Doplňkové plachty pod střechu: Klíč k dlouhé životnosti a funkčnosti střešního pláště

Předtím než začnete s laťováním a samotnou pokládkou krytiny, je potřeba zvolit správnou skladbu střešního pláště. Střecha je klíčovou součástí každé stavby a její životnost zásadně ovlivňuje ochranu domu před povětrnostními vlivy i vlastní komfort bydlení, ať už se rozhodneme podkroví obývat či ho nechat volné. Na vrstvu doplňkové plachty ve skladbě střechy je často nahlíženo jako na doplňkový materiál. Nicméně je třeba si uvědomit, že tato vrstva ve střeše plní několik funkcí a výrazně přispívá ke správné funkčnosti střešního pláště a zvyšuje jeho životnost.

Funkce a význam doplňkové hydroizolační vrstvy

Nejdůležitější funkcí je samozřejmě tzv. pojistná hydroizolace - tedy sekundární vrstva, která dokáže odvést vodu. Další nezbytnou funkcí je tzv. větrotěsnost, kdy difúzní fólie chrání tepelnou izolaci proti vnikání větru a následným tepelným ztrátám prouděním. Ochrana proti hmyzu a prachu jsou rovněž další funkce, které výrazně ovlivní životnost a funkčnost střešního pláště.

Dříve než se začaly ve střechách hromadně používat pojistné hydroizolační fólie, tradiční půdy měly na podlaze dostatečně silnou vrstvu nasákavého nehořlavého materiálu (nejčastěji dusaná hlína, škvára nebo cihelná dlažba v násypu, později beton), která kromě požární funkce zajišťovala také hydroakumulační funkci, tedy vodu proniklou pod krytinu zadržela ve své struktuře, než bude z půdního prostoru odvedena větráním.

Současné trendy stavění vedou ke snaze maximálně využít obestavěný prostor každého domu a tedy i pod střechu se umisťují intenzivně využívané a obvykle zateplené a vytápěné místnosti. V těch se těžko uplatní hydroakumulační vrstva na podlaze, vrstva zachycující vodu proniklou skládanou krytinou musí zachytit vrstva umístěná vně užívaného prostoru, tedy pod taškami. A protože v takovém umístění nejspíš nebude dost místa pro dostatečně tlustou hydroakumulační vrstvu, používá se doplňková hydroizolační vrstva, která vodu zachytí a odvede mimo obvod objektu.

Vrstva skládané krytiny sama o sobě za určitých klimatických podmínek, které se při užívání stavby vyskytují, není těsná vůči vodě působící hydrostatickým tlakem, vůči polétavému sněhu či vůči větrem hnanému dešti. Obvykle není těsná ani proti pronikání prachu. Na dolním povrchu vrstvy skládané krytiny za určitých, běžně se při užívání stavby vyskytujících podmínek, dochází k povrchové kondenzaci vlhkosti, která z povrchu krytiny může odkapávat. Z uvedených důvodů je na většině staveb nezbytnou součástí skladby střechy doplňková hydroizolační konstrukce. Pokud DHV ve skladbě není nebo nefunguje, projeví se u zatím drtivé většiny šikmých střech zatékání do interiéru nebo, a to je horší, dojde k ohrožení dřevěných konstrukcí střech biologickou korozí v důsledku zvýšení vlhkosti dřeva.

Čtěte také: Jak správně zateplit betonový věnec?

Výběr správné difúzní fólie

Bude-li podkroví neobydlené, tedy nevytápěné a nezateplené, není třeba řešit složitou střešní skladbu, ale je dobré použít kvalitní difúzní fólie, které jsou kontaktní, plně paropropustné, tzn. umožňují prostup vodních par min. 1200g/m2 za 24 hod. Rozhodnete-li si v budoucnu takovýto střešní prostor změnit na obydlené podkroví, lze to díky takto zvolené folii provést bez větších problémů.

Příkladem kvalitní jednovrstvé difúzní membrány je DuPontTM Tyvek® Solid, která je větrotěsná, mechanicky odolná, přirozeně paropropustná, ale přitom voděodolná. Mezi její hlavní vlastnosti patří:

  • Jednovrstvá membrána s nadstandardní tloušťkou funkční vrstvy 220 μm.
  • Role mají nízkou hmotnost a snadno se s nimi manipuluje.
  • Teplotní odolnost od -40°C do 100°C (většina jiných fólií jen do 80°C).
  • Provozní životnost přesahující 50 let.
  • Bezpečný a prověřený materiál po více než 40 let po celém světě.

Srovnání funkčních vrstev

Typ fólie Tloušťka funkční vrstvy
Tyvek® Solid 220 μm
3-vrstvé fólie 20-60 μm

Správná instalace a větrání

Ať už bude folie ležet na bednění, nebo přímo na tepelné izolaci, je vždy nutné dostatečně provětrat prostor mezi difúzní folií a krytinou. V místě okapové hrany je nutné difúzní folie ukončit okapním plechem, tak aby případný kondenzát nestékal např. do podhledu nebo bednění.

Návrh způsobu větrání šikmých střech je individuální záležitostí každého projektu. Dostatečné větrání se uskutečňuje pomocí vzduchové mezery mezi krytinou a difuzní folií, která je vytvořena kontralatí o minimálním průřezu 40 x 60mm. Takto vzniklé nasávací otvory opatříme v místě okapové hrany ochrannou větrací mřížkou a ochranným větracím pásem, který zabrání vniknutí ptactva, hmyzu, listí atd.

„Cílem větrání je odvádění vlhkosti z podstřešního prostoru a zamezení kondenzace vodní páry ve střešním plášti, vyrovnání teploty ve střešním plášti, to je důležité z hlediska rovnoměrného tání sněhu a odstranění problému vzniku ledových bariér u okapové hrany a naopak odvádění nahromaděného tepla v střešním plášti vlivem slunečního záření," říká Marek Dítě, produktový manažer společnosti Lindab.

Čtěte také: Dodatečné zateplování budov jako klíč k úsporám

Přiváděcí větrací otvory u okapové hrany se navrhují o ploše nejméně 200 cm2/bm okapu. Plocha odváděcích větracích otvorů se oproti přiváděcím zvětšuje zpravidla nejméně o 10%. Vždy je nutné počítat se snížením kapacity větracích otvorů při osazení ochranného větracího pásu, a to až o polovinu. Platí pravidlo, že čím větší bude vzdálenost mezi okapovou hranou a hřebenem, tím větší by měla být větrací mezera mezi krytinou a difuzní folií, která je vytvořena kontralatí. Velikost větrací mezery je závislá také na sklonu střechy. Z tohoto důvodu je vhodné u střech, které mají délku krokví větší než 10m, zvětšit výšku větrací mezery např. osazením kontralatě s vyšším průřezem.

Správně odvětraný hřeben je nezbytnou součástí větrané střechy. Právě přes větraný hřeben dochází k odvodu vlhkosti z podstřešních prostor. K tomuto jevu dochází za ideálních podmínek díky rozdílnému tlaku v oblasti okapové hrany a hřebene a tak vzniká přirozené větrání (komínový efekt). V případech, kdy je sklon střechy menší než 20°, nebo délka od hřebene k okapu je větší než 10m, je dobré střechu přivětrat zvětšením větrací mezery (osazení vyšší kontralatě), případně pomocí větrací tašky. Větrání hřebene je možno provést několika způsoby. Vždy však musíme větrací otvory opatřit ochranou proti vniknutí ptactva, drobných hlodavců, či nečistot.

  1. Při použití kulatého hřebenáče lze použít větrací pás hřebene (nutno použít hřebenovou lať).
  2. Hřeben lze také odvětrat pomocí atypicky tvarovaného hřebenáče, kde nám jako ochranný prvek poslouží perforovaný plech a těsnění. Tento způsob odvětrání je zvláště vhodný ve vyšších sněhových oblastech, nebo v místech s vyšším náporem větru.

Skladba střešního pláště bez bednění

  1. Šroub s těsnící podložkou
  2. Tašková tabule
  3. Latě
  4. Difúzní fólie
  5. Tepelná izolace
  6. Kontralať
  7. Štítové lemování VISK
  8. Štítové lemování VISK-S
  9. Štítové prkno
  10. Větraná mezera
  11. Krokev

Dlouhodobá funkčnost a problémy s difúzními fóliemi

Moderní neglazované pálené střešní tašky mívají deklarovanou životnost až 100 let, avšak jejich skutečná schopnost odolávat vlhkosti běžně nepřesahuje 40 let. Například u našich nejběžnějších režných tašek typu brněnka nebo bobrovka je záruka daná výrobcem okolo 30 let. Zkušenosti však ukazují, že po cca 40 letech tašky začínají propouštět vlhkost skrze svou strukturu narušenou mrazovými cykly, což vede k nárůstu vlhkosti dřevěných prvků krovu. Proto se v 90. letech začaly do skladeb střech hromadně používat pojistné hydroizolační fólie, které měly za úkol životnost střech dál prodloužit. Postupně se ukazuje, že to však má háček.

Pojistné hydroizolační fólie se v 90. letech začaly používat jako revoluční a poměrně dostupný prvek, od kterého jsme si slibovali prodloužení životnosti střech. Ve velkém počtu se tak začaly instalovat i do skladeb střech s nevyužitým podkrovím. Zajímavostí je, že globální změny klimatu mají na životnost tašek negativní dopad.

Případy zatékání a průzkumy

Technici společnosti DEKTRADE se setkali s velmi zajímavým případem zatékání do šikmých střech bytových domů, kde i poměrně brzy po dokončení si uživatelé podkrovních bytů stěžovali na zatékání. Při následných průzkumech střech byly mimo jiné odebrány vzorky použité lehké difúzní fólie a testovány na těsnost. Průzkum byl zaměřen na difúzně propustné lehké fólie, u kterých je přípustný kontakt jejich spodního povrchu s podkladem, například s tepelněizolační vrstvou. U tohoto typu fólií je výrobci obvykle deklarována třída těsnosti W1 podle ČSN EN 13859-1 a ČSN EN 1928:2001.

Čtěte také: Jak zateplit starou střechu

Zkušební vzorky byly odebírány v období od března 2011 do června 2012 z objektů se stářím doplňkové hydroizolační vrstvy od 2 do 10 let. Celkem bylo do průzkumu zahrnuto 62 zkušebních vzorků, z nichž 47 bylo mikroporézních, 13 mikrovláknitých a 2 monolitické difúzně propustné fólie. Cílem průzkumu bylo ověřit dlouhodobou funkčnost různých konstrukčních typů fólií při vystavení reálným podmínkám v konstrukci.

Výsledky testů vodotěsnosti

Vodotěsnost fólií byla zkoušena ve dvou úrovních: orientační zkouška (vodní sloupec cca 5 cm po 2 hodiny) a normová zkouška (vodní sloupec 20 cm po 2 hodiny podle ČSN EN 13859-1 a ČSN EN 1928:2001). Normové zkoušce odolnosti proti pronikání vody nevyhovělo 52 ze 62 zkoušených vzorků. Z toho 36 vzorků nevyhovělo ani při orientační zkoušce. Největší podíl nevyhovujících vzorků byl zjištěn ve skupině mikroporézních fólií s funkční vrstvou na bázi polypropylenu (45 z 47). U mikrovláknitých fólií nevyhovělo 7 ze 13 vzorků. Laboratorní výsledky potvrdily, že nedostatečná těsnost zdaleka není problémem pouze jediné střechy.

Příčiny selhání a vnější vlivy

Skvrny na fólii, odpovídající poloze spár mezi prvky krytiny, svědčí o tom, že skládanou krytinou i za běžného užívání proniká voda. Děje se to při větrem hnaném dešti, při zafoukávání sněhu do spár krytiny a do větracích otvorů, při prosáknutí vody keramickým střepem při dlouhodobém dešti apod. V zimním období, zvláště na krytinách s malým tepelným odporem (plech), kondenzuje vlhkost, popřípadě se mění v námrazu. Vysvitne-li například po nočním mrazíku slunce, námraza roztaje a voda z krytiny stéká do střechy. Čím méně je krytina nasákavá, tím více vody steče. Také je třeba počítat s vodou, která pod krytinu pronikne v podobě prachového sněhu spárami nebo větracími otvory.

Doplňková hydroizolační konstrukce je při montáži i při užívání střechy vystavena poměrně náročným vlivům. Podléhá změnám teplot, působení vlhkosti prostupující střešní skladbou, v době montáže po určitou dobu je přímo vystavena povětrnostním podmínkám a UV záření.

I v dokončených domech bývá pod částí DHV světlo. Degradace fólie UV zářením je jedním z hlavních problémů - fólie bez dalších vrstev skladby není chráněna proti účinkům UV záření. To způsobuje její zrychlenou degradaci. Z reálných aplikací na starších střechách se ukazuje její maximální životnost cca 25 let. Po této době fólie ztrácí své vlastnosti, stává se křehkou a odpadává z výztužné mřížky.

Dalším vlivem je kontakt DHV se dřevem, které se běžně impregnuje proti působení škůdců. Impregnační roztoky obsahují pomocné látky, které snižují povrchové napětí vody. Jestliže se tyto látky dostanou do vody stékající na doplňkovou hydroizolační vrstvu, voda začne pronikat i do mezer a pórů, kterými by v čistém stavu nepronikla. To se stane osudným pro materiály, jejichž difúzní propustnost je založena na vytvoření „mikropórů“ ve funkční vrstvě (např. mikroporézní fólie z polypropylenu smíseného s jemně mletou křídou).

Norma ČSN EN 13859-1 vyžaduje zkoušet a deklarovat chování při umělém stárnutí, které zahrnuje expozici UV zářením a vysokými teplotami. Standardní zkouška odpovídá cca 1/3 roku průměrné roční expozice UV záření. V letním období se ale uvedená dávka 55 MJ/m2 shromáždí na exponované ploše za výrazně kratší dobu. Účinek světla je kumulativní, takže pokud materiál není v absolutní tmě, postupně se dosáhne limitního množství energie dopadlé na materiál. To je problém, neboť světlo proniká i spárami mnohých krytin, u okapu, u větracích otvorů, a v mnoha půdních prostorech nebo střešních dutinách jsou osazeny prosklené střešní vikýře nebo štítová okna.

Doporučení pro skladbu střech bez obytného podkroví

Použití pojistných hydroizolačních fólií ve střechách s neobývaným podkrovím často přináší více problémů než užitku. Místo prodloužení životnosti střechy tedy mnohdy dochází k opačnému efektu - zkrácení životnosti střechy a zvýšení nákladů na opravy. Proto se ukazuje jako vhodnější pojistné fólie ze skladby střech bez obytného podkroví zcela vyloučit a spolehnout se na skladbu pouze se střešní taškou, která napomůže větrání konstrukce a umožní její přirozené vysychání bez rizika skrytých defektů.

Je třeba upustit od dalšího navrhování DHV z třívrstvých mikroporézních fólií tam, kde je předpokládáno, že budou vystaveny nepříznivým podmínkám kombinace UV záření a chemických látek z impregnace dřeva. Místo toho je nutné co nejefektivněji využít získané poznání a volit materiály s prokázanou dlouhodobou odolností vůči všem relevantním vlivům.

Doplňky pro ochranu střechy

Střešní podložky pod krycí plachtu Hindermann jsou vhodné pro karavany i obytné automobily. Podložky umožňují dešťové vodě odtékat z plachty dolů a zabraňují tvorbě kaluží, které plachtu velmi namáhají. Podložky jsou univerzální, vhodné pro rovné střechy všech obytných automobilů a karavanů. Jsou vyrobeny ze PE pěny odolné vůči povětrnostním vlivům. Výška podložky nad střechou je v nejvyšším bodě cca 26 cm, takže přesahuje případné výstupky na střeše jako jsou střešní okna, antény atd. Podložka se sestavuje ze 2 částí, které se spojují pomocí rybinového spoje, a 4 příčných patek, které je možno umístit podle potřeby. Umístění a počet podložek závisí na rozměrech vozidla. Balení obsahuje 2 kusy.

Klíčové vlastnosti střešních podložek pod krycí plachtu:

  • Jsou vhodné pro rovné střechy všech obytných aut a karavanů.
  • Umožňují dešťové vodě odtékat z plachty, čímž brání tvorbě kaluží.
  • Jsou vyrobeny ze PE pěny odolné povětrnostním vlivům.
  • Přesahují případné výstupky na střeše jako jsou střešní okna, antény atd.
  • Sestavují se ze 2 částí a 4 příčných patek.

Gumová podložka s ALU folií pod konstrukci fotovoltaické elektrárny na střechu s hydroizolací z PVC fólie FLOMA UniPad ALU - 50 x 40 x 1 cm zajišťuje ochranu hydroizolační vrstvy při instalaci fotovoltaických panelů.

Pro bezpečnost je důležité používat výstražné značky, například „výstraha před propadnutím při vstupu na střechu“ (bal.j. 10 ks, fólie, délka ramene 200 mm), které jsou samolepicí a odpovídají normě ISO 7010.

tags: #dodatecne #plachty #pod #strechu #informace

Oblíbené příspěvky: