Dlažba jako součást pozemku: Právní aspekty a techniky pokládky

Dlažba, zejména zámková, se stala dominantním prvkem zpevněných ploch u běžných staveb. Tato část pozemku je často plošnou stavbou, která není nemovitostí ve smyslu občanského zákoníku, jelikož není spojena se zemí pevným základem. Jedná se o zpevnění povrchu pozemku, které je s ním neoddělitelně spjato a tvoří s ním jednu věc.

Dlažba na obecním pozemku: Řešení nežádoucích situací

Obec může být vlastníkem pozemku, na němž se nalézá účelová komunikace, jejíž část zpevňuje kamenná drť a slouží jako připojovací cesta pro několik domů. Pokud majitel jednoho z domů bez vědomí obce část účelové komunikace zakryje betonovou dlažbou, může dojít k zúžení průjezdního profilu, což je nežádoucí stav. Vlastník domu si v takovém případě může stěžovat, že vozidla ničí jeho dlažbu, přestože se nachází na obecním pozemku.

Možnosti řešení odstranění cizí dlažby

Odstranění cizí dlažby, cizí stavby nebo cizí věci z pozemku může vlastník pozemku řešit především dohodou. Pokud k dohodě nedojde, má obec jako každý jiný vlastník právo se zásahu do vlastnictví bránit. Možností je několik, jejich použití závisí na konkrétní situaci:

• Správní řízení o zásahu do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku (OZ): Tato obrana je možná okamžitě, když lze prokázat pokojný stav (účelová komunikace částečně zpevněná drtí) i zřejmý zásah do něj (položení dlažby), tj. než vznikne nový pokojný stav. Pokud obec včas nepodá žádost o nápravu, ochrana pokojného stavu, který existoval dávno před zásahem, není možná.
• Správní řízení o odstranění stavby podle § 129 a následujících stavebního zákona: Pokud je pokládka dlažby stavbou nebo terénní úpravou, která vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení či jiné opatření ve smyslu stavebního zákona, lze postupovat tímto způsobem. Posouzení a rozhodování přísluší speciálnímu stavebnímu úřadu.
• Soudní řízení:
  • Podle § 135c občanského zákoníku, jedná-li se o cizí nemovitou stavbu s pevnými základy na pozemku. Položená dlažba patrně není nemovitost spojená se zemí pevnými základy, proto tato žaloba zřejmě nelze podat.
  • Podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o jinou než nemovitou stavbu nebo o jiný zásah. Když není možné použít žalobu na odstranění nemovité stavby, lze u movitých věcí na cizím pozemku podat žalobu na odstranění stavby, jedná-li se o jinou movitou věc, než je stavba, lze podat žalobu na vyklizení pozemku.

Podmínkou odstranění cizí dlažby z obecní účelové komunikace výše uvedenými způsoby je, že dlažba není součástí ani příslušenstvím k pozemku a že nedošlo k vydržení práv k pozemku. Pokud dlažbu položil na pozemek neoprávněně, je povinen ji podle § 131 OZ vydat vlastníkovi a oddělit dlažbu, kterou pozemek zhodnotil, od pozemku. Žalobu na odstranění stavby nebo na vyklizení pozemku nelze podat, jestliže je věc součástí nebo příslušenstvím pozemku, protože vlastník pozemku vlastní pozemek i s jeho součástmi a příslušenstvím.

Pokládka venkovní dlažby: Metody a materiály

Pokládku dlažby v exteriéru zvládnete s trochou šikovnosti a patřičných znalostí i sami. Existuje několik možností, jak položit venkovní dlažbu na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly.

Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna

1. Pokládka dlažby do štěrku

Jedná se o jeden z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách, vhodný pro terasy, pergoly, parkovací plochy i zahradní cesty. Do štěrku lze pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice, které však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné (doporučená tloušťka je 2 cm a více).

Postup pokládky do štěrku:

1. Příprava podloží: Vytyčte si prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop. Pro pojezdovou dlažbu kopejte do hloubky cca 35 cm, pro terasu nebo zahradní cestu kolem 25 cm.
2. Ohraničení dlažby: Použijte betonové obrubníky, které postupně pokládejte do betonového lože, cca do 1/3 jejich výšky.
3. Zhotovení štěrkového lože: Použijte několik druhů štěrku různé frakce, vždy od nejhrubšího po nejjemnější, a vrstvy průběžně zhutňujte vibrační deskou. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam) ve výšce kolem 20 cm, následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8.
4. Pokládka dlažby: Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky pokládejte dlažbu. Po umístění dlaždice ji pevně usaďte poklepáním gumové paličky.
5. Spárování a zhutnění: Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujte křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm.

2. Lepení venkovní dlažby

Venkovní keramickou či kamennou dlažbu lze na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se provede spárování pomocí spárovací hmoty. Je však třeba brát v úvahu, že lepená venkovní dlažba má omezenou životnost, protože lepidlo i spárovací hmota časem degradují a oprava je náročnější. Lepení dlažby v exteriéru je riskantní, jelikož se tam dříve nebo později dostane voda, která v zimě zamrzne, a tím se celá terasa naruší a dlažba může praskat. Suchá pokládka dlažby je výhodnější pro bezúdržbové terasy.

3. Pokládka dlažby na plastové terče

Tato metoda se umísťuje na betonový podklad a stává se stále populárnější. Nabízí rychlé a snadné dláždění, stejně jako finální vyrovnání výšky dlažby. Při volbě vyšších typů terčů můžete pod dlažbu umístit také rozvody vody či elektřiny. Podkladová plocha musí být dobře zpevněná, vhodná je betonová deska, pochozí plocha ve výšce s dobrou hydroizolací nebo zhutněná hlína zasypaná 20 cm štěrku a na něm položené betonové dlaždice, které vytvoří pevný a rovný podklad pod terče. Rozmístění terčů musí být zvoleno s ohledem na stav podkladu, typ dlaždic a očekávané zatížení. V případě větších rozměrů dlaždic se vždy instalují terče také pod desku. Maximální zatížení je omezením této metody. Rektifikační terče jsou výhodné zvláště na plochých střechách, v místech, kde není možné odebírat zeminu, kde je výškový rozdíl, který je možné terči vyrovnat nebo tam, kde už terasa byla a můžeme ji použít jako základ pro novou pokládku. Pokud terasa končí u stěny nebo jiné svislé zábrany, vkládá se na poslední terč doraz, který vytvoří spáru mezi stěnou a dlažbou.

Terasa, která je vyvýšená nad okolní terén, se zakončuje tak, že se pod okrajové terče vsune spodní zakončovací klip, terč se připevní k podkladu aby nedocházelo k pohybu a před položením dlaždic se na hlavu terče nasadí vrchní zakončovací klip. Mezi spodní a vrchní klipy se pak vsune pruh dlažby, který terasu úhledně zakončí.

Typy dlaždic a jejich vlastnosti

Pro dláždění v exteriéru je nutný kvalitní materiál, který vydrží různé teploty, déšť, led a mráz.

Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva

• Keramická dlažba: Mrazuvzdorná, snadno se ošetřuje, barvy jsou stálé.
• Betonové dlaždice: Vynikají odolností, unesou i početné návštěvy nebo těžký nábytek, dostupné v různých tvarech a stylech.
• Zámková dlažba: Vyznačuje se mimořádnou stabilitou, je praktická a snadno se pokládá. V současnosti ovládly zpevňované povrchy u běžných staveb betonové zámkové dlažby. Tyto dlažby jsou vyráběny v několika základních tvarech, barvách a povrchových úpravách, které se dají kombinovat do bezpočtu vzorů. K nim jsou dodávány i doplňkové tvárnice, odvodňovací žlaby a krajníky.
• Plastová dlažba: Používá se nejčastěji jako zatravňovací, zpevní plochu a zachová přírodní ráz zahrady.

Problémy a údržba dlažby

Během realizace je třeba počítat s drobnými výkvěty vápníku na povrchu dlažby, které se po čase ztratí. Povrch dlažby by se neměl vyskytovat se stopami po mechanickém zhutnění. Před předáním do provozu se dlažba zasypává křemičitým pískem a povrch se zamete. Pro zvýšení životnosti dlažby a zabránění prosakování kapalin a roztoků do povrchových vrstev betonu jsou nejvhodnější impregnace na bázi silikonů.

Problémy, které mohou nastat:

• Zabarvení dlažby: Nebezpečí představují nálepky malty, tmelu anebo betonu.
• Hnědé skvrny: Železité výluhy z nestabilních podkladových zemin nebo z hornin mohou tvořit hnědé skvrny, které jsou velmi obtížně odstranitelné.
• Znečištění: Dlažba na sebe váže prach ze vzduchu a z obuvi, což vede k tmavnutí odstínu. Lze vyčistit tlakovou vodou.
• Nevratné vady: Způsobují ropné produkty, tuky a oleje, které nelze nikdy odstranit. Rovněž roztoky solí používané k chemickému posypu komunikací způsobují nevratné vady na povrchu dlaždic.
• Mech a řasy: Nejčastější problém je tvorba mechu a řas na povrchu dlaždic. Lze zabránit vhodnou volbou materiálu, vhodnými podmínkami pro růst rostlin a dokonalým odvodněním.

Dlažba a účetnictví

Dlažba (zámková dlažba), parkoviště a podobné plochy se zásadně nepovažují za technická zhodnocení pozemku, ale vždy jde o samostatné stavby, tj. samostatné hmotné majetky, které se podle zákona o daních z příjmů (ZDP) odpisují v odpisové skupině 5. To znamená, že chodníky nemají svoje samostatné inventární číslo a nejsou vedeny jako samostatné stavby, ale vybudování takového chodníku na pozemku se účtuje jako technické zhodnocení pozemku.

Nemovité věci a stavby

Nemovitými věcmi podle § 498 Nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pozemky, podzemní stavby se samostatným účelovým určením, práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (právo stavby a stavby ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku), a věci, které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a o kterých zvláštní právní předpis stanoví, že nejsou součástí pozemku (např. komunikace).

Od 1. 1. 2014, je-li stejný vlastník jako vlastník pozemku, jakož i stavba na cizím pozemku podle § 1084 odst. 1 NOZ a není-li stavba dočasná, není samostatnou věcí a není ani předmětem samostatné evidence v katastru nemovitostí (je evidována jen jako součást pozemku). Pokud je stavba považovaná podle starého občanského zákoníku za samostatnou věc a měla k 1. 1. 2014 vlastníka odlišného od vlastníka pozemku, zůstává tato stavba nadále samostatnou věcí nemovitou a bude takto nadále evidována v katastru nemovitostí.

Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?

Budova je definována jako nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Normy a technické specifikace

Na provádění, měření a kvalitu prací se vztahují příslušné ČSN, obecně závazné předpisy nebo normy výrobců v plném znění. Jsou to zejména:

• ČSN 01 3489 Výkresy stavebních konstrukcí. Výkresy konstrukcí z kamene
• ČSN 73 3251 Navrhování konstrukcí z kamene
• ČSN 72 1800 Přírodní stavební kámen pro kamenické výrobky. Technické požadavky
• ČSN 72 1810 Prvky z přírodního kamene pro stavební účely. Společná ustanovení
• ČSN 72 1820 Obkladové a dlažební desky z přírodního stavebního kamene
• ČSN 73 0005 Modulová koordinace rozměrů ve výstavbě. Základní ustanovení
• ČSN 72 2430 - 1 Malty pro stavební účely. Část 1: Společná ustanovení

Na dodávky materiálů požadovaných k vytvoření kompletních dlažeb z kamene se vztahují příslušné certifikáty jakosti ISO a příslušné normy, například ČSN 72 1800, ČSN 72 1810, ČSN 72 1820 a ČSN 72 2430 - 1.

Bezpečnost a hygiena práce

Při provádění prací je nezbytné dodržování všech platných předpisů BOZP a všech bezpečnostních listů vystavených výrobci materiálu.

Názvosloví

• Dlažba kamenná: podlahová konstrukce z kamenných desek nebo benátských dlaždic, která je vodorovná nebo má sklon do 15°.
• Dlažba diagonální: kamenná dlažba z pravoúhlých prvků, jejichž spáry svírají s osami dlážděné plochy jiný úhel než 90°.
• Obruba (bordura): orámování plochy dlažby minimálně jednou řadou desek barevné, vzhledové nebo skladebné odlišnosti od převažující dlážděné plochy.
• Dlažba vzorovaná: kamenná dlažba kladená do projektem předepsaných vzorů ze 3 a více druhů desek odlišených lokalitou, barvou nebo strukturou horniny, popř. tvořená celky složenými z určitého počtu šablonových prvků.
• Obklad soklu: obklad stěny do výšky 200 mm od úrovně dlažby.

Odvodnění dlážděných ploch

Tvarování ploch a chodníků musí probíhat ruku v ruce s koncepcí odvodnění celé stavby. Spádujeme vždy směrem od pozemního objektu. U dlážděných ploch do šířky 6 m stačí spád jednosměrný. Pokud není možné odvádět vodu jinak, je třeba zřídit trativod. Typ, uspořádání a rozměry trativodu ovlivňuje charakter povrchu a geologické poměry. Obvyklé rozměry trativodu jsou 1 x 1 x 1 m a situování dál od objektů (min. 3 m).

Při provádění dlažby je důležitá pečlivá příprava podloží, která zahrnuje úpravu pláně (vyrovnání a zhutnění), zhotovení štěrkového lože z více vrstev kameniva a osazení obrubníků. Kladení dlažby by mělo probíhat z již položené plochy. Dlažba musí být stabilní proti sedání a musí být řádně odvodněná.

tags: #dlazba #soucast #pozemkudelec #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o betonové mazanině a teplovodním podlahovém vytápění
• Kompletní průvodce údržbou cementové dlažby
• Vše o kvalitních izolačních pěnách
• Jak na sádrovou omítku
• efektivní odvodnění pomocí integrovaných žlabů