Dlažba z náhrobků: Šokující historie Václavského náměstí a ulice Na Příkopě a role Františka Mrázka

Když se před dvěma lety začala rekonstruovat dolní část Václavského náměstí, bohužel se potvrdilo to, co do té doby tušili jen někteří. Na předláždění druhého největšího náměstí v Česku byly v 80. letech použity rozřezané židovské náhrobky. Více než čtvrt století šlapali lidé nevědomky po náhrobcích ze židovských hřbitovů. Představitelé Židovské obce v Praze na dlažbu z náhrobků upozorňují mnoho let. Židovská obec v Praze mnoho let upozorňovala na podezřelý původ dlažby v dolní části Václavského náměstí. Při rekonstrukci dolní části Václavského náměstí se v roce 2020 rozřezané náhrobky skutečně našly, a nebylo jich málo.

Dlažební kostky s příběhem: Fiktivní prvek filmu a hořká realita

„Pojď, něco ti ukážu,” láká hlavní postava filmu Příběh Kmotra František Vedral milenku. Sklání se a ukazuje jí písmeno V na jednom z dlažebních kamenů. „Je na něm V jako Vedral. Všechny ty kameny jsem obstaral já. Všichni tomu náměstí říkají Václavský, ale je moje,“ vytahuje se během schůzky pod sochou svatého Václava na pražském Václavském náměstí. Kdo by doufal, že je to výmysl scénáristů, doufal by marně. Dlažební kostky s písmeny nebyly smyšlené. Nýbrž opravdové.

Rekonstrukce Václavského náměstí odhaluje stále nové kusy židovských náhrobních kamenů, které byly v 80. letech použity v centru Prahy jako dlažební kostky. Na konci května jich bylo nalezeno již přibližně 2000 a památkáři odhadují, že jich může celkově být až 10 000. Zda se skutečně kameny z židovských náhrobků na Václavském náměstí objeví, nebylo ještě na začátku května, když rekonstrukce započala, jisté. Již však během prvních dnů rekonstrukce nejvýznamnějšího náměstí v Praze se začaly stovky takových kamenů nalézat. „Částečně leštěných kamenů, tj. kamenů z rozřezaných náhrobků je zatím cca 2000. Kamenů se zbytkem textu je cca 120. Asi 80 kamenů s textem jsou vystaveny pro veřejnost v Jeruzalémské synagoze. Zůstanou zde do konce sezóny.

Zapomenutá historie ulice Na Příkopě

To, že jedna z nejfrekventovanějších pražských ulic Na Příkopě je vydlážděná kameny ze starých židovských náhrobků, se už párkrát dostalo na světlo světa. Upozorňovalo na to třeba izraelské velvyslanectví. Teď se tato ostudná záležitost dostala i do zahraničí. Jeden z redaktorů BBC Rob Cameron se o tom totiž přijel přesvědčit na vlastní oči za ředitelem Židovského muzea v Praze Leo Pavlátem. Ulice kolmá na Václavské náměstí byla bývalými žulovými náhrobky vydlážděná až při rekonstrukci ke konci 80. let, kdy se díky lince metra B mohla proměnit na pěší zónu. Je to až překvapivě nedávno, ale totalita je totalita a s etikou si tehdy hlavu zřejmě moc nelámali. Pokud ulici znáte, jsou to ty tmavší dlaždice. Leo Pavlát prý viděl výstavbu pěší zóny na vlastní oči. Všiml si hebrejských nápisů a číslic na tmavých žulových kostkách, které byly v centru Prahy při výstavbě přichystané. Ty byly samozřejmě zapuštěny popsanou stranou do země. Nahoru ční ta neopracovaná, takže ani nevzbuzuje žádné podezření.

„Dlaždice“ pocházejí z obce Údlice na Chomutovsku. V Údlicích, kde dnes žije něco přes tisíc obyvatel, byly dva židovské hřbitovy. Jeden byl rozebrán za druhé světové války. Na jeho místě byly pohřbívány oběti tehdejšího zajateckého tábora i pochodu smrti na konci války. Ten druhý, což je ostudné, byl zničen až po ní. „Tuhle informaci jsem získal od jednoho z autorů a projektantů pěší zóny na Příkopech, který byl sám přítomen, když se dláždilo. Dokonce má ‚na památku‘ jednu kostku doma. Existují i další verze o původu těchto kostek. Osobně jsem názoru, že ty kostky jsou skutečně z židovského hřbitova na Žižkově, odpovídá tomu shodné časování zahájení stavby žižkovského vysílače a dláždění na Příkopech. Co se týče zmíněných Údlic na Chomutovsku, tak z hlediska selského rozumu mi to nedává moc smysl. Odkud skutečně náhrobky pochází, však neví přesně ani samotná Židovská obec v Praze. „V době, kdy se tam dlažba dělala, docházelo k obrovskému ničení židovského majetku. Existují případy, kdy se kameny z židovských hřbitovů objevovaly u někoho na zahradě. Původ se stále nepodařil zjistit. „My v tuto chvíli nevíme, odkud ty náhrobní kameny jsou a zda tam vůbec nějaké jsou. V době, kdy se tam dlažba dělala, docházelo k obrovskému ničení židovského majetku. Existují případy, kdy se kameny z židovských hřbitovů objevovaly u někoho na zahradě.

Čtěte také: Recenze venkovní dlažby Kronos prkna

František Mrázek a stínový obchod s náhrobky

Pro mnoho lidí není informace o dlažebních kostkách z židovských náhrobních kamenů na Václavském ničím překvapivým. Svou roli v tom měl hrát dokonce legendární mafián František Mrázek, který měl ještě jako pražský vekslák pomocí úplatků zajistit, že některé židovské hřbitovy úředníci vyňali z památkové ochrany. Náhrobky z kvalitní švédské žuly poté Mrázkovi lidé z těchto míst „vytěžili“. Další osoby pak pro něj za peníze zajišťovaly následný odprodej náhrobních kamenů ke spekulativním účelům. Rozsáhlá skupina organizovala v osmdesátých letech krádeže židovských náhrobků a obchody s nimi: podle dobového policejního dokumentu byl jejím členem budoucí kmotr podsvětí František Mrázek, představitelé komunistického režimu i funkcionáři tehdejší židovské obce.

„Na příběh těchto kostek jsem narazil úplně náhodou, byl to vedlejší produkt mé práce, protože to hlavní bylo dát dohromady příběh kmotra Mrázka. V archivních materiálech, které tady zbyly po Státní bezpečnosti, byla zmínka o problému, že když policisté mapovali Mrázka, tak přišli na to, že jedním z kšeftů, které on nelegálně dělá, byly obchody se švédskou žulou. Zjistili, že šlo o zbytky z náhrobních kamenů z nějakých hřbitovů. Téma jsem okrajově zmínil v roce 2007 v souvislosti s případem zavražděného kmotra podsvětí Františka Mrázka. Ukradené židovské náhrobky v dlažbě na Václaváku. Jel v tom i kmotr Mrázek. V případu se objevují nové informace, například o ženě, která na krádeže upozornila a kvůli níž se o případu ví.

K rozebírání židovských hřbitovů docházelo ve velké míře paradoxně po druhé světové válce. Po vyvraždění desítek tisíc českých židů zůstala spousta židovských hřbitovů opuštěná. Neměl tam kdo chodit, židovská populace v Česku spadla po válce na sedminu. To nelákalo jen obyčejné malé zloděje. Někdy bylo prostě vydáno nařízení židovský hřbitov zlikvidovat. A pak nezbývalo než ho rozebrat na stavební materiál. Ukořistěný žulový nebo mramorový materiál se pak rozvezl do továren. Buď se přebroušené náhrobní kameny prodaly jako nové (to je možná ještě horší varianta), anebo se rozřezaly na stavební materiál - stejně jako ty, co už skoro pětatřicet let „zdobí“ ulici Na Příkopě. Ředitel Židovského muzea Pavlát jich prý tenkrát, když vydedukoval, z čeho asi nové dlažební kostky jsou, pár sbalil do kapsy. „Muselo to být těsně před tím, než do Prahy přijel Gorbačov. Pamatuju si totiž, že dlaždice předělávali speciálně kvůli jeho návštěvě,“ řekl Pavlát Cameronovi.

Pietní náprava: Vznik památníku Návrat kamenů

Nyní ale příběh pokračuje. Náhrobky, které skončily v dlažbě, se proměnily v památník na židovském hřbitově na pražském Žižkově. Finance na vznik pocházejí i z darů. „S plánem na vytvoření památníku z rozřezaných náhrobních kamenů na Starém židovském hřbitově na Žižkové jsme oslovili paní Lucii Rónovou a pana Jaroslava Rónu a dne 8. 7. 2021 jsme obdrželi první skicu památníku s názvem Návrat kamenů. Skicu jsme přijali a pak následovalo postupné technická specifikace památníku,“ informovala Židovská obec. Díky memorandu mezi Židovskou obcí a Prahou mohou být kameny pietně uloženy na židovském hřbitově na Žižkově v Mahlerových sadech. „Vzhledem k nečekanému množství musí pietní uložení na žižkovském židovském hřbitově navrhnout architekt, a tak to bude chvilku trvat.“

Financování a podoba památníku

Předpokládaný rozpočet na celý památník je asi 750 tisíc korun, část financí získá Židovská obec od soukromých dárců, část chce ale vybrat prostřednictvím crowdfundigové kampaně. „Pokud prostředky nebudou dostačující, použijeme naše rezervy. Doufáme, že získáme dost darů na realizaci a pokud něco zbude, použijeme prostředky na úpravu okolí památníku,“ vysvětluje Židovská obec. „Prosíme i ty z vás, kterým záleží na tom, aby se kameny coby svědkové minulých bezpráví dočkaly ztracené piety. Prosíme vás proto o příspěvek na pietní nápravu minulých zločinů,“ vyzýval předseda Židovské obce František Bányai. Slavnostní odhalení památníku by mělo proběhnout 7. Památník není a nikdy nebude zcela dokončený. Byl navržen jako horizontální kruhová čočka, od které se budou do kruhu jako sluneční paprsky rozbíhat nízké zdi nestejné výšky. Identifikovat nalezené fragmenty náhrobků či hledat další ztracené chce pomáhat projekt Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů.

Čtěte také: Praktická dlažba s imitací dřeva

V případě, že se na dotčeném území uskuteční výkopové práce spojené s demontáží dlažby, na místo bude přizván zástupce židovské obce k identifikaci kamenů. Kostky z náhrobků budou označeny a následně bezplatně předány Židovské obci v Praze. „Jsme rádi, že to memorandum prošlo. Upozorňuje navíc, že Na Příkopě nemusí žádné zbytky židovských náhrobků ani být. „V současné době máme jako Židovská obec v Praze spoustu hřbitovů, takže se snažíme investovat peníze a lidské zdroje k tomu, abychom je skutečně nějakým způsobem uchovali, aby ty náhrobky a hřbitovy opět získaly důstojnou tvář. Je to jedna z povinností židovské obce, starat se o hroby, o které se už nikdo jiný starat nemůže.“

Čtěte také: Venkovní dlažba s designem dřeva: Co zvážit?

tags: #dlazba #z #nahrobku #mrazek #informace

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o laminátových podlahách HARO
• vše o akrylátových tmelech
• Výběr terasových prken
• Nábytek od Jana Dvořáka
• Recenze palubek JAVHOLZ na podlahu