Kompletní průvodce: Napojení a vyrovnání zdí z Ytongu

Rekonstrukce starších domů často vyžaduje propojení nových materiálů se stávajícími konstrukcemi. Jedním z častých případů je napojení příčky z Ytongu na starou zeď.

Tento článek vám poskytne podrobný návod, jak na to, včetně seznamu potřebných materiálů a nářadí, a také informace o vyrovnání staré zdi Ytongem, velkoformátových tvárnicích a omítání.

Potřebné materiály a nářadí pro napojení Ytongu

Pro úspěšné napojení Ytong cihly na starou zeď budete potřebovat následující:

  • Tvárnice Ytong
  • Běžnou papírovou lepenku jako separační vrstvu
  • Zdicí maltu Ytong
  • Běžnou vápenocementovou maltu pro založení první řady zdiva
  • Nerezové spojky Ytong
  • Přesnou lžíci Ytong k nanesení zdicí malty v ideální tloušťce
  • Plastový kyblík pro přípravu malty + mísidlo
  • Ruční vidiovou pilu pro zkrácení tvárnice včetně úhelníku
  • Gumovou paličku
  • Zednický hoblík k zarovnání tvárnice
  • Vodováhu
  • Zednický provázek
  • Nízkoexpanzní PUR pěnu pro vyplnění styčných spár nové příčky a stávajících nosných zdí

Veškerý materiál snadno zakoupíte u prodejců stavebnin a také v jakémkoliv hobby marketu. Na nářadí má výrobce Xella CZ s.r.o.

Postup napojení příčky z Ytongu krok za krokem

1. Příprava podkladu a separační vrstva

Samotné založení příčky je nutné na hrubé podlaze, tudíž na samotném stropě bez povrchové krytiny (plovoucí podlahy) apod. Na čistou podlahu si nejprve položíme papírovou lepenku. Jedná se o běžnou, tenkou asfaltovou lepenku, kdy je pás asfaltu nataven na pevný papír. Délka lepenky bude stejná jaké délka příčky a je nutné, aby tloušťka zvolené příčkovky přesahovala na každou stranu o 10 - 15 cm.

Čtěte také: Podkroví: kombinace palubek a cihel

2. Založení první řady

Dále v plastovém kbelíku rozmícháme, dle návodu dotyčného výrobce, vápenocementovou zdicí maltu. Přesnou lžicí Ytong nanesete maltové lože vápenocementové malty. Tuto maltu je totiž možné použít i pro tloušťku spáry až 20 mm. Usadíte první příčkovku Ytong a pomocí vodováhy srovnáte do roviny. Při zkrácení tvárnice kvůli vazbě zdiva, či dveřním otvorům, Vám práci usnadní zmiňovaná ruční vidiová pila a přesnost zajistí úhelník.

3. Zdění dalších řad

Pro zdění dalších řad tvárnic již použijete zdicí maltu Ytong, určenou výhradně pro lepení pórobetonu. Díky přesné lžíci Ytong velmi snadno docílíte ideální tloušťky spáry 2-3 mm. Je nutné, aby tvárnice byly mezi sebou promaltovány po celém svém obvodu, tj. ve vodorovných a svislých styčných spárách. Výrobce v tloušťce 100 a 150 mm vyrábí také typ tvárnic PD, což znamená pero+drážka. V systému Ytong jsou jednotlivé prvky vyladěny tak, aby byl výsledek co nejlepší. Chybou je například záměna lepicí malty, což může způsobit praskliny. Důležitá je i správná příprava zdicí malty. Obsah pytle (17 kg) postupně vsypte do čisté vody o množství 4,8 litrů a promíchejte elektrickým pomaloběžným míchadlem s vhodným mísidlem, až vznikne vláčná hmota pastovité konzistence bez hrudek. Po 5 minutách zrání znovu hmotu promíchejte. V případě potřeby můžete maltu rozředit 1-2 dcl vody. Malta má správnou konzistenci, když zachovává drážky vzniklé nanášením ozubenou lžící. Podklad pro nanášení malty musí být pevný, čistý a zbavený prachu. Maltu natahujeme celoplošně v rovnoměrné vrstvě nanášecí lžící Ytong se zuby 5 x 5 mm na vodorovné, u hladkých tvárnic bez pera a drážky i na svislé spáry. Nanesení na svislou stěnu tvárnic dodržujte i u tvárnic pero drážka v napojení rohů a doplnění dořezů, tzn. vždy, když není spoj pero drážka. Do malty pokládejte vždy prachu zbavené tvárnice a doklepávejte je gumovou paličkou tak, aby spáry měly stejnou tloušťku 1-3 mm. Každou řadu zdíme podle důkladně napnuté zednické šňůry. Přesné osazení tvárnic kontrolujeme vodováhou! Výhodou Ytongu je, že se nemusíte držet délkové modulace. Tvárnice vždy lehce uříznete na požadovaný rozměr a zpracujete skoro všechny odřezky. Dodržujte také správnou vazbu tvárnic. Svislé přesahy tvárnic musí být minimálně 100 mm. V případě budoucích otvorů můžete jednoduše zaříznout tvárnici na požadovanou délku, a tak vytvořit hladké ostění bez drážek a kapes. Broušením ostění dosáhnete přesnou rovinnost pro osazení dveří a oken. Maltu, která vyteče ze spáry, nikdy nerozmazávejte po ploše zdiva. Po zavadnutí ji seškrábněte ostrou hranou lžíce, nebo po vytvrzení ji jednoduše odstraňte zbroušením, příp. oklepáním.

4. Napojení na stávající stěnu

Dále je velmi důležité napojení příček na stávající stěnu. Tvárnice nesmí být spojena „na pevno“ zdicí maltou, ale pouze pomocí nerezových spojek zdiva, systémového doplňku výrobce. Je to z důvodu možných neustálých mikro průhybům stropu. A pokud by příčky byly vystavěny bez separační lepenky a pevně spojeny k vedlejším stěnám, mohlo by dojít k jejich popraskání. Tyto nerezové spojky zdiva se ohnou do tvaru L, první část se pomocí nerezových vrutů s hmoždinkou napevno připevní do stávající stěny a druhá část se vloží do každé 2. řady zdiva. Pro vyplnění styčných spár nové příčky a stávajících nosných zdí použijte nízkoexpanzní PUR pěnu. Nejedná se zde o klasickou montážní pěnu, která při montáži výrazně navýší svůj objem. Tento typ by se při zpracování nedostal do hloubky spáry, ale zůstal by pouze na povrchu. Stejným způsobem vyplníme také vodorovnou spáru po dozdění příčky ke stropu.

5. Překlenutí otvorů

Jakmile vystavíme příčku do horní výšky dveří, doporučuji pro překlenutí otvoru použít pouze nenosný pórobetonový překlad Ytong NEP, který se vyrábí v délce 1250 mm pro otvory do maximální šířky 1010 mm, což se ideálně hodí pro běžné typy vnitřních dveří. Pokud potřebujete v příčce použít posuvné dveře, případně širší otvory, vyrábí Xella CZ s.r.o. další typ překladu s označení PSF, ovšem pouze v tl. 100 mm.

6. Omítání

Po vyzdění příčky zbývá již pouze omítka. K omítnutí stěny doporučuji zakoupit sádrové anebo vápenosádrové stěrky a omítky. Jedná se o řešení daleko rychlejší, než stále ještě používaná kombinace stavebního lepidla, sklosíťoviny - perlinky a štuku. Pokud potřebujete zachovat vzhled hrubého štuku, doporučují výrobci těchto omítek po zavadnutí jemně stočit filcovaným hladítkem. Tyto typy omítek je možné zakoupit u prodejců stavebního materiálu, kde Vám také poradí se samotnou aplikací.

Čtěte také: Proč třídit odpad?

Vyrovnání staré zdi Ytongem

Pokud potřebujete vyrovnat starou zeď, která není rovná, Ytong je ideální řešení.

Potřebné pomůcky a materiál

  • Ytong (cca 20,- Kč/ks)
  • Montážní pěna (kvalitní)
  • Lepidlo - Cemix standard (cca 100,- Kč/25 kg)
  • Perlinka
  • Štuk vnitřní jemný
  • Elektrická vrtačka
  • Míchadlo do vrtačky
  • Pilka na Ytong
  • Brousící nástroj na Ytong (tento nástroj vypadá jako struhadlo)
  • Zednická lžíce
  • Vodováha
  • Hřeben na lepidlo
  • Filcové hladítko
  • Polystyrenové hladítko
  • Štukovací hladítko

Postup vyrovnání zdi

  1. Příprava zdi: Obouchat starou omítku až na cihly/kameny a nechat cca 1 týden proschnout.
  2. Proměření: Proměřit zeď, aby nová zeď byla rovná.
  3. Pokládka první řady: Ytongy skládat vedle sebe a přilepovat lepidlem, přilepit i k bočním stěnám.
  4. Další řady: Dávat pozor na “zámky”, vždy přes spáru spodního řady umístit celý kus.
  5. Kontrola vodováhou: Neustále kontrolovat vodováhou.
  6. Vyplnění mezery u stropu: Vyplnit Ytongem nebo montážní pěnou.
  7. Broušení: Zbrousit Ytong dohladka.
  8. Umístění perlinky: Natáhnout lepidlo, přiložit perlinku a srovnat hladítkem.
  9. Štukování: Nanést štuk ve dvou vrstvách a vyrovnat hladítkem.

Velkoformátové tvárnice Ytong a Silka

Pro větší projekty a rychlejší výstavbu je možné využít velkoformátové tvárnice Ytong Jumbo a Silka Tempo. Tyto tvárnice umožňují vyzdít v jednom kroku sedmkrát větší plochu a snižují nároky na personál. Velkoformátové tvárnice Silka Tempo se svou únosností podobají betonu, ale jejich hlavní surovinou je křemičitý písek, takže jsou plně kompatibilní s materiály Ytong. Použití těchto velkoformátových tvárnic krátí čas zdění až o šedesát procent a snižuje fyzickou náročnost pro pracovníky.

Tabulka vlastností velkoformátových tvárnic Silka Tempo:

Vlastnost Hodnota
Šířka 180 mm a 240 mm
Délka 500 mm
Výška 600 mm
Únosnost Až 20 MPa
Akustický útlum Rw 57 dB (při tl. 240 mm)
Požární odolnost Třída A1 (nehořlavé)

Elektroinstalace a rozvody v Ytongu

Při práci s Ytongem je důležité myslet na elektroinstalaci a rozvody. Do tohoto materiálu lze dělat drážky, ale je potřeba použít správné nástroje a postupy.

Vlastnosti a výhody Ytongu

Pro výrobu pórobetonu Ytong platí jednoduchá rovnice: písek + cement + vápno + voda + přírodní hliník = Ytong. Při výrobě se nepoužívají žádné odpadní ani druhotné suroviny!!! Pórobeton je nejčistší stavební materiál na trhu, obsahuje jen čisté přírodní suroviny, žádné těžké kovy a škodlivé látky ani odpadní materiál či druhotné suroviny jako je popílek. Ytong díky homogenní struktuře má ve všech směrech stejné vlastnosti, jak statické tak tepelně technické. To omezuje jak odpad na stavbě, tak případné důsledky technologické nekázně na stavbě a je významnou ochranou budoucího nájemníka a investorovi peněženky. Pevnost jednotlivého kusu zdiva, tzn. tvárnice nebo cihly, není vypovídající pro celkovou pevnost stěny. Jednoplášťové stěny z tvárnic Ytong splňují parametry požadované normou na úrovni doporučených hodnot už i s nejslabší obvodovou tvárnicí tl. 375mm Ytong Lambda+, pro ještě lepší hodnoty tepelného odporu lze použít silnější stěnu, 450mm nebo 500mm. Při porovnávání energetické náročnosti rodinného domu na vytápění má stěna z Ytongu Lambda+ tl. 375 mm velmi podobnou spotřebu energie jako stěna masivně zateplená izolantem z polystyrenu tl. 200mm. Náklady na vyzdění jednoplášťové konstrukce jsou ekonomičtější nežli zateplená cihelná stěna s polystyrenem, kdy polystyrénové zateplení je nejlevnější variantou s omezenou životností a velmi špatnými užitnými vlastnostmi. Jednovrstvé řešení nevytváří podmínky pro vznik plísní mezi konstrukcí a zateplením, dosahuje nejvyšší požární bezpečnosti a odolává destrukci způsobenou škůdci. Díky homogenní struktuře má Ytong ve všech směrech stejné vlastnosti a není potřeba dodatečných tvarovek pro ukončení u oken a dveří a na rozích konstrukce. Polystyrénové zateplení může jednoduše shořet a při špatné aplikaci může dojít k odlepení celého zateplení. Stěny od tl. 125mm a výše mají požární odolnost 180 minut a stěna tl. 75mm a 100mm má požární odolnost 120 minut. Nejen přestupem plamene se šíří požár objektem. Jako ochranu před hlukem nabízíme použití příslušné vápenopískové tvárnice Silka.

Ytong a nasákavost

Ytong není nasákavý, je to mýtus. Díky uzavřeným pórům nedochází k volnému šíření vody materiálem a Ytong nasaje několikanásobně méně vody než cihelný materiál, který díky kapilární struktuře transportuje vodu až do výše jednoho podlaží. Nasákavost Ytong je menší než u pálené cihly. Ytong odolá mrazu, i když je předtím vystaven vodě. Cihla mrazu neodolá, protože kapilární struktura nám funguje stejně jako láhev s vodou umístěna do mrazáku. Led se rozpíná a láhev nám roztrhá, stejně jako cihlu. Díky předchozím vlastnostem Ytong odolává povětrnostním podmínkám po desetiletí i bez venkovní fasády.

Čtěte také: Přírodní materiály a současná architektura

Omítání Ytongu

Kompletní systém není jen o tvárnicích a doplňkových prvcích, ale o komplexnosti stavby. Aby byly zachovány výjimečné vlastnosti zdiva Ytong a stěna mohla „dýchat“ je nutné stěnu správně omítnout. Na vnitřní stranu proto patří sádrové nebo vápenosádrové omítky a na vnější stranu patří lehčená minerální nebo tepelněizolační omítka. Společně s Ing. Martinem Mihálem, vedoucím technického oddělení Xella CZ/SK, jsme se podívali na to, kdy je nejvhodnější období k omítání jednovrstvého zdiva, ale také na to, jaké omítky použít a jaké zásady je při tom třeba dodržet.

Vhodné omítky pro exteriér

V systému Ytong je pro exteriér ideální Ytong vnější omítka tepelně izolační. Tato omítka se nanáší přímo na povrch zdiva, do omítky se zapracovává Ytong výztužná tkanina. Jako finální povrchová úprava se používají silikonové nebo silikátové barvené omítky, pod které se aplikuje základní nátěr. Počet vrstev a aplikace je shodná jako při vnější úpravě ETICS nad tepelnou izolací.

Výztužná vrstva

U exteriérové omítky je výztužná sklotextilní mřížka vždy nutná. U Ytong vnitřní omítky tepelněizolační není vždy nutné použít mřížku.

Podmínky pro aplikaci omítek

Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být soudržný, čistý, suchý, bez prachu, oleje apod. Při aplikaci omítek na tvárnice Ytong/Silka, beton nebo keramické materiály je nutno z povrchu odstranit prach. Podklad není nutné penetrovat. V případě, že je podklad příliš suchý, postačuje jeho navlhčení čistou pitnou vodou nebo vodou odpovídající EN 1008.

Nejčastější chyby při svépomocné aplikaci

  • Použití nevhodných omítek.
  • Absence přípravy povrchu - nedodržení zásad uvedených pro jednotlivé produkty.
  • Nedodržení minimálních tloušťek omítek.
  • Nedodržení minimálních časů mezi jednotlivými kroky.

Vliv omítkového systému na tepelněizolační vlastnosti

U zdiva Ytong jen velmi málo, protože má-li stěna tloušťky 500 mm návrhový tepelný odpor 6,5 m2.K/W a 10 mm omítky má tepelný odpor 0,08 m2.K/W, tak to není podstatné navýšení. U starého zdiva, kde cihlové domy mají běžně odpor stěn 0,6 m2.K/W a použije se hrubá tepelněizolační omítka s odporem 0,25 - 0,3 m2.K/W, je to již zajímavé.

Nejvhodnější období pro aplikaci omítek

Omítky je ideální aplikovat na co nejvyzrálejší zdivo. Na čerstvém zdivu s vysokou vlhkostí je velká pravděpodobnost vzniku trhlin. Není nutné zdivo před zimou za každou cenu omítnout. Pokud je dům pod střechou, pórobetonové stěny odolávají počasí bez větších problémů. Zdivo z běžných tvárnic však není určeno, aby bylo používáno bez povrchové úpravy.

Rozdíl při omítání cihlového a pórobetonového zdiva

Pro omítání pórobetonu se zpravidla používají tenké a lehké omítky. Je rozdíl mezi cihlami s lehčeným střepem a klasickými cihlami. Cihla a pórobeton jsou si vlastnostmi podobnější než v minulosti. Pro lehčené produkty je podobně jako pro pórobeton doporučeno použít lehčí a měkčí (nižší modul pružnosti) omítky. Zásadní rozdíly mezi moderními výrobky nejsou.

Zdění obvodového nosného zdiva

Jakmile máte provedené založení rohů a usazení první vrstvy tvárnic do zakládací tepelněizolační malty Ytong, můžete přistoupit ke zdění obvodového nosného zdiva. Mezi rohovými tvárnicemi natáhněte zednickou šňůru, pomocí které založíte celou první řadu. První řadu tvárnic nosného zdiva pokládejte na Ytong zakládací tepelněizolační maltu. Její tloušťka se může měnit v závislosti na nerovnosti základové desky, min. tloušťka je 10 mm. Pro zdění při běžných teplotách používejte Ytong zdicí maltu, při nižších teplotách od 0 °C do 10 °C použijte Ytong/Silka zdicí maltu zimní. Rovinnost kontrolujte vodováhou, příp. latí minimální délky 1 m. Další řady začínejte zdít vždy od rohů, osazením celé tvárnice pery ven. Před nanesením zdicí malty Ytong vždy očistěte povrch tvárnice od prachu a nečistot.

Statika konstrukcí z Ytongu

Xella CZ, s.r.o. vydává v pořadí již druhé aktualizované a rozšířené vydání příručky Statika, která by měla projektantům a architektům usnadnit projektování staveb z pórobetonu Ytong. Publikace se soustřeďuje především na řešení nevyztužených zděných svislých nosných konstrukcí z materiálu Ytong a Silka navržených podle nových evropských a českých norem - eurokódů.

Suterénní stěny

Pro stěny podzemí nemusí být výhodné užití pórobetonových stěn kvůli jejich nižší pevnosti v ohybu a tlaku a působícímu bočnímu zatížení od zeminy. Proto doporučujeme užít vápenopískových tvárnic Silka s vyšší pevností a hmotností nebo pórobetonové tvárnice P4 a P6 s vyšší pevností. Cihly maltujeme i ve svislých spárách. Suterénní stěny posuzujeme na účinky svislého zatížení od váhy budovy a vodorovného zatížení od zeminy za stěnou. Zemní tlak vyvodí nejvyšší účinek v patě stěny. Pokud je stěna samostatně stojící, je i zatěžovací moment v patě největší. Je zde také účinek smyku od bočního zemního tlaku. Zde posuzujeme ložnou spáru v patě zdi. Je třeba si uvědomit, že zděná stěna zde stojí na základu nebo na vrstvě izolace proti vodě a vlhkosti umístěné na základě. Pro posouzení lze užít v ČSN EN 1996 1 - 3 uvedenou zjednodušenou metodu návrhu budov vůči vodorovným silám nebo postup dle ČSN EN 1996 1 -1. Působí zde pro nás také příznivě přetížení od vrchní stavby včetně váhy stropních konstrukcí. Při opření stěny do příčných stěn výrazně klesne namáhání stěny. Stěna pak působí jako deska opřená v patě, po svislých stranách a v horní rovině o stropní konstrukci. Jiné řešení předpokládá, že před zděnou stěnu zařadíme železobetonovou stěnu odolávající samostatně zemnímu tlaku. Stěna sama přenáší účinky zemního tlaku, vnitřní vyzdívka pak má izolační funkci. Vyzdívka může však být i konstrukcí přenášející zatížení od stropní konstrukce nad podzemím a zatížení od horní stavby. Opěrná stěna pak stojí zcela nezávisle. Zároveň musíme při řešení podzemní stěny v návaznosti na podlahu umístit před stěnu izolaci proti vlhkosti.

Mezní stavy

Tato norma uvádí principy, zásady a požadavky na bezpečnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí a popisuje zásady pro jejich navrhování a ověřování.

  • EQU: Jedná se o ztrátu statické rovnováhy konstrukce nebo její části. Jde o stabilitu konstrukce proti účinku vnějších sil.
  • STR: Jedná se o vnitřní poruchu nebo nadměrnou deformaci konstrukce. Rozhoduje pevnost konstrukčního materiálu.

Zatížení konstrukcí

Stálé zatížení na zdivo se sestavuje podle ČSN EN 1991 -1 -1 na základě rozměrů stavebních konstrukcí a objemových tíh navržených materiálů, popř. váhy prvků. Součinem těchto hodnot určujeme charakteristickou hodnotu stálého zatížení pro daný materiál nebo prvek. Proměnné zatížení sestavujeme podle norem uvedených v předchozí kapitole. Užitná zatížení na podlahách volíme podle účelu místnosti. Klimatická zatížení sněhem a větrem podle umístění stavby na mapě a v terénu. Na rozdíl od dřívější praxe s různou hodnotou součinitelů zatížení pro různé materiály a velikosti nahodilých zatížení podle původní ČSN 73 0035 zavádí eurokód jednotné hodnoty součinitelů pro stálá a proměnná zatížení. Proto je výhodné provést součty charakteristických hodnot stálých zatížení (váhy a vrstev konstrukce) bez součinitelů a kombinaci provést s vynásobením součiniteli zatížení až pro výsledné hodnoty. Pro sestavení účinků stálého a proměnného zatížení na jednotlivé konstrukce nebo objekty používáme základní kombinaci zatížení.

Stanovení pevnosti zdiva

  1. Označuje se fu a nazývá se průměrná pevnost zdicího prvku v tlaku. Je základní pevností zdicího materiálu určenou ze zkoušek.
  2. Pevnost označená fb se nazývá normalizovaná pevnost zdicího prvku v tlaku. δ - vliv šířky a výšky zdicího prvku.
  3. Dále stanovíme z pevnosti fb výpočtem charakteristickou pevnost v tlaku. Pevnost také často přímo udává výrobce ve svých podkladech. Pevnost se označuje fk a nazývá se charakteristická pevnost zdiva v tlaku kolmého k ložným spárám. Jedná se o pevnost již pro celé zdivo včetně zdicího materiálu a malty.
  4. Návrhovou hodnotu pevnosti stanovíme podělením charakteristické pevnosti zdiva v tlaku hodnotou součinitele materiálu. Ten dosahuje pro zdivo obecně hodnot 2,0 a 2,2 MPa. Liší se podle druhu užité malty. Pro maltu návrhovou, dodanou výrobcem, má hodnotu nižší. Pro maltu předpisovou, která vznikne například mícháním na stavbě a která může dosáhnout nižší kvality, má hodnotu vyšší. Pro pórobeton platí hodnoty stanovené odděleně. Pro návrhovou maltu je to 2,5 MPa a pro předpisovou 2,7 MPa. fd = fk.

Eurokód 6

Pro posuzování únosnosti zdiva platí od března 2010 jako jediná řada nových českých a evropských norem (Eurokód 6) pro zděné konstrukce označená ČSN EN 1996. Stanovuje požadavky na únosnost, použitelnost a trvanlivost konstrukcí. Nestanovuje jiné požadavky, např. Nepokrývá zvláštní požadavky navrhování na seismická zatížení. V Eurokódu 6 nejsou uvedeny hodnoty zatížení působící na pozemní a inženýrské stavby, které se mají uvažovat při navrhování. Norma EN 1996 -1 -1 uvádí principy a požadavky na bezpečnost, použitelnost a trvanlivost zděných konstrukcí. Je založena na použití metody mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů. EN 1996 -1 -1 je určena pro použití komisemi navrhujícími normy pro návrh konstrukcí a s nimi spojených výrobků, normy pro zkoušení a normy pro provádění staveb; investory (např. Část 1 -1 Eurokódu 6 je obecným základem pro navrhování pozemních a inženýrských staveb z nevyztuženého a vyztuženého zdiva, do kterého jsou vloženy výztužné pruty pro dosažení potřebné tažnosti, únosnosti a použitelnosti zdiva. Pro předpjaté a sevřené zdivo jsou uvedeny zásady, nikoliv aplikační pravidla. Část 1 -1 poskytuje podrobná pravidla, která jsou použitelná zejména pro běžné budovy. Při navrhování zděných konstrukcí se řídíme podle ČSN EN 1996 Eurokód 6 Navrhování zděných konstrukcí - část 1 -1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené konstrukce. Tato norma je podkladem pro zpracování přesných a podrobných statických výpočtů zděných prvků. Udává také základní pravidla pro zděné konstrukce.

Zjednodušený výpočet

Pro stavby menšího rozsahu a jednoduché stavby Eurokód 6 (část 3) zavádí zjednodušené metody výpočtu. Tato metoda přináší rychlý a jednoduchý návrh. Pro použití zjednodušených výpočtů jsou normou přesně defi novány velikost staveb a jejich konstrukční provedení. Zjednodušené metody defi nují dvě kategorie staveb, pro něž je možné postup použít. Pro každou kategorii staveb je navržena jiná metoda zjednodušení výpočtu. Zjednodušené metody výpočtu umožňují rychlejší provedení výpočtu nosné stěny, za podmínek zjednodušení zadání a použitých postupů. Výsledky také obvykle vycházejí s vyšší rezervou v únosnosti oproti standardnímu výpočtu. To je způsobeno především normativní volbou součinitelů zavádějících vzpěr a uložení stěny. První metoda stanovuje zjednodušeným způsobem součinitel φ. Pro zjednodušené výpočty obecně platí omezení štíhlostního poměru stěn na 18 nebo 21. To v podstatě umožňuje výpočet pro výšku stěny 3 metry v tloušťce od 175 mm. Při nejvíce užívaných tloušťkách vnitřních nosných stěn 250 a 300 mm bezpečně splňujeme podmínky štíhlosti.

  1. Splnění všech podmínek z následující tabulky jsou podmínkou pro použití zjednodušené metody výpočtu uvedeného v ČSN EN 1996 1 - 3.
  2. Splnění všech podmínek z následující tabulky jsou podmínkou pro použití zjednodušené metody výpočtu uvedeného v ČSN EN 1996 1 - 3.

Metodu lze užít pro budovy nejvýše se třemi nadzemními podlažími. Jsou defi novány podmínky pro použití metody jako u metody pro zjednodušení výpočtu stěn na svislé zatížení. Principem metody je stanovení velikosti a umístění smykových stěn. Při navrhování daných objektů je potřeba upravit uložení stropů tak, aby vyhovovalo podmínkám výpočtu, tzn. ustanovením v normách. Osazení stropní konstrukce alespoň na dvě třetiny šířky stěny není pro stavební praxi a zvyklosti firem obvyklé a je potřeba toto od projektu zajistit a na stavbě dodržet.

tags: #dozdivani #na #cihly #ytong #informace

Oblíbené příspěvky: