Pokládka dlažby v kuchyni svépomocí: Kompletní návod
Kuchyň je místem, kde trávíme spoustu času, ať už vařením, nebo jen posezením s rodinou či přáteli. Právě proto si zaslouží mimořádnou pozornost při zařizování nebo rekonstrukci. Důležitý je výběr podlahové krytiny, neboť hlavně v kuchyni je podlaha velmi namáhána. Vhodným materiálem, který vydrží velkou zátěž, snadno se udržuje a nevadí mu ani zvýšená vlhkost, je keramická dlažba. Lepená keramická dlažba je jednou z nejlepších možností volby svrchní vrstvy podlahy v kuchyni. Snadno se udržuje, odolává vlhkosti i mastnotě a při správné volbě ji bez potíží sladíte s obklady i s kuchyňským nábytkem.
Pokládka dlažby svépomocí je skvělou volbou pro kutily, kteří chtějí ušetřit náklady na řemeslníky a zároveň si užít pocit z dobře odvedené práce. I když se tento úkol může na první pohled zdát náročný, s pečlivou přípravou, správnými nástroji a trochou trpělivosti je možné dosáhnout profesionálního výsledku. Klíčem k úspěchu je důkladná příprava, správné lepidlo na dlažbu a dodržení osvědčených postupů. Každý krok osvědčeného pracovního postupu je nutno i správně zrealizovat. Když si na svépomocnou pokládku troufnete a budete precizně dodržovat správný pracovní postup, výsledek může být pozitivním překvapením. Pokládka dlažby se dá zvládnout i vlastníma rukama a dejme tomu, že i bez zkušeností, praxe a fortelu profesionálního obkladače.
Výběr dlažby do kuchyně
Na trhu s keramickými obklady a dlažbami najdeme nepřeberné množství barev, rozměrů a vzorů. Keramická dlažba je praktickou a odolnou podlahovou krytinou, která vyniká dlouhou životností, je voděodolná a snadno se udržuje. Abychom měli bezpečnou a krásnou kuchyň, musí dlažba splňovat určité parametry. Důležitá je zátěž a otěruvzdornost. V kuchyni se často na podlahu dostanou různé (leckdy i horké) tekutiny nebo zde dochází k pádu ostrých či těžkých předmětů. Z těchto důvodů je dobré vybrat kvalitní výrobek. Kvalitní keramický obklad by měl mít tloušťku min. 8 mm a měl by mít nasákavost max. 3 %. Na obalu by mělo být uvedeno, že se jedná o materiál vhodný do obytného prostoru.
Důležité vlastnosti dlažby
- Otěruvzdornost: Každý obklad a dlažba je podle normy zařazena do jedné z pěti tříd oděruvzdornosti. Otěruvzdornost dlažby nám udává, jak je odolná vůči běžnému opotřebení vznikající během chůze a posouvání nábytku (stoly, židle). Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa se hodí dlaždice třídy otěru 3 a 4. Rodinné domy spadají do třetí třídy. Dlažba s odolností PEI 4 a PEI 5 se používá nejčastěji v budovách občanské vybavenosti s vysokou frekvencí pohybu osob v botách.
- Protiskluznost: Další podstatnou vlastností je protiskluznost. V kuchyni musí být dlažba snadno udržovatelná a neměla by klouzat. Do běžné domácnosti stačí vybírat dlažbu v kategoriích R9-R10.
- Nasákavost: Do vlhčích místností je vhodné zvolit dlažbu s minimální nasákavostí. Dlažba do exteriéru by měla být co nejméně nasákavá.
- Snadná údržba: Dlažba by měla být snadno čistitelná, proto do kuchyně volíme raději dlažbu s hladším povrchem. Snadná údržba včetně odstranění mastnoty nebo zbytků jídla je jedním z argumentů pro použití dlažby. Do kuchyně zpravidla míří glazované dlaždice, které mají povrch odolný vodě a nečistotám a existují v široké škále barev a vzorů. Použít lze samozřejmě i mrazuvzdorné slinuté dlaždice, které jsou ovšem dostupné v menší škále barevných vzorů, nebo případně cihlovou dlažbu.
Estetika a rozměry
V potaz vezměte nejen barevné provedení (světlá dlažba místnost opticky zvětší, tmavá zmenší), ale i velikost dlaždic (velké dlaždice spíše na větší plochy). Velké formáty dlažeb či volba kamenných dekorů přidají kuchyni na luxusnějším dojmu. Nejen v kuchyni je velmi moderní použití velkoformátové dlažby. Barva a vzor dlažby dají kuchyni atmosféru: tady je dlažba sladěná s odstíny nábytku. Nevíte, jakou barvu dlažby do kuchyně, aby ladila s kuchyňskou linkou? Inspirujte se v kuchyňských studiích, nebo využijte online plánovače interiéru, kde si můžete zdarma vyzkoušet různé návrhy.
Již při výběru obkladů a dlažeb je nutno myslet na takové detaily, jako je průběh spáry na podlaze a její návaznost na spáru na stěně. Buď může být obklad na stěně diametrálně odlišných rozměrů než dlažba na podlaze a pak nám spáry nemusejí vycházet, nebo máme oba či alespoň jeden rozměr obkladu a dlažby shodný, potom je vhodné, aby spára v jednom, či obou směrech probíhala z podlahy na stěnu. V obkladovém studiu nám pomohou vybrat obklady od výrobce, který má rozměry dlažeb a náležících obkladů stěn sjednoceny.
Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna
Nákup dlažby a lepidla
Před nákupem si nejprve dobře proměřte plochu dlažby. Spočítejte potřebu celých dlaždic a dlaždice, které budete rozměrově upravovat, pro výpočet započtěte také jako celé. Vždy zakupte přibližně o 10 až 15 % více dlažby, než je třeba k pokrytí dané plochy, kvůli prořezu a neplánovanému poškození. Navíc je dobré mít několik dlaždic na dodatečné opravy v zásobě. Při výběru nakupujte pro jistotu celou zásobu najednou a vždy si zkontrolujte podle značení výrobce barevný odstín i výrobní dávku. Jen tak budete mít záruku, že se dlaždice povrchovou úpravou a barevností nebudou lišit.
Kromě dlaždic budete potřebovat lepidlo na dlažbu vhodné k podkladu. Můžete vybírat z lepidel na bázi cementu. Jsou vhodná pro většinu běžných způsobů použití, vyrábějí se i odolná vůči vodě a mrazu. Pro hladké povrchy a místa dynamicky namáhaná je možno volit lepidlo disperzní. Za vyšší pevnost ale zaplatíte vyšší cenu. Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem. Kvalitní lepidlo na dlažbu je základem dlouhodobě pevného a stabilního povrchu. Druh lepidla musí odpovídat druhu a použití dlažby. Důležité je také namíchat lepidlo s vodou přesně v takovém poměru, jaký uvádí jeho výrobce. Také penetrace a spárovací malta by měly odpovídat použitému lepidlu a pocházet ideálně od stejného výrobce.
Příprava podkladu pro pokládku dlažby
Klíčem k úspěchu je důkladná příprava. Kvalita podkladu rozhoduje o úspěchu celé pokládky. Pro prodloužení životnosti dlaždic je třeba dobře připravit podklad. Nejprve je nutné si připravit kvalitní a rovný podklad, na který budeme obklady lepit. Podloží musí být stabilní, nerovnosti se musí vyhladit, očistit od prachu, mastnoty a jiných nečistot. Špatná příprava podloží má často za následek popraskání glazury dlaždic. Podklad musí být dokonale rovný, maximální přípustná nerovnost podkladu je 2 mm na 2 m lati. Lepidlo totiž dokáže překonat rozdíly nejvýše do 2 mm. Pokud není podklad poškozený či nerovný natolik, aby se musel dělat nový potěr, je nejsnazší cestou k dosažení roviny samonivelační stěrka. Pro vyrovnání betonové či anhydritové podlahy se použije samonivelační stěrka. Vyrovnávací stěrky jsou poměrně rychlou a jednoduchou cestou k rovnému podkladu. Vyrovnání podkladu samonivelační stěrkou je vhodné pod všechny typy podlahových krytin. Samonivelační stěrku nechte důkladně vyschnout.
Staré vrstvy nátěrů musíte seškrábat. Podlahu s nepevným, drolivým povrchem bude lepší vyspravit alespoň penetračním nátěrem. Po vyrovnání podlahy naneste penetrační nátěr. Penetrace snižuje nasákavost lepidla a zvyšuje přilnavost dlaždic k podkladu. Je třeba nechat ji schnout min. 48 hodin. Před penetrací ověřte savost podkladu - pokápněte vodou. Pokud voda rychle vsákne, podklad je savý.
V místech, kde bude docházet ke styku vody a obkladu (podlaha, sprchový kout, umyvadlo atd.) je vhodné na omítku aplikovat stěrkovou hydroizolaci. Pokud pokládáte dlažbu ve vlhkých místnostech, je vhodné přidat vrstvu hydroizolace. Dále je důležité změřit výšku podlahy v místnosti a srovnat ji s místnostmi navazujícími, případně rozdíl vyrovnat podkladní mazaninou nebo vrstvou ze samonivelační stěrkové hmoty. Před zahájením pokládky si připravte vše potřebné.
Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva
Potřebné nástroje a pomůcky
Následující tabulka shrnuje základní nástroje a pomůcky, které budete potřebovat pro pokládku dlažby svépomocí:
| Kategorie | Nástroj / Pomůcka | Účel |
|---|---|---|
| Příprava a měření | Svinovací metr | Měření plochy a dlaždic |
| Vodováha (min. 1,5-2m) | Kontrola rovinnosti podkladu a dlažby | |
| Dlouhá rovná lať | Srovnání podkladu a kontrola rovinnosti | |
| Tužka / Křída / Motouz | Vyznačení spárořezu | |
| Míchání a nanášení | Kbelík | Míchání lepidla a spárovací hmoty |
| Elektrické míchadlo | Důkladné promíchání lepidla a spárovací hmoty | |
| Zubová stěrka (hladítko) | Nanášení a srovnání lepidla | |
| Pokládka | Distanční křížky / Vymezovací křížky | Zajištění pravidelných spár |
| Gumová palička | Přiklepnuti dlaždic k podkladu | |
| Nivelační systém (spony a klínky) | Usnadnění udržení roviny (zejména pro začátečníky) | |
| Řezání | Řezačka na dlažbu (ruční pružinová nebo velká) | Zkracování dlaždic |
| Úhlová bruska s diamantovým kotoučem | Složitější řezy, tvrdší dlažba (slinutá), začišťování hran | |
| Kleště | Odštípání malých kousků | |
| Vrtáky do zdiva (s vypnutým příklepem) | Vytváření malých otvorů | |
| Vykružovací vrták s diamantovým břitem | Vytváření větších kruhových otvorů | |
| Pilník na obklady | Vyhlazení hran | |
| Spárování a čištění | Spárovací hmota | Vyplnění spár |
| Pružná gumová stěrka (špachtle) | Nanášení a zatlačování spárovací hmoty | |
| Vlhčená houba / Hadřík | Setření přebytečné spárovací hmoty | |
| Speciální hladítko / Dřevěná tužka s gumou | Uhlazení spár | |
| Silikonová těsnicí hmota / Elastický tmel | Vyplnění dilatačních spár a styků se zařizovacími předměty | |
| Aplikační pistole | Nanášení silikonového tmelu | |
| Ochranné pomůcky | Ochranné brýle | Ochrana očí při řezání |
Rozvržení a pokládka dlažby
Než začneme obkládat, musíme si navrhnout spárořez (rozmístění obkladů na stěně a návaznost na podlahu). Jednoduchá pomůcka pro určení spárořezu - vždy si představte místnost a místo nejvíce pohledově exponované by mělo být seskládáno z celých obkladů. Proto se snažíme řezané kusy umístit do míst, kde nebudou tolik vidět. Například v kuchyni pod skříňkami či za vysokou lednicí. Čtvercové dlaždice lze pokládat rovně (vedle sebe) či diagonálně (do kosočtverce). Podélné dlaždice můžete položit např. ve vzoru cihel, šachovnice či rybí kosti. Hexagonální dlaždice vytvářejí módní vzor včelí plástve. Zvolený vzor si nejprve naplánujte „na sucho“, abyste viděli, jak bude vypadat a případně jej mohli zavčasu upravit. Dále si na sucho vyzkoušíme rozložení dlaždic v ploše, pro rozměření si je položíme do kříže od stěny ke stěně. Budeme se snažit, aby dlaždice zbývající po obou bočních stranách u stěn místnosti měly stejnou šíři. Je vhodné, aby krajové dlaždice nebylo nutno řezat na úzké proužky. Díly menší než 1/3 či 1/4 se velmi špatně řežou. Dlažbu naplánujeme tak, aby řada u vstupu do místnosti byla z celých dlaždic.
Měřit můžeme svinovacím metrem, motouzem nebo jednoduše položením dvou na sebe kolmých řad dlaždic na sucho. Pokud nejsou stěny naší místnosti rovnoběžné, nebo budeme obkládat výrazný prvek, například komín, nebo budeme vytvářet v dlažbě složitější dekorativní vzory, bude nejlepší začít s měřením od vstupu do místnosti, obkládaného prvku nebo středu našeho dekoru. Před vlastní pokládkou vedeme středem místnosti (nebo od zvoleného výchozího místa) linku, od které začínáme s kladením dlažby. Může postačit napnutý motouz, čára křídou na podlaze, nejlepší ale bude, vyznačíme-li si tuto linii dlouhou rovnou latí přitlučenou k podlaze několika hřebíky. Pro vyrovnání první řady dlaždic použijeme raději rovnou lať.
Aplikace lepidla a pokládka dlaždic
- Lepidlo natahujeme zubovou stěrkou s vhodnou velikostí zubů. Výška zubu zubového hladítka je zpravidla 6 - 8 mm. Velikost zubů stěrky závisí na velikosti lepených dlaždic, na běžné rozměry 15 cm stačí zuby do 6 mm, větší volíme na dlaždice přes 20 cm. Lepidlo nanášíme na podlahu v plné ploše stěrkou a její zubovou stranou ho srovnáme. Lepidlo nanášejte hladkou stranou zubové stěrky v tloušťce max. 1 cm a poté zubatou stranou vytvořte v lepidle drážky - tím odstraníte přebytečné lepidlo a zlepšíte přilnavost. Při manipulaci s velkoformátovými obkládacími prvky doporučujeme používat přísavky. Během používání vyrovnávacího systému jednoznačně doporučujeme nanášet lepidlo hřebenem metodou floating&buttering - tedy na podklad i na dlaždici.
- Pokládku začneme od středu místnosti. Lepení bude nejvhodnější započít od předposlední řady u protilehlé stěny a pokračovat směrem ke vstupu. Musíme si uvědomit, že na první řadě mimořádně záleží. Obzvláště dbáme na její kolmost k vodící lati.
- Dlaždice přikládáme mírně zešikma na lepidlem opatřenou podlahu, přitiskneme je a přiklepneme. Při pokládce dalších dlaždic dodržujte pravidelné spáry s pomocí distančních křížků. Křížky nám práci většinou velmi usnadní, pokud se však vyskytnou v dlažbě rozměrové odchylky, musíme je bez ohledu na křížky ručně vyrovnat. U běžných rozměrů dlaždic necháváme spáry 2 až 3 mm, při větších rozměrech spáry můžeme zvětšit až na 10 mm. Důležité na obkladech jsou také rozměry spáry.
- Dbáme, aby dlaždice ležela ve vrstvě lepidla alespoň 60 až 80 % plochy. Jinak by se mohla později vyvracet nebo lámat. Rovinnost plochy stále kontrolujeme vodováhou a dlaždice sklepáváme přes lať paličkou. Jestliže některá dlaždice vyčnívá, dorovnejte ji gumovou paličkou. Při pokládání dlažby je vhodné dlaždice odebírat současně alespoň ze 3 různých krabic. Před lepením otevřete několik kartonů najednou a střídejte dlažby z různých balení. U dlažby s dekorem dřeva nebo kamene může být odstín v každém kartonu mírně odlišný.
- Dlaždice po stranách u stěn, které se budou muset rozměrově upravovat, nyní vynecháme, doděláme je později. Po zavadnutí lepidla u již položených dlaždic odstraníme vodicí lať a dokončíme stejným způsobem druhou polovinu místnosti.
- Pokud se na povrch dlaždice dostane lepidlo, raději ho ihned otřeme, později to jde špatně.
- Po dokončení pokládky nechte lepidlo zaschnout dle pokynů výrobce, min. 48 hodin. Po položení dlažby a vyschnutí lepidla nastupuje spárování. I když použijete rychleschnoucí lepidlo, neznamená to, že budete mít pokládku hotovou za hodinku.
Řezání dlaždic
Až budete u stěny místnosti, bude potřeba dořezat menší kusy dlaždic. Okrajové dlaždice v bocích, které jsme předtím vynechali, doděláme po zatvrdnutí lepidla. Rozměr každé dlaždice měříme zvlášť. Pokud nejsou stěny ideálně souběžné, musíme šířku lepených proužků dlaždic průběžně upravovat. Podobně jako boční dlaždice doplníme i řadu protilehlou vstupu do místnosti. Spoj dlažby a stěny bývá většinou vytvořen soklem ze zkrácených dlaždic nebo speciálních k tomu určených tvarovek. Dbejte, aby spáry dlažby v ploše a dlaždic soklu na sebe navazovaly.
Řezání běžných dlaždic se provádí tak, že se vhodným nástrojem nařízne povrch dlaždice a přes pevnou hranu se z dlaždice odřezávaný kousek mírným tlakem odlomí. Potřebujeme-li odříznout zvláště úzký proužek, bude vhodné dlaždici naříznout (ztenčit) i z rubové strany. V nejnutnějším případě můžeme pro řezání dlaždic použít ruční pružinovou řezačku. Lepších výsledků ale zaručeně dosáhneme s kvalitní velkou řezačkou na dlaždice. Pokud budeme pokládat slinutou dlažbu, bude vhodná na složitější řezy speciální pila s diamantovým kotoučem. Bude-li řezaný okraj dlaždice po nalepení viditelný, můžeme jej ještě zabrousit úhlovou bruskou nebo brusným kamenem. Jednoduché zkrácení dlaždice provedeme na řezačce. Potřebujeme-li dlaždici zkrátit o tak malý kousek, že jej nelze odlomit, odštípáme jej po naříznutí kleštěmi.
Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?
Složitější tvary si vyžádají více práce i přesnější řezání. Pokud potřebujeme vyříznout z boku obdélníkový otvor, bude lepší, nařízneme-li dlaždici pilkou dvěma rovnoběžnými řezy. Konce obou řezů spojíme dalším řezem a odřezaný obdélník odlomíme. Dobrým pomocníkem se nám může stát úhlová bruska se speciálním kotoučem na řezání dlaždic. Můžeme s ní provést výřezy z krajů dlaždic, ale při troše pečlivosti i složitější práce. Podobně postupujeme u otvoru ve tvaru L. Pokud potřebujeme vytvořit v kraji dlaždice zaoblený výřez, bude vhodné povrch ve správném tvaru opět ručně naříznout a přebytečný materiál odštípat kleštěmi.
Složitější je výroba otvorů v ploše dlaždice. Malý otvor vyvrtáme vrtákem do zdiva. Vrtáme s vypnutým příklepem. Aby nám vrták po hladkém povrchu neujížděl, uděláme si v místě vrtu opatrně znamínko důlčíkem. Nebo místo přelepíme lepicí páskou a tužkou si vyznačíme místo vrtu a vrtáme přes tuto pásku. Na větší otvory je nejvhodnější použití speciálního vykružovacího vrtáku s diamantovým břitem. Nemáme-li ho, můžeme si pomoci tak, že vyvrtáme jeden otvor malým vrtákem a zvětšíme jej na potřebný rozměr pilkou. Nebo obvod potřebného otvoru obvrtáme menším vrtákem více vrty a ty pak propojíme sekáčkem a zbytek vylomíme. Při řezání používejte ochranné brýle kvůli odlupujícím se střepům z dlaždic.
Spárování dlažby
Po zaschnutí lepidla (nejméně 24-48 hodin) můžete přistoupit ke spárování. Se spárováním můžeme započít až po zatvrdnutí lepidla. Při spárování dbejte vždy na vhodnou spárovací hmotu, výrobce a také normu určenou do místnosti nebo prostoru, kam dlažbu pokládáte. Spáry mezi dlaždicemi vyplníme speciálním spárovacím tmelem. Prodává se v různých barvách, ale dáme pozor na bílou a světlé, které se na podlahu nehodí, neboť se snadno špiní. V kuchyni musíme také počítat s tím, že se spadlé nečistoty nebo tekutiny dostanou i do spár mezi dlažbu. Při spárování bychom měli vybírat spárovací hmotu odolnou proti kyselinám. Kuchyň je vlastně taková malá chemická laboratoř, a pokud se na zem dostanou různé ovocné šťávy či jiné agresivní látky, mohou vzniknout ve spárách skvrny, které nejdou vyčistit.
Hmotu naneste stěrkou na část podlahy a gumovou stěrkou zaplňte spáry. Nanášíme jej pružnou stěrkou a pohybem (raději vícekrát) kolmo na spáry jej zatlačíme a zatřeme do spár. Dokud je hmota vlhká, odstraňte její zbytky z dlažby. Po zavadnutí přebytky tmelu setřeme z plochy vlhkou houbou nebo hadrem a tmel ve spárách uhladíme speciálním hladítkem nebo například jen běžnou dřevěnou tužkou s gumou na konci či v případě širší spáry kouskem hadice. Počkejte minimálně 24 hodin před prvním důkladným mytím. Odstraňte zbytky cementového povlaku. Po doschnutí spárovací hmoty je třeba položenou dlažbu vyčistit způsobem a prostředky vhodnými pro konkrétní typ dlažby.
Místa, kde dochází ke styku obkladaček se zařizovacími předměty, zárubněmi atd. je nutné vyplnit elastickým tmelem, nebo silikonem. Spáru, kde by hrozilo vydrolování tmelu, spárujeme odolným pružným silikonovým tmelem. V případě podlahy půjde například o dilatační spáru, kterou je vhodné udělat, pokud šíře místnosti přesahuje 4 m, nebo na styku soklu a dlažby, zvláště, má-li místnost podlahové vytápění. Tmel nanášíme aplikační pistolí z kartuše. Je vhodné si její hrot seříznout v úhlu 45 stupňů a udělat jen takový otvor, abychom vymáčkli zrovna potřebné množství. Do spáry z pistole naneseme tmel. Pak jej navlhčeným prstem uhladíme, případně setřeme přebytky. Pro vyplnění mezer u zdi se nepoužívá spárovací hmota, ale silikonová těsnicí hmota, jež díky své pružnosti umožňuje podlaze pracovat. Po zaschnutí všech spár podlahu ještě jednou setřete čistou vodou, abyste odstranili nečistoty.
Podlahové vytápění pod dlažbou
Keramická dlažba bývá sama o sobě chladnější na dotek, proto je vhodné instalovat pod ni podlahové topení. Díky své tepelné vodivosti dlažbu příjemně prohřívá a takové topení je i ekonomicky výhodné. Podlahové vytápění u keramické dlažby je velmi příjemné, navíc pokud se kuchyně nachází například nad studenou garáží nebo v prostorách, kde se přes zimu příliš netopí. Topení můžeme použít vodní i elektrické.
tags: #dlazba #v #kuchyni #svepomoci #navod

