Vše o dřevěných fasádách

Dřevěné fasády se stávají stále oblíbenější volbou díky svému estetickému vzhledu a vynikajícím tepelně-technickým vlastnostem. Dřevěné fasády jsou oblíbenou volbou pro mnoho majitelů domů díky svému přírodnímu vzhledu a ekologickým vlastnostem. Tento článek se zaměřuje na různé typy dřevěných fasád, jejich údržbu a péči, a také na výhody a nevýhody jednotlivých dřevin. Je důležité o nich něco vědět, protože kromě vlastností, které vás okouzlí, mají i takové, které vám buď vyhovují, nebo se s nimi smíříte.

Proč zvolit dřevěné fasády?

Dřevěné fasády patří mezi nejestetičtější fasádní materiály, které dokážou dodat domu jedinečný a přírodní vzhled. Jsou oblíbené nejen u moderních staveb, ale také u rekonstrukcí starších domů. Dřevo je materiál, který se snadno přizpůsobí různým architektonickým stylům a vytváří pocit tepla a útulnosti. Kvalitně navržená a realizovaná dřevěná fasáda je univerzální a vkusně doplní tradiční i moderní architekturu.

Hlavní výhody dřevěných fasád:

  • Ekologický materiál: Dřevo je obnovitelný zdroj, který má nízkou uhlíkovou stopu. Použitím certifikovaného dřeva přispíváte k udržitelnému hospodaření s lesy. Dřevěná fasáda je ekologická, protože obzvlášť při použití evropských dřevin zanechává velmi malou uhlíkovou stopu.
  • Estetika: Přírodní vzhled dřeva je nenahraditelný. Navíc si můžete vybrat z různých druhů dřeva, jako je smrk, modřín, cedr nebo dub, které mají odlišné barvy a textury.
  • Izolační vlastnosti: Dřevo má přirozené tepelně izolační vlastnosti, což může pomoci snížit náklady na vytápění nebo chlazení. Funguje též jako izolační vrstva, pomocí níž je regulována teplota v objektu v zimním i letním období.
  • Flexibilita designu: Dřevěné fasády lze upravit podle vašich představ - od horizontálního a vertikálního obkladu až po různé povrchové úpravy.
  • Odvětrání: Ke zdi domu je fasáda připevněna na roštu. Tím vzniká mezi zdí a dřevěným obkladem vzduchová mezera, která výborně slouží k odvětrání a snižuje vlhkost domu. Pro zděný i dřevěný dům je tak odvětrávaná fasáda bezpečné řešení, protože i když někde ve stěně dojde ke zvýšení vlhkosti, může se větranou mezerou vlhkost ze stavby vypařit. Rošt musí být vytvořen tak, aby za fasádou mohl proudit vzduch směrem nahoru a aby mohl nahoře unikat.

Hlavní nevýhody dřevěných fasád:

  • Údržba: Dřevo vyžaduje pravidelnou péči, jako je nátěr, impregnace nebo lakování, aby bylo chráněno před povětrnostními vlivy a škůdci.
  • Citlivost na vlhkost: Pokud není dřevo správně ošetřeno, může být náchylné k hnilobě, plísním nebo bobtnání. Největším nepřítelem dřeva je voda a vlhkost. Vlhká dřevní hmota je totiž skvělou potravou pro dřevokazný hmyz (už při vlhkosti nad 10 % a teplotě nad 10 °C), houby či mech (když vlhkost dřeva třeba i přechodně překračuje 20 %). Při vyšší vlhkosti (nad 25 %) mohou dřevo napadnout i plísně.
  • Životnost: Životnost dřevěné fasády závisí na kvalitě dřeva a údržbě. Bez pravidelné péče může být kratší než u jiných materiálů, jako je kámen nebo kov.
  • Vyšší pořizovací náklady: Kvalitní dřevěné fasády mohou být dražší než některé alternativy, jako je vinyl nebo omítka.

Dřeviny vhodné pro fasády

Základní otázka při plánování dřevěné fasády je, jaké dřevo použít. Cena souvisí i s odolností dřeva, na což je dobré při počítání pamatovat. Na tom, jaký typ dřeviny a prvotního ošetření si vyberete, totiž závisí nejen výška počáteční investice, ale i životnost fasády a pracnost následné údržby.

Měkké dřeviny

Nejlevnější variantou jsou měkké dřeviny - klasický smrk a borovice.

