Pokládka dlažby na terasu do suchého betonu: Kompletní průvodce

Položení venkovní dlažby je proces, který vyžaduje pečlivou přípravu a správnou techniku, aby dlažba dlouho vydržela a vypadala esteticky. Kromě výběru dlažby je nutné zaměření plochy, příprava podkladu, rozvržení dlažby, použití různých nástrojů, ale na začátku si musíme určit, jak budeme dlažbu pokládat.

Možnosti pokládky venkovní dlažby

Aby venkovní dlažba byla funkční a dlouho vydržela, je velmi důležitá i samotná pokládka. Pro pokládku dlažby na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly existuje několik možností. Dříve řemeslníci lepili keramické dlaždice v podstatě bez výjimky, dnes však od této metody spíše upouští. Hlavním důvodem je omezená životnost lepidla i spárovací hmoty. Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Realizace venkovní dlažby lepením je navíc problematická v deštivém či chladném období. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování. Pokládku svěřte buď erudované odborné firmě nebo zkušenému řemeslníkovi. Zákazník s dostatečnými zkušenostmi a dovednostmi zvládne pokládku dlažby i sám.

Keramické dlažby se na terasách stále častěji pokládají suchou cestou, a to do štěrku, nebo na terče. Protože se při realizaci nepracuje se stavební chemií, lze dlažbu pokládat v jakémkoliv ročním období. Hlavní předností suché pokládky je v podstatě neomezená životnost terasy. Pro suchou pokládku jsou vhodné venkovní dlaždice z keramiky, které mají tloušťku 2 či 3 cm. Vyznačují se pevností, mechanickou odolností, bezproblémovou údržbou či protiskluzovou úpravou. Představují vhodnou alternativu ke klasickým betonovým dlažbám, jejichž hlavními neduhy jsou neatraktivní design a nasákavost. V místech, kde je to technicky možné, doporučujeme upřednostnit pokládku suchou cestou. Ve specifických případech je však vhodnější (či nezbytný) klasický postup lepením, který zajistí pevné spojení s podkladem.

Kombinace pokládky

V některých případech se při realizaci terasové dlažby přistupuje ke kombinování pokládky suchou cestou i lepením. Po celé ploše se dlaždice pokládají nasucho (do štěrku či na terče), kolem nosných prvků pergoly se pak nalepí. Dlažba se lepí také kolem kolejnic pro posuvné dveře, stínění apod. Kombinace obou typů pokládky se využívá také při realizaci dlažby kolem bazénů. Na volné ploše se dlažba pokládá nasucho, v prostoru kolem kolejnic pro zastřešení se pak upravené dlaždice nalepí. Lepení se využívá také při montáži speciálních bazénových prvků.

Vlastnosti venkovní dlažby

Předností venkovní 2cm dlažby je stálobarevnost, nenasákavost, dobrá čistitelnost, odolnost vůči kyselinám a teplotním změnám, pevnost či ohnivzdornost. Většina venkovní dlažby je opatřena protiskluzovým povrchem, přičemž je zaručena vysoká tvrdost povrchu. Některé série lze doplnit o speciální prvky, jako například schodovky.

Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna

Pokládka dlažby do štěrku

Způsob pokládky 2cm dlažby do štěrku, nebo přímo do terénu (jako šlapáky), je rovněž finančně nenáročný a podobně jako u pokládky dlažby do písku jde o tzv. variantu na sucho. Přes svoji finanční nenáročnost, kdy ušetříme za betonový podklad a další úpravy, jde o způsob nejvíce efektivní a nejvíce trvanlivý. Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice. Ty však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.

Kroky pokládky dlažby do štěrku:

1. Příprava podloží: Vytyčte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný. Odstraníme zeminu do hloubky asi 27 cm ve spádu zhruba 1,5 % od stavby a vzniklou plochu zhutníme vibrační deskou.
2. Ohraničení dlažby: Někteří řemeslníci nejprve betonují obrubníky a poté naváží štěrk, jiní volí opačný postup. Obě varianta jsou možné - důležité je nepodcenit přípravu ohraničení dlažby, aby se nerozjížděla a později nesesunula. Do prostoru nasypeme 20 cm štěrku 8-19 a opět zhutníme.
3. Zhotovení štěrkového lože: Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8. Další vrstvou je štěrk frakce 4-8 nebo hrubý písek ve výšce 5 cm. Tuto vrstvu již nezhutňujeme, ale pokládáme na ni dlaždice.
4. Pokládka dlažby: Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Jak jsme zmínili, na štěrkové lože lze umísťovat jak tradiční zámkovou dlažbu, tak keramické nebo kamenné dlaždice různých formátů. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí.
5. Zhutnění dlažby: Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm.

Pokládání plošné dlažby do štěrkového lože neboli do drtí je dlouholetým tradičním způsobem pokládky. Tento způsob pokládání se skvěle hodí do exteriéru na terasy, chodníky a různé jiné plochy sloužící k chůzi. Tato metoda pokládky má několik nesporných výhod, mezi které určitě patří její příznivá cena, možnost snadno vyměnit poškozený kus a absence problémů s dilatačními pohyby. Tedy za podmínky, že dlažba bude pokládána se spárami. Pokládat dlažbu beze spár (tzv. na sraz) nedoporučujeme, protože při ní hrozí uštípání hran a rohů dlažby. Dlažba položená na sraz navíc zadržuje vlhkost, a ta může vést ke vzniku vápenných výkvětů. Proto volte rovnoměrnou šířku spár v rozmezí od 3 do 5 mm.

Pokládka na terče

Tento způsob pokládky venkovní dlažby se používá při suchém kladení tam, kde konstrukce zajišťuje plynulý odtok vody např. terasy, balkony, zaizolované střechy a podobně. Vyrovnání nerovností nebo spádu lze docílit pomocí rektifikačních či spádových podložek. Toto řešení je možné využít i pro komerční prostory a provozovat tak na střeše či terase například kavárnu, letní zahrádku nebo restauraci - bez louží a v suchu. Samotná pokládka dlažby na terče se provádí na předem připravené terče, sloužící jako podklad položené dlažby. Terče jsou obvykle vyrobeny z betonu, keramiky, speciální umělé hmoty nebo jiného materiálu a jsou umístěny na podkladu ve správné vzdálenosti od sebe, aby vytvořily rovnoměrný povrch pro dlažbu. Někdy se používají i teleskopické terče, zvláště pak tam, kde potřebujeme vyrovnat povrch oproti podkladu.

Množství terčů je rozděleno podle velikosti dlažby. Zatímco u dlažby 60 X 60 cm jsou třeba 4 terče, u dlažby 40 x 120 cm jich bude třeba osm. V případě využití pevných terčů je vhodně dávat jeden i pod střed venkovní dlažby, nejen do rohů. Někdy si i podkladový terén žádá úpravu, aby byl podklad pevný a rovný. To může zahrnovat vyrovnání a zhutnění podloží, aplikaci geotextilie nebo geosyntetické fólie (pokud je to potřeba), a případné použití štěrkového nebo pískového lože pro stabilizaci.

Pokládka na nastavitelné terče je systém pokládky dlaždic tloušťky 2 cm a nastavitelných podpěr, tzv. terčů. Jako podklad doporučujeme použít hydroizolační PVC fólie s výztužnou mřížkou a minimální tloušťkou 1,5 mm. PVC fólii podkládáme geotextilií, abychom snížili riziko proražení fólie od ostrých výstupků na povrchu betonu. Betonová podkladová deska by měla mít sklon 2 % od objektu. Vodorovný podklad pod terč nastavíme otáčením sklonového korektoru. Tím dorovnáváme sklon podkladu až do 5 %. Každý terč musíme nastavit individuálně, protože úhel sklonu a směr spádu se pokaždé liší. Do sklonového korektoru vložíme terč. Na terč vložíme dilatační mezerníky a seříznutím, případně vylomením, upravíme jejich počet podle potřeby. Mezerníky vymezují šířku spáry, která je nezbytná k odvodu a odpařování vody. Doporučujeme zvolit šířku mezerníku min. Na terče položíme dlaždici. Manipulace s dlaždicí vážící 16 kg je náročnější než práce s formáty běžné tloušťky. Reliéfní 2 cm dlaždice jsou schopny řezat pouze elektrické řezačky s vodícími lištami nebo vodou chlazené stojanové pily. Při řezu postupujeme pomalu a netlačíme. Pokládka na terče je vhodná pro terasy, balkony, střechy nebo veřejná prostranství s bezproblémovým přístupem k odpadům nebo k hydroizolaci. Pokládka na terče není vhodná pro pojezd vozidel.

Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva

Typy betonové dlažby

Beton je ideální materiál pro exteriérové použití, který ladí oku a je šetrný k přírodě. Výrobky z něj jsou nejen praktické a funkční, ale také splňují estetické požadavky i těch nejnáročnějších. Terasa z betonových dlaždic je skvělý nápad. Pro klasické betonové dlaždice se doporučuje pokládka do štěrku nebo na terče, protože lepení v exteriéru je náročnější na přípravu podkladu a náchylnější k poškození mrazem a vlhkostí.

Dlažba, po které bude jezdit auto, si vyžádá vyšší pevnost než v případě zahradní cestičky nebo terasy. Dbáme u ní na vyšší a pevnější podklad. Pevnost dlažby ovlivní i použitý vzor pokládky venkovní dlažby. Dlažba je výrazně pevnější, jsou-li dlaždice postaveny diagonálně na směr jízdy auta, protože zatížení se rozkládá na všechny čtyři boční stěny dlaždice, a ne pouze na dvě. Šířku a délku dlážděné plochy naplánujeme pokud možno tak, abychom nemuseli dlaždice rozměrově upravovat.

Volit můžeme ale i z jiných materiálů. Jsou však cenově náročnější a práce s nimi může být obtížnější. Krásná je například kabřincová dlažba ze zvláštních, ve vysokém žáru pálených cihel nebo kamenné dlažební kostky či kámen v původní neopracované podobě. Použít můžeme také dlažbu z velkoplošných, většinou betonových dlaždic. Jejich povrchová úprava bývá různorodá. Počínaje obyčejným šedým betonem, přes beton barvený, k dlaždicím z tzv. vymývaného betonu, který dobře zdůrazňuje strukturu malých oblázků. V těchto rozměrech jsou k dostání i dlaždice z přírodního kamene.

Z betonové dlažby můžeme vytvořit i oblouky a kruhy. Slouží k tomu speciální tvarové díly. Když necháme mezi kostkami kónicky se zužující mezery, může být oblouk i z obyčejných dlažebních kostek. Tvary oblouků a kruhů vyměříme použitím kolíku a motouzu. Vyznačíme si je pomocí trochy vápna.

Příprava podkladu pro dlažbu

Pro kvalitní a dlouhodobě stabilní dlažbu je nejdůležitější správně navrhnout a vybudovat podklad, který zajistí její únosnost, rovinnost a současně bude dostatečně odvádět srážkovou vodu. Většinou jej tvoří několik vrstev štěrku nebo říčního písku.

Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?

Plánování a měření

Práci začneme měřením. Prvním úkolem je vytvořit správně vyspádovanou rovinu, na které pak vybudujeme podkladní lože pro položení dlažby. Dlážděnou plochu navrhneme vždy tak, aby měla sklon od budovy a odváděla povrchovou vodu pryč. Stačí sklon asi 2 %. Dbáme také, aby se dlažba se stavbou stýkala až pod úrovní vodorovné izolace proti vodě a stěna nemohla být vlhkostí z dlažby poškozována. Proto raději dlažbu a její podkladní lože od stěn oddělíme například nopovou fólií.

Dále navrhneme složení a sílu podkladního lože. Jeho úkolem je tvořit únosný podklad, který by zajistil trvalou rovinnost povrchu dlažby a současně tvořil drenážní vrstvu. Hloubku podkladního lože určíme podle předpokládané zátěže (pěší chůze nebo jízdy automobilem) a kvality podloží; v případě jílovité zeminy zajistíme dobrý odvod vody, při neúnosné písčité zemi učiníme opatření, aby se dlažba nepropadala. Obvykle stačí založit podkladní vrstvu dlažby 35 až 50 cm hluboko, u zahradních cest pro pěší bude stačit i 10 cm.

Vybudování podkladu

Pokud jsme dlažbu naplánovali a vyměřili, začneme s vlastní prací. Odkopeme a srovnáme terén. Položíme spodní vrstvu z hrubého štěrku (použít můžeme i recyklát ze starého odpadního stavebního materiálu) a srovnáme ji. Na závěr podkladní vrstvu důkladně upěchujeme.

Zpevnění okrajů

Vybudujeme zpevněné okraje. Většinou jsou tvořeny speciálními tvarovkami. Lem můžeme vytvořit i řadou dlažebních kamenů postavených na výšku. Pro instalaci okrajových obrubníků děláme základ tak hluboký, aby pod obrubníky byla základová vrstva betonu alespoň 20 cm vysoká. Vytvoříme ji ze suchého nebo jenom mírně vlhkého betonu (asi 75 % písku, 25 % cementu). Za dva až tři dny beton dostatečně zatuhne a budeme moci ve stavbě pokračovat. Tvoříme-li lem jen z dlažby na výšku, nezapomeneme spáry mezi dlaždicemi také vyplnit betonem (a ihned povrch dlažby očistit od jeho zbytků - po zatvrdnutí to jde mnohem hůře). Nemáme-li na naši dlažbu příliš vysoké nároky, stačí pro zpevnění pouze krajové dlaždice podsypat betonem a zahrnout je i z boku alespoň do poloviny jejich výšky. Abychom obrubníky umístili na správnou šíři dlážděné plochy, je nejlepší, když si napřed zkušebně jednu řadu dlaždic položíme i se správnými spárami mezi nimi. Počítáme také s mírným převýšením nad okolním terénem, aby voda snadno odtékala. Stačí 1,5 až 2 cm.

Kladení dlažby

Pokud máme základní podkladní vrstvu a obrubníky hotové, můžeme z jemného štěrku nebo písku vytvořit lože, na které klademe přímo dlažbu. Plocha by měla být vyspádována směrem od stavby. Dlažbu klademe tak vysoko, aby i po zdusání asi o 1,5 cm převyšovala obrubníky. Lépe tak odtéká dešťová voda. Dlažební kostky klademe vedle sebe do zvoleného vzoru se spárami asi 3 až 5 mm mezi sebou. Dodržet rovné linie vzoru nám usnadní motouz napnutý přes zpracovávanou plochu. Nakonec doplníme dlažební kostky, které jsme museli rozměrově upravovat. Položenou dlažbu zasypeme jemným pískem. Koštětem vmeteme písek diagonálně do spár.

Řezání dlažby

Asi se nevyhneme tomu, abychom nemuseli některé kusy dlažby rozměrově upravovat. Nejvhodnějšími nástroji, běžně dostupnými jen profesionálům, jsou řezačka nebo štípačka na dlažbu. Ti, kteří dlažbu zhotovují svépomocí, mohou použít úhlovou brusku se speciálními řezacími nebo brusnými kotouči na beton a kámen. Dlažební kostku stačí na povrchu na všech stranách naříznout. Snadno pak potřebný díl odlomíme. Pokud nám nezáleží na přesnosti a nebudeme upravovat větší množství dlažebních kostek, použijeme jen paličku a sekáček. Dlažební kostku si položíme do písku a opatrně malými opakovanými údery ji nasekáváme tak dlouho, až se podaří potřebný kus oddělit. Nespěcháme, při dostatečné trpělivosti se dlažební kostka nakonec rozdělí sama.

Důležitá upozornění při pokládce

• Dlažbu vždy pokládejte s mezerou (spárou) o šířce 3-5 mm (v závislosti na rozměru dlažby, u větších formátů je třeba větší spára). Tím se předejde nepříjemnostem a rizikům, které by mohly vést k poškození dlažby.
• Nepokládejte dlažbu při teplotách nižších než 5 °C nebo vyšších než 25 °C.
• Zabraňte kontaktu povrchu dlažby s cementem nebo jinými zabarvujícími materiály.
• Při skladování dlažby a manipulaci s ní se řiďte pokyny z předešlé kapitoly Balení, manipulace, skladování.
• Dlaždice GRANEX® nelze pokládat na standardní dilatační terče. Použijte speciální terče s větší styčnou plochou a středovým terčíkem.
• Dlaždice GRANEX® XXL nelze lepit celoplošně. Doporučený postup je bodové nebo pásové lepení, který je popsán v tomto technickém listu.

Tabulka: Porovnání metod pokládky dlažby

Pokládka venkovní dlažby z přírodního kamene na nás bude klást mimořádné nároky, neboť bude nutné se vyrovnat s nestejnými tvary, ale i výškou jednotlivých desek.

tags: #dlazba #teraso #do #sucheho #betonu #navod

Oblíbené příspěvky:

• Vše o Den Braven S2802A
• Plastové lišty pro SDK: Klíč k precizní suché stavbě
• Zjistěte více o rozsudku v kauze praní špinavých peněz
• Kvalitní dřevěná okna z Vysočiny
• Významné osobnosti na fasádách institucí