Velký průvodce přírodními izolacemi: Udržitelná cesta k zdravému a úspornému bydlení

Tepelná izolace je dnes nezbytnou součástí každé novostavby i rekonstrukce rodinného domu. Správně navržené zateplení výrazně snižuje tepelné ztráty, omezuje přehřívání v létě a zlepšuje celkový komfort bydlení. Zájem o přírodní izolanty souvisí nejen s ekologickými aspekty, ale také s požadavky na zdravé vnitřní prostředí, difuzně otevřené konstrukce a udržitelnou výstavbu.

Jako to platí všude, i u izolace se investice do kvality vyplatí. Šetření při zateplování domu nebo bytu se může ošklivě nevyplatit. V nejlepším případě nesplní vaše očekávání v podobě malých úspor za vytápění, v tom horším případě vytvoří z vašeho domova nepříjemné vlhké místo plné nezdravých plísní. To pak samozřejmě nezbude nic jiného, než stávající zateplení demontovat a celé ho předělat. Pokud s ničím takovým nechcete mít starosti, vybírejte pečlivě. Vezměte do úvahy všechny argumenty a volte moudře. Úspora na vytápění, při celkovém zateplení stěn, střechy a výměně oken, činí až 60 %. Je samozřejmě těžké určit přesný čas, kdy začne zateplení vydělávat, protože ceny energií neustále rostou.

Výhody přírodních izolantů

Přírodní izolanty mají několik významných výhod. Vedle tepelněizolační schopnosti vynikají také schopností regulovat vlhkost, což pomáhá udržovat stabilní a zdravé mikroklima v interiéru. Velkým přínosem je také jejich akustická účinnost. Důležitým parametrem je rovněž tepelná akumulace. Přírodní izolace dokážou lépe akumulovat teplo než lehké syntetické materiály, což znamená, že v létě účinněji brání přehřívání interiéru.

S rostoucím důrazem na energetickou úspornost, ekologii a zdravé bydlení bude význam přírodních izolací nadále růst. Trendem současnosti je udržitelnost, a přírodní izolační materiály proto zažívají renesanci. Při výstavbách rodinných domů se těší stále větší oblibě nejen proto, že jsou ekologické, ale i hypoalergenní a při manipulaci s nimi není nutné používat ochranné pomůcky.

Ekologická udržitelnost a zdravotní nezávadnost

Přírodní izolace se vyrábějí z obnovitelných zdrojů a jejich produkce zahrnuje jen nezbytné výrobní procesy. Oproti konvenčním materiálům často spotřebují méně energie a mají nižší environmentální dopad. Jejich předností je nízká zátěž životního prostředí. Prakticky veškeré přírodní materiály jsou kompostovatelné nebo spalitelné s nízkými emisemi škodlivin. Přírodní materiály neobsahují karcinogenní ani jinak zdraví škodlivé látky. Jejich životnost je při správném užití vyšší než u syntetických materiálů. I když syntetické materiály, jako je polystyren nebo polyuretan, nabízejí o něco nižší tepelnou vodivost, přírodní izolace mají jiné významné výhody.

Čtěte také: Lamino Dub Přírodní od EGGER

Přehled a charakteristika vybraných přírodních izolantů

„Běžně se u nás používají přírodní izolace jako dřevovlákno, konopí, sláma a celulóza, které jsou v našich podmínkách vzhledem k surovinám nejefektivnější.“

Dřevovláknité desky

Jedním z nejrozšířenějších přírodních izolantů jsou dřevovláknité desky, které se vyrábějí z dřevního odpadu, pilin nebo štěpky. Jejich součinitel tepelné vodivosti se pohybuje přibližně mezi 0,038 až 0,050 W/mK, což je srovnatelné s minerální vatou. Výhodou dřevovláken je užití odpadní suroviny. Desky jsou difuzně dobře propustné a mohou sloužit i jako podklad pro omítky, jejich optimální využití je tedy na vnějším plášti izolační obálky budovy. K výrobě většiny desek je třeba velké množství vody nutné k rozvláknění dřeva. Desky poté projíždí pecí několik desítek metrů dlouhou, kde se suší, což je další velký energetický výdaj. Vlákna jsou lepena do desek vlastní živicí - ligninem, pro vyšší hustotu materiálu jsou přidávány náhražky na bázi přírodních pryskyřic, případně bitumenů, jež jsou odolné proti vlhkosti. Na trhu jsou však již k dostání ekologičtější desky vyráběné suchou metodou, pouhým prolepením vláken polymery a slisováním.

Mezi dostupné produkty patří například dřevovláknitá izolace NATUR HELD Flex (50 kg/m3) 1220*575 mm tl., dřevovláknitá deska NATUR HELD (100 kg/m3) 1250*600 mm tl., dřevovláknitá deska NATUR HELD (140 kg/m3) 1250*600 mm tl., dřevovláknitá deska NATUR HELD (110 kg/m3) 1250*600 mm tl., dřevovláknitá deska NATUR HELD (140 kg/m3) 1880*615 mm tl., dřevovláknitá deska NATUR HELD (180 kg/m3) 1880*615 mm tl., dřevovláknitá izolace STEICO Flex 036 tl., dřevovláknitá deska NATUR HELD (220 kg/m3) 1250*600 mm tl. a dřevovláknitá deska NATUR HELD (220 kg/m3) 2550*615 mm tl.

Celulóza

Velmi oblíbeným přírodním izolantem je také celulóza, vyráběná z recyklovaného papíru. Celulózová izolace se vyrábí z rozvlákněného dřevitého papíru. Celulóza přebírá některé důležité vlastnosti dřeva, v první řadě je dobré zmínit, že jde o ekologický, přírodní a samozřejmě zdravotně nezávadný materiál, který je na dotek příjemný. Stačí vzít do ruky například hojně používanou izolaci - minerální vatu. S celulózou se nic takového stát nemůže. Pokud byste si do ní lehli, spalo by se vám stejně dobře jako v dřevěné chalupě.

Přestože je celulóza z velké části vyrobená vlastně z novinového papíru, nemusíte se bát ohně ani jiných strašáků, v podobě myší, hmyzu nebo snad plísní a hub. Speciální příměsi se postarají o to, aby celulóza nehořela, nechutnala hlodavcům a nemohly se v ní množit žádné mikroorganismy. K ochraně proti škůdcům a snížení hořlavosti je do ní přidáván síran hořečnatý nebo bórové soli. Vyrábí se ze starého tříděného papíru. Tato technologie byla vyvinutá začátkem sedmdesátých let, během energetické krize. Používá se zejména v Kanadě a ve skandinávských zemích. Dobře pohlcuje hluk, je difuzně propustná. Celulózu můžeme zařadit mezi první masově používané tepelné izolace šetrné k životnímu prostředí, neboť se vyrábí z druhotné suroviny a lze ji znovu recyklovat.

Čtěte také: Použití dřevěných fošen

Tepelnou vodivost, která udává, jak rychle se teplo vyvětrá z interiéru do exteriéru má celulóza podobnou, jako izolace, které se používají nejčastěji. V čem ale výrazně vyniká, je akumulace tepla, kterou má až dvakrát lepší. I to je důvod, proč je celulóza vyloženě vhodná pro zateplování podkroví nebo domů, jako jsou moderní dřevostavby, které ve své konstrukci nemají cihly a tepelná izolace je tak jediný adept pro akumulaci tepla.

Pokud chcete celulózovou izolací zateplit dutou konstrukci, tedy podkroví nebo stěnu dřevostavby, aplikuje se celulóza foukáním. Když je třeba ji nanést na zděnou stěnu, přistoupí realizační firma ke stříkání. Oba druhy aplikace jsou velice výhodné v tom, že se izolace dostane doslova všude i do velmi složitých míst, kam by se klasickou izolaci ve formě desek podařilo umístit jen stěží.

Korek

Korek patří mezi tradiční přírodní izolanty s mimořádně dlouhou životností. Expandovaný korek, používaný ve stavebnictví, má tepelnou vodivost přibližně 0,037 až 0,040 W/mK. Korkové desky se využívají pro zateplení fasád, střech, podlah i základů. Tento materiál dovážený hlavně ze Středomoří má dobré izolační vlastnosti. Dokáže regulovat vlhkostní klima. Korkový dub je velmi odolný a je schopen přežít i krátké lesní požáry. Spotřeba energie při výrobě korku není vysoká - po rozemletí je lepen vlastní živicí do bloků za pomoci vodní páry. Pro svou vysokou cenu se používá v menších množstvích jako podlahová krytina, neboť je výborně zvukově-izolační a také odolný proti vibracím. Environmentálně nepříznivé je monokulturní pěstování, často nešetrný sběr korkové kůry a konečně dlouhá dovozní vzdálenost.

Technické konopí

Technické konopí patří mezi nejperspektivnější přírodní izolanty současnosti. Součinitel tepelné vodivosti se pohybuje kolem 0,039 až 0,045 W/mK. Má dobré tepelně-izolační a zvukově-izolační vlastnosti. Je difuzně dobře propustné, odolné proti vlhnutí. Používání konopí je podobně jako u lnu velmi výhodné, neboť je to nenáročná, stoprocentně využitelná plodina, odolná proti škůdcům. Zlepšuje kvalitu půdy a lze ji pěstovat bez použití hnojiv.

Len

Len je další přírodní materiál vhodný pro tepelnou izolaci staveb. Tepelná vodivost lněných izolací se pohybuje přibližně mezi 0,037 až 0,040 W/mK. Len můžeme zakoupit v podobě plsti, desek nebo jako volně sypaný. Má dobré izolační vlastnosti, vlákna jsou pevná v tahu, ale málo elastická. Kvůli lámavosti se do lnu přidávají podpůrná polyesterová vlákna, jejichž obsah se u každého výrobce liší. Ta však jsou environmentálně nevhodná, proto by jejich obsah měl být co nejnižší. Je hořlavý. Použití lnu jako izolačního materiálu je pro jeho šetrnost k životnímu prostředí velmi vhodné, je totiž přírodní surovinou pěstovanou v našich zeměpisných šířkách.

Čtěte také: Terasová prkna z modřínu: Využití

Ovčí vlna

Stále častěji se využívá také ovčí vlna, která má přirozenou schopnost regulovat vlhkost a zlepšovat kvalitu vzduchu. Je výbornou izolací již pro samotné ovce. Pro potřeby zateplení lidských obydlí může posloužit právě tak. Kromě tepelně-izolačních vlastností je schopna taktéž vyrovnávat vlhkost v interiérech - lze ji tedy s výhodou použít v instalačních mezerách interiéru. Oproti jiným přírodním materiálům je málo hořlavá. Spotřeba energie při úpravě ovčí vlny je nízká. Vlákna se spojují povětšinou mechanicky. Vlna se ošetřuje proti molům deriváty z močoviny, chemické ošetření se hlavně ze zdravotních důvodů nedoporučuje. Při výběru izolace z ovčí vlny je dobré věnovat pozornost místu původu. U nás je totiž k dostání kromě vlny z valašských ovcí také vlna dovážená z Austrálie a Nového Zélandu.

Sláma

Stavebním materiálem může být i sláma. Její hlavní výhodou je ekologická šetrnost a dobrá izolace. Viktor Karlík z občanského sdružení Baobaby, které realizuje stavby z přírodních materiálů, se přírodnímu stavitelství věnuje už sedmnáct let. Vůbec první dům postavil z malých slaměných balíků, na výstavbu jich použil více než tisíc. Se svým kamarádem Jakubem Peprníčkem následně vyvinul systém slaměných panelů - Baopanelů. Jedná se o systém panelů na bázi dřeva a slámy. V současné chvíli dovedou vyrobit i podlahové, stěnové a střešní slaměné panely o síle 40, 30, 20 centimetrů. Ty mají jednak nosnou funkci, jednak stavbu tepelně izolují. Slaměný dům má podle něj příznivý vliv na zdraví, vyniká kvalitou vnitřního prostředí. Lze říci, že se po všech stránkách jedná o takřka ideální izolační materiál. Při dodržení správných stavebních postupů dosahuje životnost stovek let. Dobré izolační vlastnosti spolu s nízkou cenou ho předurčují pro široké využití v pasivních a nízkoenergetických domech. Sláma je velmi špatně kompostovatelná, takže zatímco hnije ve stozích, produkuje velké množství skleníkových plynů. Zabudování tohoto odpadního materiálu do staveb je tedy vhodným řešením. Výjimkou je sláma, jež je nejlevnějším izolačním materiálem vůbec.

Rákos

Zajímavá a cenově dostupná alternativa je rákos. Jedná se o tradiční izolační materiál dříve používaný jako střešní krytina, nosič omítky nebo izolace. Izolační schopnosti rákosu jsou průměrné, proti slámě je však rákos podstatně tvrdší a netlí.

Pěnové sklo

Pěnové sklo se vyrábí z tzv. přírodního skla, má velmi dobré izolační vlastnosti, nepodléhá tlení a je odolné proti hmyzu. Je nehořlavé a dokáže výborně regulovat vlhkost. Pěnové sklo se vyrábí ze stejných surovin jako klasické sklo, nejlépe jeho recyklací. Můžeme je použít ideálně v základech, neboť snese velké zatížení a je nenasákavé. Vrstva štěrku ze skla se chová jako drenáž. Je odolné proti škůdcům a prakticky nehořlavé. Tato tepelná izolace se hutní po vrstvách, aby bylo dosaženo konečné únosnosti. Podobně i ostatní anorganické izolační materiály mají společné znaky jako vysokou energetickou náročnost při výrobě a nenasákavost. Spotřeba energie při výrobě je vysoká. Ve formě desek je připevňováno lepidly. Z některých se uvolňují rakovinotvorné aromatické uhlovodíky, není proto vhodné jej používat ve vnitřních prostorách. Sklo v podobě štěrku lze recyklovat, případně bez problémů skládkovat.

Bavlna

Izolace z bavlny nejsou u nás příliš dostupná. Vlákna mají dobré izolační vlastnosti, jsou odolná proti mechanickému opotřebení, houbám, hmyzu a bakteriím i vlhkosti. Izolace je hořlavá, pokud není ošetřena boraxem či síranem amonným. Výroba z této obnovitelné suroviny nezatěžuje životní prostředí. Zátěží pro životní prostředí je však transport na dlouhé vzdálenosti. Užívá se poměrně krátce, na našem trhu je prozatím špatně dostupná. Má dobré izolační vlastnosti a dobře vyrovnává vlhkost prostředí. Ošetření boraxem proti hoření působí též proti plísním a hmyzu, i když už sama prostá bavlna je pro hmyz těžko stravitelná. Kvůli tomuto ošetření ji však nelze po použití kompostovat. Bavlna se pěstuje převážně ve střední Asii a ve východní Africe a při jejím pěstování se hojně používají herbicidy a pesticidy. Společně s nezbytným dlouhým transportem to bavlnu jako ekologický materiál prakticky diskvalifikuje.

Izolace z podhoubí (myceliová izolace)

Jedním z nových přírodních materiálů je izolace z podhoubí, známá také jako myceliová izolace. Vyrábí se z podhoubí hub, které roste na různých substrátech, například na dřevní štěpce nebo rákosu. Účinným izolačním materiálem by mohla být pro obvodové pláště budov. Zde ještě ale chvíli potrvá, než se z této suroviny stanou komerční produkty.

Aerogel a vakuová izolace

Aerogel je porézní lehký materiál vyráběný z oxidu křemičitého, a to odstraněním kapalné části gelu. Je využíván kvůli vysoké pořizovací ceně pouze pro řešení speciálních detailů, stejně tak jako vakuová izolace.

Důležité aspekty při volbě a aplikaci přírodních izolací

Současný vývoj směřuje ke kombinaci přírodních materiálů s moderními technologiemi. Výrobci zlepšují jejich odolnost, požární bezpečnost i životnost. Přírodní materiály ve stavebnictví žádná rizika nepřináší, je ale důležité dbát na jejich skladování.

Vliv na vnitřní prostředí a kondenzace vlhkosti

Při rekonstrukci i výstavbě nového domu je třeba si uvědomit jednu základní věc. Domácnost je živý organismus, který, stejně jako lidské tělo, produkuje velké množství vlhkosti. Jednoduše tím, jak obyvatelé žijí, dýchají, sprchují se nebo suší prádlo. Pokud takovou vlhkost zabalíte do neprodyšné izolace, jako je například polystyren, koledujete si o vytvoření plísní, které z vašeho domova udělají všechno možné, jen ne zdravé místo pro život. Celulózová izolace umožňuje domu „dýchat“ a vlhkost účinně odvětrat tak, aby plíseň neměla šanci. Proto mějte vždy na paměti, že nejde jen o to, uspořit zateplením domu peníze za vytápění, ale také vytvořit uvnitř zdravé prostředí. Protože v nemocné budově budou za nějaký čas žít jen nemocní lidé. Návrh konstrukce musí být mimo jiné proveden tak, aby v ní nekondenzovala vodní pára, která by mohla ohrozit její funkční vlastnosti. V tomto ohledu jsou přírodní izolace opravdu náchylné.

Omezení a specifické použití

Bavíme-li se o přírodních izolačních materiálech na rostlinné bázi, pak náhrada za extrudovaný polystyren, například při izolaci spodní stavby nebo základů, není možná. Některé přírodní materiály ve styku s vlhkostí či vodou využít ovšem lze. Jmenovat můžeme dřevo jako fasádní obklad nebo střešní krytinu (šindel), stejně tak rákos.

Důležitost odborné aplikace

Stejně jako je důležité vybrat vhodný materiál izolace, nesmíte opomenout ani výběr kvalitní realizační firmy, která provede zafoukání nebo nastříkání izolace precizně. Pokud se totiž aplikace provede neprofesionálně, hrozí izolaci tzv. sesedání. To znamená, že materiál izolace časem slehne a vytvoří tak v konstrukci zcela nezaizolované místo. Přes takové místo pak samozřejmě uniká teplo, často se na něm ale také vykytují plísně, protože se na mnohem chladnější části konstrukce sráží vlhkost. Stavění z přírodních materiálů má ale také svá rizika, proto je dobré přírodní výstavbu konzultovat s odborníky. Oproti konvenčním materiálům, se kterými umí pracovat každý - učí se to ve školách, existuje k nim soustava vyhlášek a norem i zaběhnuté způsoby navrhování -, vyžaduje využívání přírodních izolací při bezchybném provedení více vlastní invence, hledání, zkoumání, pozorování a pokusů.

Dostupnost a cena

Kvůli nízké poptávce je u nás výrobců přírodních izolací prozatím pomálu, ačkoliv jejich výroba akceleruje. Zapojení většího počtu místních výrobců komplikují také drahé certifikace. Nutnost dovozu a zpracování v menších množstvích se pak promítá ve vyšší ceně. Výjimkou je sláma, jež je nejlevnějším izolačním materiálem vůbec, a celulóza, tedy rozvlákněný recyklovaný papír, jež je konkurenceschopný vůči syntetickým materiálům.

tags: #prirodni #izolace #mnozstevni #selvy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vlastnosti dubových podlahových prken
• Vše o palubkách a řezivu u Černého Mostu
• komplexní průvodce polyuretanovou barvou
• praktický průvodce opravou podlahy
• moderní podhledové osvětlení