PergolyHistorie Václava Hromase, truhláře ze Skalice
V celých Čechách začaly při přípravě na Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, která se měla uskutečnit v roce 1895, vznikat tzv. Krajinné odbory pro přípravu Národopisné výstavy.
V souvislosti s přípravou na Národopisnou českoslovanskou výstavu v Praze proběhla ve dnech 10. - 12. 11. v Benešově výstava.
Dne 15. 5. byla zahájena Národopisná výstava československá v Praze, pak trvala pět měsíců, od jara do podzimu, zúčastnil se i hasičský sbor z Mrače.
V roce 1891 se v Praze poprvé otevřely brány „jubilejní zemské výstavy“ (na výstavišti v Královské oboře, na památku 100. výročí zemské výstavy ze září 1791).
Při příležitosti této výstavy se konal i první sjezd československého hasičstva v Praze. Zúčastnil se i hasičský sbor z Benešova. Sboru od tohoto roku byla od ředitelství panství Konopiště dávána stálá podpora ve výši 60 zlatých.
Čtěte také: O Smíchovské průmyslovce
Také v Benešově vznikl Krajinný odbor, který měl navíc svoje odbočky zvláštní jednatelství v řadě míst na okrese, mimo jiné v Konopišti, Soběhrdech, Václavicích, Poříčí a Týnci nad Sázavou.
Z tohoto roku byl zhotoven v kostele sv. Václava ve Václavicích nákladem 250 zlatých postranní, gotický oltářík sv. Jana Nepomuckého. Zhotovil jej Martin Dvořák, truhlář v Neveklově.
Stavbu nové školy v Krusičanech provedl stavitel Hromas z Neveklova. Starostou obce Krusičany byl Josef Pazdera, rolník z Chářovic, řídícím učitelem František Kozelka a farářem P. Karel Šoulavý.
Dne 7. 3. Na Konopišti následník trůnu pokračoval v budování rozsáhlého parku - vídeňský císařský zahradník Karl Mössner a vrchní zahradník z pražské Královské obory Karel Rozínek.
Jádro parku, jež měří přes 225 ha a patří k největším v Evropě, tvoří terasovitý park při východní a jižní straně zámku (Horní zámecký park - 1888) a květinová zahrada (Růžová zahrada - 1988).
Čtěte také: Jak se truhlář stal umělcem: Příběh Ondřeje Suchého
Kolem jádra leží sedm celků, spojených v anglický park (Šiberna - 1892 - 1893, Dolní zámecký park, V Syrých u Frýdku - 1898 - 1899, Tuškově - 1898 - 1899, Dianin sad - začátek 20. století, Nad kovárnou - začátek 20. století, Želetínská obora - u myslivny Želetinka - začátek 20. století).
K arondaci parkového komplexu byly připojeny sousední polnohospodářské pozemky patřící velkostatku a další půda zakoupená od soukromých majitelů. Byla vystěhována obec Žabovřesky.
Arcivévoda František Ferdinand d’Este přivezl do kostela sedm cenných plastik madon ze 13. až 17. století, velké renesanční epitafy a další umělecká díla.
Jako náruživý lovec podřídil následník zdejší lesní hospodářství zcela chovu zvěře. Honitba na Konopišti byla tehdy pověstná.
Z okolí zámku byly odstraněny stavby - hospodářský dvůr se sýpkami a stodolami, kravínem a konírnou i s cukrovarem zmizely, správa velkostatku, lesní úřad, pivovar a lihovar byly přemístěny do Benešova. Také byla zbourána škola, další stavby i 23 domů obyvatel podzámecké vsi Konopiště.
Čtěte také: Léčba úrazů rukou truhlářů
Dne 1. 4. započaly na zámku Konopišti pod vedením proslulého restaurátora historických staveb v Čechách architekta Josefa Mockera hlavní stavební práce (skončily v závěru roku 1896), byl adaptován sál ve 2. patře severního křídla (rokokové divadlo, později obrazárna) na budoucí estovskou sbírku zbraní, ze starých stání v jižním křídle dolního nádvoří byla zřízena herna se zábavnou střelnicí, v protějším křídle byly upraveny prostory pro knihovnu a pánský kuřácký salon.
Následně byly staré omítky na vnějších stranách zámku, korunní zdivo i krovy byly zvýšeny (nové kuželové, polokuželové či jehlancové střechy). Dále byla obnovena jihovýchodní nárožní věž, do původní středověké linie ustoupilo jižní křídlo, byla provedena nová vnější hrubá štuková omítka s příměsí drobných oblázků.
Na Konopišti v dolním nádvoří byl zhotoven oblý neogotický rizalit, pokračovaly práce na střechách, obě průjezdní brány dostaly nová gotická ostění. Nově byl vyzděn příkop u dolní brány, na jižní straně zámku byly zřízeny nové terasy a klasicistní oranžérie byla proměněna v zasklenou kamennou verandu s arkádami. Celkově dostal zámek z jihu vzhled renesanční šlechtické rezidence severoitalského typu a z ostatních stran byl ponechán vzhled středověké pevnosti.
Současně probíhaly práce uvnitř zámku, byly provedeny nové malby a tapety, položeny nové parketové podlahy a ukončena výzdoba místností. Na vnitřních úpravách se podílel architekt ... 17. 12.
Ve věži byly vybudovány tři nádrže na vodu (vodárna a rezervoár), které poháněly hydraulický výtah na vodní pohon. Výtah na vodní pohon, pohyb zajišťovala tlaková voda z místního vodovodu a kabinu uváděl do chodu vodní motor. Voda byla pumpována z čerpadlové stanice, umístěné v hospodářské budově pod hrází rybníka. Lankové ovládání se používalo v kabině a bylo velmi složité, výtah sloužil bez problémů.
Na Konopišti byl zbořen renesanční dům správce, dříve obročního a vrátného, u dolní brány zámku. Byla přestavována východní věž, při přestavbě se věž začala nachylovat, před pádem věž zachránil stavební dozorce František Kinzl.
V srpnu již žilo na Konopišti 9 medvědů hnědých - 7 samců a 2 medvědice. V té době byla odchována i medvíďata, která chodila volně po zámku a byla krmena mlékem.
V říjnu Konopiště navštívil na pozvání následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d‘Este německý císař Vilém II. V Růžové zahradě u zámku Konopiště byl postaven okrasný rybníček s alpinem, autor Angličan Marchan.
Dne 18. 12. oslavil na Konopišti v kruhu své rodiny arcivévoda František Ferdinand svoje 50. narozeniny.
V červnu poprvé zpřístupnil veřejnosti majitel Konopiště zámecký park, vévodkyně část dětských návštěvníků obdarovala cukrovinkami.
Arcivévoda František Ferdinand d‘Este dal zřídit výletní restauraci „Na Babě“, důvodem byly stížnosti benešovských občanů na skutečnost, že nemohli do konopišťského parku a lesů.
V tomto roce byla provedena zásadní měnová reforma, tolarová měna byla nahrazena měnou korunovou, 1 rakouský zlatý se rovnal 2 korunám.
Dne 2. 8. byl vydán zákon zavádějící korunovou měnu v habsburské monarchii, koruna nahradila rakouský zlatý (zlatník). Z 1 kila zlata se razilo 3 280 korun, 1 zlatý předchozí měny se rovnal 2 korunám nové měny.
Byl založen hasičský sbor v Mrači (15. 6., založení navrhl starosta obce Josef Škvor a pomáhal mlynář z Podmračí Václav Oulehla, ruční stříkačka, kolna na stříkačku byla u č. p. 4) a v Bedrči (14. 8., starosta František Kovář, velitel František Hrdina, první ruční stříkačka od firmy R.
Mrači se konal dne 17. 6. VIII. sjezd benešovské župní hasičské jednoty „Ostromeč“ (mimo jiné sbory z Benešova, Mrače, Poříčí nad Sázavou).
V Benešově se konala župní hasičská škola. Starostou župy č. 41 se stal JUDr.
Benešovská hasičská župní jednota Ostromeč se rozdělila na „Hasičskou župu Benešovskou“ pro soudní okres benešovský a na župu okresu neveklovského, která podržela označení „Ostromeč“.
V neděli dne 6. 8. se konal III. župní hasičský sjezd v Benešově. Součástí sjezdu bylo cvičení školní na cvičišti a požární na Malém náměstí na dvoupatrovém domě č. p. 73 purkmistra Feuersteina. Cvičení se mimo jiných zúčastnily i sbory z Poříčí, Mrače a Benešova. Hrála hornická kapela Františka Ferdinanda z Este.
Dne 6. 3. se uskutečnila v Neveklově společná schůze okolních hasičských sborů (Netvořice, Bělice, Stranné), za účelem zřízení nové hasičské župy pro okres Neveklovský.
Nově utvořená hasičská župa Neveklovská (Sbory Neveklov, Netvořice, Bělice, Stranný) byla přihlášena v tomto roce u Ústřední zemské hasičské jednoty jako Hasičská župní jednota Neveklovská č.
tags: #vaclav #hromas #truhlar #skalice #historie
