Dlažba nad kořeny stromu: Jak správně sázet stromy a vyhnout se problémům

Strom je investice na desítky let. Když zasadíte strom na špatné místo, řešíte následky klidně třicet let. Nejčastější obava spojená se stromy v zahradě je, že kořeny poškodí základy domu. Ve skutečnosti se něco takového udá jen výjimečně, základy jsou obvykle schopny odolávat tlaku kořenů. Za určitých okolností však mohou stromy situaci zhoršit. Dospělý listnatý strom dokáže z půdy odsát denně i více než čtyři sta litrů vody. Tato informace je však klíčová. Je-li půda v naší zahradě relativně propustná, nebo pokud strom vysadíme dále, než je „nebezpečných“ 5 metrů, je velmi nepravděpodobné, že by nám v budoucnu poškodil dům. Co se týče „nebezpečné“ vzdálenosti, ta závisí na půdě i na druhu stromu.

Občanský zákoník a výsadba stromů

Náš zákon přesně neurčuje minimální vzdálenost stromů a keřů při výsadbě. Všeobecná rada ale zní: středně vysoké stromy sadíme minimálně 3 m od hranice pozemku, vysoké a široké i 4 až 5 m. Podle § 1017 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí orientační pravidla: stromy dorůstající výšky nad 3 metry by měly být minimálně 3 metry od hranice pozemku, nižší stromy alespoň 1,5 metru. Pokud je strom blíž, může se soused domáhat nápravy. Praktická rada zní: i když zákon umožňuje určitou vzdálenost, rozumné je myslet na budoucí velikost stromu. Soudní spory mezi sousedy často začínají právě „nevinnou“ výsadbou příliš blízko plotu. Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je ke kácení stromů nad určitý obvod kmene (měřený ve výšce 130 cm nad zemí) zpravidla potřeba povolení obecního úřadu. Občanský zákoník obsahuje pouze § 1016 odst. 1, právní pravidlo týkající se stromů a keřů společně.

Prorůstání kořenů a sousedské spory

Prorůstání kořenů stromu od sousedů může poškodit chodníky, ploty i základy domu a často vede k nepříjemným sousedským sporům. Občanský zákoník přitom jasně stanovuje, kdy můžete zasáhnout, jak postupovat správně a kdy už máte nárok na náhradu škody. Prorůstání kořenů stromů od sousedů patří k nejčastějším a zároveň nejcitlivějším sporům mezi vlastníky pozemků. Problém se často dlouho přehlíží, dokud kořeny nezačnou nadzvedávat dlažbu, ničit trávník nebo ohrožovat stavbu. Právě v této chvíli vstupuje do hry občanský zákoník, který jasně vymezuje práva i povinnosti obou stran.

Základní pravidlo vychází z principu ochrany vlastnického práva. Každý vlastník pozemku má právo, aby jeho majetek nebyl nad míru obtěžován. Pokud tedy kořeny stromů ze sousedního pozemku prorůstají k vám a způsobují škodu nebo vás podstatně omezují v užívání pozemku, nejde o banalitu, ale o právně relevantní situaci.

Občanský zákoník konkrétně říká, že vlastník pozemku má právo odstranit kořeny, které k němu prorůstají, pokud mu způsobují škodu nebo obtíže, a to přiměřeným způsobem a ve vhodnou dobu. Klíčové je slovo přiměřeně. Neznamená to, že můžete strom poškodit nebo ho nepřímo zahubit. Zásah musí být omezený pouze na kořeny zasahující na váš pozemek a provedený tak, aby strom nebyl zbytečně ohrožen. Ještě před samotným zásahem však zákon předpokládá pokus o domluvu. Ideální postup je souseda na problém upozornit, popsat konkrétní škody a dát mu možnost situaci řešit vlastními prostředky. Pokud soused nereaguje nebo odmítá spolupráci, teprve tehdy se otevírá prostor pro vlastní zásah nebo další právní kroky. Pokud jste si vybrali zásah vlastní rukou, snažte se maximálně šetrně kořeny odstranit. Ideálně v období, kdy míza stromů spí a nedojde k poškození celé dřeviny.

Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna

Důležitý je také rozdíl mezi drobným obtěžováním a skutečnou škodou. Pokud kořeny pouze mírně zasahují do půdy, ale nezpůsobují žádné viditelné problémy, nemusí být zásah oprávněný. Naopak praskající zídka, poškozené potrubí nebo nadzvednutá terasa už představují jasný důvod k řešení. V těchto případech lze po sousedovi dokonce požadovat náhradu škody, pokud se prokáže, že o problému věděl a nejednal. Specifickou kapitolou jsou chráněné stromy nebo stromy rostoucí na hranici pozemků. Zde může být nutné přihlédnout i k předpisům o ochraně přírody nebo ke stavební dokumentaci. Neodborný zásah by se mohl obrátit proti vám, a to nejen sousedsky, ale i právně.

Pokud se spor vyhrotí, poslední možností je obrátit se na soud. Ten posuzuje míru obtěžování, vzniklou škodu i to, zda bylo možné situaci řešit šetrnějším způsobem. Soudní řešení je však zdlouhavé a nákladné, proto se vždy vyplatí vyčerpat všechny možnosti smírné dohody.

Nevhodné druhy stromů pro výsadbu u domu a cest

Některé druhy stromů mohou poškodit základy, dlažbu i kanalizaci. Při výběru je potřeba zohlednit víc než jen vzhled koruny. Rozhodující je typ kořenového systému - hluboký kůlový kořen se chová jinak než mělké, široce rozvětvené kořeny, které dokážou nadzvednout dlažbu. Důležitá je také citlivost stromu na vítr, množství a charakter plodů či pylu a v neposlední řadě i budoucí vývoj klimatu.

Tabulka: Nevhodné stromy pro výsadbu u domu a cest

Příjezdová cesta je technická plocha. Základní pravidlo je překvapivě jednoduché: strom by měl být od domu minimálně tak daleko, jaká je jeho očekávaná výška v dospělosti. Pokud tedy vysazujete strom, který může dorůst deseti metrů, měl by stát alespoň deset metrů od základů. Mezi nejčastější chyby patří to, že strom hodnotíme podle velikosti při nákupu, nikoli podle toho, jak bude vypadat za dvacet let. Podceňujeme kořenový systém, sázíme příliš blízko plotu nebo sousedova pozemku a zapomínáme na inženýrské sítě. Přitom strom není sezónní dekorace. Výsadba nesmí zasahovat do ochranných pásem: plynovodu, vodovodu a kanalizace, elektrického vedení a telekomunikačních sítí. Ochranné vzdálenosti stanovují zvláštní předpisy a správci sítí.

Ochrana stromů při stavební činnosti

Mnoho lidí si myslí, že kořeny stromu rostou hluboko dolů jako mrkev. Omyl. Až 90 % kořenů se nachází v horních 60 centimetrech půdy a sahají daleko za obvod koruny. Stromy neumírají na stres ze stavby hned. Většinou to končí nutností drahého rizikového kácení nad novou střechou. Přitom stačilo málo. Stres ze stavby může mít několik příčin:

Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva

• Zhutnění půdy: Pokud vám pod korunou stromu parkují náklaďáky, jezdí bagr nebo si tam zedníci složí palety, půda se extrémně stlačí. Vytlačí se z ní veškerý kyslík a voda.
• Poškození kořenů: Potřebujete protáhnout kabel, vodu nebo plyn a výkop vede 2 metry od kmene? Lžíce bagru kořeny nemilosrdně potrhá. Otevřené a roztřepené rány v zemi jsou pak okamžitou vstupní branou pro dřevokazné houby a infekce.
• Zvýšení úrovně terénu: Zvyšovali jste úroveň terénu, aby byla zahrada v rovině? To může stromu také uškodit.

Prevence je vždy levnější než následná záchrana nebo kácení. V arboristice se řídíme jasnými standardy (SPPK A01 002 - Ochrana dřevin při stavební činnosti).

• Vytvořte ochranné pásmo: Kolem stromu (ideálně v průměru jeho koruny plus 1,5 metru) postavte pevný plot.
• Ochrana kmene: Pokud plot nelze postavit, obalte kmen stromu do výšky 2 metrů prkny (zajistěte je stahovacími popruhy, nikdy do stromu netlučte hřebíky!).

Pokud k poškození už došlo, nezoufejte, ale jednejte rychle. Stavební firmy často kořeny jen utrhnou a výkop zasypou. Ošetření kořenů: Utržené kořeny se musí v místě výkopu čistě a hladce zaříznout ostrou pilkou nebo nůžkami. Symetrie (Zásah do koruny): Pokud strom přišel např. o 30 % kořenů na jedné straně, nemá už sílu vyživit celou svou korunu. Aby neuschl, musí nastoupit arborista a provést odbornou redukci koruny. Tím se zmenší odpar vody z listů a kořeny dostanou šanci se zregenerovat.

Výběr a péče o stromy

Realita české zahrady o velikosti 500-800 m2 je jiná než otevřená krajina. Rychlerostoucí obři zde často přerostou prostor během několika let. Mnohem rozumnější volbou bývají menší okrasné stromy, vícekmenné formy, kompaktní kultivary nebo druhy se stabilní strukturou větví. Než vezmete rýč do ruky, položte si čtyři základní otázky: Jak velký bude strom za dvacet let? Jak se chovají jeho kořeny? Co z něj bude padat na zem? A může v budoucnu ohrozit dům, cestu nebo sousedy? Dobře vybraný strom zvýší hodnotu nemovitosti i kvalitu bydlení.

Pěstování stromů v nádobách

Některým stromům se v nádobách dlouhodobě daří, což lze využít ve velmi malých zahradách a na terasách. Tento způsob pěstování nám umožňuje sáhnout i po druzích, které u nás nejsou úplně mrazuvzdorné, například citrusy či oleandry. Na zimu je stačí přesunout na chráněné místo. Teoreticky je většinu stromů možné pěstovat v květináčích, po minimálně omezené časové období. Stromy v nádobách vyžadují více pozornosti v porovnání s výsadbou v zahradě. Také je nutno dodávat živiny. Každých pár let je důležité strom přesadit, přičemž doplníme - a je-li to možné, i vyměníme - vyčerpaný substrát. Jsme-li připraveni investovat čas a práci, dřeviny v květináčích mohou vypadat velkolepě.

Výběr a sázení mladých stromků

Výzkum potvrdil, že stromy, které jsou vysazeny s maximální výškou 75 cm, se ujmou rychleji a efektivněji v porovnání s vyššími jedinci. Malí jedinci mají totiž větší poměr kořenů k listům, což znamená, že odpařování a požadavky na vlhkost mají nižší a jejich schopnost produkovat nové kořeny je větší. Nenechejte se zmást různými přívlastky, které zahradní centra dávají různým velikostem stromů. V prodeji narazíte na špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen. Špičák je stromek bez korunky, tvořený jen jedním výhonem.

Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?

Většina zahradních center prodává stromy pěstované v tenkých plastových květináčích, zahradnickým žargonem se jim říká kontejnery. Kontejnerované stromy jsou obvykle finančně náročnější než „balové“. Tak jsou označováni jedinci, kteří se ve školkách vybírají ze země i s částí půdy. Kořeny s půdou se balí do jutoviny, u velkých kusů se stabilizují kovovým pletivem. Nejlevnější jsou prostokořenné stromy, nabízené na začátku jarní a na konci podzimní sezóny. Jejich sortiment je ale omezený. Vybírají se z půdy ve stádiu dormance, čili před vyrašením nebo po opadání listů.

Péče po výsadbě

Po veškeré námaze spojené s výběrem, koupí a výsadbou stromu se zaměříme na to, aby nejen přežil, ale i prospíval a dobře rostl. Kolem stromu položíme mulč z dobře vyzrálého kompostu nebo kompostované kůry, pomůže zadržovat vsáknutou vodu a z velké míry brání růstu plevele. Stromu čerstvě vysazenému v trávě ponecháme kolem kmene kruh bez rostlin o průměru minimálně 45 centimetrů. Když je strom naroubován na kmínku, stává se, že z části pod místem štěpení vyrůstají výhonky.

Důležitost stromů ve městě a dopady dlažby

Koruny stromů klenoucí se a uzavírající se v majestátní loubí vrhající chladivý stín a pod nohama kamenná, nikoliv zámková betonová dlažba, tvoří příjemné městské prostředí. Stromy v ulicích jsou často sázeny tak, aby nedorostly potřebné výšky a šířky. Někde se rovnou tvrdí, že to nejde, a zákony stále upřednostňují sítě, i když ne všude ve světě tomu tak je a musí být. Betonová zámková dlažba se stala naprostým standardem. Stromy nejsou ani na parkovištích, kde by jejich stín ocenili i majitelé parkujících aut. V dnešní době je nezbytné brát v úvahu probíhající klimatickou změnu a integrovat stromy do městského plánování jako prioritu.

tags: #dlazba #nad #koreny #stromu

Oblíbené příspěvky:

• Vše o bezpečnosti plastifikátorů betonu
• Vlastnosti obkladových desek
• Vše, co potřebujete vědět o parních čističích na dlažby a dlaždice, najdete zde.
• výhody hmoždinek bez trnu při zateplení
• Opravy betonu tekutou lepenkou