Výsadba stromů podél komunikací: Nová legislativa, vzdálenosti a bezpečnost

Stromy a stromořadí podél silnic jsou typickým a významným prvkem naší krajiny, který navíc významně pomáhá adaptaci krajiny na změnu klimatu. Dlouhodobě však byla jejich výsadba komplikována povinností dodržovat třímetrový odstup od sousedních pozemků. Tato situace se nyní mění díky novele zákona o zemědělském půdním fondu, která zásadním způsobem ovlivňuje i zákon o pozemních komunikacích a občanský zákoník.

Zásadní změna v odstupových vzdálenostech

Na první pohled ne zcela srozumitelná formulace přináší zásadní změnu: Snížení minimální odstupové vzdálenosti výsadeb stromů podél komunikací od sousedního pozemku ze stávajících 3 metrů na půl metru. Přičemž ale zůstává v platnosti požadavek na zajištění bezpečnosti silničního provozu. Novela zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zejména pak zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), nově upravují podmínky pro výsadbu.

Konkrétně se § 15 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, doplňuje odstavec 3, který zní:

• „(3) Na silničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m.“

Tato úprava, schválená Sněmovnou a projednávaná Senátem, by měla platit od 1. července. Podle Ministerstva životního prostředí se tak otevírají nové příležitosti pro výsadbu stromů a keřů tam, kde dosud kvůli prostorovým omezením nebyly možné.

„V rámci iniciativy Sázíme budoucnost hovoříme s realizátory a identifikujeme bariéry, které brání výsadbám. A právě třímetrová odstupová vzdálenost od sousedního pozemku byla jednou z nejčastěji zmiňovaných překážek, na kterou jsme opakovaně upozorňovali. Samozřejmě, řešení existovalo - se souhlasem vlastníka sousedního pozemku bylo možné vysazovat i ve vzdálenosti menší,“ uvádí se v textu. Zmenšením odstupu o 2,5 metru se otevírají nové příležitosti i tam, kde ještě před pár týdny nebyly.

Čtěte také: informace o sibiřském modřínu na fasádu

Historický kontext a současné výzvy

Historie výsadeb podél cest v České republice je dlouhá a proměnlivá. Již v roce 1361 bylo nařízeno vyklestit křoviny a stromy po obou stranách zemských stezek. Později, za vlády Karla VI. a Marie Terezie, nastal rozmach budování silnic a s ním i povinnost vysazovat stromy z hospodářských, estetických, orientačních a bezpečnostních důvodů. Nicméně, odpovědnost za výsadbu a péči o stromy se často přenášela na vrchnost, obce nebo majitele sousedních pozemků, nikoli na vlastníka silnice, což vedlo k mnoha problémům.

S vynálezem automobilu v roce 1886 a následným rozvojem motorové dopravy se začaly měnit názory na konstrukci silnic i na výsadbu. Bezpečnostní rizika spojená se stromy v blízkosti vozovky se stala výraznější. Od 50. let 20. století se postupně měnil přístup k výsadbám, kdy normy již neumožňovaly sázet stromy na krajnice a doporučovaly větší odstupy.

Dnes je problematika výsadeb podél komunikací řešena celou řadou předpisů, které se snaží vyvážit ekologické a estetické přínosy stromů s požadavky na bezpečnost silničního provozu. Mezi klíčové patří:

Regulace výsadeb: Přehled zákonů

• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - reguluje záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin a kříženců a dále záměrné šíření geograficky nepůvodních druhů rostlin ve zvláště chráněných částech přírody.
• Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích - upravuje podmínky výsadeb stromů a keřů podél komunikací z hlediska rozhledových poměrů a stav silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace z hlediska bezpečnosti užití pozemní komunikace a umožnění údržby komunikací či obhospodařování sousedních pozemků.
• Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách - stanovuje obvod a ochranná pásma dráhy a definuje činnosti, které je možné v těchto pásmech akceptovat, popř. z hlediska vlastníka daného pozemku činnosti, které musí strpět, a dále mj. uvádí základní práva a povinnosti vlastníka a provozovatele dráhy.
• Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon - upravuje činnosti, které je možné provádět v okolí elektrifikovaných železničních drah.
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - definuje v občanskoprávní rovině vztah vlastníků stromů vůči vlastníkům okolních pozemků.
• Zákon č. 20/1987, o státní památkové péči - stanovuje povinnost mít ke kácení a výsadbám dřevin na území kulturních památek a v památkových zónách závazné stanovisko orgánu památkové péče.
• Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích - definuje požadavky na zajištění bezpečnosti osob a majetku v souvislosti mimo jiné i s dřevinami rostoucími na pozemcích určených k plnění funkce lesa.

Dále je nutné respektovat potřeby následující plošné zeleně podél silnic a dalších činností podél komunikací, které mají dopad zejména do bezpečnosti silničního provozu. Řez dřevin mimo les může vlastník provádět bez povolení v rozsahu a technologií, kterou nedojde k nedovolenému zásahu.

Specifické požadavky a doporučení pro výsadbu

Při plánování výsadby podél komunikací je důležité zohlednit několik faktorů:

Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie

• Odsouhlasení úseku: Úsek určený k plánované výsadbě musí být vždy předem odsouhlasen cestmistrem a dendrologem. Krajská správa a údržba silnic (KSÚS SK) akceptuje pouze formuláře k žádosti o výsadbu, které jsou ke stažení na jejích webových stránkách. V případě pochybností o posouzení úseku k výsadbě požádá KSÚS SK o stanovisko Dopravní inspektorát PČR.
• Bezpečnost silničního provozu (BESIP): KSÚS SK není povinna žádosti o výsadbu vyhovět, pokud by navrhovaná výsadba byla v rozporu s BESIP nebo s technickými podmínkami správce komunikace. Například na nejnebezpečnějších místech v zatáčkách se stromy sázet nebudou.
• Minimální výška a spon: Stromy musí mít výšku minimálně 160 cm se zapěstovanou korunkou (k silnicím II. třídy listnaté stromy, k silnicím III. třídy listnaté nebo jehličnaté stromy). Bude dodržen pravidelný spon minimálně 15 m. Pokud je delší úsek, může být i větší spon, pokud se vysazuje za svodidly, může být i menší spon.
• Finanční náklady: Náklady na výsadbu a údržbu, zejména v případě nutnosti odstranění překážek, hradí vlastník pozemku.

Pro zemědělce jsou v souvislosti s dotační podporou jejich zemědělské činnosti důležité i další aspekty týkající se krajinných prvků. Krajinné prvky mohou být evidovány jako součást půdního bloku, a tudíž jsou na ně poskytovány plošné platby. To znamená, že pokud koruna stromu zasahuje nad pole, není to důvod ke krácení dotace z důvodu zmenšení plochy zemědělského pozemku. Plochy, na kterých jsou stromořadí či jiné krajinné prvky zakládány, není nutné vyjímat ze zemědělského půdního fondu, pokud jsou jejich součástí.

Bezpečnostní rizika a pasivní bezpečnost silnic

Střet automobilu se stromem bývá na frekventovaných silnicích častým jevem. Každý občan je potenciálním aktivním či pasivním účastníkem dopravních nehod. I když stromy samy o sobě nezabíjejí, střet s nimi má velmi často fatální následky. Dlouhodobě ročně v ČR na stromech zemře kolem 20 % osob z celkového počtu usmrcených osob. Riziko usmrcení při nárazu na sloup či strom je více než osminásobné v porovnání s tím, kdy k vyjetí mimo silnici dojde na místě bez pevných překážek.

Odborníci se zabývají problematikou pasivní bezpečnosti silnic. Je třeba systematicky a nepřetržitě působit na zmírňování rizik, která jsou na silnicích, například vzhledem k pevným překážkám kolem silnic - stromořadím. Dle německých zkušeností, pokud by kolem silnice byl souvislý živý plot z pružných dřevin, riziko usmrcení je zde dokonce desetinásobně menší, jako při vyjetí mimo silnici se stromořadím.

Problém střetu vozidel se stromem je přitom jaksi skrytý, nenápadný, neboť ze statistik se jako příčina nehod nejčastěji uvádí jen rychlost, alkohol, nedání přednosti, nesprávné předjíždění apod. V Dánsku, Finsku a Švédsku je dokonce z hlediska bezpečnosti silničního provozu stromořadí kolem silnic zakázáno.

V ohromném počtu řidičů jsou jedinci nezkušení, unavení, na vozovkách občas a místy dochází ke vzniku náledí, vyskytují se i situace, kdy volba vyjetí ze silnice je (nebo by mohla být, pokud by kolem silnice nebylo stromořadí) jedinou možností, jak zabránit střetu s druhým vozidlem, jež se například ve smyku pohybuje v protisměru. Problematiku nelze řešit pouze výchovou řidičů, protože vznik anebo řešení krizové situace vždy závisí na zkušenosti a odpovědnosti účastníků, na jejich okamžité kondici a dalších i vnějších faktorech. Proto je třeba okolí komunikací této skutečnosti přizpůsobit s cílem výrazně snížit počet nárazů na pevné překážky a zmírnit jejich následky.

Čtěte také: Zjistěte vše o suchých stavbách

Dopravní psychologové upozorňují na další negativní jevy. Velmi časté střídání stínu a světla na silnici se stromořadím vede ke zvýšené únavě řidiče. Míhání stromů kolem projíždějícího vozidla vede opět ke zvýšené únavě řidiče, zvýšená únava může vést k dopravním nehodám. Stromořadí na vnitřní straně zatáčky podstatně zhoršuje rozhled na zastavení.

Tabulka: Přehled odstupových vzdáleností

Občanský zákoník a sousedské vztahy

Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) obsahuje relevantní ustanovení týkající se sázení stromů a keřů, která ovlivňují i vztahy mezi sousedy:

• § 1017 (1) Občanského zákoníku: „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.“
• Přesahující větve a kořeny: Soused má právo požadovat odstranění stromu nebo větví, které přesahují na jeho pozemek a způsobují mu škodu nebo významné obtíže. Pokud tak vlastník neučiní v přiměřené době, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu.
• Imise: Zákon řeší i imise, tedy dopady vegetace na okolí, jako je stín, vlhkost, opad listí, jehličí či plodů. Neřeší se jejich samotná existence, ale jejich míra - „míra nepřiměřená místním poměrům a podstatné omezení obvyklého užívání pozemku“.
• Dohody mezi sousedy: Občanský zákoník připouští, že se sousedé mohou od zákonných vzdáleností odchýlit dohodou nebo místními zvyklostmi. Nicméně, běžná písemná či ústní dohoda zavazuje jen ty, kdo ji uzavřeli. Nový majitel pozemku jí vázán není, pokud dohoda není zřízena jako věcné břemeno a zapsána v katastru nemovitostí.

Při plánování výsadby stromů v zahradě nebo na pozemku je důležité zohlednit několik faktorů, mezi něž patří nejen estetické a ekologické aspekty, ale také praktická a legislativní hlediska. To, jak umístíme stromy v zahradě je zásadní nejen pro ochranu majetku a bezpečnost, ale také pro zachování dobrých sousedských vztahů. Stromy mohou mít různé dopady na okolní stavby. Problém mohou představovat i padající listí či plody stromů, které mohou ucpat okapy či vytvořit kluzkou vrstvu na chodnících kolem domu či příjezdové cestě.

Při výsadbě stromů v blízkosti domu je vhodné dodržovat několik základních pravidel:

• Výběr vhodného druhu: vyberte si strom, který má vhodnou velikost a kořenový systém pro váš pozemek i zahradní domek. Některé druhy stromů mají mělké a invazivní kořeny, které by mohly způsobit škody na domě.
• Plánování růstu: myslete na to, jak bude strom růst a vypadat za několik let.
• Pravidelná péče: pravidelně pečujte o strom, prořezávejte ho, abyste předešli riziku pádu větví.

Vlastník pozemku, z něhož vyrůstá vegetace (především dřeviny - stromy a keře), nacházející se v sousedství silnice nebo zasahující (např. větvemi) do ochranného pásma silnice, tj. do vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. nebo III. třídy, je dle občanského zákoníku povinen provádět nezbytně nutná opatření k zabránění či omezení vzniku škod na životě, zdraví či majetku. To znamená provádět pravidelnou kontrolu dřevin s ohledem na jejich stáří a vzrůst a jejich pravidelnou údržbu, tj. ořezávání větví či kácení starých poškozených stromů.

tags: #vysadba #modrinu #vzdalenost #silnice #stavby #predpisy

Oblíbené příspěvky:

• Odvodňování staveb: Praktický průvodce
• Účinná ochrana proti plísním
• Hodnocení gauče Lamino
• Antracitový lak na palubky – jak vybrat?
• Vše o dřevěných madlech