Doba vysychání Ytongu a jeho vlastnosti při kontaktu s vlhkostí

Pórobeton Ytong, oblíbený stavební materiál, je známý svými jedinečnými vlastnostmi, které ho předurčují k vytváření „dýchajících“ neboli difúzně otevřených konstrukcí.

Difúzní vlastnosti Ytongu

Difúze vodní páry v konstrukcích obvykle nevadí, problém však nastává, když vodní pára v chladných místech kondenzuje. To může snížit účinnost tepelné izolace, vést k plísním a narušit strukturu materiálu, zvláště když voda zmrzne.Difúze vodní páry (VP) je výsledkem statistického chování molekul H2O ve vzduchu. Hustotu difúzního toku VP vrstvou definuje 1. Fickův zákon. Hnací „silou“ u difúze VP je, místo rozdílu teplot, rozdíl částečných tlaků VP. Difúzní vrstva je protkána klikatými miniaturními chodbičkami, jimiž molekuly VP mohou pronikat. Je-li koncentrace molekul VP v obou prostředích stejná, projde v jednom směru právě tolik molekul, kolik v opačném. Liší-li se koncentrace, přejde více molekul z hustšího do řidšího prostředí.

Výrobce uvádí pro tepelnou izolaci Ytong Multipor faktor difúzního odporu μ = 3 a pro tvárnice Ytong pak faktor μ = 5/10. V tomto článku jsme pro zdicí tvárnice Ytong použili hodnotu μ = 5, která lépe přibližuje reálné podmínky s vyššími relativními vlhkostmi. Bílý pórobeton Ytong, který zahrnuje zdicí tvárnice i tepelnou izolaci stejného materiálového složení, je vhodný pro výstavbu difúzně otevřených či dýchajících obvodových stěn i střech. Ta je jednoduchá, rychlá a velice bezpečná i z pohledu možných rizik spojených s difúzí vodní páry.

Kondenzace vodní páry v konstrukcích Ytong

Jednovrstvé stěny Ytong, například z tvárnic Ytong Theta, Ytong Lambda a jiných, nabízejí spolehlivé řešení z pohledu difúze vodní páry a nežádoucí kondenzace. Ukazuje se, že stěna Ytong Theta dokáže odpařovat vlhkost už od -4 °C venkovní teploty, zatímco stěny Ytong Lambda se zateplením Ytong Multipor již od -20 °C. To jsou výborné výsledky, neboť dlouhodobá průměrná teplota v lednu v České republice je -2 °C. To je cca o 5 °C více, než je hraniční teplota (-7 °C), při které a vyšší se tyto stěny dostávají do režimu vysoušení. Po většinu nejchladnějšího měsíce jsou tak vysoušeny, je-li co vysoušet.

Běžný způsob zateplování difúzně propustných stěn, mezi něž patří i pórobeton Ytong, je polystyrénem z venkovní strany. Lidově se říká, že takto zateplená stěna nedýchá, což znamená, že se nedokáže rychle zbavit vlhkosti jejím odvětráním ven. Vnější polystyrénové zateplení na zdivu Ytong Lambda spustí kondenzaci mnohem dříve, při teplotě cca +2 °C pro tloušťku polystyrénu 4 cm a teplotě -2 °C pro tloušťku 20 cm. Polystyrén zároveň zvýší intenzitu kondenzace, čím je tenčí, tím více. Je to vidět z tabulky 1: polystyrén tl. 4 cm vykazuje cca dvojnásobnou kondenzaci oproti polystyrénu tl. 20 cm.

Čtěte také: Proč třídit odpad?

Rozhodneme-li se doplnit tvárnice Ytong vnější tepelnou izolací, je nejvhodnější Ytong Multipor, s nímž kondenzaci oddálíme až k mrazům pod -20 °C.

Grafický postup průběhu částečného tlaku vodní páry (ČTVP) ukazuje, že tam, kde zelená čerchovaná křivka ČTVP zdola protne modrou čerchovanou křivku ČTSVP, dochází ke kondenzaci. Skutečná křivka ČTVP se pak skládá ze suchého úseku podle 1. Fickova zákona, zóny kondenzace podle Magnusovy křivky pSVP (t) a dalšího suchého úseku.

Vysoušení Ytongu po povodních

Ytong a vápenopískové tvárnice Silka jsou minerální stavební materiály, které odolají povodním. Vzniklé zatížení vlhkostí je těmito zděnými stavebními materiály absorbováno do značné míry bez poškození. Stěnové konstrukce z Ytongu a Silky po úplném vyschnutí nadále splňují původní technické požadavky. Pod vodou materiál úplně provlhne za cca 2 až 3 dny. Rychlost a stupeň nasáknutí závisí na mnoha faktorech, obecně je však nižší než u cihel.

Doba vysušení a faktory ovlivňující vysychání

Vlhkost interiéru je při úplném promočení stěn v prvních 2 až 4 týdnech vysoká. Doba vysušení závisí hlavně na intenzitě větrání a povětrnostních podmínkách (teplota a relativní vlhkost vnějšího vzduchu). Za 2 až 4 týdny po povodni se ustálí vlhkost povrchu stěn. Sníží se i vlhkost v interiéru, zhruba na úroveň vlhkosti novostavby při prvním nastěhování. Tato vlhkost bude nadále klesat spolu s vysycháním stavby.

Postup vysoušení

• Větrání: Po povodni v letních měsících by se mělo zajistit neustálé větrání prostor. Okna ponechte aspoň pootevřená a dveře v interiéru nechte otevřené úplně. Velmi účinné je vertikální větrání celé budovy od sklepa až po střechu otevřenými střešními okny.
• Vytápění: Po povodni v topné sezóně, především v prvních týdnech, je vhodné ve všech místnostech s vlhkými stěnami normálně topit a po jedné až dvou hodinách nechat budovu příčně provětrávat po dobu 5 až 10 minut. V nočních hodinách se doporučuje topení netlumit a větrat ventilačními okny. Při vytápění je nutné dodržovat správný režim větrání.
• Nábytek: Nábytek by se měl odsunout od vlhkých stěn alespoň 10 cm, aby mohl i v těchto místech proudit vzduch. Tato vzdálenost by měla být zachována po dobu alespoň 1 roku.

Použití vysoušecích přístrojů

Nezávisle na materiálu zdiva může při rychlém a intenzivním vysoušení pomocí vysoušečů dojít k poškození stavebních konstrukcí trhlinami. Použití těchto přístrojů je vhodné, jen pokud se musí zkrátit doba vysoušení povrchů stěn na méně než uvedené 2 až 4 týdny. Zpravidla stačí používat tyto vysoušeče po dobu jednoho týdne. Odvlhčovače je vhodné použít ve špatně větraných sklepech apod. Při tom by se měly používat jen přístroje, které vedou k povrchovým teplotám zdiva maximálně 40 °C. Vysušovací přístroje nesmějí vypouštět CO2, protože ten může napadnout strukturu zdiva. Doporučujeme použít zářičové vysoušeče místo kondenzačních přístrojů.

Čtěte také: kompletní vybavení interiéru v SIKO Černý Most

Možná poškození a opravy

• Poškození zdiva: V případě, že po vysušení klesnou venkovní teploty pod bod mrazu, může dojít k lokálním poškozením zdiva na vnější straně, které je možné opravit vysprávkovou maltou Ytong BASE TP400.
• Pevnost v tlaku: Kontrolní zkoušky prokázaly, že pevnost vodou nasycených tvárnic Ytong podstatně neklesá a je maximálně 20 % pod úrovní průměrné pevnosti. Pokud byly dodržované normami stanovená pravidla pro projektování, není statika stěn při tomto snížení pevnosti tvárnic ohrožená. Po vysušení se pevnost vrátí na původní hodnotu. V případě pochybností by měl být stav prověřen odpovědným statikem.
• Tepelněizolační vlastnosti: Tepelná vodivost se při provlhnutí zvětšuje. Po vysušení klesá a tepelněizolační vlastnosti se vrátí na původní hodnoty.
• Omítky: Vnější omítky nebývají většinou poškozené a často je není nutné odstraňovat, někdy je nutné fasádu vyčistit. Vnitřní omítky mohou být vodou narušené a někdy je nutné je opravit (často v případě sádrových). Keramické obklady, stejně jako dlážděné podlahy, stačí většinou jen vyčistit. Klasické hliněné omítky doporučujeme zcela odstranit až k podkladu a provést nové.
• Plísně: Riziko tvorby plísní je v provlhnutých stavbách vysoké. Pokud dojde k napadení plísněmi, je to známka toho, že stavba není stále dostatečně vysušena. Plísně zlikvidujeme k tomu určenými přípravky a je nutné i nadále zvýšit intenzitu větrání, případně i topení.
• Výkvěty: Při vysychání úplně promočeného zdiva se mohou na povrchu tvořit skvrny z jemných bílých výkvětů. Jedná se o výkvěty ze solí, které rozpustila voda ve zdivu a transportuje je na povrch (jsou ve všech zdicích materiálech, nezaměňovat za plísně).
• Kontakt s topným olejem a škodlivými látkami: Při kontaktu s topným olejem (naftou), benzínem a lihem nedochází ke ztrátě pevnosti tvárnic a zdiva. Povrchové znečištění olejovými emulzemi je možné odstranit umytím čistou vodou. Zápach a případné ohrožení zdraví závisí na koncentraci těchto látek ve vzduchu. Škodlivé látky se při povodni většinou silně zředí a zdivo nepoškodí. K poškození mohou vést koncentrované chemikálie, hlavně kyseliny.

Opravná malta Ytong

Ytong vysprávková malta je plastifikovaná suchá směs na bázi hydraulických pojiv k opravám pórobetonových výrobků Ytong. Je odolná proti trhlinám, úbytku a je rychletuhnoucí. Podklad musí být únosný, čistý a zbavený nezpevněných zbytků. 3,5 objemového dílu vysprávkové malty vsypeme do 2 dílů vody a mícháme do dosažení zpracovatelné konzistence bez hrudek. Poškozené místo se navlhčí vodou a vyplní vysprávkovou maltou s přesahem přes okraje. Jakmile začne malta tuhnout, strhne se přebývající hmota ocelovým břitem do roviny pórobetonového prvku. Podle potřeby se zahladí houbovým hladítkem. Ytong vysprávková malta je zpracovatelná po dobu asi 15 minut. Doba tvrdnutí je v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu cca 2-5 dní. Vysprávková malta nesmí být použita na provlhlé dílce s vnitřní vlhkostí.

Vysychání podlah

Anhydritové podlahy

Anhydritový potěr obsahuje po vylití značné množství vody. Než můžete pokládat finální podlahovou krytinu, musí tato voda odejít - a to přirozeným odpařováním přes povrch. Správné vysychání je proto stejně důležité jako kvalitní lití. U anhydritové podlahy můžete začít s vysoušením podlahy už po 48 hodinách od realizace, po cca 4 dnech je možné začít intenzivní vysoušení, např. za pomoci vysoušečů. Pro anhydritové podlahy ale platí, aby zbytková vlhkost nebyla větší než 1%, resp. 0,5% CM pro parotěsnou krytinu (vinyl, dlažba) a 1,0% CM pro paropropustnou krytinu (laminát) bez topení, 0,5% CM s topením. Rozdíl je také v případě podlahového topení - u anhydritové podlahy je možné topení spustit už po týdnu od realizace a tím tak značně urychlit proces vysoušení. Celý cyklus zahřívání a ochlazování trvá přibližně 2 týdny. Po prvních 48 hodinách (kdy musí být potěr chráněn před průvanem) je naopak důležité pravidelně větrat. Vlhký vzduch nad potěrem brzdí odpařování. Čím vyšší teplota, tím rychlejší odpařování. V zimních měsících bez vytápění může vysychání trvat dvakrát až třikrát déle. Relativní vlhkost vzduchu nad 65 % výrazně zpomaluje vysychání. V deštivém období nebo u staveb blízko vodních ploch může být problém dosáhnout ideálních podmínek. Tloušťka potěru je rozhodující faktor. Voda se odpařuje pouze přes horní povrch - čím tlustší vrstva, tím delší cesta pro vlhkost z hloubky na povrch. Za optimálních podmínek počítejte přibližně 1 týden na každých 10 mm tloušťky. S podlahovým topením se doba zkracuje na 2-4 týdny. Anhydritové potěry mají pověst rychleji schnoucích směsí. Ale zde neexistuje možnost „obejít“ zbytkovou vlhkost.

Cementové potěry

U cementového potěru musíte s nuceným vysycháním topením čekat minimálně 28 dní po vylití. V technických listech betonových i anhydritových potěrů se často dočtete: „Zraje 28 dnů“. Tento údaj je hluboce zakořeněný ve stavební praxi a bývá mylně vnímán jako hotová věc - že po 28 dnech je možné pokračovat s pokládkou podlahových vrstev. Těchto 28 dní označuje dobu, za kterou potěr dosažené své konečné pevnosti - tedy mechanické vlastnosti, nikoli vyschnutí. Beton dokáže tuto pevnost vyzrát i pod vodou. Bývá ve technických listech uvedeno, že doba vysychání běžné vrstvy potěru (cca 5 cm) je kolem dvou měsíců. Ale tyto ideální podmínky se na stavbě téměř nikdy nevyskytují. Moderní betony často obsahují různé příměsi pro zvýšení pevnosti nebo tekutosti směsi. Vysychání se však tímto výrazně zpomaluje. Beton vlhkost toleruje - může být i trvale pod vodou. To však neznamená, že je vhodný k pokládce podlahové krytiny.

Měření zbytkové vlhkosti

Před pokládkou finální krytiny je nutné ověřit zbytkovou vlhkost potěru měřením. Nejpřesnější a normou doporučená metoda je CM měření (karbidová metoda). Z potěru se odebere vzorek z hloubky, rozdrtí se a smíchá s karbidem vápenatým v hermetické nádobě. Vzniklý plyn vytvoří přetlak, který se odečte na manometru. Důležité: CM měření by měl provádět odborník nebo podlahář. Špatně odebraný vzorek (příliš mělko, kontaminovaný) dává zkreslené výsledky. U vytápěných potěrů - ať už betonových nebo anhydritových - je klíčové provést před pokládkou nejen měření vlhkosti, ale také tzv. tepelnou zkoušku, jak vyžadují platné normy (např. ČSN EN 1264-4).

Tepelná zkouška

Uvnitř potěru je obsažena krystalicky vázaná voda, která se neuvolní bez zvýšené teploty. Pokud se topení nespustí předem, potěr sice může „na papíře“ vykazovat odpovídající vlhkost, ale po spuštění systému v reálném provozu dojde k rozpouštění krystalů vody. Provést spuštění topení (tzv. ohřát potěr na co nejvyšší teplotu dle topného protokolu (např. 25 °C teplota topné vody a zvyšovat o 5 °C denně až na maximum, pak postupně snižovat zpět)).

Čtěte také: Soudal Kamnářský tmel: podrobný průvodce

Chyby při vysychání podlah

• Příliš brzké zapnutí topení - zapnutí před 7. dnem u anhydritu, nebo před 28. dnem u betonu.
• Utěsnění povrchu - pokládka krytiny nebo natření penetrace na vlhký potěr „zamkne" vlhkost uvnitř.
• Žádné větrání - zavřené místnosti bez cirkulace vzduchu dramaticky zpomalují vysychání.
• Spoléhání na vizuální kontrolu - povrch vypadá suchý, ale uprostřed potěru zůstává vlhkost.

Injektáž Ytongu proti vlhkosti

Ytong je velmi porézní a savý materiál, proto se injektážní krém AquaStop Cream v tomto zdicím materiálu snadno šíří a výsledky jsou spolehlivé. U tohoto zdiva se sice spáry vyskytují, ale v tomto případě se nevyužívají. Jednak lepené spáry jsou ještě méně savé než samotný Ytong, dále jsou v tloušťce (výšce) cca 1 mm, a tak vrták o průměru 14 mm by většinou svého průměru otvor zhotovil do samotného Ytongu. Ytong se vyrábí, na rozdíl od např. klasické pálené či nepálené cihly, kde by se zdicí spára měla využít pro injektáž, v jiném (větším) rozměru, a tím bude první spára velmi pravděpodobně již výše než max. přípustná výška linie vrtů, která je 100 mm. Navrtání zhotovte co nejblíže k podlaze, ve vodorovném provedení, nepokračujte vrty o doporučovaných 40 mm, ale jen o 20 mm. Můžete dovrtávat bez příklepu, abyste případně zdivo neprovrtal skrz. Je vždy výhodné, aby okolí vrtů bylo zavlhlé, ale předpokládám, že injektáž chcete zhotovit proto, že zdivo je zavlhlé.

tags: #doba #vysichani #ytongu

Oblíbené příspěvky:

• Optimální poměr cementu v betonu
• návod na patchwork z polystyrenu
• Detailní pohled na polyuretanové pěny
• Průvodce betonových podlah
• izolace a estetika soklu domu