Dřevěné palisády: Fortifikační prvky a jejich role ve středověku

Dřevěná palisáda, všeobecně dřevěná hradba, je tvořena vedle sebe natěsno kolmo stojící řadou dřevěných kůlů, obvykle z kmenů. Jedná se o jeden z nejstarších fortifikačních prvků, který se často používal spolu s příkopem a valem. Palisáda mohla stát samostatně, být zabudována do valu, nebo tvořit zakončení hradby s dřevohlinitou konstrukcí, která mohla, ale nemusela mít čelní kamennou plentu.

Palisády se využívaly i v pozdějších dobách jako dočasné či doplňkové opevnění. Sloužily k ochraně polních opevnění, jako doplněk již existujícího opevnění hradů či měst, nebo jako provizorní opevnění před výstavbou stálých hradeb.

Palisády v keltském opevnění: Oppidum Hradiště

Ve východních Čechách, na severozápadním okraji malé vesnice Hradiště, se nachází staré, téměř zaniklé keltské oppidum. Tato aglomerace, osídlená keltskými kmeny, zejména Bóji, postupně nabyla velké důležitosti.

Opevnění oppida bylo z části kamenné a z části dřevěné, tvořené palisádou. Bylo zesíleno dvojitým valem a dvojitou palisádou. Součástí opevnění byly také dřevěné srubovité strážní věže na kamenných základech. Uvnitř oppida se nacházelo další opevnění tvořené palisádou a valem před ní, které chránilo vyšší vrstvy, vládců oppida a okolí. Život na oppidu byl pravděpodobně ukončen germánskými kmeny, někdy těsně před přelomem letopočtu.

Slovanské hradiště v Netolicích

Na vrchu Na Jánu v jihočeských Netolicích se nachází Archeopark, který připomíná dobu slovanských hradišť před zhruba jedním tisícem let. Podle archeologa Martina Ptáka, který tento prostor zkoumá už mnoho let, stávala na akropoli hradiště v Netolicích experimentálně postavená hradba, která ukazuje, jak to zde kdysi bylo opevněné.

Čtěte také: Průmyslová mozaika z dřeva

Palisádou byla ohraničena přinejmenším půlhektarová akropole, ke které patřila ještě dvě rozsáhlá předhradí. Hradiště vzniklo evidentně jako strážní místo obchodní stezky, která se táhla směrem na Lhenice a větvila se přes šumavské pohoří na jih či na západ a opačným směrem na sever do vnitrozemí.

V době 10., 11. a 12. století byly Netolice, případně jižnější Doudleby, důležitým centrem jihu Čech. Na netolickém hradišti se koncentrovala knížecí, potažmo královská správa, výběr daní a církevní správa. Sloužilo také jako pevnost pro ubytování vojska nebo družiny. Nejzajímavějším nemovitým objevem je zde zdivo kostela svatého Jana.

Pražský hrad a raně středověké fortifikace

Pražský hrad, v době knížete Bořivoje na konci 9. století, nebyl opevněn žádnou hradbou ani obyčejnou dřevěnou palisádou. Teprve Bořivojův syn Spytihněv I. zahájil výstavbu pražského hradiště na přelomu 9. a 10. století.

Opevnění se v dobách pozdějších, prakticky od 13. do 18. století, podstatně proměnilo. Dnešní terénní profil, zvýšený navážkou, je světle hnědý, zatímco původní, nenarušená hornina, je světle zelené barvy.

Pražský hrad na konci 10. století

Čtěte také: Jak vyrobit dřevěnou houpačku

  • Rotunda sv. Víta
  • Ženský benediktinský klášter s kostelem sv. Jiří
  • Rokle před dnešním 1. Hradčanským náměstím a 1. nádvořím
  • Biskupský palác s kaplí (1. polovina 11. století)

Tvrze: Obranné stavby nižší šlechty

Opevnění tvrzí mělo vedle praktického i symbolický význam, majitel jím dával najevo příslušnost ke své společenské vrstvě. Jeho součástí byly příkopy (často s vodou) a valy. Hradby mohly být zděné, nebo ze dřeva (palisáda, hradba ze zahrocených fošen), dřevohlinité tvrze mohly být hrazeny vyplétaným kůlovým plotem.

Dřevěné hrazení i stěny staveb byly proti ohni zajištěny hliněnou omazávkou. Hradby mívaly ochoz, v pozdějších dobách i střílny. Obranné věže či bašty se nalézaly v hradbách i připojené k objektům tvrzí, věžovité mohly být i brány některých tvrzí. V renesanci budované válcové a polygonální věže byly již jen výtvarným prvkem.

Některé tvrze byly vystavěny celé ze dřeva, jiné z něj měly jen vyšší podlaží (roubené, hrázděné) nebo jeho část. Jejich stěny byly omítnuté mazanicí proti ohni. Většina tvrzí byla zbudována tradiční středověkou technikou z lomového kamene pojeného vápennou maltou.

Vybavení tvrzí

Vybavení hlavní budovy tvrze vždy záleželo na jejím účelu a na velikosti objektu. Nejskromněji byly zařízené tvrze strážní, kde byly uloženy především zbraně a zbroj. Nejkomfortněji byly vybaveny tvrze sloužící jako celoroční sídlo jejich majitelů.

V obytných místnostech ve vyšších patrech bývala větší okna se sedátky (sedile). Většina tvrzí ukrývala sklady zásob a zbraní pro případ nebezpečí, větší tvrze mohly mít místo pro trvalou posádku a služebnictvo (zpravidla mimo hlavní obytnou budovu), stáje, kapli, vězení a místa pro další provozy.

Čtěte také: Typy a stavba dřevěných chatek

Vytápění tvrzí zajišťovala otevřená ohniště, kachlová kamna a pece. Krby měly jen kamenné tvrze a jejich věže, od počátku 14. století se používala kachlová kamna, v 15. století již zcela obvyklá.

Hospodářské dvory a jejich vybavení

V hospodářských dvorech při tvrzích bylo možné nalézt:

  • Chlévy
  • Stáje
  • Stodoly
  • Sýpky
  • Pivovar
  • Vinopalnu
  • Kovárnu
  • Psintec
  • Pilu
  • Cihelnu

V předpolí tvrzí pak mohly být rybníky, ovčín, užitková i okrasná zahrada či mlýn.

tags: #drevena #palisada #stredovek #historie

Oblíbené příspěvky: