Degradace OSB desek v exteriéru a možnosti jejich ochrany

OSB desky (Oriented Strand Board) jsou vícevrstvé desky vyráběné z plochých třísek smrkového nebo borovicového dřeva, které jsou plošně lisované. Třísky jsou na povrchu orientované v jednom směru, ve středu jsou zpravidla orientované kolmo na vnější lamely nebo náhodně. Ke spojení třísek je užito umělé (melamin-formaldehydové) pryskyřice, nebo modernější polyuretanové pryskyřice zcela bez formaldehydu. Díky křížovému uspořádání dřevěných vláken ve vrstvách mají OSB desky vysokou pevnost a stabilitu, takže jsou odolné proti deformacím a částečně i proti různým povětrnostním vlivům.

OSB desky mají širokou škálu použití jak v interiéru, tak v exteriéru. Dají se dobře opracovávat, podobně jako masivní dřevo. Mají dostatečnou pevnost v obou směrech desky a považují se za nosný materiál, ale ve směru hlavní osy je pevnost 3× vyšší než ve směru vedlejší osy. Vzhledem k příznivé ceně, dobrým vlastnostem a univerzálnosti patří OSB desky mezi nejvyužívanější deskové materiály na bázi dřeva.

Typy OSB desek a jejich použití

OSB desky se dělí do několika kategorií podle míry odolnosti proti vodě a podle stupně mechanické zátěže:

  • OSB-1: Jsou určeny pro interiérové použití v suchém prostředí. Nosné desky pro třídu vlhkosti 1, při teplotě 20°C relativní vlhkost vzduchu výrazně nepřevyšuje 65%.
  • OSB-2: Jsou určeny pro nosné prvky v suchém prostředí. Vzhledem k vyšší tuhosti a pevnosti jsou vhodné pro nosné účely.
  • OSB-3: Jsou určeny pro použití ve vlhkém prostředí - venkovní prostředí. Nosné desky pro třídu vlhkosti 2, při teplotě 20°C relativní vlhkost vzduchu výrazně nepřevyšuje 85%.
  • OSB-4: Jsou určeny pro použití ve vlhkém prostředí a se zvýšeným mechanickým namáháním - exteriér. Nejodolnější typ desek, určený pro použití ve vlhkých a náročných podmínkách.

Ve většině případů si vystačíte s deskami typu OSB/2 a OSB/3, které mají dobré vlastnosti a jsou dostupné za přijatelnou cenu.

Kromě třídění dle oblasti využití se desky dělí na typy s rovnými hranami a s perodrážkou. Desky s rovnými hranami se označují symboly RH a jsou vhodné pro všeobecné použití. Pro snadnou pokládku a vzájemné provázání jednotlivých desek (při použití na podlahy, stropy apod.) upřednostněte typ s perodrážkou. Okraje jsou opatřeny pro lepší napojení perem a drážkou ze dvou stran (palubka) či čtyř stran (parketa).

Čtěte také: Palivové dřevo: vliv skladování na kvalitu

Formáty a skladování OSB desek

Standardní formát OSB desek s rovnou hranou je 2500x1250 mm v tloušťkách 10, 12, 15, 18, 22 a 25 mm. Ostatní formáty 2800x1250 a 2650x1250 jsou na objednání. Okraje jsou pravoúhle ořezané ze čtyř stran. Doporučuje se udržovat dilatační spáru 3 mm mezi jednotlivými deskami.

OSB desky s perodrážkou jsou dostupné ve formátech 2500x625 mm a 2500x675 mm v tloušťkách 12, 15, 18, 22, 25 mm.

Desky musí být skladovány v uzavřené suché a dobře větrané budově. Nadměrná vlhkost by mohla způsobit prohýbání a borcení OSB desek. Při přechodném skladování, například na stavbě je třeba dbát, aby desky nebyly v přímém kontaktu se zemí, vegetací apod. kde je veliká vlhkost. Je vhodné je například vyrovnat na paletu a zakrýt plachtou. OSB/3 nejsou určeny do přímého kontaktu s vodou. OSB desky neskladujte nastojato, hrozí jejich zkroucení.

Degradace OSB desek a její příčiny

Dřevo, jehož vlhkost je trvale nižší než 18 %, nebývá běžně napadeno dřevokaznými houbami. Vlhkost dřeva je v konstrukcích, které jsou správně navrženy a bez závad, dostatečně nízká, aby k napadení nedošlo. Pro napadení je nutné, aby byla konstrukce vlhčena z nějakého zdroje vlhkosti.

Mezi hlavní činitele, kteří vyvolávají změny na povrchu dřeva, patří sluneční záření, vzdušný kyslík, vlhkost (déšť, rosa, sníh, vzdušná vlhkost), vítr, mráz a zvýšená teplota. Nejnebezpečnější je energie slunečního záření, která iniciuje chemické změny na povrchu dřeva. Povětrnostní stárnutí se zrychluje vlivem znečištění ovzduší, zejména oxidem siřičitým a oxidy dusíku. Sluneční záření vyvolává žloutnutí až hnědnutí dřeva. Tyto změny jsou vyvolány fotooxidační degradací ligninu v povrchových dřevních buňkách a zasahují do hloubky 0,05-2,5 mm. Při současném působení dešťové vody se žluté a hnědé degradační produkty vyplavují a na povrchu dřeva zůstává nerozpustná vrstva, zbarvená šedě. Vzniklá šedá vrstva se skládá z podílů odolnějších k extrakci, tj. částečně rozložené celulózy. Tato vrstva je odolná i k další degradaci vlivem UV záření.

Čtěte také: MAPEI řešení pro hydroizolaci soklů

Dlouhodobé vystavení vlhkosti a náročnějším povětrnostním vlivům OSB deskám nesvědčí. Vlhkost dopadající na nechráněné dřevo rychle proniká povrchovou vrstvou vlivem kapilárních sil a dále je sorbována do buněčných stěn. Dřevo díky tomu zvětšuje objem a vlivem rozdílného obsahu vlhkosti na povrchu a uvnitř dřeva vzniká napětí. To může způsobit bobtnání, deformaci a v krajních případech dokonce rozklad desek. Lepidla a pryskyřice, které jsou součástí desek, totiž poskytují pouze určitou základní ochranu.

Difuzní vlastnosti OSB desek

Úprava difuzních vlastností OSB dává projektantovi možnost ovlivnit funkci, ale i trvanlivost obvodového pláště stavby na bázi dřeva během zimního období. V legislativě týkajících se tepelné ochrany budov [5] jsou pro zimní období obsaženy poznámky týkající se tepelně-vlhkostního chování obalových konstrukcí v zimním období. Konkrétně se jedná o kondenzaci vodních par v obvodových pláštích [6], [7], kdy může dojít k ohrožení a omezení statické trvanlivosti především těch budov, které jsou realizovány z konstrukcí na bázi dřeva. Ve stavební praxi, kde se využívají různé stavební tepelné izolace, jsou případná rizika kondenzace vodních par eliminovány návrhem tzv. difuzně otevřené konstrukce obvodového pláště [8].

Ve stavební praxi se v současné době využívají jako oplášťující desky na bázi dřeva moderní sofistikované materiály. Z interiérové strany jsou používány OSB (Oriented strand board) s vysokým faktorem difuzního odporu v rozsahu μ = 200-300 [-], které jsou často na stavbě spojovány pomocí tmelů či speciálních těsnících pásek. Tyto interiérové OSB desky také fungují jako ztužení celé stavby. Ideální deskový materiál na exteriérové straně konstrukce by měl mít co nejnižší faktor difuzního odporu μ [-].

Základním a objektivním parametrem pro porovnání různých materiálů z hlediska schopnosti omezit difuzi vodní páry je hodnota ekvivalentní difuzní tloušťky sd [m], jejíž velikost je dána násobením hodnoty faktoru difuzního odporu μ [-] a tloušťky daného materiálu d [m]. Ve stavební praxi se většinou setkáváme s uváděným parametrem difuzních vlastností materiálu ve formátu μ [-], což je nepřesné vzhledem k tloušťce materiálu. Přestože tato práce primárně publikuje hodnoty faktoru difuzního odporu μ [-] z důvodu měření vzorků o jednotné tloušťce 15 mm, je důležité zmínit i naměřené hodnoty sd [m].

Experimentální měření difuzních vlastností OSB desek

Během zkoušek, prováděných v měsících červnu a červenci 2015 v Technickém a zkušební ústavu stavebním Praha, s. p., pobočka Ostrava, byla použita váha SARTORIUS CPA - OCE, posuvné měřidlo (0-200 mm) a skleněné misky s přírubou, silikagel a vosk. Byly použity postupy dle ČSN EN 12572 [9], která se snaží rozdělením difuzních veličin na suché a mokré přesněji popsat transport vlhkosti i upřesnit hodnoty veličin poskytovaných od výrobců stavebních materiálů. Norma určuje, že tzv. suché veličiny by se měly užít v případě, kdy relativní vlhkost ve vnitřním prostředí pro zimní období je ≤ 60 %. Mokré veličiny se používají pro vyšší relativní vlhkost vnitřního prostředí > 60 %, ale i pro exaktní hodnocení konstrukce. Metody se od sebe liší rozdílnými okrajovými podmínkami. Při tzv. metodě WET-CUP, která byla zvolena pro realizované měření, se využívá relativní vlhkosti vzduchu 50 % a 95 % při konstantní teplotě 23 °C [10].

Z výsledků měření bylo zjištěno, že 1× nátěr latexem zvýšil faktor difuzního odporu μ [-] z 81,08 (standardní OSB) na 86,8, při nátěru latexem ve dvou vrstvách došlo ke zvýšení z 81,08 na 93,21. Při různé perforaci OSB desky μ = 81,08 bylo dosaženo hodnot μ = 66,62 až μ = 74,14. Z dosažených výsledků lze uvést závěr, že dle měření bylo mezi standardní OSB (s min. μ = 50 [-], naměřeno μ = 81 [-]) a OSB opatřenou jedním/dvěma latexovými nátěry zvýšení μ pouze o cca 15 %.

Tabulka níže shrnuje naměřené hodnoty faktoru difuzního odporu a ekvivalentní difuzní tloušťky pro různé vzorky OSB desek.

Č. vzorku Druh vzorku tl. (mm) μ [-] sd [m]
1 Standardní OSB deska 15 81,08 1,216
2 OSB deska s 1x latexovým nátěrem 15 86,80 1,302
3 OSB deska s 2x latexovým nátěrem 15 93,21 1,398
4 OSB deska s perforací Ø 10 mm 15 66,62 0,999
5 OSB deska s perforací Ø 5 mm 15 74,14 1,112

Ochrana OSB desek v exteriéru

Voděodolný nátěr na OSB desky je zásadní k zajištění dlouhodobé funkčnosti a pro zachování strukturální integrity. OSB desky jsou sice konstruované tak, aby odolávaly běžnému vlhku, jejich dlouhodobé vystavení vodě však může být fatální. Nátěrem OSB desek výrazně prodloužíte jejich životnost a zvýšíte jejich odolnost proti vlhkosti, která může způsobit bobtnání, deformaci a v krajních případech dokonce rozklad. To platí dvojnásob, pokud se jedná o podlahu z OSB desek.

Použití tekuté gumy pro hydroizolaci OSB desek

Jednou z nejúčinnějších metod pro hydroizolaci OSB desek je použití tekuté gumy. Tekutá guma je jednosložkový materiál, který slouží k hydroizolaci široké škály materiálů, míst i povrchů. Nátěr má 100% přilnavost k jakémukoliv povrchu a roztažnost až 566 %, díky čemuž dlouho vydrží - při teplotních změnách a roztažení materiálu se neporuší a zůstane celistvý. Tekutá hydroizolace je navíc netoxický environmentálně příznivý materiál odolný i vůči ultrafialovému záření a různým atmosférickým vlivům. Poskytuje tak trvanlivou elastickou vrstvu, která se perfektně přizpůsobí povrchu OSB desky a brání průniku vody. Navíc na ni v případě potřeby můžete aplikovat další vrstvy v podobě barevného nátěru či různých obkladů.

Aplikace tekuté gumy na OSB desky

  1. Příprava povrchu: Nejprve je třeba OSB desku důkladně vyčistit od veškerého prachu, nečistot a mastnoty. Povrchová úprava OSB desek by měla zahrnovat lehké broušení smirkovým papírem (zrnitost K120 až K180), což pomůže odstranit drobné nerovnosti a zlepší přilnavost nátěru. Broušení je také účinné pro odstranění případné voskové nebo olejové vrstvy, která by mohla ovlivnit adhezi tekuté gumy. Po broušení pečlivě odsajte vzniklý prach.
  2. Aplikace penetrace: Před samotným nanášením tekuté gumy je vhodné aplikovat penetraci na OSB desky či adhezní můstek na OSB desky, které zlepší přilnavost nátěru a zvýší odolnost materiálu proti vodě. Penetraci OSB můžete provést štětcem nebo válečkem. Nátěr je potřeba rovnoměrně rozprostřít po celém povrchu desky a nezapomeňte ani na hrany. Penetrační nátěr pak nechte zaschnout podle návodu a doporučení výrobce - většinou se doporučuje vyčkat alespoň 24 hodin.
  3. Nanášení tekuté gumy: Po zaschnutí penetračního nátěru přistupte k aplikaci tekuté gumy. Tento materiál se obvykle nanáší ve dvou až třech vrstvách, v závislosti na očekávaném zatížení. Každou vrstvu aplikujte štětcem, válečkem nebo stříkací pistolí, přičemž mezi jednotlivými vrstvami nechte materiál důkladně zaschnout. Dbejte na to, aby byly všechny vrstvy aplikovány rovnoměrně. Případné bubliny před další vrstvou propíchněte/prořízněte tak, aby tekutá guma v příští vrstvě dobře přilnula. Myslete také na to, že mezi jednotlivými OSB deskami je potřeba dodržet dilatační spáry. Tyto spoje je potřeba zakrýt hydroizolační páskou. Tu aplikujte na všechny spoje ještě před nanášením tekuté gumy, abyste zajistili, že vše bude vodotěsné.
  4. Kontrola a údržba: Po dokončení aplikace a úplném zaschnutí tekuté gumy pravidelně kontrolujte integritu nátěru. Zvláště důležité je to v místech, kde jsou desky vystaveny častému kontaktu s vodou nebo mechanickému namáhání. Pravidelná kontrola a údržba pomůže odhalit případné problémy a umožní včasnou opravu, která zamezí většímu poškozením desek.

Alternativní způsoby povrchové úpravy OSB desek

Kromě tekuté gumy existují i další způsoby, jak chránit OSB desky v exteriéru:

  • Oleje: Oleje na OSB desky slouží k povrchové úpravě dřevěných ploch OSB desek v exteriéru, kde je požadován přírodní vzhled a vysoká odolnost. Olej proniká hluboko do struktury dřeva a tím jej chrání před působením vody a následnou degradací. Oleje mohou být přírodní, syntetické nebo vodou ředitelné. Zasychající rostlinné oleje, které jsou určeny k povrchové úpravě dřevěných podkladů, jsou silně penetrující hmoty, hluboko pronikající do dřeva.
  • Vosky a impregnace: Stejně tak vosky a impregnace poskytnou OSB deskám vodopudnou vrstvu.
  • Laky: Laky jsou většinou bezbarvé nebo lehce zabarvené a používají se jako finální vrstva. Pro ideální výsledek byste měli nanést dvě až tři vrstvy laku. Po každém nanesení a uschnutí povrch opět lehce obruste.
  • Mořidla: Pro jemné tónování otevřete plechovku s mořidlem.
  • Krycí barvy: Pro získání stylové barvy si vyberte některou z krycích barev. OSB desky natřete například disperzní barvou. Alternativně jsou vhodné také barvy chránící proti povětrnostním vlivům.

Před natíráním hrubých třískových desek je třeba je obrousit pomocí brusného papíru s jemnou zrnitostí K120 až K180. Broušení desek je důležité, aby následné povlaky lépe držely. Poté naneste vhodný základní nátěr nebo izolační základní nátěr na dřevo. To zabrání prosakování barevných složek ve dřevě. Řiďte se technickým listem pro základní nátěr, abyste se ujistili, že je vhodný pro použití na OSB desky.

Vzduchotěsnost OSB desek v dřevostavbách

V moderních dřevostavbách jsou OSB desky používány jako opláštění interiérové strany konstrukce. Článek se zabývá posouzením, zda je lze použít jako hlavní vzduchotěsnicí vrstvu namísto parotěsné fólie. Problém vzduchotěsnosti vyvstává zejména u moderních montovaných staveb, které jsou stále oblíbenější díky své ceně a rychlosti realizace. Nejen, že do interiéru vniká zmíněnými netěsnostmi v chladných měsících studený vzduch a vyvolává tak vyšší potřebu vytápění, ale v okolí těchto problematických míst dochází k ochlazování konstrukce uvnitř, což způsobuje, že difundující vodní pára kondenzuje a vlhkost se šíří dál do konstrukce. To způsobuje jednak degradaci tepelné funkce konstrukce snížením tepelného odporu, jednak zhoršení statické nosné funkce konstrukce a v neposlední řadě možnost vzniku plísní.

V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB deskách jako o jakémsi difuzním retardéru - parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost pro vodní páru ve vzduchu. Stejně jako u parozábran bude kritickým místem při použití OSB desek ošetření prostupů a napojení na další konstrukce. Jedinou možností je takové místo pečlivě zalepit páskou stejně, jako se to dělá u parozábran. Ovšem v tomto případě je přelepení jednodušší. Detekce netěsností je pak snadnou záležitostí, neboť při měření blower-door testem např. v zimě můžeme termokamerou přesně vidět, kde se nacházejí chyby, a ještě je před finálním záklopem (např. sádrokartonem) dodatečně přelepit či přetřít. U použití parozábrany velmi často není zřejmé, kde se netěsnost nachází.

Experimentální měření vzduchotěsnosti OSB desek

Měření vzduchotěsnosti bylo provedeno přístrojem Blower-door ve vzduchotěsné zkušební komoře vytvořené a umístěné v experimentální dřevostavbě (EXDR) na Fakultě stavební VUT v Brně. Zkušební komora má vnitřní půdorys o rozměrech 1710×1405 mm a světlou výšku 2710 mm. Vzorky byly zhotoveny z desek Kronospan OSB Superfinish ECO. Zkoušely se dvě varianty tloušťky desek - 12 a 22 mm. Označení ECO znamená, že se jedná o progresivnější typ OSB desky, u níž se pro spojení třísek používá pojiva zcela bez formaldehydu.

Při měření se nejprve vytvořil referenční neprůvzdušný vzorek z OSB desek s překrytím parotěsnou fólií. Následně se provádělo měření vzduchotěsnosti různých variant OSB desek s různými povrchovými úpravami. I přesto, že měření bylo zatíženo značnou chybou z důvodu malé kubatury komory a relativně dobrým vzduchotěsným vlastnostem vzorků, bylo zjištěno, že i tenká deska s přelepenou páskou a s latexovým nátěrem může mít velmi dobré vzduchotěsné vlastnosti blížící se vzduchotěsnosti parozábrany. Neprokázalo se, že by tloušťka samotné OSB desky, když je opatřená nátěrem, měla nějaký významný vliv na vzduchotěsnost. Rozdíl je pouze v ceně.

Jako dostatečnou lze tedy doporučit realizaci hlavní vzduchotěsnicí vrstvy z tenkých OSB desek s nátěrem a s přelepením spár. Je to způsob jednoduchý, levný a zaručující vynikající výsledky při měření vzduchotěsnosti. OSB desky opatřené páskou i nátěrem s rezervou splní standardy pro pasivní domy (n50 < 0,6 h-1; měrná potřeba tepla < 15 kWh/m².a).

tags: #degradace #osb #v #exterieru #informace

Oblíbené příspěvky: