Doplňkové profily a fólie pro hydroizolaci staveb

Zabránit tomu, aby se voda dostala do konstrukce vaší stavby, je nejdůležitější úkol při realizaci projektu nové střechy i dalších částí budovy. Vlhkost v domě je nepřítelem číslo jedna pro každého majitele nemovitosti. Může se jednat o netěsnost střešní krytiny, poškození krytiny, hnaný déšť, pád sněhu z vedlejší střechy atd. Pokud by se v těchto případech pod střešní krytinou nenacházela pojistná hydroizolace, voda by se mohla dostat do tepelné izolace, a tím narušit tepelněizolační vlastnosti vašeho domova. Vlhkost také může narušit dřevěné nosné konstrukce, zejména pokud se problém s vlhkostí dlouhodobě neřeší. Při špatné izolaci proti vlhkosti můžete očekávat plíseň, hnilobu, navýšení tepelné vodivosti konstrukce, dokonce i výtoky kondenzace do interiéru a destrukce nosné konstrukce střechy.

Pojistná hydroizolace (doplňková hydroizolační vrstva)

Doplňková hydroizolační vrstva (DHV) je klíčová pro stabilitu a dlouhou životnost domu. Základní funkcí doplňkové hydroizolační vrstvy je především odvádění zkondenzované nebo skrze střešní krytinu proniklé srážkové vody směrem k okapu a následně mimo stavbu. Je to paropropustná (tedy difúzně otevřená) fólie, která se kotví na krov pod střešní krytinu a zabraňuje tak vniknutí vody do konstrukce střechy. Voda se pod střešní krytinu může dostat různými netěsnostmi ve střešní krytině, ale může v těchto místech dokonce zkondenzovat. I když pojistná hydroizolace dokáže propouštět vodní páru, která se mohla do konstrukce střechy dostat difúzí z interiéru objektu, vodu v kapalném skupenství nepropustí a zajistí její spolehlivý odvod k okapnici, na kterou je pojistná hydroizolace u okapu napojena.

Výběr a montáž pojistné hydroizolace

Klíčem pro výběr DHV je správné stanovení (a dodržení) třídy těsnosti. I když na dvě různé střechy použijete stejnou krytinu, můžete potřebovat jinou podstřešní fólii. Střechy totiž mohou mít rozdílné délky krokví, být konstrukčně řešeny odlišně nebo se nacházet v jiných klimatických podmínkách. Roli hraje také to, zda se podkroví využívá jako obytný prostor, nebo ne. Do jaké třídy těsnosti DHV střecha patří, závisí na řadě podmínek. Patří mezi ně sklon střechy, typ použité střešní krytiny, ale také lokalita konkrétní stavby a množství tzv. zvýšených požadavků, jež na střechu mohou působit.

Doplňková hydroizolační vrstva je nejčastěji tvořena fólií lehkého či těžkého typu z HD-PE (polyethylen s vysokou hustotou), LD-PE (polyethylen s nízkou hustotou), polypropylenu a materiálu EVA (ethylenvinylacetát). Tříd těsnosti je celkem 6, tedy DHV 1 - DHV 6, kde DHV 1 je třída nejvíce přísná a naopak DHV 6 je třída nejméně přísná. Mnohdy střechy doporučené sklony střešní krytiny nesplňují. V tom případě se musí stanovit třída DHV a dle této třídy poté navrhnout typ pojistné hydroizolace a způsob její montáže.

Zvýšeným požadavkem může být taktéž členitost střechy (úžlabí, vikýře, prostupy, výlezy, zalomení střešní roviny aj.), zvláštní místní předpisy, ale také náročné klimatické poměry v místě stavby závisející na nadmořské výšce a sněhové oblasti dle zatížení střechy sněhem v kN/m2. Například pro obytné účely, jako kancelářské prostory apod., se jedná o dva zvýšené požadavky. Jen pro představu - pokud střecha splňuje bezpečný sklon střešní krytiny a není žádný zvýšený požadavek, jedná se o třídu DHV 1. Třída DHV 6 bude uplatněna v případě, kdy je sklon střechy o více jak 8 - 10 ° menší (v závislosti na typu střešní krytiny) než je bezpečný sklon střešní krytiny, nebo když je sklon střechy menší maximálně o 8 - 10° (v závislosti na typu střešní krytiny) a je aplikován jeden a více zvýšených požadavků.

Čtěte také: OSB desky: Montážní tipy

Postup montáže DHV:

• Pojistná hydroizolace se klade rovnoběžně s okapní hranou střechy v pásech.
• Podélný přesah pásů musí být alespoň 100 mm, příčný spoj musí být také 100 mm s tím, že by měl být umístěn ideálně pod kontralatí.
• Při montáži se pojistná hydroizolace kotví do krokví pomocí sponkovačky, příp. pomocí lepenkových hřebíků.
• Pokud se pojistná hydroizolace kotví v ploše, kde lze předpokládat průtok vody, kotví se hřebíky s izolační podložkou.
• V místě okapu je pojistná hydroizolace ukončena na okapnici pod kontralatěmi a okapovým prknem.
• V místě hřebene musí být fólie přetažena přes celý hřeben, aby bylo vyloučeno riziko vniknutí vody.
• Na případná střešní okna, průchody a výlezy na střechu se pojistná hydroizolace přichytí po celém obvodu lepicí páskou, příp. vhodným lepidlem doporučeným výrobcem. Pro odizolování lze využít přířezy fólie.
• Pro splnění požadavků na montáž (například podtěsnění kontralatí nebo přelepení spojů fólie) doporučujeme vždy používat systémové prvky výrobce fólie.

Při požadavku řešit provizorní zakrytí pomocí DHV se doporučuje použití materiálů vhodných pro třídu těsnosti DHV typ 1.2/třída 2 nebo těsnější. V případě delší prodlevy před montáží krytiny by měla být DHV překryta např. zakrývací plachtou. Hydroizolační fólii tak ochráníme před přímým UV zářením, které může po čase poškodit některé typy membrán.

Reflexní funkce DHV

Některé doplňkové hydroizolační fólie mají na svém vnějším povrchu aplikovanou lesklou vrstvu s reflexní funkcí. Důležitým parametrem pro výběr kvalitní fólie s reflexní funkcí je emisivita ε. Čím nižší hodnota, tím větší schopnost odrážet tepelné záření. Střešní fólie, které jsou opatřeny reflexní vrstvou odrážejí teplo směrem ven, dokáží tedy snížit teplotu v půdním prostoru v letních měsících.

Parotěsné a paropropustné fólie

Parotěsné a paropropustné fólie jsou důležitou součástí stavby domu. Právě ony zabraňují průniku vlhkosti do střešních konstrukcí a tepelné izolace, popřípadě do jiných důležitých částí domu (např. podlahy). Zároveň jsou paropropustné fólie schopny odvádět vlhkost z domu směrem ven. Vlhkost vzniká únikem teplého vzduchu do konstrukcí. Je důležité, aby byla konstrukce absolutně těsná co se týče pronikání vlhkosti z vlhkých prostor, pokud je fólie v určitém místě poškozená nebo netěsná, pak uniká vlhkost do vrstvy ležící za touto netěsností, tedy u střešní konstrukce do izolace, čímž se narušuje její funkce. Díky správné instalaci fólií se prodlouží životnost materiálů, které fólie chrání. Aby bylo eliminováno riziko kondenzace vodní páry na spodním líci střešní krytiny, je nutné navrhnout a správně osadit parozábranu z vnitřní strany konstrukce, která zamezí prostupu vodní páry z interiéru do exteriéru.

Parotěsné fólie (parozábrany)

Parotěsné folie neboli parozábrany se používají v difúzně uzavřených skladbách domu, především u střešních konstrukcí, ale i v takzvaných sendvičových konstrukcí dřevostaveb. Parozábrany se umisťují vždy blíže vnitřnímu povrchu konstrukce, tedy před tepelnou izolací směrem z interiéru, popřípadě mezi vrstvami tepelné izolace, zde se podívejte na doporučení výrobců tepelných izolací. Fólie se nepoužívá v konstrukcích mezi jednotlivými vytápěnými prostory. Parotěsné fólie jsou vyráběny většinou z polyetylenu s výstužnou mřížkou. Některé fólie jsou ještě opatřeny hliníkovou vrstvou, díky níž se teplo odráží zpět do vytápěného prostoru. Tyto fólie jsou určeny do staveb a konstrukcí s vyššími nároky na vlhkostní prostředí, tudíž do domů, průmyslových hal a místností s vyšším pohybem osob.

Důležité parametry pro výběr parotěsné fólie:

• Ekvivalentní difúzní tloušťka: Vyjadřuje kolik metrů vzduchové mezery by bylo potřeba, aby fungovala stejně nepropustně jako fólie. Čím vyšší je tato hodnota tím vyšší je nepropustnost fólie. Doporučujeme fólie s tímto parametrem nad 100 m.
• Propustnost vodních par: Vyjadřuje množství vodních par, které projdou fólií v ploše 1 m2 za 24 hodin. Čím nižší tím více je fólie schopná zadržet vodní páru. Doporučujeme fólie s maximální hodnotou 0,5 g/m2/24 hod.
• Pevnost v tahu: Tento parametr určuje tvarovou stálost a odolnost vůči mechanickému poškození. Čím vyšší tím lepší, volte fólie s hodnotou alespoň 200/200 N/5 cm.
• Povrstvení hliníkem: Hliníková vrstva zvyšuje užitnou hodnotu parotěsné fólie, tudíž doporučujeme volit fólii s touto vrstvou, zároveň ale zvyšují i náklady. Některé fólie jsou ošetřeny vrstvou kombinovanou z plastu a hliníku, tyto fólie pak mají nižší reflexivitu, zato mají ale vyšší mechanickou odolnost.
• Reflexivita: Vyjadřuje schopnost odrážet sálavé teplo, čím vyšší tím lepší, zvolte fólii s parametrem nad 70 %. U povrstvení čistým hliníkem by reflexivita měla dosahovat hodnot až 95 %. Princip odrazu je závislý na reflexní mezeře mezi zdrojem záření (vytápěná místnost) a reflexní vrstvou v konstrukci. Tato takzvaná vzduchová nevětraná mezera by měla mít minimálně 3 cm, zároveň tato mezera často slouží také jako instalační mezera pro vedení elektřiny, vody, topení, a to bez porušení parotěsné vrstvy. V případě použití fólií mezi vrstvami tepelné izolace nebo přímo pod sádrokartonem nedochází k odrazu tepla, ale na primární funkci parozábrany nemá tento fakt vliv.
• Faktor difúzního odporu: Udává kolikrát méně vodní páry projde za jednotku času vrstvou daného materiálu v porovnání se stejně silnou vrstvou vzduchu. Čím vyšší hodnota tím lepší, doporučujeme hodnotu alespoň 600 000. Tento parametr souvisí s ekvivalentní difúzní tloušťkou.
• Plošná hmotnost: Váha materiálu na m2 s vlivem na mechanickou odolnost materiálu. Vyšší hodnoty jsou lepší.
• Teplotní stabilita: Schopnost odolávat výkyvům teplot, volte fólii s vyšším rozpětím (minimálně -40 až +80 °C).
• Tkané zpevnění (mřížka): Zda má fólie zpevňující tkanou mřížku, která zvyšuje tahovou pevnost a mechanickou odolnost proti protržení.

Použití parotěsné fólie:

• Parotěsná fólie ve střešní konstrukci: Překrývá izolace a krokve a natahuje se po jednotlivých pásech vodorovně, nebo svisle. Je nutné využít příslušnou pásku pro spoje jednotlivých pásů (u vodorovné instalace) či jako úchyt ke krokvím (u svislé instalace). Spoje a úchyty musí být spojeny neprodyšně, aby nedošlo k narušení funkce parozábrany. V místech napojení parotěsné fólie na konstrukci krovu, či zdivo je potřeba dotěsnit daný spoj lištou a utěsňovací páskou. Po utěsnění následuje montáž obkladového materiálu a finální úprava povrchu.
• Parotěsná fólie pod plovoucí podlahou: Slouží jak k parotěsnosti, tak jako izolace zamezující úniku tepla. Při použití reflexní fólie dokáže snížit tepelné ztráty podlahou až o 19 %. Mezi další výhody patří také snížení hlučnosti chůze, odolnost vůči chemickým látkám a plísním a vyrovnání nerovnosti podlahy. Spoje jednotlivých pásů utěsněte příslušnou páskou pro správnou funkčnost parotěsnosti. Pokud máte podlahové topení, využijte speciální parotěsné podlahové fólie, která snižuje zahřívání prostoru pod teplovodním potrubím a odráží teplo zpět do interiéru. Fólie tedy zvyšuje účinnost podlahového vytápění a umožňuje rovnoměrnou distribuci tepla přes podlahu.
• Reflexní parotěsné fólie: Můžete taktéž použít za kamna a radiátory jako odrazovou desku tepla.

Paropropustné fólie

Paropropustné jsou fólie s menším odporem proti prostupu vlhkosti a jsou tedy určené spíše pro vlhkostně nenáročné prostředí. Zpravidla slouží jako doplňková hydroizolace, tedy chrání konstrukci před deštěm a sněhem. Díky jejich schopnosti nepropouštět vlhkost dovnitř, ale pronikání vlhkosti ven, se používají nejčastěji pod střešní krytinou.

Čtěte také: Typy dřevěných fasádních profilů

Pro vzduchotěsnost, a tedy vzduchotěsné parobrzdné fólie, platí 2 základní pravidla: 1. fungují celistvě a 2. v proměnlivosti (variabilitě) je inteligence a síla. Navíc přibylo ještě jedno pravidlo, totiž ekologie.

Typy střešních paropropustných fólií:

• Kontaktní střešní fólie: Jsou určeny k přímé pokládce na tepelnou izolaci nebo bednění, tedy bez tvorby větrací mezery. Tato fólie se používá u neprovětrávaných střech s profilovanou krytinou. U neprovětrávaných střech má fólie ochrannou funkci před zatečením a odvádí případnou vlhkost směrem ven.
• Nekontaktní střešní fólie: U větraných střech se používá nekontaktní střešní fólie. Nekontaktní střešní fólie nesmí být pokládány přímo na tepelnou izolaci a je nutné zajistit odvětrávanou mezeru nad a pod touto fólií, aby byla zajištěna správná funkčnost fólie.

Při konstrukci dvouplášťové a tříplášťové střechy musí být zajištěno bezproblémové proudění vzduchu v mezeře mezi střešní krytinou a pojistnou hydroizolací. Dle sklonu střechy musí být správně dimenzována tloušťka vzduchové vrstvy a plocha větracích mřížek.

Profilované drenážní fólie

Profilované fólie vytvářené na bázi tuhého PVC se v nabídce českých výrobců objevují v polovině 90. let minulého století. Byly deklarovány jako výrobky umožňující vytvoření vodotěsných a plynotěsných povlakových izolací. Zároveň byla oprávněně zdůrazněna jejich výhodná drenážní funkce. Praxe však v prospektech naznačené výjimečné použití v oblasti vodotěsných a plynotěsných izolací nepotvrdila. V běžných podmínkách méně propustného horninového prostředí okolo budov, i při krátkodobém nahromadění prosakující vody v oblasti základové spáry, dochází často k propustnosti těchto systémů důsledkem propustnosti spojů pásů a také chybami při jejich provádění. Stejnou propustnost vykazují i pro radon a ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží proto použití těchto fólií ve funkci protiradonové izolační vrstvy zakazuje. Řada poruch na stavbách, souvisejících s použitím profilovaných fólií naznačuje rizika přehnaně optimistických deklarací výrobců těchto fólií.

Proto dnes (někteří) výrobci ve svých technických informacích vymezili použití profilovaných fólií převážně k drenážní, nikoliv k hydroizolační funkci. V platné ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb - Základní ustanovení: 2000 jsou přesně popsány všechny hydrofyzikální expozice, včetně namáhání vodou prosakující přilehlým pórovitým prostředím i namáhání vodou tlakovou. Pro profilované fólie známých izolačních koncepcí zůstává významné uplatnění v oblasti drenážních systémů, ochranných systémů povlakových izolací a rovněž systémů ventilačních vůči vlhkosti konstrukcí i vůči radonu.

Využití profilovaných drenážních fólií

Při výrobě profilovaných fólií jsou využity mechanické vlastnosti vysokohustotního polyetylenu (HDPE). Jejichž profilace je většinou tvořena řadami kopulek (nopů). Využití těchto fólií je obecně velmi široké:

Čtěte také: Jak PVC fabiony zlepšují hygienu

• k drenážním účelům,
• pod betonovou mazaninou (brání vzlínající zemní vlhkosti),
• k vytvoření odvětrávané mezery při vnitřní izolaci vlhkých stěn,
• u opěrných zdí, podzemních šachet nebo v tunelech jako drenážní rubová vrstva,
• ve skladbách podlah jako odvětrávací mezera a zvukově izolační vrstva (útlum kročejového hluku).

Svislá drenáž spodní stavby

Odvodňovací systém ve spodní stavbě se dnes skládá převážně z kombinace plastové profilované fólie, která se označuje jako svislá drenážní vrstva (někdy též plošná drenáž, drenážní pás, drenážní fólie, izolační fólie, tvarovaná fólie), a drenážního potrubí, uloženého v nejnižší části systému, které tvoří obvykle plastové perforované flexibilní trubky (hadice). Úkolem drenážního systému je, se zaměřením na požadavky ČSN 73 0600, snížení hladiny podzemní nebo zadržené vody tak, aby dlouhodobě nevystoupila nad stanovenou úroveň a aby se mohla část hydroizolace nad touto trvale sníženou hladinou vody dimenzovat jako izolace proti vodě prosakující horninovým prostředím. Použití profilovaných fólií umožňuje vytvořit výhodné, vertikálně usměrněné plošné drenážní prostředí a omezit tím odvodňovaný objem na minimum.

Rozhodující detaily drenáží u suterénních stěn jsou:

• ukončení horní hrany;
• orientace profilované fólie;
• upevnění profilované fólie;
• umístění vodorovné drenáže;
• vzájemné napojení jednotlivých částí systému;
• odvod vody od stavby (povrchová a podpovrchová opatření, kontrolní šachty, vhodný zásyp apod.);
• další navazující montáže (např. napojení anglických dvorků, ochranná opatření apod).

Profilované fólie obvodové drenáže vytvářejí svislou odvodněnou mezeru (vrstvu), která by měla být pokud možno po celém obvodu objektu nepřerušená a umístěná co nejblíže ke stěnám, obvykle opatřeným některým druhem hydroizolace. Nejčastěji se jedná o povlakové izolace nebo konstrukce z materiálů s hydroizolační funkcí (resp. úpravou). Problémy s umístěním profilované fólie ke stěnám mohou vznikat zejména při dodatečném odvodnění objektu, a to především v místech, kde se stýká podsklepená a nepodsklepená část budovy nebo se k budově napojují různé upravené plochy, terasy apod., případně je obvod příliš členitý.

Výběr profilované fólie

Na trhu se vyskytuje celá řada výrobků (např. Dekdren, Technodren, Isola Platon, Tefond, Delta, Lithoplast a další) našich i zahraničních výrobců. Nabízejí rozsáhlou škálu rozměrového sortimentu s převážně shodnými a deklarovanými vlastnostmi, odpovídajícími požadavkům norem a právních předpisů (zejména ochrana zdraví a bezpečnost). Při výběru typu a provedení fólie je třeba, kromě otázek ekonomických, posoudit jejich vhodnost pro uvažovaný účel, a zda splňují požadavky na jejich zabudování v konkrétních podmínkách stavby. Přednost je třeba dát vždy nabídce celého požadovaného systému, včetně pomocných a doplňkových součástí, podporovaného odborným servisem výrobce, kvalitní montážní dokumentací a proškolením pracovníků.

Příklady profilovaných drenážních fólií

Technodren

Profilované drenážní fólie Technodren vyrábí, jako součást rozsáhlého programu fóliových izolací, Fatra, a. s., Napajedla.

Součástí výrobního programu je i speciální profilovaná fólie z neměkčeného polyvinylchloridu TECHNODREN 0815 R1, opatřená izobutylkaučukovým tmelem pro zabránění propustnosti spojů na radon a profilované odvětrávací lišty pro ukončení hydroizolace u svislých konstrukcí nad terénem (obvyklá délka 2 m).

Dekdren

Soustavu profilovaných fólií Dekdren z vysokohustotního polyetylenu (HDPE) má ve výrobním programu firma Dektrade a. s., Praha.

Výrobní řada fólií obsahuje i fólie s nakašírovanou rohoží na nopy, sloužící jako separační a filtrační vrstva. Součástí systému je sada doplňkového sortimentu:

• ocelový hřeb s kónickou podložkou z HDPE;
• lišta z PVC pro uchycení vrchní hrany fólie N8, dodávaná v délce 2 m;
• lišta z povrchově upraveného ocelového plechu pro uchycení vrchní hrany fólie T20, dodávaná v délce 2 m;
• oboustranně lepící butylkaučuková páska tloušťky 1 mm, šířky 9 nebo 15 mm;
• jednostranně lepící butylkaučuková páska tloušťky 1,5 mm, šířky 80 mm, vyztužená polyamidovou textilií s krycí vrstvou ze silikonizovaného papíru (k opracování prostupů).

Delta

Výrobce v České republice zastupuje Dörken, s. r. o., Praha, člen skupiny Ewald Dörken AG Holding.

Společnost vyrábí i složité, vícevrstvé systémy, s doporučovanou funkcí nepropustnosti pro vodu a plyn, velkou mechanickou odolností a rychlou montáží (např. DELTA-GEO-DRAIN-QUATTRO, čtyřvrstvý kompaktní materiál se samolepícím okrajem). Součástí systému je příslušenství pro kotvení: zakončovací profil (dl. 2 m), montážní trn se samolepící hlavou, plastová zarážecí hmoždinka a podložka chránící fólii před proražením při kotvení.

Střešní hydroizolační fólie jako krytina

Většina střešních krytin dostupných na našem trhu má předepsaný minimální sklon střechy, a to alespoň 5° (např. plechová krytina). Nejčastěji používané krytiny (např. pálené nebo betonové tašky) mají minimální sklon 25-30°. Střešní hydroizolační fólie jsou proto výjimkou, jedná se o střešní krytinu, kterou můžete použít na plochou střechu stejně jako na střechu sedlovou či valbovou. Hydroizolační střešní fólie jsou nejčastěji vyráběny z PVC, tedy z termoplastu, což umožňuje dobré spojování jednotlivých částí střešního pláště jednoduše nahřátím horkým vzduchem. Celá střecha je pak jednolitá vodotěsná plocha, což je důvod proč se hydroizolační střešní fólie se nejčastěji používají jako krytina plochých střech. Střešní hydroizolační fólie však nemají své využití pouze u plochých střech nebo střech s minimálním spádem. Dalším vhodným použitím jsou střechy, které mění od hřebene po okapovou hranu svůj sklon nebo mají kupulovitý tvar.

Montáž střešní hydroizolační fólie

V první řadě byste měli respektovat aplikační postup výrobce vybrané střešní fólie. Výrobce nebo prodejce by vám měl být schopen doporučit konkrétní typ fólie, který je pro vaši střechu vhodný.

Příprava podkladu:

• Bednění z prken nebo fošen: Prkna musí být impregnovaná a kladená na sráz k sobě. Při roztečích podpor bednění do 900 mm vám budou stačit prkna tloušťky 25 mm.
• OSB desky: U bednění z OSB desek je předepsaná dilatační mezera cca 5 mm mezi deskami.
• Střešní polystyren: K izolaci střechy se nejčastěji používá stabilizovaný polystyren typu EPS 100-200 S (100 - 200 podle jeho namáhání v tlaku).
• Separační vrstva: Jako separační vrstva mezi záklopem a hydroizolační střešní fólií se používají netkané textilie ze syntetických vláken.

Pokládka a kotvení:

Hydroizolační fólie se klade na připravenou separační vrstvu tak, že se jednotlivé pásy fólie pokládají s podélnými a příčnými přesahy minimálně 50 mm přes sousední pás. Nejčastěji v místě styku dvou fólií se pak fólie zahřejí (přístrojem k tomu určeným, který působí předepsanou teplotou, dle konkrétního výrobce) a působením tepla a tlaku se jednotlivé fólie spojí v jednolitou a vodotěsnou vrstvu.

Ukončení střešních fólií po obvodu střechy se řeší nejčastěji nakotvením poplastovaného plechu Vyplanilu na hrany střešní roviny. Tento plech je nutné nakotvit k záklopu na separační vrstvu před samotným položením střešní fólie.

Pokud zatížíte fólii kačírkem (min. do výšky 50 mm) nebo zelenou střechou, nemusíte si s kotvením hydroizolační střešní fólie příliš lámat hlavu. V případě, že fólie zatížená nebude, je nutné ji k podkladu přikotvit, aby vám neodlétla (vlivem podtlaku způsobeným proudícím vzduchem nad střešní rovinou). Ke kotvení fólie by měl být zpracován kotvící plán.

tags: #doplňkové #profily #hydroizolace #folie #informace

Oblíbené příspěvky:

• moderní přístřešky na auto
• Prahové lišty pro Superb 2
• využití dřevěných rohových lišt
• klíčová tvarovka pro rozvody
• Detailní průvodce omítkou Salith