Dehtové nátěry dřeva: Tradiční ochrana a péče

Plánujete natírat dřevěný nábytek, zábradlí, madla nebo třeba rámy oken? Možná máte pocit, že se jedná o zcela banální záležitost - popadnete štětec, barvu a jde se na to. Opak je však pravdou. Aby takový nátěr nejen dobře vypadal, ale také dlouho vydržel, je potřeba se vyhnout základním chybám, kterých se dopouští snad každý nezkušený kutil. Ať už se snažíme vybudovat cokoliv, bez kvalitního základu to nepůjde, a to platí i u nátěru. Správně připravený podklad je totiž věc, kterou lidé často opomíjejí.

Příprava dřevěného povrchu před nátěrem

Před samotným nátěrem je nezbytné věnovat čas přípravě povrchu. Materiál, na který se chystáme nanést vrstvu barvy by neměl být pokryt prachem či jinými nečistotami. Těch se lze zbavit například smetáčkem, kterým povrch lehce ometeme. Na zašlé nečistoty můžeme použít kartáč, kterým se jich snadno zbavíme. Při tomto kroku dbáme na to, abychom povrch nepoškrábali - vyhýbáme se příliš tvrdým materiálům štětin jako je ocel a podobně. Dále určitě věnujte čas přípravě samotného natíraného povrchu. Povrch by měl být rovný, hladký a nemastný. Pro vytvoření roviny a vyhlazení povrchu můžeme použít brusný papír nebo brusku, z povrchu tak odstraníme vyčnívající třísky a dřevo se tak stane příjemně hladké.

Vlhkost a suchost materiálu

Vlhkost a suchost materiálu patří do samotné přípravy před nátěrem. Záleží čím se chystáme dřevo natřít, jakou použijeme barvu, lazuru a další, od toho se pak odvíjí stupně vlhkosti a suchosti dřeva. Například použití silnovrstvé lazury a krycí barvy se smí použít pouze na dokonale suché dřevo. Takové dřevo má vlhkost okolo 17 %, což je přirozená vlhkost, kterou dřevo natáhne. Naproti tomu tenkovrstvá lazura se aplikuje i na více vlhký materiál, obvykle 20 % a více.

Impregnace dřeva a její význam

Další běžnou chybou je špatně zvolená nebo dokonce žádná impregnace. Impregnace hraje velmi důležitou roli při ošetřování dřevěného přírodního materiálu, ten ošetří a ochrání před vlhkostí a různými škůdci. Impregnace se volí podle toho, kde bude natřená plocha umístěna. Zda má uživatel v plánu natírat zahradní altán, nebo dřevěný stůl do domácnosti.

Impregnace, nebo jinak také napouštědla, jsou ochranné nátěry, bez kterých se venkovní stavby nebo nábytek (pergoly, terasy, zahradní nábytek a nářadí, okenní rámy a podobně) neobejdou. Bez nich by dřevo podlehlo okolním podmínkám velmi rychle. Impregnační nátěr má dvojí úkol. Chrání dřevo před vodou a vlhkem, čímž se stává prevencí plísní a hniloby dřeva. Dále pak ale chrání dřevo také před napadením dřevokazným hmyzem, houbami a dalšími škůdci. Teprve aktivní ochranou dřeva rozumíme impregnace a nátěry. Přitom rozlišujeme impregnaci hloubkovou chemickou a povrchovou. Hloubková impregnace značně brání napadení dřeva dřevokazným hmyzem, ale je pro naše zdraví škodlivá a nelíbí se ani přírodě. Prostředků pro vhodnější povrchovou impregnaci je nabízeno mnoho. Přitom platí zásada, že čím dražší je přípravek, tím lépe.

Čtěte také: Postupy pro nátěry dřeva

Volba správného nátěru: Barvy, lazury, laky a dehty

K tomu, abyste co nejvíce prodloužili životnost vašich dřevěných staveb či nábytku je potřebné, abyste dřevo chránili před okolními vlivy, které narušují jeho strukturu. K tomuto účelu najdete na trhu celou řadu produktů. Ať už jsou to krycí barvy, lazury, laky či impregnační nátěry, jejich funkce je stejná - ochránit dřevo před rozmary počasí a povětrnostními vlivy.

Krycí barvy vs. Lazury

Funkce krycích barev a lazur je přibližně stejná. Jak si tedy vybrat? První otázkou je samozřejmě váš vkus. Pokud preferujete něco, co dřevo kompletně překryje a vytvoří jednolitou barevnou vrstvu, pak pro vás bude vhodná krycí barva. Pokud ale máte rádi přírodní strukturu dřeva a chcete jí zvýraznit, pak pro vás bude lepší lazura. Jde o polotransparentní nátěr, pod kterým bude strukturu dřeva pěkně vidět. Opět zde platí, čím silnější vrstva, tím účinnější ochrana. Tenkovrstvé lazury se proto hodí spíše k ošetření dřeva v interiéru. Dalším faktorem je pak samozřejmě také vzhled dřeva, které budete ošetřovat. Pokud je jeho struktura zachovaná, pěkná a dřevo má svou přirozenou barvu, pak je ideální zvýraznit jeho kresbu lazurou. Při zničených površích či zešednutí dřeva se vyplatí sáhnout spíše po krycí barvě, která tyto nedostatky překryje.

Lazury vs. Laky

Lazury a laky jsou si svou funkcí velmi podobné. Ochraňují dřevo před sluncem a vodou a zároveň zvýrazňují jeho strukturu a barvu, protože jsou více či méně transparentní. Lazury dále dělíme na tenkovrstvé a silnovrstvé - tenkovrstvé lazury poskytují dřevu menší ochranu, tudíž se hodí spíše do interiéru. Silnovrstvá lazura má využití spíše pro dveře, okna a podobně. Laky na dřevo se také dělí dále do skupin. Mohou být bezbarvé, syntetické, vnitřní nebo vnější, ředitelné ředidlem nebo laky ředitelné vodou. Jaký je tedy rozdíl mezi lakem a lazurou, když funkce a vzhled jsou si velmi podobné? Jde o to, jakým způsobem dokážou dřevo chránit. Lak dřevo obalí do neprodyšného obalu, zatímco lazura se dřevu a jeho změnám dokáže přizpůsobovat. Lak zároveň ale nabízí o něco účinnější ochranu před vlhkostí. Ve výsledku tak bude rozdíl pouze v tom, že lak bude v důsledku práce dřeva praskat a odlupovat se rychleji než lazura.

Tradiční dehtové nátěry

V historii uchování a ochrany dřeva se často setkáváme s materiály, jejichž použití sahá hluboko do minulosti. Jeden z takových materiálů, který se pyšní dlouhou tradicí a neztrácí na významu ani v moderní době, je dřevný tér, známý také jako borovicový dehet. Jeho použití je široké, ačkoliv se může zdát, že v době syntetických ochranných prostředků se jedná o zastaralou metodu. Proces, jímž se z borovicového dřeva vytváří dřevný tér, je starý tisíce let, ale jeho výsledek má stále své nezastupitelné místo v ochraně dřeva. Dřevný tér, díky svým antiseptickým vlastnostem, odolává plísním, hnilobě a škůdcům, což dělá z něj ideálního strážce dřevěných konstrukcí a výrobků. Samotný dřevní tér je ovšem velmi hustý a špatně se roztírá, což vyžaduje jeho naředění. Zde přichází na scénu řada přírodních olejů a terpentýnu, které usnadňují aplikaci a zároveň umožňují dřevnímu téru lépe proniknout do struktury dřeva.

Při aplikaci dřevního téru se vytváří na povrchu dřeva ochranná vrstva, ale skutečné kouzlo se odehrává pod povrchem. Dřevný tér proniká do dřeva, kde vytváří bariéru proti vnějším vlivům, ale zároveň dřevo "dýchá". Dřevní dehet je 100% přírodní dehtový olej z borovice určený k venkovnímu použití. Je typický silným aroma a delší dobou vysychání, proto není vhodný do interiérů. Vzniká pálením smolných oddenků (nejlépe kořenů) borovice bez přístupu vzduchu. Tato tmavá tekutina medové konzistence je oblíbena hlavně ve Skandinávii, je navíc antiseptická, čili chrání dřevo i před plísněmi. Dřevní dehet se ředí terpentýnem (10:1 až 2:1) a lněným olejem (5:1 až 1:1). Lněný olej zesvětluje nátěr, při ředění terpentýnem v poměru 2:1 dosáhneme hlubokého proniknutí nátěru. Ředění lze různě kombinovat, je to v podstatě alchymie. Dřevní dehet natíráme na dřevo štětcem, nejlépe za teplého a slunného počasí (rychle se vsákne a zaschne). Nehoblované povrchy se natírají minimálně 2x, tmavší barvy dosáhneme díky jedné silné vrstvě, ovšem je třeba zopakovat více nátěrů. Dřevo musí být před nátěrem suché. První obnovený nátěr provádíme po roce a další za dalších 2 až 5 let. Štětce umýváme terpentýnem. Při prvním nátěru spotřebujeme 1 litr na 4 až 5 m2, u dalších nátěrů litr na 6 až 8 m2. Dřevní tér - pouze na venkovní použití - přírodní ochrana dřeva proti vodě, plísním a UV záření.

Čtěte také: Článek o penetračních nátěrech

Ošetřování dřeva dřevním térem (borovicovým dehtem) je tak nejen o zachování a ochraně materiálu, ale i o udržení starodávného řemesla a respektu k přírodě. Ve světě moderních technologií a umělých materiálů existuje stále prostor pro tradiční řemesla a přírodní produkty, které přinášejí nejen estetickou, ale i funkční hodnotu.

TOP TÉR

TOP TÉR pomáhá odolávat dřevu vůči povětrnostním přírodním silám a zachovává jeho krásu i funkčnost. Hlavní roli v této směsi tvoří přírodní surovina borovicový dehet, která dřevu dodává nejen hlubokou tmavou barvu, ale především ochrannou vrstvu, odolnou proti vlhkosti a hnilobě. Kombinace borovicového dehtu s lněnou fermeží a terpentýnem je však kouzelná nejen svými ochrannými vlastnostmi. Zatímco dehet dodává hloubku a ochranu, lněná fermež a terpentýn umožňují, aby se tato směs snadno aplikovala a penetrovala hluboko do dřevěných vláken. BBB TOP tér je připravenou aplikační směsí čistých přírodních produktů - borovicového dehtu, lněné fermeže a terpentýnového oleje. TOP tér po zaschnutí neuvolňuje nebezpečné látky, je v přírodě plně odbouratelný a nezatěžuje životní prostředí. Jedná se o kapalinu tmavohnědé barvy s charakteristickým kouřovým zápachem, který časem vyprchá. Tradičně připravená směs dřevného téru, fermeže a terpentýnu - zcela přírodní produkt pro přírodní ochranu dřeva. Nejúčinnější složkou TOP téru z hlediska ochrany dřeva je borovicový dehet. Protože samotný borovicový dehet je hustý a dlouho schne, je potřeba ho vhodně kombinovat se lněnou fermeží a naředit terpentýnem. TOP tér se odedávna používal k ochraně dřevěných konstrukcí, staveb a výrobků (především z měkkého dřeva), které byly zatíženy povětrnostními vlivy. Např. dřevěné kostely, sruby, roubenky, stodoly, lodě, šindelové střechy, kůly, mola, lávky, ploty, povozy, sáně, pergoly, okenice apod. TOP tér není vhodný pro použití v interiéru. TOP tér vytváří v podpovrchové části dřeva tenkou ochrannou vrstvu, která velmi dobře odolává vlivům povětrnosti, škůdcům, plísním a hnilobám. TOP tér je přirozeně antiseptický.

BBB TUNG TÉR

Novinkou v tradiční ochraně dřeva je moderní přírodní nátěr TUNG TÉR od značky BBB barvy založený na historicky osvědčených tradičních surovinách. Za vznikem BBB TUNG TÉRu je příběh přírodní harmonie, mistrovského řemesla a hlubokého respektu k darům, které nám příroda nabízí. BBB TUNG TÉR - fascinující směs borovicového dehtu, tungového oleje a terpentýnu, která v sobě ukrývá tisíce let tradiční moudrosti a poskytuje přírodní ochranu dřeva je spojení skandinávské tradice (borovicového dehtu) a čínské tradice (tungový olej). Borovicový dehet, který je hlavní složkou TUNG TÉRu, má dlouhou historii využití pro ochranu dřeva. Jeho antiseptické a hydrofobní vlastnosti jsou klíčem k dlouhověkosti a odolnosti dřevěných konstrukcí. Dehet působí jako bariéra proti vlhkosti a škůdcům, avšak jeho konzistence je hustá a dlouho schne. Terpentýn, třetí složka této přírodní směsi, slouží jako ředidlo, které umožňuje lepší penetraci směsi do dřeva a zároveň usnadňuje aplikaci. BBB TUNG TÉR je vhodný pro ochranu dřevěných konstrukcí v exteriéru, jako jsou dřevěné kostely, sruby, stodoly, šindelové střechy a mnoho dalších. Jeho aplikace vyžaduje pečlivou přípravu a respekt k tradici, ale výsledek stojí za to. Dřevo ošetřené touto směsí je chráněno proti rozkladu, plísním a hnilobě, a to všechno díky přírodním složkám. Díky lepším vlastnostem a odolnostem tungového oleje (nežli fermeže použité ve výrobku TOP tér), lze TUNG tér barevně přitónovat speciálními mikropigmenty do 7 barevných odstínů. Tónovaný TUNG tér v 7 odstínech sníží barevný rozdíl mezi nátěrem starého a nového dřeva a díky barevné pigmentaci se zvýší UV odolnost TUNG téru. TUNG tér je přírodní a ekologický způsob ochrany dřeva. Když pohlédnete na dřevěnou stavbu, která byla ošetřena BBB TUNG TÉRem, uvidíte více než jen materiál. Uvidíte příběh, tradici a umění, které překlenulo generace. Tento nátěr není jen o ochraně; je to o pokračování příběhu, který byl započat před dlouhými lety a bude pokračovat i do budoucna.

Pinner

Pinner je specializovaná směs, jejíž hlavní složkou je borový dehet, známý také jako tér. Tento přírodní produkt je tradičně využíván k ošetření dřevěných ploch, zejména u velkých lodí, kde se jeho výjimečné vlastnosti osvědčily po celá staletí. Borový dehet je charakteristický svou tuhostí a pomalým schnutím, což může být výhodné při aplikaci, ale zároveň vyžaduje spektrum přídavných látek pro optimální fungování. Proto je do směsi Pinneru přidáván lněný olej, tungový (neboli čínský) olej a ředidla na bázi terpentýnu, která zajišťují lepší konzervaci dřeva a usnadňují aplikaci. Pinner poskytuje ochranu proti vlhkosti a hnilobě a vysokou odolnost vůči povětrnostním vlivům. Zároveň zajišťuje snadnou aplikaci díky přidaným olejům a ředidlům.

Aplikační podmínky a výběr nástrojů

Při natírání dřeva je vhodné využít všechny přípravky ke správnému nátěru od jednoho výrobce. Kombinování a experimentování s různorodými přípravky přenechejme raději chemikům. Kombinace produktů od rozdílných výrobců se nedoporučuje, jelikož každý přípravek může reagovat, působit a chovat se trochu jinak při setkání s jiným přípravkem. V praxi to znamená ošetření dřeva před natíráním, například odmaštění ředidlem, následné užití impregnace a poté nanesení samotné barvy. Všechny zmíněné přípravky by měli být od stejného výrobce.

Čtěte také: Přehled služeb pro střechy

Při použití BBB TOP TÉRu je důležité pamatovat na podmínky pro nátěr - teplé počasí a suché dřevo zaručují, že směs bude správně roztíratelná a efektivně pronikne do struktury dřeva. Ačkoliv se může zdát, že je nátěr prací, která vyžaduje čas a trpělivost, výsledek stojí za to. Dřevo získá nejen ochranu, ale i specifický vzhled, který odkazuje na tradiční stavby a techniky, a přináší do našich domovů a zahrad kus historie a spojení s přírodou. Při aplikaci je důležité myslet na budoucnost - první obnovovací nátěr by měl být prováděn, obvykle po 1-2 letech, zejména u nového dřeva, které je vystaveno rychlým změnám. To zajistí, že jakékoli praskliny nebo trhliny budou včas zaplněny a ochrana dřeva zůstane nepřerušená.

Před natíráním bychom si měli pečlivě nachystat veškeré nářadí pro nátěr. Volba správných pomůcek je velice důležitá. Takový štětec zní jako úplná banalita, avšak výběr toho správného zajistí natíranému povrchu správné podmínky. Štětec se vybírá podle několika kritérií, podle natíraného materiálu, tvaru a velikosti povrchu a v neposlední řadě komfort uživatele.

Doporučené přírodní oleje a jejich vlastnosti

Přírodní oleje jsou tou nejlepší ekologickou volbou zdravého ošetření veškerých dřevěných povrchů. Povrch zcela neuzavřou, takže dřevo může dýchat. Olej nanášejte nejlépe štětcem, popř. válečkem, houbičkou nebo hadříkem. Po uplynutí alespoň jedné hodiny od aplikace setřete přebytečný olej (či směs) savou tkaninou nebo papírovým ubrouskem. Po více než 1 dni aplikujte další nátěr. Nátěry by měly být minimálně dva. Delšími časovými rozestupy mezi nátěry dosáhnete lepší ochrany dřeva.

Výborný je lněný či konopný olej. Přitom jsou tyto oleje i násobně levnější oproti moderním impregnačním prostředkům. Jejich mikroskopické stavební části jsou oproti jiným olejům menší a snadno se proto vstřebávají do dřeva, respektive do jeho povrchových buněk. Navíc v kontaktu se vzduchem lněný a konopný olej časem ztvrdne (zaschne) a vytvoří tam na povrchu pevný obal. A nejrychleji vysychá právě konopný olej. Ne nadarmo jsou fermežové nátěry ze lněného oleje s přídavkem těžkých kovů urychlujících zasychání a vytvrdnutí impregnačního nátěru. Ovšem pozor, tyto nátěry jsou zdraví škodlivé a proto je samotný lněný či konopný olej mnohem vhodnější. Dalším vynikajícím přípravkem je terpentýn, který se přidává právě do lněného oleje a usnadňuje tak vstřebávání oleje dřevem.

Historie a druhy dřevního dehtu

Dřevní borovicový tér (dehet) je po staletí používán jako tradiční přírodní surovina a přísada pro formulaci různých směsí a nátěrů na ochranu dřeva a dřevěných výrobků. Vůči běžným lazurám, nátěrům a barvám vytváří přírodní alternativu a doplněk. Dřevní tér (dehet) nebo také dřevní smůla (smola) se odedávna používal k přípravě nátěrů pro ochranu dřevěných konstrukcí, staveb a výrobků (především z měkkého dřeva), které byly zatíženy povětrnostními vlivy. Např. nátěry s obsahem dřevního téru vytváří v podpovrchové části dřeva tenkou ochrannou vrstvu, která velmi dobře odolává vlivům povětrnosti, rozkladnému UV záření a také škůdcům, plísním a hnilobám. Dřevný tér je přirozeně antiseptický. Pro ochranu dřeva je nejvhodnější dřevní tér vyrobený z borovic (nikoliv například z buku, který je vhodný na ošetřování kopyt koní nebo z břízy, který se tradičně používá pro výrobu kolomazi). Borovicový (borový) dehet používali pro napouštění a ochranu svých lodí (ale i lanoví) proti hnilobě již staří Vikingové. Do střední Evropy se dovážel ve značném množství především ze skandinávských zemí. Poté, co ve výrobě lodí nahradilo železo dřevo, dovoz smůly silně poklesl. Švédský dehet a finský dehet jsou si velmi podobné svým vzhledem i vlastnostmi. Finský dehet se nám jeví pouze trošku řidší (má nižší viskozitu) a má ostřejší charakteristickou vůni spáleného dřeva. Tradiční a zcela přírodní borovicový dřevný tér (dehet) původem ze Švédska. Samotný (čistý) dřevní tér je hustý, špatně se roztírá a dlouho schne, a proto je nutné jej upravit (naředit). Před samotnou aplikací tedy nejprve zvolte vhodnou formu úpravy dřevního téru pomocí lněné fermeže nebo lněného oleje (fermež lépe penetruje a rychleji vytvrzuje než lněný olej) nebo tungového oleje a terpentýnu, a to podle účelu použití, expozice, stáří a stavu dřeva a aplikačních podmínek. Podrobné informace najdete v technickém listu výrobku.

Pasivní a aktivní ochrana dřevěných staveb

Dřevěné stavby, u kterých je dřevo v exteriéru dokonce obnaženo, jsou háklivé na vlivy slunečního záření a působení vody. Bez ochrany se jejich dřevěné prvky neobejdou. Jak účinně ochránit konstrukční dřevo srubů a roubenek? Paradoxně není na prvním místě nátěr, ale přesahy střechy ve všech směrech - hovoříme o takzvané pasivní ochraně dřeva. Pasivní ochranou dřeva rozumíme vytvoření co nejideálnějších podmínek zajišťujících maximální trvanlivost dřeva. Dřevo totiž potřebuje sucho a odvětrání. Čili přesah střechy by měl být dostatečný, jelikož v opačném případě nepomůže ani ten sebedokonalejší nátěr. Dokonce platí, že při dostatečném přesahu střechy neprodlouží nátěry dřeva jeho trvanlivost nijak významně! Tuto „formulku“ je třeba si dostatečně zapamatovat a respektovat. Navíc pod přesahy střechy získáme příjemný stinný prostor, chráněný před deštěm a sněhem, což oceníme i my sami. Z jedné strany může být terasa, z druhé pak můžeme třeba uskladňovat „zdravé“ palivové dřevo.

Po pokácení stromu prochází dřevo procesem vysychání. Ovšem neplatí, že se po vyschnutí na požadovanou úroveň vlhkosti množství vody ve dřevě nemění. A právě na nás je ochránit dřevo tak, aby zůstalo zakonzervováno, přitom mohlo dýchat a mělo co nejdelší životnost. Nežádoucí je též nadměrné pracování dřeva právě u dřevěných staveb, jde zde o konstrukční materiál, a ten by svými nadměrnými pohyby stavbu poškozoval. Vysychání dřeva: V okamžiku pokácení, kdy jsou stromy plné vody (buněčné stěny, i vnitřky buněk), se procentuální obsah vody ve dřevě liší podle druhu dřeviny, ale i ročního období. Například nejvíce vody je ve dřevě na jaře, kdy stromy doslova „chlemstají vodu," respektive mízu z kořenů. Ovšem k objemovým změnám a ke vzniku výsušných trhlin ve dřevě dochází až při vysychání buněčných stěn dřevních vláken, což je při stavu mezi cca 30% vlhkostí a absolutně suchým dřevem. A při styku dřeva s venkovním prostředím bude podle vlhkosti vzduchu docházet k neustálým změnám objemu dřevní hmoty v konstrukci srubové či roubenkové stěny. Rozeznáváme sesychání dřeva radiální (dostředné), tangenciální (po obvodu) a axiální (podélné). Přitom platí, že v podélném směru dřevo sesychá 10x méně než v příčném (radiálním). Čerstvý trám o tloušťce 30 cm bude mít po seschnutí tloušťku o cca 1 cm menší. A to je už rozdíl mezi dobře izolující a profukující stěnou, 1 cm je opravdu hodně.

Aktivní ochrana dřeva

Nátěry zamezují především šednutí povrchu dřeva působícímu neesteticky. Dřevní hmota na povrchu degraduje vlivem UV záření a vlhkosti. Ovšem UV záření rozloží za 100 let pouze 1cm z celkové tloušťky dřevěných prvků a ty jsou u srubů a roubenek skutečně masivní. Čili nátěry zabrání degradaci dřeva právě vlivem UV záření z dlouhodobého hlediska. Navíc zabrání pronikání vody do struktury dřeva.

Výběr dřeva pro stavbu a jeho vlastnosti

Sruby a roubenky stavíme z dřeva jehličnanů. Jelikož tuzemské jehličnany vyrůstají v podmínkách mírného klimatického pásma, není jejich dřevo tolik odolné jako to severské či sibiřské, nebo třeba dřevo z Aljašky. Ovšem i dřevo tuzemských dřevin vydrží právě po vhodném ošetření poměrně mnoho. A navíc je okamžitě dostupné.

Smrk

Z dřevin se nejčastěji používá smrk, jelikož má rovný kmen, ovšem i nejměkčí a nejméně odolné dřevo, byť je nejběžnější a tedy nejdostupnější. Svými vlastnostmi je smrkové dřevo nejvhodnější ke stavbě krovů a dalších nepravidelně namáhaných konstrukcí. Smrk má totiž „tvarovou paměť“ (pokud se výchýlí z přirozené polohy třeba působením tlaku shora, po zmizení tohoto tlaku se nejsnáze vrátí do původní polohy).

Modřín

Skvělou dřevinou je modřín, jelikož je svou trvanlivostí při vystavení povětrnostním podmínkám srovnatelný s dubem. Skoro celý objem kmene modřínu je vyplněn prosmoleným a velice odolným jádrovým dřevem. Ale pozor, toto dřevo tmavne. U srubů a roubenek se modřín doporučuje alespoň jako první spodní klády - trámy. Ty jsou v kontaktu se základovou deskou nebo pilíři. Zde bude nejlépe odolávat vyšší vlhkosti.

Borovice

Dalším skvělým materiálem je borovice, jelikož starší stromy mají velké prosmolené jádro, které je neobyčejně trvanlivé a přitom i krásně voní díky pryskyřici (jejímu vysokému obsahu). Řezivo je u krajů světlé a uprostřed (v jádru) červené. Ovšem právě světlé - bělové (vnější) dřevo borovice při zapaření modrá, což nemusí působit zrovna dobře esteticky. Samozřejmě lze použít i cizokrajné materiály, například cedr, ale i severský či sibiřský smrk nebo borovici. Mnozí stavebníci toto dřevo upřednostňují, jelikož však doprava takového dřeva značně zatíží životní prostředí a také naši peněženku, je otázkou, zda ještě vůbec můžeme hovořit o ekologicky šetrné výstavbě.

Podle čeho vybrat dřevo pro stavbu srubu či roubenky a kdy kácet

Pokud uděláme průřez stromem, narazíme na 3 druhy dřeva - vnitřní, které je levotočivé, jádrové, které je v podstatě rovné - má rovná vlákna a vnější, které bývá nejčastěji pravotočivé. Pro stavební konstrukce se snažíme vyhnout levotočivému dřevu, jelikož vnitřní a vnější levotočivost se u něj sečtou a toto dřevo má při vysychání značnou tendenci kroutit se, což může bohužel vést až k nadzvednutí srubové stěny. Proto se vybírá dřevo jehličnanů netočivé nebo pravotočivé, u kterého se vnitřní a vnější točivosti v součtu částečně vyruší, v nejhorším případě jen mírně levotočivé. Vždy vybíráme stromy, které nerostou osamoceně, na okrajích lesů, ve svazích, které jsou nestabilní. Jelikož musí tyto stromy více bojovat s přírodou, je vyšší vnitřní pnutí jejich dřeva a to se při vysychání kroutí. Ideální je zimní dříví, tedy dřevo pokácené v zimě, kdy je převážná část mízy stromu v zemi, čili v jeho kořenech. Strom rychleji vysychá, méně praská (má méně výsušných trhlin) a méně se i bortí a kroutí. Ideální je kácení stromů při couvajícím Měsíci, kdy se mnoho látek stahuje do kořenů, nejlépe v „novoluní.“

tags: #dehtove #natery #dreva #informace

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry postýlky pro děti
• Ceny řezání OSB desek a tipy
• Domácí teploměr DTD - recenze
• Průvodce výrobou a využitím vícevrstvé lepenky
• Detaily k Primalex Malvena Fasádní Barvě