Difuzní fólie: Klíč k dlouhé životnosti střechy a efektivní izolaci

Difuzní fólie je jednou z nejdůležitějších částí střechy. Ovlivňuje životnost krovu, tepelnou izolaci i to, jestli bude střecha zatékat nebo plesnivět. Špatná montáž fólie je nejčastější chyba svépomocných oprav.

Difuzní fólie tvořící funkční vrstvu pojistné hydroizolace v konstrukcích šikmých střech urazily za posledních 25 let mimořádně dlouhou cestu nejen ve svém vývoji, ale i v samotné realizaci na stavbách. Nicméně základní vlastnost, vodonepropustnost, zůstává i nadále tím základním důvodem, proč jsou obecně navrhovány, zejména v případech, kdy je svrchní střešní plášť tvořen skládanou krytinou.

Střešní fólie mají především zabezpečit izolační vrstvu před vlhkem a větrem. Aby izolace splňovala svůj úkol, musí být naprosto suchá. Tyto podmínky zajišťují dva druhy fólií: kontaktní membrána a parotěsné fólie.

Jak vybrat správnou difuzní fólii

Kvalitní fólie musí splňovat tři parametry:

1. Třída těsnosti (W1, W2, W3)

   • W1 - nejlepší volba, téměř nepropustná
   • W2 - nouzově
   • W3 - nepoužívat na moderní střechy

   Pro rekonstrukce a nové střechy vždy: W1. Při použití fólie s doplňkovým příslušenstvím lze dosáhnout maximálně třídy těsnosti 3.

   Čtěte také: Difuzní vlastnosti OSB desek

2. Gramáž (100-220 g/m²)

   Vyšší gramáž znamená vyšší životnost.

   • Běžné střechy: 130-160 g/m²
   • Náročnější podmínky: 160-200 g/m²

3. Paropropustnost (Sd hodnota)

   • Sd ≤ 0,02 m = vysoce difuzní
   • Sd ≤ 0,04 m = standard

   Pro dům s izolací je nutná vysoce difuzní fólie.

Další důležité faktory při výběru difuzních fólií

• Odolnost vůči UV záření - nejlepší fólie vydrží až 12 měsíců působení slunečního světla, aniž by to nepříznivě ovlivnilo její životnost a efektivitu. U novodobých difuzních fólií je ale třeba upozornit na skutečnost, že nejsou zpravidla schopny delší dobu odolávat působení UV záření (výrobci udávají 1,5 až 6 měsíců).
• Rozmezí teploty - tedy rozsah teploty, ve které si fólie zachovává své vlastnosti. Dobrá fólie vydrží od -40 do 90 stupňů Celsia.
• Elasticita - určuje, do jaké teploty fólie zachovává svou elasticitu, bez smršťování a deformace. Kvalitní fólie si zachovávají tuto vlastnost až do -30 °C.

Při koupi parotěsné fólie berte zřetel na její paropropustnost - zde platí pravidlo opačně než u difúzní fólie - čím nižší hodnota, tím lépe. To znamená, že fólie do střechy propouští minimální množství vlhkosti.

Správně zvolené střešní fólie jsou zárukou toho, že zateplovací vrstva střechy zůstane suchá a provětraná, a bude tedy efektivně plnit svůj úkol.

Typy difuzních fólií

Difuzní fólie je nezbytný prvek střešní konstrukce, který zabraňuje pronikání vlhkosti zvenčí a zároveň umožňuje průchod vlhkosti z vnitřního prostoru objektu ven. Takto dochází k efektivnímu odvětrávání střešní konstrukce. Úroveň odvětrávání závisí na druhu použité fólie.

Čtěte také: Vzduchotěsnost dřevostaveb a OSB

• Nízkodifúzní fólie

  Propouštějí ven z budovy ne více než 100 g vodní páry na m² během 24 hodin. Jsou určené k použití v neobytných podkrovích. Pamatujte, že tato vrstva se nesmí přímo dotýkat zateplovací vrstvy - je nutné mezi nimi dodržovat několikacentimetrový rozestup.

• Vysoce difúzní fólie

  Tyto fólie propouštějí ven z budovy 1500-4000 g vodní páry na m² během 24 hodin. Mají vláknitou strukturu připomínající látku nebo papír, která efektivně odvádí vlhkost. Jelikož se v zateplovací vrstvě vlhkost neudržuje, je možné tento druh fólie pokládat přímo na ni. Další výhodou použití vysoce difúzních fólií je zajištění lepší termoizolace - chybějící mezera mezi fólií a zateplením zabraňuje tomu, aby bylo teplo vyfukováno vzduchem cirkulujícím mezi vrstvami. A protože taková fólie může nahradit klasické bednění a podkladové lepenky, umožňuje snížit náklady na stavbu střechy. Tento druh fólie je používán nad obytným podkrovím.

Vývoj technologií umožnil následně výrobu tzv. difuzně otevřených fólií s hodnotou sd ≤ 0,3 m. Jedná se o fóliové materiály (zpravidla netkané textílie z umělých vláken), které jsou schopny na vnějším povrchu odolávat hydrostatickému tlaku a spodní stranou umožnit snadný prostup vodní páry. Nejkvalitnější difuzně otevřené fólie mají hodnotu Sd ≤ 0,02 m. Difuzně otevřené fólie umožňují vynechat větranou vzduchovou vrstvu pod pojistnou hydroizolací - tj. provést tzv. dvouplášťový střešní plášť, také nazývaný v literatuře „teplá střecha". Fólie s vlastností sd ≥ 0,3 pak umožňují pouze omezený prostup vodní páry a jsou označovány za difuzně uzavřené (podobně fungují i asfaltové pásy).

Příklady produktů

• Kontaktní fólie Guttafol DO 165 Metal je speciální 4-vrstvá ventilační a separační difúzní fólie pro vytvoření doplňkové hydroizolační vrstvy pod falcovanou plechovou krytinou. Tato kontaktní fólie spolehlivě odvádí kondenzát vznikající na spodní straně plechové krytiny a tím jí chrání před vznikem koroze. Zároveň zabezpečuje odvětrání vodních par procházejících střešním pláštěm z interiéru.
• Podstřešní fólie Jutadach 135 je třívrstvá pojistná hydroizolační membrána, která se skládá z difúzního fi lmu a dvou vrstev netkané polypropylenové textilie. Je vhodná pro použití jako univerzální kontaktní nebo nekontaktní podstřešní difúzní membrána v šikmých střešních systémech. Lze ji použít přímo na plné difúzní bednění nebo na tepelnou izolaci. Skladba membrány zajišťuje dobrou vodotěsnost při dešti - fólie odvádí vodní páry z konstrukce ven, vytváří tak uzavřený systém pro tepelnou izolaci, která je chráněna před deštěm, sněhem, prachem a vlhkostí. Jutadach 135 je vhodný pro instalaci v šikmých střešních systémech skládaných pálených, betonových, vláknocementových, keramických a břidlicových krytin. Lze jej použít na vertikální konstrukce stěn jako větrozábranu. Fólie nepodléhá hnilobě, plísni a podobně, je zdravotně nezávadná a plně recyklovatelná.

Správná pokládka difuzní fólie

Pokládka DHV se dělá od okapu směrem k hřebeni. Střešní paropropustné kontaktní fólie Guttafol se pokládají od spodu rovnoběžně s okapem na krokve, a parozábrany případně na bednění napnuté tak, aby nedošlo k pronesení. Spodní okraj kontaktní fólie končí na okapovém plechu. Jutadach 135 se pokládá na pevný, rovný, čistý a suchý podklad. Pokládá se horizontálně nebo vertikálně přímo na krokve nebo na difúzní bednění tak, aby nevznikly žádné faldy nebo sklady a potisk směřoval ke střešní krytině. Montáž začíná u okapu a postupně se pokládají další pásy směrem k hřebeni.

Zásadní pravidla pokládky:

1. Minimální přesahy

   Minimální horizontální i vertikální přesahy fólií jsou 10 cm.

   Čtěte také: Ochrana fasády před vlhkostí

   • Vodorovně: min. 10-15 cm
   • Svisle: min. 20 cm

   Pokud je sklon < 22°, přesahy se zvětšují. Podélné přesahy bývají na fóliích vyznačeny tištěnými linkami. Vertikální přesahy musí být umístěny na krokvích a zajištěny kontralatěmi. Přesah pásů horizontální i vertikální je min. 10 cm.

2. Všechny spoje lepte

   Použijte moderní akrylátové pásky určené na DHV. Překrytí je doporučeno spojit oboustranně lepicí páskou Jutadach SP 38.

   Nikdy nepoužívejte:

   • Izolepu
   • Koberecovku
   • Univerzální lepenku
   • Lepicí pásky na bázi PVC se používat nesmí.

   Spoje musí držet 30+ let.

3. Napnutí fólie

   Fólie nesmí být:

   • Prověšená
   • Napnutá jako buben

   Musí mít lehkou rezervu, aby kopírovala dilataci dřeva.

4. Upevnění fólie

   Fólie se ke konstrukci připevňuje sponkami mechanické sešívačky nebo nekorodujícími hřeby s plochou hlavou, a to vždy pouze v místě přesahu. Vzdálenost mezi krokvemi u nebedněné střechy nesmí být větší než 1,2 m. K nosné konstrukci se membrána zajistí kontralatěmi o tloušťce min. 40 mm. Prostor mezi membránou a střešními latěmi umožňuje odtok vody po membráně a odvětrání vlhkosti z konstrukce. Laťování pro střešní krytinu se připevní ke kontralatím. Pod kontralatí doporučujeme použít Guttaband těsnící pásku.

Při montáži střešních fólií je nutné zajistit řádné odvětrání střešního pláště. Způsob chemické impregnace dřevěných konstrukcí nad i pod membránou musí být proveden tak, aby nemohlo dojít k chemickému poškození membrány, montáž lze provést až po úplném zaschnutí nátěru.

Difuzní fólie v kritických detailech

Velmi důležité je správné připojení pojistné hydroizolace k prvkům prostupujícím střešním pláštěm (komíny, instalační otvory, střešní okna apod.). Zde je nutno pojistnou hydroizolaci připojit tak, aby nedocházelo k zatékání vody do konstrukce střešního pláště.

1. U okapu

   Nejčastější místo zatékání.

   • Fólie se stáhne do okapnice.
   • Musí být nalepená okapní páska.
   • Nesmí končit před žlabem.

2. U hřebene

   Fólie se u hřebene nepřekládá přes hřeben. Musí být mezera min. 5-8 cm pro větrání.

3. Kolem komína

   Kolem komína vznikají stovky chyb.

   • Fólie se řeže do tvaru U.
   • Napojí se lepením k oplechování.
   • Nesmí být „pod“ komínem, ale správně napojená z boku a shora.

4. Úžlabí

   V úžlabí musí být podkladní plech. Fólie jde přes úžlabí, ale s velkým přesahem a perfektním slepením.

5. Prořezy pro otvory

   Prořezy pro otvory - střešní okna, komíny, atd. Případné mechanické poškození (protržení) kontaktní fólie je nutné opravit odstřižkem originální fólie přilepeným páskou Reparband. Okraje prořezů a poškození doporučujeme přelepit jednostrannými páskami - PODSTŘEŠNÍ, příp. Pokud je to možné, minimalizujte počet délkových napojení pásů membrány použitím celých rolí.

Vodotěsnost difuzních fólií

Kdyby tyto fólie nebyly vodonepropustné, pak by ztratily v technické praxi svůj smysl. A přece jen můžou existovat určité podmínky, samozřejmě jen časově omezené, kdy to, co dělá z fólie pojistnou hydroizolaci, selhává. Je to dynamický ráz dešťových kapek v době, kdy je fólie přímo (tj. bez krytiny) vystavena povětrnostním vlivům.

Odolnost difuzních fólií proti průsaku dešťové vody se udává hydrostatickým zatížením vodním sloupcem o výšce např. 3 m. Není bez zajímavosti, že toto zatížení odpovídá dynamickému rázu dešťové kapky o průměru 2,8 mm, tedy nepatrně větší než výše uvedená hodnota. Během prudkého letního deště však mohou být kapky i mnohem větší, 5 mm i více. V roce 2004 byly zaznamenány na Marshallových ostrovech dešťové kapky o průměru 10 mm!

Poznámka: Stejné vztahy platí i pro výpočet dopadové rychlosti a energie tuhého hydrometeoru, jakým je třeba kroupa.

Výše uvedené úvahy a výpočty platí za předpokladu, že směr vektoru rychlosti je kolmý k rovině dopadu dešťové kapky. Vzhledem k tomu, že se v tomto pojednání zabývám šikmými střechami, nemusí být tento předpoklad vždy splněn a také zpravidla ani nebývá. Zároveň je třeba vzít v úvahu odklon vektoru rychlosti dešťové kapky působením větru.

Za bezvětří je vektor rychlosti c0 kolmý k vodorovné rovině, a proto se rozkládá na dvě složky: rovnoběžnou s rovinou střechy ct a kolmou na rovinu střechy cn. Při současném působení větru se však trajektorie dešťové kapky odchyluje ze svislé roviny o úhel δ, jehož velikost závisí na rychlosti větru. A tak může nastat situace, že dopadová rychlost dešťové kapky na návětrné střešní ploše cnv bude výslednicí rychlosti c0 a rychlosti větru cv se směrem kolmým na střešní rovinu, a tedy i mnohem větší než za bezvětří.

Z příkladu se zdá na jednu stranu nepochybné, že běžně deklarovaná vodotěsnost difuzních fólií výškou vodního sloupce cca 3 m již příliš důvěry nedává. Na druhé straně je však třeba nahlížet na podobné situace realisticky. Je-li odebrán vzorek difuzní fólie k laboratornímu testu na vodonepropustnost a není-li na něm shledána žádná vada, pak si je třeba uvědomit jednu zásadní skutečnost: Difuzní fólie neslouží jako nouzové zakrytí, difuzní fólie není dimenzována na zatížení deštěm jako krytina, je to pouze pojistná hydroizolace. Nic více, a nic méně.

Nedávný případ výše uvedené jen potvrzuje. Na sever orientovaná střešní plocha vykazovala masivní průsak, jižní byla bez problémů. Za poměrně silného deště vál silný severní vítr. I když meteorologické statistiky vykazují relativně malou současnost silného deště a silného větru, nelze tuto současnost vyloučit.

Výše uvedené úvahy jsou založeny na zjednodušeném předpokladu, že dopadová plocha je tuhá deska, tj. že veškerá kinetická energie se přemění v odpovídající zatížení vodním sloupcem. Tomuto předpokladu se v praxi blíží situace, kdy je fólie položená na bednění, i když i v tomto případě je třeba připustit jistou míru pružnosti podkladního bednění.

Doplňkové vodotěsnící vrstvy

Nedostatek skládaných krytin, kterým je propustnost pro větrem hnaný sníh, prach a vodu, případně pro vodu při hydrostatickém tlaku, se eliminuje ve skladbě střešního pláště doplňkovou vodotěsnicí vrstvou, která odvádí klimatickou vlhkost, případně i vodní páru difundující z interiéru a kondenzující pod skládanou krytinou. Obvykle se jedná o povlakovou vodotěsnicí vrstvu provedenou z fólií nebo asfaltových pásů.

Přeložení jednotlivých pásů tvořících doplňkovou vodotěsnicí vrstvu je stanoveno v technických předpisech výrobce a je zpravidla ve směru vertikálním i horizontálním 100-150 mm. Po dobu výstavby nebo v případě mechanického poškození skládané krytiny se krátkodobě využívá jako provizorní vodotěsnicí vrstva (může být krátkodobě mechanicky namáhána) a je nutné ji napojit na okapní systém. Použití doplňkové vodotěsnicí vrstvy rovněž limituje minimální sklon střešní roviny u jednotlívých skládaných střešních krytin.

Původně se pro účely doplňkových vodotěsnicích vrstev užívalo asfaltových pásů s papírovou vložkou (užívané pod skládané krytiny z azbestocementových šablon, břidlice a plechové krytiny hladké na drážky nebo lišty), posléze polyetylenových izolačních fólií a těžkých asfaltových pásů s vysokým difuzním odporem. Vzniklé nevhodné řešení difuze vodní páry ve střešním plášti (nepropustná fólie zadržovala vodní páru a docházelo ke kondenzaci) bylo řešeno vytvořením větrané vzduchové vrstvy pod pojistnou hydroizolací v horní části výšky krokví, tj. užívá se tzv. tříplášťový střešní plášť, v literatuře nazývaný "studená střecha".

Zásadní změnu v možnostech navrhování přinesla aplikace tzv. difuzních fólií s hodnotou ekvivalentní difuzní tloušťky Sd = 1,5-3,0 m. Jedná se o difuzní fólie vytvořené mikroperforací (otvory projde zespodu plynná vodní pára, ale povrchové napětí kapalné vody neumožňuje pronikání srážkové vody z horní strany).

V současné době užívané materiály doplňkových vodotěsnicích vrstev mohou být obdobné jako u povlakových krytin, ale nejvíce se zde používají fólie lehkého typu. Jedná se o tenkou plastovou nesvařitelnou fólii, vyrobenou obvykle na bázi polypropylenu (PP), polyesteru (PES), polyolefinu (PO) a polyethylenu (PE), ať již ve variantě difuzně otevřené, či uzavřené. Hmotnost tohoto materiálu je obvykle menší než 200g/m2 a může být určen také pro parotěsnicí a vzduchotěsnicí vrstvu. V případě aplikace ve funkci vodotěsnicí vrstvy se s fólií lehkého typu setkáváme zásadně u sklonitých větraných střech pod krytinou, ať už ve formě difuzně otevřené, nebo uzavřené vrstvy. Fólie těžkého typu lze oproti tomu v přesazích horkovzdušně svařovat a používají se obvykle jako hlavní vodotěsnicí vrstva (resp. krytina) u plochých střech. Tloušťka se pak pohybuje od 1 mm.

Difuzní vlastnosti materiálu doplňkové vodotěsnicí vrstvy a parotěsnicí vrstvy v praxi tedy rozhodují o počtu větraných vzduchových vrstev ve skladbě. Základní vlastností z pohledu tepelněvlhkostního je tedy ekvivalentní difuzní tloušťka sd. Je-li ve skladbě jako doplňková vodotěsnící vrstva doporučena difuzně otevřena fólie je nutno dodržet jak technologii provedeni, tak navržený typ fólie. Každý výrobce difuzních a difuzně otevřených fólií ve svých technických podkladech udává hodnoty sd a zároveň způsob uložení.

Při provádění střešních konstrukcí s vodotěsným podstřeším je doplňková vodotěsnící vrstva provedena jako povlaková krytina odolná proti tlakové vodě, například ze dvou asfaltových izolačních pásů typu (AP-S, AP-SM), případně fóliových nebo jiných povlakových vrstev. V tomto případě je nutno izolovat i tzv. kontralatě, aby nedošlo k jejich poškození vlivem zvýšené vlhkosti.

Podstřešní fólie se používají jako pojistné hydroizolační vrstvy v odvětrávaných šikmých střechách. Podkrovní prostory chrání před prachem a vlhkostí z deště a sněhu, které se mohou dostat pod skládanou krytinu, dále před vodou kondenzující na spodním líci nenasákavé krytiny a v neposlední řadě chrání před vlhkostí pronikající při destrukci střešní krytiny. U půdních vestaveb navíc chrání tepelnou izolaci proti vlhkosti.

tags: #difuzni #folie #min #gramaz #informace

Oblíbené příspěvky:

• montáž pojezdových lišt
• Vyrobte si vázu z betonu
• Přehled deskových materiálů pro stavebnictví a nábytkářství
• hydroizolace pomocí asfaltových pásů Charbit
• Podrobnosti o liniovém žlabu ZLAB DN 150 D400