PergolyJména vědců a osobností na fasádách významných institucí
Přenos kolektivní paměti probíhá prostřednictvím různých médií. Kromě ústní či písemné „fixace“ paměti napomáhají jejímu udržení a předávání také obrazy, mezi něž můžeme zahrnout mimo jiné památníky-sochy, veřejné monumenty a pomníky. V okolí těchto objektů poté probíhají rituály, v nichž se přehrává a interpretuje minulost.
Vídeňská univerzita a její Arkádový dvůr
Jedním z míst, která můžeme zařadit do takto vymezeného kontextu, je Arkádový dvůr (Arkadenhof) nové budovy Vídeňské univerzity, slavnostně otevřené roku 1884. Architektem stavby, která byla plánována jako součást velkorysého projektu výstavby vídeňské Okružní třídy (Wiener Ringstraße), byl Heinrich von Ferstel (1828-1883). Již od počátku Ferstel zamýšlel věnovat prostorové a architektonické centrum budovy památce na významné vědce a učitele této univerzity (slavná dvorana vědy). Mělo se jednat o místo významné z hlediska komunikace, ale rovněž sloužící k upevňování skupinové příslušnosti.
V následujících letech tak byly pod arkádami obíhajícími dvůr budovy instalovány pamětní busty a tabule připomínající významné příslušníky této alma mater. Akademický senát se rozhodl uskutečnit Ferstelovu původní myšlenku a v roce 1888, tedy čtyři roky od slavnostního otevření budovy, byl odhalen první pomník (reliéf od Kaspara von Zumbusche) věnovaný právníkovi a politikovi Juliu Glaserovi (1831-1885). Do roku 1918 bylo instalováno na 80 pomníků, přičemž snahou bylo brát ohled na zastoupení všech fakult.
Významné osobnosti Arkádového dvora
V této prestižní společnosti nalezneme také české vědce. Z celkového počtu 153 osobností pocházelo z českých zemí 47 (z území dnešního Slovenska 6). Najdeme mezi nimi jak české Němce identifikující se prioritně se soustátím habsburské monarchie, tak na opačné straně postavu filozofa a sociologa Tomáše G. Masaryka (1850-1937), obhájce českých státoprávních snah a výraznou osobnost moderních českých dějin. Jeho busta od Vincence Makovského zde byla odhalena v roce 1996 (dar Masarykovy univerzity v Brně).
Další významnou osobností Vídeňské univerzity, jež aktivně působila ve prospěch českého národního hnutí, byl vynikající lékař a pedagog Eduard Albert (1841-1900). Albert byl jedním z dlouhé řady vědců zastupujících na tomto čestném místě lékařskou profesi. Právě lékaři tvoří nejpočetněji zde zastoupenou profesní skupinu (49). Mezi členy umělecké komise akademického senátu patřili mimo jiné slavní sochaři zainteresovaní svými pracemi na podobě Ringstraße.
Čtěte také: Co jsou pomnožná, hromadná a látková jména?
Kromě pomníků věnovaných jednotlivcům najdeme v prostorách Arkádového dvora také dva pomníky věnované zároveň dvojicím. V obou případech jde o otce a syna, kteří se navíc téměř všichni narodili na území Čech. Prvními poctěnými byli rodák z Nových Hradů, lékař a rektor univerzity Johann von Oppolzer (1808-1871) a jeho syn, astronom Theodor von Oppolzer narozený v Praze (1841-1886).
Jediná žena a další změny v Arkádovém dvoře
V Arkádovém dvoře je zastoupena i Marie von Ebner-Eschenbachová (1830-1916), spisovatelka, která se narodila na zámku Zdislavice u Kroměříže. Roku 1898 byla vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem a o dva roky později obdržela jako první žena čestný doktorát na Vídeňské univerzitě. K odhalení pamětní tabule došlo v roce 1925.
V rámci změn, které měly vytvořit z tohoto prostoru žijící místo setkávání, byl do dvora přemístěn ze vstupní haly univerzitní budovy pomník padlým za první světové války, zobrazující hlavu bájného hrdiny Siegfrieda (Siegfriedskopf). Původní pomník byl rozebrán na jednotlivé části a zastřešen průhlednou schránkou, jež má ozřejmit historické dimenze pomníku. Dnes je v prostoru Arkádového dvora také sedící socha nymfy Kastalie (autor Edmund Hellmer, 1910), kterou umělkyně Iris Andrascheková doplnila stínem ženské podoby, aby poukázala na chybějící zastoupení žen-vědkyň.
| Kategorie | Počet | Detaily |
|---|---|---|
| Lékaři | 49 | Nejpočetněji zastoupená profesní skupina. |
| Přírodní vědy | 88 | Zástupci jako Julius Wagner-Jauregg (lékař, Nobelova cena), Karl Landsteiner (lékař, Nobelova cena), Erwin Schrödinger (fyzik, Nobelova cena). |
| Humanitní a společenské vědy | 65 | Zástupci jako Tomáš G. Masaryk (filozof, sociolog). |
| Ženy | 1 | Marie von Ebner-Eschenbachová (spisovatelka), v roce 2005 projekt Anonymizované vědkyně. |
| Období odhalování | Počet pomníků | Poznámky |
| 1888 | 1 | První pomník věnovaný Juliu Glaserovi. |
| 1889 | 6 | |
| Do roku 1900 | 41 | Busty či tabule. |
| 1914-1918 (1. sv. válka) | 5 | Budova sloužila jako špitál. |
| 1939-1945 (2. sv. válka) | 0 | Žádný pomník. |
| Po roce 1973 | 13 | Od této doby se prodloužila lhůta mezi úmrtím a instalací na 15 let. |
| 1998 | N/A | Odhaleny první reliéfy evangelických teologů. |
Duchcovská průmyslová škola a gymnázium
Brzy po vyhlášení Československé republiky 28. října 1918 se jevilo jako prvořadé zřídit českou odbornou školu. Ministerstvo školství zřídilo dne 1. prosince 1919 Státní odbornou horní školu se sídlem v Duchcově. První rok vyučování probíhal za ztížených podmínek, škola měla k dispozici jen jednu místnost v duchcovském německém gymnáziu. Profesorský sbor se prakticky skládal ze dvou profesorů, ředitele Dr. Ing. Aloise Parmy a jeho asistenta Ing. Václava Přibáně.
Doba okupace byla pro školu, stejně tak jako pro celou republiku, velmi těžká. V roce 1938 bylo pohraničí zabráno Němci. Ministerstvo školství a národní osvěty nařídilo přeložení školy do Kladna. Po skončení 2. světové války v květnu 1945 byla budova bývalé německé horní školy (v Bezručově ulici) zajištěna zástupci MNV v Duchcově. Do Duchcova přijel z Kladna bývalý ředitel školy Ing. Hugo Malý, aby převzal školní budovu i s inventářem.
Čtěte také: Jaká tepelná izolace je bez parozábrany?
Školní rok 1952/53 začal již v nové budově bývalé národní školy Hynka Holuba v ulici Kubicových. Ve školním roce 1954/55 bylo studium dosavadního oboru Dobývání uhelných ložisek rozšířeno o obor Důlní měřictví. Od roku 1961 se škola jmenovala Střední průmyslová škola hornická v Duchcově. V letech 1960 až 1970 se rozšířily studijní formy ještě o dálkové studium, obor Geologie a vrtání. 1. září 1979 došlo k poslední změně názvu školy na Střední průmyslovou školu. V důsledku útlumu českého hornictví po roce 1989 klesl zájem o obor Hornictví a hornická geologie. Ve školním roce 2005/06 se dosavadní obory rozšířily o obor Užitou geologii, a v roce 2006/07 o Technické lyceum.
V roce 2009 vznikl společný projekt sloučení gymnázia a průmyslové školy, v roce 2011 už existuje jediná společná instituce Gymnázium a Střední průmyslová škola Duchcov působící dosud v obou původních budovách. Od roku 2013 probíhá stěhování průmyslovky do budovy gymnázia.
Národní muzeum v Praze
Na fasádě historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze je pod okny uvedeno celkem dvaasedmdesát jmen osobností české historie. Některá jména už dnes mnoho neřeknou, jiná naopak zná celý svět. Největší dobový poprask se odehrál kolem Jana Husa, kdy kníže Karel Schwarzenberg prohlásil, že husité byli lupiči a žádný Jan Hus na muzeu nebude. Muzejní výbor sice nakonec Husovi místo na fasádě přidělil, ovšem mezitím už se zvedla vlna nevole, která skončila sbírkou na pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí. Známá je také chyba ve jméně Tycho Brahe: je zapsáno v podobě Tycho de Brahe, ovšem v Dánsku se šlechtický přídomek „de“ nepoužíval a ani Brahe se tak nepodepisoval. Nechybí ani jméno Joachima Barranda, jehož jméno připomínají památník ve Skryjích, Barrandovské skály, pražská čtvrť Barrandov a most přes Vltavu.
Zvláštní pozornosti se těší tři čeští panovníci: Václav II., Karel IV. a Josef II. Společnost jim dělají státníci, politikové a historici Petr I. z Rožmberka, Ondřej z Dubé, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Karel starší ze Žerotína, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Pavel Skála ze Zhoře, Pavel Kristián z Koldína, Pavel Stránský ze Záp, Mikuláš Adaukt Voight, František Martin Pelcl, Jindřich Jaroslav hrabě Clam-Martinic a František Palacký.
Čtěte také: Specialisté na PVC folie pro střechy Znojmo
tags: #jména #vědců #na #fasádě #střední #průmyslové
