Dřevěné obklady: Vliv hustoty dřeva na kvalitu a trvanlivost

Dřevěné obklady jsou oblíbeným řešením pro fasády, interiérové stěny i stropy. Jejich přírodní vzhled, výborné izolační vlastnosti a ekologický charakter z nich činí atraktivní volbu pro moderní i tradiční stavby. Nicméně nákup obkladu není jen otázkou estetiky - zásadní je kvalita použitého dřevěného materiálu.

Jak poznat kvalitní dřevo

Prvním krokem při výběru je posouzení samotného dřeva. Kvalitní dřevo by mělo mít následující vlastnosti:

• Hustota a struktura vláken: Vyšší hustota znamená vyšší odolnost proti mechanickému poškození a povětrnostním vlivům. Například sibiřský modřín má hustotu až 650 kg/m³. Hustota letokruhů je "DNA" kvality. Husté letokruhy znamenají méně pórů a více buněčné hmoty. Při kvalitním výběru najdete běžně 4 až 10 letokruhů na 1 cm. Naš smrk mívá často jen 1 až 2 letokruhy na centimetr. Malé póry fungují jako přirozená hydroizolace.
• Vlhkost: Ideální vlhkost dřeva pro fasádní obklad je mezi 12-16 %. Vyšší vlhkost může způsobit deformace a praskání po instalaci.
• Bez vad: Dřevo by mělo být bez větších suků, prasklin, hniloby nebo stop po škůdcích. Suky s průměrem větším než 2 cm mohou být slabým místem konstrukce.
• Certifikace: Hledejte produkty s certifikací FSC nebo PEFC, které zaručují udržitelný původ dřeva.

Typy dřevin vhodné pro dřevěné obklady a jejich vlastnosti

Ne každé dřevo je vhodné pro venkovní použití. Mezi nejčastěji používané dřeviny pro fasádní obklad patří:

Při výběru dřevěných palubek je nejdříve důležité určit, kde budou použity - v interiéru, na podbití střechy nebo na venkovní fasádě. U palubek je velký rozdíl mezi použitím v chráněném exteriéru (například pod střechou) a plně exponovanou fasádou vystavenou dešti a slunci.

Severský smrk a finská borovice

• Severský smrk: V Evropě nejvíce používaná dřevina se na fasády, a hlavně štíty používá již stovky let. Životnost na fasádě bez nátěru je kolem 50 let, proto se již několik století vždy povrchově upravuje. Dříve to bylo volskou krví s různými přísadami, přes různé karbolky a vyjeté oleje, až po současné moderní a ekologické vodou ředitelné lazury. Smrk ztepilý je naše domácí dřevina. Oba druhy jsou cenově dostupné, světlé a snadno opracovatelné. Severský smrk patří mezi nejčastěji používané dřeviny pro dřevěné palubky. Je lehký, dobře se opracovává a nabízí velmi dobrý poměr ceny a výsledného vzhledu. Smrk je velmi dobrou volbou pro interiérové obklady stěn a stropů, kde je stabilní klima a minimální vlhkost. Smrk není ideální jako bezúdržbová varianta pro plně exponovaný exteriér. Pokud je dřevo dlouhodobě vystaveno vlhkosti, dešti a slunci bez ochrany, může rychleji stárnout nebo deformovat se. U venkovních obkladů je proto důležité správné konstrukční řešení, kvalitní nátěr a pravidelná údržba.
• Finská borovice: Nepatrně tvrdší než-li smrk, ale celkově hodně smolnatá dřevina. S některými nátěrovými hmotami se nesnáší a lze je aplikovat až po celkovém odmaštění dřeva. Životnost na fasádě je zhruba 60 let. Na prudkém slunci roní (hlavně ze suků) pryskyřici, což poškozuje povrchovou úpravu a na tmavém nátěru vytváří žlutavé fleky. Finská borovice je oblíbenou volbou tam, kde je potřeba o něco vyšší odolnost než u smrku, ale stále rozumná cena materiálu. Díky vyšší hustotě dřeva je borovice obvykle pevnější a odolnější vůči mechanickému zatížení. Borovice se velmi dobře hodí na podbití střech a kryté venkovní konstrukce, kde není dřevo vystaveno přímému dešti. V interiéru se používá tam, kde je žádoucí výraznější kresba dřeva a suky.

Sibiřský modřín

• Pro svoji medově žlutohnědou barvu, vysokou odolnost a životnost (nad 100 let) a příznivou cenu patří sibiřský modřín, hned po levném smrku, mezi nejvyhledávanější dřeviny na fasády. Sibiřský modřín (Picea obovata) dominuje v ruské tajze. Roste v extrémních mrazech, kde vegetační období trvá jen pár týdnů ročně. Kromě fasád je sibiřský modřín pro svoji hustotu (cca 750 kg/m3) a tvrdost (3,0 Brinnela) vhodný i na podlahy do exteriéru i interiéru. Sibiřský modřín patří mezi nejodolnější jehličnaté dřeviny používané pro fasádní palubky a venkovní obklady. Díky vyšší hustotě dřeva a přirozené odolnosti lépe snáší vlhkost, déšť i sluneční záření než smrk nebo borovice. Největší výhodu má modřín u venkovních fasád, provětrávaných obkladů a podbití střech, kde je požadována dlouhá životnost materiálu. Modřín je tvrdší než smrk nebo borovice, proto vyžaduje přesnější montáž a kvalitní spojovací materiál. Je také potřeba počítat s přirozeným stárnutím povrchu a změnou barvy, pokud se dřevo pravidelně neošetřuje nátěrem.

Thermowood (tepelně upravené dřevo)

• Pro úpravu na thermo dřeviny se používají běžné dřeviny (smrk, borovice, jasan, buk), které se tepelně upravují, aby se zlepšily některé jejich vlastnosti, a to především stálost a životnost. Tepelně zpracované neboli modifikované dřevo je nový druh materiálu s inovovanou vnitřní strukturou. Tepelné zpracování dřeva THERMOWOOD funguje pouze za pomoci tepla a vodní páry a celý výrobní proces je ekologický. Tepelná úprava ovlivňuje a zlepšuje nejen trvanlivost, ale i další fyzikální a mechanické vlastnosti. THERMOWOOD se vyrábí ve speciálních sušících komorách při teplotním rozmezí 160 - 215 °C. Snížení absorpce vlhkosti a perfektní rozměrová stálost během tepelné úpravy je buněčná struktura dřeva THERMOWOOD změněna. Vykazuje mnohem lepší rozměrovou stabilitu než tepelně neupravené dřevo ve stejných klimatických podmínkách. U THERMOWOODu je tepelnou úpravou snížena schopnost absorpce vlhkosti až o 50 %. Výsledkem tepelného procesu je vlhkost 5 - 7 %, přestože se nachází v prostředí s výrazně vyšší vlhkostí. Nedochází tedy u něj k bobtnání a následnému sesychání, které způsobuje u neupraveného dřeva jeho rychlou destrukci vlivem rozvláknění a rozpojení jeho vnitřní struktury. THERMOWOOD je tedy rozměrově a tvarově stabilní v podmínkách běžné proměnlivé vlhkosti. Díky této skutečnosti dochází ke zlepšení tepelně izolačních vlastností dřeva a také ke snížení tepelné vodivosti dřeva (o zhruba 20 - 25 %). Na slunci nepálí do nohou a může být použito na sedací plochy v saunách a parních lázních. Thermowood dřeviny není potřeba povrchově upravovat, a pro svoji stálost se hodí i do vlhčího a nestálého prostředí jako jsou terasy, bazény, jezírka apd. Díky změně svých fyzikálních vlastností a vnitřní struktury je materiál THERMOWOOD schopen minimálně 30tileté životnosti bez nutnosti povrchové údržby.
• THERMOWOOD patří do 2. třídy biologické odolnosti (certifikace KOMO), což představuje velice vysokou odolnost vůči hnilobě. Díky naprosté absenci výživných látek je schopen odolávat veškerým dřevokazným škůdcům a houbám.
• Využití: V důsledku těchto změn je možné jeho bezproblémové použití jak v exteriéru, tak v interiéru a v provozech s vysokou teplotou a extrémní vlhkostí. Profily THERMOWOOD se běžně používají na exteriérové obklady a opláštění stěn budov, terasové a bazénové rošty, materiál pro výrobu zahradního nábytku a dále na veškeré exteriérové konstrukce. V interiérech se profily THERMOWOOD využívají jako obklady vnitřních stěn saun, na výrobu saunového nábytku, vybavení a zázemí wellness center, parních lázní a také vnitřních bazénů.

