty jsou pro větší bezpečí a pohodlí zakulacené.
Zajímavosti a tipy
- V interiéru můžete použít i dlažbu vhodnou pro exteriér. Kritérium mrazuvzdornosti určuje schopnost nasáknout vodu, a to je praktické i v interiéru.
- Na trhu najdete i neglazovanou dlažbu, tu je potřeba ještě navíc povrchově upravit. Vrchní glazura určuje hodnotu otěruvzdornosti.
- Pokud je podklad, který bude pod dlažbou deformován, je vhodné použít speciální elastickou lepící maltu.
- Dlažbu do interiéru můžeme po zakoupení skladovat i venku, musíme však zabezpečit ochranu proti vlhkosti.
- Najmout si služby profesionála může být docela rozumné řešení, tato volba však dokáže novou podlahu v interiéru podstatně prodražit. Když si na svépomocnou pokládku troufnete a budete precizně dodržovat správný pracovní postup, výsledek může být pozitivním překvapením.
Čtěte také: Průvodce odstraněním lepidla z dlažby
Čtěte také: průvodce výběrem dlažby
tags: #davani #dlazby #v #pokoji #navod

