Typy fasád a jejich role v architektuře

Fasáda je jedním z nejdůležitějších prvků stavby. Dává domu konečný vzhled a navíc má i ochrannou funkci. Poskytuje nejen první dojem z budovy, ale slouží také jako ochranná bariéra proti povětrnostním vlivům a dalším vnějším faktorům.

Typy fasád

V architektuře se používají různé typy fasád pro zvýšení estetického vzhledu, poskytnutí tepelné izolace, regulaci teploty a vlhkosti a snížení spotřeby energie. Stylově je nabídka opravdu pestrá. Dvěma nejčastěji volenými variantami je stále klasická vnější omítka a kamenný obklad, který má dlouhou životnost. V poslední době si získal velkou oblibu také pohledový beton. Každá volba má své výhody a nevýhody. Záleží na vaší představě a tom, co od fasády čekáte.

1. Fasáda záclonové stěny

Jedním z nejoblíbenějších typů fasád je předstěnová fasáda. Jedná se o nenosnou fasádu, která je typicky vyrobena ze skla a hliníku. Tento typ fasády se běžně používá v komerčních budovách a mrakodrapech. Hlavní výhodou tohoto typu fasády je, že umožňuje maximální přirozené osvětlení a viditelnost do interiéru i exteriéru budovy.

2. Kamenná fasáda

Kamenná fasáda je nadčasový a klasický přístup k designu budov. Jedná se o nosnou fasádu, která nejen zvyšuje estetický vzhled budovy, ale také poskytuje tepelnou izolaci. Kameny jako pískovec, vápenec a žula se běžně používají pro svou odolnost a dlouhou životnost. Obklad může pokrývat jen část zdi nebo celý povrch. Setkat se můžeme s obkladem z umělého i přírodního kamene. Při volbě obkladu z kamene, nikoli jeho napodobeniny, se vyplatí investovat do kvalitního kameníka a nenechávat práci na „obyčejném“ zedníkovi.

3. Větraná fasáda

Provětrávaná fasáda je typ fasády, která poskytuje dutinu za vnějším obkladem. Tato dutina umožňuje cirkulaci vzduchu, což pomáhá regulovat teplotu a vlhkost v budově. Poskytuje také přidanou vrstvu izolace, která pomáhá snižovat spotřebu energie.

Čtěte také: Co jsou pomnožná, hromadná a látková jména?

Předsazený provětrávaný zateplovací systém StoVentec nabízí, vedle svých nesporných tepelně-technických předností, především bezespárou povrchovou úpravu, kterou lze kombinovat s různými povrchovými úpravami. V sortimentu Sto mezi ně patří omítky, přírodní kámen, keramický obklad, skleněná mozaika a sklo. Fasády plnící nejvyšší požadavky na vzhled a odolnost lze realizovat i ze systémů s přiznanými spárami - s panely z přírodního kamene nebo ze skleněných panelů. Bytový dům ve Švýcarsku, zateplený fasádním systémem Sto, kombinuje na fasádě přírodní kámen, keramický obklad a skleněnou mozaiku.

4. Kovová fasáda

Kovová fasáda je jedinečný a moderní přístup k navrhování budov. Jedná se o nenosnou fasádu, která je typicky vyrobena z hliníku, oceli nebo mědi. Nabízí vynikající životnost a vyžaduje minimální údržbu. Kovové fasády se běžně používají v průmyslových a komerčních budovách. Další variantou je plechová fasáda. Ta je oblíbenou volbou především u technických objektů. Jedná se o oblíbenou variantu především pro snadnou montáž. Jsou to takzvané sendvičové panely, které jsou zpevněny ocelovým plechem, velice odolné a navíc mají výborné izolační vlastnosti. Síla jednoho panelu je obvykle 40 až 200 mm a jeho délka bývá mezi 2 až 12 m. Z toho si lze udělat představu, že montáž je opravdu rychlá, což se vyplatí především u opravdu rozměrných budov, kde by bylo jiné řešení časově zdlouhavé a finančně příliš náročné. V případě požadavku na metalický povrch lze povrch opatřit metalickým nátěrem StoColor Metallic, který se vyrábí v různých odstínech.

5. Cihlová fasáda

Cihlová fasáda je dalším nadčasovým a klasickým přístupem k navrhování budov. Jedná se o nosnou fasádu typickou z pálených hliněných cihel. Je oblíbenou volbou pro obytné a komerční budovy díky své odolnosti, estetické přitažlivosti a nenáročnosti na údržbu. Fasáda technického institutu Gemeentelijke Technisch Instituut v belgickém městě Londerzeel, je řešena pomocí systému StoBrick.

6. Skleněná fasáda

Tohle je jednoznačně top varianta, co se týče světla. Skleněná fasáda ho propustí opravdu hodně, ale i to má své nevýhody. Sklo má horší izolační vlastnosti a v slunných dnech je potřeba okna stínit. Architekti si však prosklené prvky velmi oblíbili a u moderních staveb a rekonstrukcí se s nimi setkáme čím dál tím častěji. Skleněné fasády, někdy celé stěny domů nebo pater, výrazně opticky zvětšují prostor. Povrchová úprava může být různá - sklo může sluneční světlo odrážet nebo absorbovat.

7. Omítané fasády

Většina klasických rodinných domů stále sahá po nejtradičnějším řešení, kterým je venkovní omítka. Často se volí kombinace s obkladem, dřevěnými prvky a podobně. Vnější omítky můžeme rozdělit na dva druhy. Jsou jimi hrubovrstvé a tenkovrstvé. S těmi tenkovrstvými se můžete setkat především u zdí, které jsou zatepleny za použití technologie BSO. Pokud bychom se podívali, které řešení je nejlevnější, vyjde nám klasická hladká hrubovrstvá omítka. Pokud byste chtěli vizuálně zajímavější řešení, lze použít strukturální omítku. Téměř nevyčerpatelný je výběr fasádních omítek v nejrůznějších zrnitostech a barvách, které lze použít pro téměř všechny druhy podkladu a k jakémukoliv účelu užití. Široká nabídka nabízí klasické škrábané a rýhované omítky, univerzální modelační omítky i mimořádně odolné omítky z přírodních kamínků.

Čtěte také: Kdo zdobí budovy svými jmény

8. Fasády s pohledovým betonem

S pohledovým betonem se můžeme setkat jak v interiérech, tak v exteriérech. Společnost Sto se tomuto trendu věnuje již více než 20 let, přičemž inspirací jsou především architekti. Systém Sto Beton umožňuje získat vzhled pohledového betonu, a to jak na standardní stavební povrchy v interiéru i exteriéru, tak i na kontaktní zateplovací systémy StoTherm. Pohledový beton lze zakoupit ve formě desek, které se vyznačují barevnou stálostí. Navíc je velmi odolný i vůči změně teploty, mrazu a vlhkosti. Jeho výhodou je, že odolá i ohni. Pohledový beton je většinou hladký a má zpravidla určitou strukturální úpravu - buď jemnější, nebo hrubší.

9. Fasády se strukturou dřeva

Povrchy se strukturou dřeva StoWood, ve variantách struktura prken (popř. překližky) nebo struktura kůry stromu lze realizovat celoplošně nebo vhodně kombinovat s ostatními typy povrchových úprav.

Architektonické prvky fasád

Při ztvárnění fasád se těší velké oblibě fasádní prvky StoDeco. Ověřené profily vypadají jako pravý, tažený štuk a používají se dokonce i na památkově chráněných objektech. Sto má v nabídce více než 250 profilů a prvků StoDeco, vhodných pro historické fasády. Moderní StoDeco profily jsou určené především na zateplovací systémy a vyznačují se nízkou tepelnou vodivostí a minimální tepelnou roztažností.

Štuk

Na historických stavbách je slovem štuk označována hmota složená ze sádry, hašeného vápna, jemného písku, najemno drcených cihel či mramoru a vody. Jedná se tedy o speciální, velmi jemnou a přilnavou maltovou směs, která umožňuje vytvářet pomocí modelačních nástrojů nejrůznější plastické ornamenty. Vedle modelování z volné ruky je časté také formování, tzv. tažený štuk. Tato technika byla oblíbena především v baroku, používala se však už v antickém Římě. Objevila se znovu v renesanci a byla používána ještě na počátku dvacátého století v secesní architektuře.

Kordonová římsa

Kordonová římsa je vodorovný prvek vystupující z líce průčelí a oddělující jednotlivá podlaží.

Čtěte také: Tipy pro renovaci dřevěných dveří

Rizalit

Rizalit (též risalit, z italského risalto - výstupek) je označení pro středovou nebo boční část stavby vystupující po celé výšce z líce průčelí až o hloubku jedné okenní osy. Hloubka rizalitu může být zcela nepatrná, například pouze naznačená pomocí výstupku v omítce. V takovém případě se někdy používá termín pseudorizalit, který však není příliš rozšířený. Naopak pokud má vystupující část budovy dvě a více okenních os, jedná se již o samostatné křídlo. Rizalit zpravidla zdůrazňuje střed nebo kraje budovy a proto bývá často bohatěji členěn architektonickým tvaroslovím. Často zde bývá hlavní portál, balkon, terasa. Rizalit může být také vyšší než ostatní části budovy. V baroku často přecházel do pavilonovité nástavby po způsobu belvederu. Může být též opatřen frontonem a nebo samostatně tvarovanou střechou, například mansardovou.

Suprafenestra

Suprafenestra je architektonický prvek, který je v klasické řádové architektuře umístěn nad oknem (jak říká už sám název). Tento prvek je tudíž analogickým prvkem supraporty v případě brány či dveří. Tvar suprafenestry zpravidla výrazně spoluurčuje tvar nadokenní římsy, která je obvyklou součástí suprafenester. Nadokenní římsa má často trojúhelný, obdélný, půloválný či půlkruhový tvar. Prostor mezi nadokenní římsou a horní hranou okenního otvoru (který bývá téměř vždy též orámován šambránou) vyplňuje zpravidla figurální či ornamentální reliéf. Častou součástí suprafenester je též dvojice konzolek.

Šambrána

Šambrána je architektonický prvek, používaný v klasické řádové architektuře k orámování oken či dveří. Je zpravidla plastický, ale může být i pouze malovaný. Pokud není okno vybaveno podokenní římsou je šambrána vedena po všech čtyřech stranách otvoru, pokud je podokenní římsa použita, nebo pokud se jedná o dveře, bránu atp. je šambrána vedena pouze zbylých třech stranách otvoru.

Pilastr

Pilastr je sloupovitý architektonický prvek klasické řádové architektury vystupující ze stěny opatřený hlavicí a patkou.

Maskaron

Maskaron je plastický zdobný motiv v podobě lidské tváře (ženské i mužské), který je hojně využíván na fasádách, ale i v interiérech.

Konzola

Konzola je nosný článek vystupující ze zdi a nesoucí klenební žebro, případně římsu, arkýř, balkon, pavlač, sochu apod., někdy jen v podobě výstupku ze zdi.

Arkýř

Arkýř (z latinského arcere - opevňovat, ohrazovat) je architektonický stavební prvek. Arkýř rozšiřuje vnitřní prostor budovy a umožňuje výhled podél fasády do strany. Ve středověku byly arkýře důležitou obrannou součástí budov. Zabezpečovaly lepší výhled na obrannou zeď a umožňovaly chráněnou střelbu proti útočníkům.

Historické fasády a jejich obnova

Péče o historické konstrukce, prvky a povrchy je prioritou památkové péče. Cílem památkové péče je přistupovat k historickému originálu s maximálním respektem k jeho hodnotě a stáří. Zásadní pro stanovení kvalitního návrhu na obnovu historické fasády jsou důkladné stavebně-historické průzkumy (fotodokumentace, archivní rešerše, analýza malířských vrstev, historické barevnosti, stav technický a vlhkostní, salinita, atd.). Dále je důležité znát skladbu fasády, vlhkostní poměry a případnou salinitu konstrukcí, historickou či původní povrchovou úpravu a barevnost. Tyto průzkumy by měly odhalit nejen historické skladby omítek a jejich nátěrů, ale i jejich barevnosti. Dále je důležité detailně analyzovat stav konstrukce, její funkci, důležitost a její současný stavebně technický stav.

Příčiny poruch fasád

K základním příčinám poruch fasád patří: vlhkost, vodou rozpustné soli ve zdivu a omítkách, biologické organizmy a trhliny. Tyto příčiny mohou být ovlivněny a urychleny zejména nadměrným zvlhčením zdiva či dalšími faktory. Před zahájením sanace jakéhokoli poškození fasády je nutné identifikovat příčiny zavlhání a připravit kvalitní návrh na obnovu historické fasády. Bez odstranění primárních příčin poškození fasády by její obnova byla prakticky bezcenná.

Vlhkost

Zavlhání zdiva a omítek je nejčastější příčinou poškození fasád. Vlhkost se ve zdivu objevuje v kapilární formě, na bázi adsorpce nebo kondenzace. Voda přenáší soli ve formě vodního roztoku, což zvyšuje jejich vlhkost a snižuje odpařování vlhkosti. Důležitým faktorem je i otázka nasákavosti povrchu fasády, která může být ovlivněna nadměrnou vlhkostí.

Soli

Vodou rozpustné soli, které nejvíce poškozují zdivo a omítky, jsou sírany, chloridy a dusičnany. Dusičnany pocházejí často z fekálií či hnojiv. Je důležité analyzovat míru zasolení a rozložení solí v jednotlivých částech konstrukce. Mechanické odstraňování výkvětů z povrchu fasád neřeší problém solí a dochází k recidivě výkvětů. Přímá aplikace hydrofobních přípravků na zavlhlé zdivo je z hlediska památkové péče zcela nevhodná. Speciální postupy odsolení, jako jsou kompresní bandáže nebo obklady ze sorbentu, jsou doporučovány. Tyto obklady fungují na bázi sorbentu, který je po dokončení procesu sejmut. Použití sanačních omítek je doporučeno jen v ojedinělých případech, neboť neodstraňují vlhkost, ale pouze maskují efekt solí. Mohou se používat zcela výjimečně a jen v ojedinělých případech. Moderní technologie nabízí celou řadu fasádních systémů pro renovaci historických fasád.

Biologické organizmy

Biologické organizmy, jako jsou řasy, lišejníky, mechy a houby, se rozvíjejí zejména na fasádách, které trpí nadměrnou vlhkostí. Pro ochranu fasád před biologickým napadením se používají biocidní přípravky proti houbám (fungicidy) a proti řasám a lišejníkům (algicidy). Před aplikací těchto přípravků je nutné očistit povrchy od viditelných částí mikroorganizmů. Biocidní látky lze aplikovat i preventivně jako přísada do fasádních nátěrových hmot.

Trhliny

K častým poruchám fasád patří trhliny. Vznikají různými příčinami a vyžadují jejich spěšnou sanaci. Lze je rozdělit na trhliny statické a technologické, případně na kombinaci obou druhů. Statické trhliny jsou ty, které vznikly změnou polohy, tvaru či objemu konstrukce po jejím omítnutí. Je nutné posoudit, zda jsou trhliny jednorázové a stabilizované, nebo zda se změny opakují a jsou aktivní. Technologické trhliny vznikají nejčastěji v důsledku chybných technologických postupů při provádění omítky nebo v jejím materiálu.

Jména na fasádě Národního muzea

Na fasádě historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze je pod okny uvedeno celkem dvaasedmdesát jmen osobností české historie. Některá jména už dnes mnoho neřeknou, jiná naopak zná celý svět. Největší dobový poprask se odehrál kolem Jana Husa, kdy kníže Karel Schwarzenberg prohlásil, že husité byli lupiči a žádný Jan Hus na muzeu nebude. Muzejní výbor sice nakonec Husovi místo na fasádě přidělil, ovšem mezitím už se zvedla vlna nevole, která skončila sbírkou na pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí. Známá je také chyba ve jméně Tycho Brahe: je zapsáno v podobě Tycho de Brahe, ovšem v Dánsku se šlechtický přídomek „de“ nepoužíval a ani Brahe se tak nepodepisoval. Nechybí ani jméno Joachima Barranda, jehož jméno připomínají památník ve Skryjích, Barrandovské skály, pražská čtvrť Barrandov a most přes Vltavu. Zvláštní pozornosti se těší tři čeští panovníci Václav II., Karel IV.

Která jména tedy jsou na fasádě uvedena?

tags: #jmena #starych #fasad #informace

Oblíbené příspěvky:

• Podbití střech s OSB deskami
• Klimatizace do novostavby: na co si dát pozor při montáži
• Vše, co potřebujete vědět o OSB 3 broušené desce
• Popis systému ROCKWOOL držáků
• Výběr ideální dámské bundy