Exotické dřeviny

• Jedná se především o dřeviny ze zemí jižní Ameriky (Massaranduba, Jatoba, Ipe (Lapacho), Garapa, Tatajuba, Quaruba Tinga, Louro Tomaquaré, Tigerwood), severní Ameriky (Cedr), jihovýchodní Asie (Teak, Eben, Bangkirai, Kapur, Kempas, Meranti, Merbau, Kokos, Bambus) a Afriky (Teak, Abachi, Dusie, Wenge, Iroko, Mahagon).

Níže najdete rychlé srovnání nejčastěji používaných dřevin pro palubky:

Čtěte také: Útulné Vánoce s vlastnoručně vyrobeným dřevěným svícnem

Dřevěná mozaika do vlhkého prostředí

Obklad z masivního dřeva je vhodný pouze do interiérů. Obklad není vhodný do vlhkého prostředí. Existuje však speciálně vyrobená dřevěná mozaika, která je vhodná do koupelen a kuchyní. Je vyrobena z masivního dřeva a je určená všude tam, kde by byla normálně použita mozaika skleněná nebo keramická. Vyrábí se výhradně z tvrdého dřeva jako dub i z tropického dřeva, proto se může pyšnit velkou tvrdostí a odolností vůči vodě. Díky povrchové úpravě 4 vrstvami UV tvrzeného oleje a následným spárováním spárovací hmotou je mozaika vhodná na celé stěny, podlahy i strop, kdekoliv v interiéru, vč. koupelen a kuchyní. Každý kus je originál lišící se barvou a strukturou.

Instalace dřevěných obkladů

Příprava podkladu a výběr lepidla

• Jakmile k vám dřevěné obklady dorazí, položte je na rovný povrch.
• Pro bezpečné a trvalé obložení dřevěnými obklady musí být podklad nosný, trvale suchý, čistý, odmaštěný a hladký. Použijte penetraci! Při tom jsou vhodné různé podklady.
• Zdůrazňujeme, že musíte používat výhradně komponentní trvalé elastické lepidlo na parkety! Dobré zkušenosti máme např. s lepidly BONA R855 nebo WAKOL MS 262. Vhodná jsou trvale elastická parketová lepidla, která nejsou na vodní bázi. Rozhodně nepoužívejte disperzní lepidla, která jsou vodorozpustná nebo na vodní bázi! Na 1,2 m² obložení stěn budete potřebovat cca 600 ml (1 kg) montážního lepidla.
• Přímé lepení dřevěných obkladů na tapetu je v zásadě možné, ale našim zákazníkům to nedoporučujeme, protože se při tom mohou tvořit vzduchové mezery a dřevěné obklady by se mohly uvolnit a ze stěny odpadat. Dále může docházet k tomu, že se tapeta ze stěny uvolní, pokud nevykazuje dostatečnou pevnost. V takovém případě doporučujeme tapetu ze stěny strhnout nebo vytvořit jednoduchou podkladovou konstrukci, např. z MDF desek nebo překližky. Ty lze levně koupit v každém hobby marketu a rychle a snadno připevnit / přišroubovat na stěnu.

Správné upevnění obkladů

• Jak správně upevnit dřevěné obklady na stěnu? Důležitým aspektem při upevňování je celoplošné nanesení vhodného lepidla. Do této vrstvy se pak jednotlivé obklady pevně zatlačí. Při tom dbejte na použití ozubené špachtle se zuby 3 mm, aby při přitlačování dřevěným obkladem do lepidla mohlo vzniknout celoplošné spojení.
• Postupujte od zhora dolů. Na stěně si nakreslete vodorovné, příp. Takto pokračujte až dolů.
• Zkracování dřevěných obkladů je relativně snadné a lze je provádět kotoučovou pilou.
• Dřevo pracuje. Mezi jednotlivými obklady se nemusí nechávat mezery. Doporučujeme však kvůli přirozené roztažnosti dřeva v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu na stěně ponechat nahoře, po stranách a dole spáru.
• Odstraňování přilepených obkladů není snadné, protože je při jejich pokládce dbáno na pevné a trvalé spojení. Dobrou variantou pro snadné a bezproblémové odstraňování je použití podkladové konstrukce.

Montáž dřevěné fasády

Montáž dřevěné fasády je pro truhláře, tesaře, nebo i zručného kutila vcelku jednoduchá věc. S tím souvisí i nutnost dodržení projektu při realizaci a také použití vhodných (a pro tyto účely schválených) materiálů - izolací, hmoždinek, šroubů apod. Dřevěná fasáda je vystavena množství různých vnějších vlivů.

• Rošt musí být vytvořen tak, aby za fasádou mohl proudit vzduch směrem nahoru a aby mohl nahoře unikat.
• Rozteč roštu musí být přiměřená tloušťce fasádního profilu, a třeba zohlednit, zdali jde o profil s perem a drážkou nebo bez nich. Dbejte na to, aby byla spodní konstrukce rovná.

Způsoby montáže:

1. Do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min. 45 mm a více (tzv. A. )
2. Dle šíře palubky jedním nebo dvěma vruty z nekorodující (nejlépe pevnostní) oceli. Při tomto (tzv. B. )

Typy rohových spojů:

1. Překrývaný - všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou, nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, tvořícími masivní rohovou lištu.
2. Přiznaný - palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm aby po dešti čelní konce rychle uschly.
3. Segmentový - používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.

Faktory ovlivňující trvanlivost dřevěného obkladu

Vliv vlhkosti a kolísání teplot

Dřevo, jako přírodní materiál, je náchylné k deformacím způsobeným kolísáním teploty a vlhkosti, což může vést k jeho praskání a degradaci. Roztažnost dřeva, vyvolaná teplotními změnami, je zanedbatelná ve srovnání s bobtnáním a smršťováním, které jsou způsobeny změnami vlhkosti. Trhliny vznikají především ve směru vláken a podél hranic letokruhů. Kromě vzhledových vad existuje další nebezpečí - vlhkost a mikroorganismy způsobí, že v místě trhliny bude dřevo rychleji trouchnivět. Díky hustotě voda proniká hlouběji jen velmi pomalu. Voda v pórech při zamrzání trhá vlákna.

Čtěte také: Výhody a nevýhody OSB roštu

Vlhkost má dvě příčiny: nedostatečnou ochranu proti povětrnostním vlivům a častou kondenzaci. Kondenzát se sráží na vnějším povrchu dřevěných obkladů (především v noci), v důsledku nízké tepelné kapacity dřeva. V souvislosti s vysokým izolačním standardem obvodové zdi pod dřevěným obkladem teplo z vnitřku budovy do okolí neuniká.

Vliv slunečního záření a UV záření

Sluneční záření, především jeho krátkovlnná, vysoce energetická složka, má rozhodující vliv na stárnutí povrchu dřeva a degradaci dřevní hmoty. UV záření rozkládá jen povrchovou vrstvu barviva. Tomuto procesu vysychání jsou vystaveny zejména jižní a západní fasády, které mohou značně popraskat. UV záření s vlnovou délkou max. 75 µm proniká do poněkud menší hloubky dřeva než viditelné záření (až do 200 µm) a rovněž se na povrchu absorbuje. Lignin však rychleji degraduje než celulóza. Současně se výrazně snižuje stupeň polymerizace celulózy a klesá i pevnost dřeva v tahu. Funkce dřeva jako fasádového obkladu nebude tímto procesem dotčena. Toto zešednutí závisí na nasměrování dřevěné fasády k obloze a z toho vyplývající degradaci ligninu. S přibývajícím časem se zešednutí zintenzivňuje, což je způsobeno přítomností mikroorganismů. Různé druhy dřeva, např. smrk, modřín a dub vykazují při zešednutí jen menší barevné rozdíly, které nejsou na první pohled patrné.

Vliv větru a znečištění

Vítr spolu s deštěm způsobují zvýšenou expozici srážkami, a tím i zvýšenou zátěž vlhkosti na svislých stavebních dílcích. Větrná energie je nejdůležitější příčinou vnikání srážkové vlhkosti do povrchových vrstev dřeva. Vlivem větru se zintenzivňuje působení vody na fasádu, takže vlhkost proniká do větší hloubky. Kromě toho způsobují drobné částečky prachu, nesené větrem, urychlenou mechanickou degradaci jarního dřeva. Zátěž vnějšího povrchu je ve značné míře závislá na převládajícím směru větru.

Na povrchu dřeva vzniká relevantní znečištění různě velikými částečkami, vodními roztoky a těkavými plynnými látkami přítomnými ve vzduchu. Atmosférická expozice se liší podle regionů a ve městech je v důsledku průmyslových a dopravních zdrojů znečištění vyšší než ve venkovských oblastech. Čím je povrch dřeva hrubší (např. nehoblovaná prkna), tím je větší znečištění a zabarvení prachovými částicemi. V kombinaci se silnou větrnou zátěží dochází k mechanické abrazi dřeva a svrchního nátěru.

Je nápadné, že se řasy vyskytují nejvíce na spodním kraji prken, protože tam je největší kumulace nečistot. Čím více nečistot se zachytí, tím více řas se nahromadí. Růst řas v oblasti soklu je důsledkem ostříkávání dešťové vody z kamenné desky.

Čtěte také: Patky pro dřevěné sloupy

Povrchová úprava a údržba

I ten nejlepší dřevěný materiál potřebuje správnou údržbu. Povrchová úprava chrání dřevo před UV zářením, vlhkostí a biologickými škůdci. Mezi nejčastější úpravy patří:

• Olejování: Zvýrazňuje přirozenou kresbu dřeva, ale vyžaduje pravidelné opakování (1-2× ročně).
• Lazury: Nabízejí barevné odstíny a vyšší ochranu, ale mohou zakrýt strukturu dřeva.
• Impregnace: Chemická ochrana proti hnilobě a škůdcům, často používaná u měkkých dřevin. Pokud nátěr neobsahuje přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu, doporučujeme napustit palubky takovýmto přípravkem před nanášením vlastního nátěru. Povrchovou úpravu vždy provádějte před montáží. Minimálně jednou ji naneste i z rubové strany profilu.

Údržba by měla být plánována pravidelně - minimálně jednou ročně kontrolujte stav obkladu a podle potřeby proveďte nátěr nebo opravu.

Královská impregnace jako efektivní řešení

Příběh dvou lipenských dřevěných fasád se začal psát v letech 2020 a 2021. Po stejnou dobu tak byly oba objekty vystavovány stejným vlivům přírody, přesto dnes jejich fasády vypadají výrazně odlišně. Zatímco první vypadá téměř jako nová, na druhé fasádě je patrné, že její dřevo snáší vnější vlivy podstatně hůře.

Dřevěná fasáda prvního z objektů byla vytvořena obkladem KI - Trend společnosti Impregnace Soběslav, tedy dřevem ošetřeným Královskou impregnací. V severských zemích se dnes již jedná v podstatě o standard, během kterého se dřevo konzervuje s pomocí vakuově-tlakové impregnace. Ta zabraňuje vzniku hnilobného procesu a pronikání dřevokazného hmyzu do dřeva. Během tohoto procesu proniká do dřeva přibližně 1 litr oleje na m², což zaručuje jeho maximální ochranu. Na rozdíl od jiných postupů je v tomto případě nutné řešit další údržbu až po 10 či 20 letech od ošetření v závislosti na míře vlivů, které na ošetřené dřevo působí. I pak je ovšem údržba velmi jednoduchá.

A pak je tu druhý objekt zdobený obkladem z modřínu. Fasáda rychle změnila barvu, povrch dřeva zešednul, a na některých místech dokonce začíná docházet k jeho černání. Ono černání prozrazuje počínající degradaci. Struktura dřeva se mění, zmenšuje se jeho hustota, což vyvolává praskání a ztrátu původních vlastností. Zhoršující se stav navíc brzy přiláká první nezvané obyvatele z hmyzí říše, pro které bude fasáda chutnou hostinou. Pokud nedojde ke včasnému zásahu a lepšímu ošetření, degradace se bude jen prohlubovat. Na místech spojů dojde k prohnití, prkna se začnou uvolňovat a přestanou plnit ochrannou funkci.

Závěr je tedy jednoduchý. Pokud se rozhodnete pro dřevěnou fasádu, myslete do budoucna. Dopřejte jí dostatečnou ochranu v podobě hloubkové impregnace, která dřevo zakonzervuje a ochrání před vlivy počasí, škůdci i houbami a plísněmi.

tags: #dreveny #obklad #hustota

Oblíbené příspěvky:

• moderní design obývacího pokoje ze sádrokartonu
• Průvodce výběrem příčníků v BauMaxu
• Fasádní systémy a stavební práce Zubří
• Inspirace pro sádrokartonové podhledy
• jak postavit betonové schodiště v exteriéru