  • Smrk: Nejčastěji použitým materiálem pro dřevěné fasády je smrk. Pořizovací cena je sice nižší, ale nevýhodou je jeho poměrně krátká životnost. Evropě nejvíce používaná dřevina se na fasády, a hlavně štíty používá již stovky let. Životnost na fasádě bez nátěru je kolem 50 let, proto se již několik století vždy povrchově upravuje. U smrku, který je u nás nejoblíbenější hlavně kvůli své dostupnosti, se zároveň udává nejkratší životnost.
  • Borovice: Nepatrně tvrdší než smrk, ale celkově hodně smolnatá dřevina. S některými nátěrovými hmotami se nesnáší a lze je aplikovat až po celkovém odmaštění dřeva. Životnost na fasádě je zhruba 60 let. Na prudkém slunci roní (hlavně ze suků) pryskyřici, což poškozuje povrchovou úpravu a na tmavém nátěru vytváří žlutavé fleky.

Modřín

  • Sibiřský modřín: Pokud byste chtěli bezúdržbovou fasádu, je vhodné ji obložit dřevem sibiřského modřínu. Sibiřský modřín má, ve srovnání s většinou běžných měkkých dřevin, mnohem lepší vlastnosti - je tužší a má podstatně vyšší hustotu, a tudíž nižší kroutivost. Pro svoji medově žlutohnědou barvu, vysokou odolnost a životnost (nad 100 let) a příznivou cenu patří sibiřský modřín, hned po levném smrku, mezi nejvyhledávanější dřeviny na fasády. Díky tomu není nutné dřevo ošetřovat bezbarvým nátěrem ani jinou povrchovou úpravou. Postupem času získá šedou barvu povrchu. Kromě fasád je sibiřský modřín pro svoji hustotu (cca 750 kg/m3) a tvrdost (3,0 Brinnela) vhodný i na podlahy do exteriéru i interiéru.
  • Modřín opadavý: Velké oblibě se u nás těší i fasády z modřínu opadavého. Z hlediska ceny je zlatou střední cestou, avšak jeho dřevo časem nedegraduje, ale pevní.

Exotické a tepelně upravené dřeviny

Do cenově vyšší kategorie, ale s dlouhou životností, patří různé exotické dřeviny a tepelně upravené dřeviny (thermowood).

Čtěte také: Dřevěné sudy: tradiční výroba

  • Západní červený cedr nebo kanadská douglaska: Bez povrchové úpravy mohou být ponechány i další dřeviny, například západní červený cedr nebo kanadská douglaska. Dřevina západní červený cedr obsahuje vodou rozpustné výtažky, které jsou zodpovědné za jeho atraktivní barvu, vynikající stabilitu a přirozenou odolnost proti hnilobě. Tyto výtažky mohou však vést k vyblednutí latexových barev a jednobarevných mořidel, pokud není použit základní nátěr, který má speciální složení napomáhající kontrolovat extrakční krvácení.
  • ThermoWood®: Tepelná úprava dřeva na průmyslové úrovni pod obchodním označením ThermoWood® byla rozvinuta v devadesátých letech 20. století ve finském výzkumném centru VTT ve spolupráci s finským dřevařským průmyslem. Pro úpravu na thermo dřeviny se používají běžné dřeviny (smrk, borovice, jasan, buk), které se tepelně upravují, aby se zlepšily některé jejich vlastnosti, a to především stálost a životnost. Upravené dřevo má vynikající odolnost proti hnilobě i proti dřevokaznému hmyzu. Rozkladem hemicelulózy se navíc zlikvidují látky vyživující dřevokazné houby. Díky odstranění těchto vyluhovatelných složek má ThermoWood lepší tepelněizolační vlastnosti. Tvrdost dřeva při tepelné úpravě mírně stoupá, avšak jeho pevnost se naopak mírně snižuje. Má lepší rozměrovou a tvarovou stálost, která je dosažena snížením nasákavosti dřeva o 30-50 %. Thermo dřeviny není potřeba povrchově upravovat, a pro svoji stálost se hodí i do vlhčího a nestálého prostředí jako jsou terasy, bazény, jezírka apod.
  • Exotické dřeviny: Jedná se především o dřeviny ze zemí jako je jižní Amerika (Massaranduba, Jatoba, Ipe (Lapacho), Garapa, Tatajuba, Quaruba Tinga, Louro Tomaquaré, Tigerwood), severní Amerika (Cedr), jihovýchodní Asie (Teak, Eben, Bangkirai, Kapur, Kempas, Meranti, Merbau, Kokos, Bambus) a Afrika (Teak, Abachi, Dusie, Wenge, Iroko, Mahagon). Toto je jen část exotických dřevin, které se do Čech dováží.

Životnost dřevěných fasád

Životnost dřevěné fasády ovlivňuje řada faktorů. Nejen ty zřejmé, jako je druh použitého dřeva, ale i zdánlivé maličkosti, jako je orientace obkladu. Životnost silnějších obkladů uložených svisle může být až dvojnásobná v porovnání s tenčími palubkami orientovanými vodorovně. Obecně platí:

  • Neošetřené měkké dřevo: cca 10-15 let
  • Tepelně upravené termodřevo: přibližně 30 let
  • Velmi odolná exotická dřevina bez jakékoli úpravy: 40-60 let

Kvalitní fasáda potřebuje pravidelnou péči, zejména kontrolu, čištění a ošetření ochranným nátěrem. Studie ukazují, že správně ošetřená fasáda může prodloužit život dřevostavby.

Údržba dřevěných fasád

Dřevo je přírodní materiál, který pracuje - roztahuje se a smršťuje v závislosti na vlhkosti a teplotě. To může vést ke vzniku drobnějších trhlin nebo větších prasklin, které umožňují pronikání vody. Voda je největším nepřítelem dřevěné fasády, protože může způsobit hnití nebo bobtnání materiálu.

Dřevěnou fasádu natřít, nebo nechat přirozeně zešednout?

Pokud se rozhodnete dřevěnou fasádu nenatírat, musíte se smířit se skutečností, že povrch postupem času zešediví. V našich klimatických podmínkách nebude šednout rovnoměrně, místa chráněná před osluněním a krytá před deštěm budou zešedlá méně. Dřevěné fasády bez úprav ponechané vlivům povětrnostních změn (čímž se dosáhne efektní přirozené šedé patiny) jsou u nás stále populárnější. Zešednutí závisí na nasměrování dřevěné fasády k obloze a z toho vyplývající degradaci ligninu. S přibývajícím časem se zešednutí zintenzivňuje, což je způsobeno přítomností mikroorganismů.

Rozhodnete-li se dřevěnou fasádu nenatírat, musíte se smířit se skutečností, že povrch nebude šednout rovnoměrně, a to v závislosti na povětrnostních vlivech, poloze a členitosti povrchu. Místa chráněná před osluněním a krytá před deštěm budou degradována (zešedlá) méně. Budete-li ovšem chtít obnovit zvětralý povrch dřeva do stavu, kdy ho budete chtít natřít nebo namořit, bude třeba vynaložit podstatně větší úsilí na přípravu povrchu dřeva k nanášení nátěru.

Čtěte také: Venkovní sezení ze dřeva

Pokud se vám však šedá barva omrzí, nestačí dřevěnou fasádu pouze natřít, ale je třeba odstranit vrchní degradovanou vrstvu chemicky (odšeďovač dřeva) nebo mechanicky až na zdravé žluté dřevo. Pokud požadujete skutečně jednotný šedý vzhled, lze tohoto efektu dosáhnout pomocí komerčně připraveného bělícího oleje nebo šedého mořidla na zvětrávání. To je v podstatě hydrofobní povrchová úprava obsahující pigmenty a další přísady, která je nejúčinnější na hrubě řezaném povrchu.

Praktické tipy pro údržbu dřevěných fasád

Pokud se rozhodnete pro dřevěnou fasádu, je důležité věnovat pozornost její údržbě. Zde je několik tipů, jak prodloužit životnost vaší fasády:

  • Pravidelná kontrola: Každý rok zkontrolujte stav fasády, zda nejsou viditelné praskliny, plísně nebo poškození od hmyzu. Dřevo je zapotřebí pravidelně kontrolovat, aby nebylo poškozeno a následně napadeno hnilobou.
  • Ošetření povrchu: Používejte kvalitní nátěry a impregnace, které chrání dřevo před UV zářením, vlhkostí a škůdci. Pokud chcete, aby dřevo vypadalo stále jako nové, musíte jej v pravidelných intervalech opakovaně natírat, obvykle po třech až pěti letech. Nátěr pomůže i s ochranou dřeva proti vlhkosti a povětrnostními vlivy. Dřevo je zapotřebí napustit nebo natřít i z druhé strany, jinak vzhledem k rozdílné vlhkosti z obou stran dojde na té osluněné k jeho prohnutí.
  • Čištění: Odstraňujte nečistoty a prach, které se mohou usazovat na povrchu dřeva. Použijte jemný kartáč nebo tlakový čistič s nízkým tlakem. Růst mechů a zeleného povlaku se objevuje všude tam, kde jsou vytvořeny vhodné podmínky k jejich růstu, zejména působením dlouhodobé vlhkosti, bez možnosti vysychání a čištění.
  • Renovace fasády: Pokud je fasáda poškozená, neváhejte ji renovovat. Včasná oprava může zabránit větším škodám a prodloužit životnost fasády. V případě opakovaných nátěrů v průběhu dalších let je zapotřebí k renovaci přistoupit včas. Rozpraskané a odlupující se nátěry musíme kompletně obrousit, okartáčovat mosazným kartáčem, který nezanechává rýhy v měkkém dřevě, nebo odstranit horkovzdušnou pistolí. Z nepoškozených nátěrů je třeba odstranit prach a nečistoty a povrch jen lehce přebrousit, aby se odstranila vrchní poškozená vrstva a zvýšila se přilnavost nových nátěrů.

Typy nátěrů a jejich aplikace

Volba svrchního nátěru pro venkovní použití závisí na požadovaném vzhledu a úrovni požadované ochrany. Dřevo ošetřené svrchním nátěrem je kombinací dvou velmi různých materiálů a je nutno vzít na zřetel vlastnosti obou, aby bylo dosaženo nejodolnějšího systému povrchové úpravy dřeva. U všech typů povrchových úprav je nutné dodržovat doporučení výrobce.

  • Lazury: Pokud chcete zachovat kresbu dřeva, jsou lazury vhodné jak pro první nátěry nových dřevěných fasád, tak pro renovaci. Počet vrstev přitom záleží na savosti dřeva. Lazury jsou vodou ředitelné i rozpouštědlové. Vodou ředitelné jsou tenkovrstvé i silnovrstvé podle metody nanášení (tenkovrstvé se nanášejí štětcem nebo válečkem, silnovrstvé obvykle vysokotlakým stříkáním) a mohou být akrylátové nebo alkydové. Alkydové tenkovrstvé, podobně jako klasický Luxol, se vsakují do podkladu a vlivem povětrnosti degradují na povrchu, takže při obnovovacích nátěrech stačí povrch jen očistit a lehce přebrousit. Alkydové silnovrstvé jsou tixotropní nestékavé lazury, které se mohou nanášet i štětcem nebo válečkem.
  • Krycí barvy: Pokud chcete povrch sjednotit a překrýt strukturu, kresbu dřeva i její nepravidelnost, lze zvolit krycí barvu. I zde se můžete rozhodnout pro rozpouštědlový nebo vodou ředitelný typ barev akrylátových nebo alkydových. Alkydové se lépe aplikují štětcem nebo válečkem, akrylátové mají větší odolnost na povětrnosti.
  • Penetrační mořidla: Poloprůhledná olejová mořidla na bázi rozpouštědel penetrují povrch dřeva, jsou porézní a netvoří povrchový film jako barvy. Tato mořidla obsahují pigmenty, obsahující barvu a do jisté míry výrazně zvyšují životnost svrchního nátěru tím, že chrání povrch dřeva před škodlivým účinkem slunečního ultrafialového záření. Doporučují se svrchní nátěry, obsahující účinné prostředky proti hnilobě i ultrafialovou ochranu.
  • Průhledná mořidla: Tato mořidla nijak nemění vzhled dřeva, jen nepatrně mění barevný odstín (tón) dřeva. Obsahují fungicid, který zamezuje růstu plísní a houbové hnilobě, zvyšují navíc trvanlivost dřeva.

Příprava dřeva a aplikace nátěrů

Nový dřevěný obklad by měl být chráněn před nepřízní počasí před, v průběhu a po zhotovení. Zřídkakdy je nutno provádět rozsáhlou přípravu povrchu, pokud dřevo nebylo vystaveno povětrnostním vlivům déle než dva týdny a je čisté a suché. Vždy je třeba preventivně kontrolovat obsah vlhkosti. Obsah vody nesmí být vyšší než 20 % a je-li dřevo znečištěno špínou, olejem nebo jinými cizími látkami, musí být tyto nečistoty odstraněny.

Základní nátěr je velmi důležitý, protože tvoří základ pro všechny následné barevné nátěry a měl by být použit, ať je krycí nátěr na bázi oleje nebo latexu. Nejlepší je nanést základní barvu před montáží obkladu, protože to umožňuje aplikaci na čelní stranu, zadní stranu, hrany a konce.

Čtěte také: Grilování: uhlí nebo brikety?

Faktory ovlivňující degradaci dřevěných fasád

Dřevo, jako přírodní materiál, je náchylné k deformacím způsobeným kolísáním teploty a vlhkosti, což může vést k jeho praskání a degradaci.

Teplota a vlhkost

Roztažnost dřeva, vyvolaná teplotními změnami, je zanedbatelná ve srovnání s bobtnáním a smršťováním, které jsou způsobeny změnami vlhkosti. Vlivem slunečního záření dochází k vzestupu teploty povrchu dřevěné fasády. Tomuto procesu vysychání jsou vystaveny zejména jižní a západní fasády, které mohou značně popraskat. Trhliny vznikají především ve směru vláken a podél hranic letokruhů. Kromě vzhledových vad existuje další nebezpečí - vlhkost a mikroorganismy způsobí, že v místě trhliny bude dřevo rychleji trouchnivět.

Vlhkost má dvě příčiny: nedostatečnou ochranu proti povětrnostním vlivům a častou kondenzaci. Kondenzát se sráží na vnějším povrchu dřevěných obkladů (především v noci), v důsledku nízké tepelné kapacity dřeva. Růst řas v oblasti soklu je důsledkem ostříkávání dešťové vody z kamenné desky.

Sluneční záření (UV záření)

Sluneční záření, především jeho krátkovlnná, vysoce energetická složka, má rozhodující vliv na stárnutí povrchu dřeva a degradaci dřevní hmoty. UV záření s vlnovou délkou max. 75 µm proniká do poněkud menší hloubky dřeva než viditelné záření (až do 200 µm) a rovněž se na povrchu absorbuje. Lignin však rychleji degraduje než celulóza. Současně se výrazně snižuje stupeň polymerizace celulózy a klesá i pevnost dřeva v tahu. Funkce dřeva jako fasádového obkladu nebude tímto procesem dotčena. Toto zešednutí závisí na nasměrování dřevěné fasády k obloze a z toho vyplývající degradaci ligninu.

Vítr a srážky

Vítr spolu s deštěm způsobují zvýšenou expozici srážkami, a tím i zvýšenou zátěž vlhkosti na svislých stavebních dílcích. Větrná energie je nejdůležitější příčinou vnikání srážkové vlhkosti do povrchových vrstev dřeva. Vlivem větru se zintenzivňuje působení vody na fasádu, takže vlhkost proniká do větší hloubky. Kromě toho způsobují drobné částečky prachu, nesené větrem, urychlenou mechanickou degradaci jarního dřeva.

Znečištění a mikroorganismy

Na povrchu dřeva vzniká relevantní znečištění různě velikými částečkami, vodními roztoky a těkavými plynnými látkami přítomnými ve vzduchu. Atmosférická expozice se liší podle regionů a ve městech je v důsledku průmyslových a dopravních zdrojů znečištění vyšší než ve venkovských oblastech. Čím je povrch dřeva hrubší (např. nehoblovaná prkna), tím je větší znečištění a zabarvení prachovými částicemi. S přibývajícím časem se zešednutí zintenzivňuje, což je způsobeno přítomností mikroorganismů. Bohužel platí také zásada, že čím je vzduch čistší, tím je větší nebezpečí výskytu řas na fasádě. Na vlhkém povrchu jsou řasy indikátorem čistého vzduchu.

Montáž dřevěné fasády

Montáž dřevěné fasády je pro truhláře, tesaře, nebo i zručného kutila vcelku jednoduchá věc. S tím souvisí i nutnost dodržení projektu při realizaci a také použití vhodných (a pro tyto účely schválených) materiálů - izolací, hmoždinek, šroubů apod. Dbejte na to, aby byla spodní konstrukce rovná. Povrchovou úpravu vždy provádějte před montáží. Minimálně jednou ji naneste i z rubové strany profilu. Pokud nátěr neobsahuje přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu, doporučujeme napustit palubky takovýmto přípravkem před nanášením vlastního nátěru.

Upevnění fasádních palubek

  1. Do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min. 45 mm a více.
  2. Dle šíře palubky jedním nebo dvěma vruty z nekorodující (nejlépe pevnostní) oceli.

Řešení rohových spojů

  1. Překrývaný: Všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou, nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, tvořícími masivní rohovou lištu.
  2. Přiznaný: Palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly.
  3. Segmentový: Používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.

tags: #vše #o #drevenych #fasadach #celadna

Oblíbené příspěvky: