Dřevěný obklad krajinky: Spojení přírody s moderní architekturou

Představte si svůj dům. Možná je to elegantní moderní vila s čistými liniemi a velkými prosklenými plochami, nebo třeba útulný rodinný domek s klasickým venkovským šarmem. Už dávno neplatí, že dřevěný obklad je jen pro horské chaty a venkovské chalupy. Stává se oblíbeným prvkem i v moderním městském bydlení. Jeho přírodní kouzlo a jedinečný vzhled dokáží propojit moderní architekturu s okolní krajinou, a to i v hustě zastavěných městských čtvrtích. Je to propojení s přírodou. Dřevo je přírodní materiál, který se dokonale zapadne do okolní krajiny. Představte si, jak se vaše fasáda sladí s okolními lesy, zahradami či moderní zástavbou.

Perfektní vlastnosti dřevěného obkladu

Co je ale opravdu skvělé, jsou perfektní vlastnosti, které dřevěný obklad nabízí. Je totiž velmi všestranný. Dřevo je přirozený izolant a bude tak váš domov chránit jak po tepelné stránce, tak zvukové. S pravidelnou péčí, jako je ošetřování oleji nebo lazurami, je dřevěný obklad snadno udržovatelný. Pokud toužíte po domě, který odráží vaši lásku k přírodě, je dřevěný obklad tou správnou volbou. Přidejte do svého domova kousek přírodní elegance a užívejte si krásu spojení s okolní krajinou každý den.

Dřevěné obklady a požární bezpečnost: Řešení "alubky z aludřeva"

Dřevěné obklady, které nehoří? Ano, jde pochopitelně o „nadsázku“, ovšem ne zcela. Spousta projektantů, architektů a jiných stavebních inženýrů se často potýká s problémem realizace obložení stavby přírodním materiálem - dřevem. Zejména kvůli bezpečnostně požárním předpisům a i z praxe není radno tato rizika podceňovat. Při kolaudaci domu už je většinou pozdě něco v této záležitosti řešit, protože požární předpisy jsou velmi přísné a stejně tak i požární inspektoři.

Tvůrce domu, ať již projektant, architekt nebo přímo samotný investor, může v takovém případě použít nehořlavý materiál, který imituje reálný dřevěný obklad. Naše řešení, systémový fasádní obklad - „alubky z aludřeva“, nejenže tato požární kritéria splňuje (máme k dispozici certifikaci od státní zkušebny s reakcí na oheň třídy A2-s1, d0), ale hlavně také splňuje nároky na vzhled skutečných dřevěných obkladů, a to především díky svému tvaru a systému spoje pomocí pera a drážky, stejně jako je tomu u klasických dřevěných obkladů. Velmi zdařilou variantou „alubek“ jsou také fasádní prkna a fasádní hranoly, které se montují stejně jako dřevěné - s mezerou mezi jednotlivými prkny nebo hranoly. Naším záměrem je co nejvíce se přiblížit skutečnému vzhledu dřevěných obkladů, což se nám dle dosavadních výsledků určitě daří. Zejména varianta povrchové úpravy PRINT je skvělou volbou co do poměru ceny a výkonu, a proto bývá i nejpoužívanější. Při použití této varianty jsme schopni docílit absolutně přírodní fasády pomocí ofocení skutečného dřeva a jeho následné aplikace dekoru na hliníkové „alubky“. Toto se provádí za pomoci speciální technologie povrchové úpravy, která se v exteriéru nemění a je absolutně bezúdržbová. Velmi pěknou variantou bývá také tzv. „mix“, což je kombinace několika barevných odstínů, které umocní požadovaný přírodní dřevěný vzhled fasády, stejně, jako je tomu u dřevěných obkladů, kde jsou vždy patrné drobné rozdíly mezi barevností jednotlivých lamel. Takových variant je pochopitelně nespočet a je jen na fantazii architekta, jaký design navrhne pro konkrétní stavbu.

Dřevo jako stavební materiál: Od řeziva po spoje

Dřevo nás přes mnoho století spojuje s našimi předky, dodnes z něj děláme stejné věci jako oni. Z kmenů dřevin podélným rozřezáním získáváme dřevěné polotovary - řezivo. Deskové řezivo to jsou prkna (tl. 13 až 35 mm), fošny (tl. 40 až 100 mm) a krajiny. U deskového řeziva rozlišujeme tloušťku, šířku a délku, dále plochy, boky a čela. Podle polohy ploch vůči středu kmene rozlišujeme plochu vnitřní (pravou) a vnější (levou, obrácenou k běli). Rozeznáváme i plochu lícovou a rubovou (lícová má méně vad).

Čtěte také: Útulné Vánoce s vlastnoručně vyrobeným dřevěným svícnem

Spojování dřevěných prvků

Dřevěné prvky se samostatně používají zřídka. Většinou se spojují do větších celků nebo se připojují k podkladu. K tomuto účelu se používají různé konstrukční spoje a spojovací prostředky. Nejjednodušší spojení dřeva umožňují kovové hřebíky. Velikost hřebíku se označuje dvěma čísly - první znamená průměr hřebíku v mm, druhé délku hřebíku v mm. Hřebíkový spoj je dostatečně pevný, jsou-li hřebíky zatlučeny vhodným způsobem, mají přiměřenou tloušťku a délku (2/3 hřebíku by měly být ve spodním prvku). K zatloukání se používá kladivo s rovnou ploškou, oblá ploška způsobuje ohýbání hřebíků. Potřebujete-li zapustit hřebík hlouběji do dřeva stačí si pomoci druhým hřebíkem, aby kladivo nepoškodilo povrch desky. Hřebíky s větší tloušťkou drží ve dřevě lépe než hřebíky slabší, mohou ale způsobit rozštípnutí dřeva, protože vnikající hřebík působí jako klín. Tomuto jevu lze částečně zabránit ztupením špičky hřebíku (stačí sklepnout kladivem). U tvrdých dřev tato úprava nestačí, je potřeba předvrtat otvor o nepatrně menším průměru, než je průměr zatloukaných hřebíků.

Dnes, kdy k běžné výbavě kutilů i profesionálů patří akumulátorové nářadí, vystřídaly hřebíky v připevňování desek vruty. Poskytují ve srovnání s nimi větší pevnost, a protože s akumulátorovým nářadím padlo omezení v podobě komplikovaného předvrtávání a ručního šroubování, vítězí dnes jednoznačně ony. Je to i kvůli dalšímu benefitu - vrutové spoje jsou na rozdíl od hřebíkových rozebíratelné. Konstrukčním prvkem, pro který jsou desky ve stavebnictví určeny, je jakákoliv rovná plocha - podlaha, strop či obklad stěn. Pro spojování desek v těchto instalacích se nejčastěji používá některý typ rozšiřovací vazby. Nejobvyklejší je spojení na polodrážku nebo na pero a drážku.

Dřevěné obklady v interiéru

Dřevo je přírodní a živý stavební materiál, který přijímá vlhkost ze vzduchu, ukládá ji a v suchém prostředí ji zase odevzdává do okolí. Dřevěné obklady v interiéru mají estetickou, akustickou i tepelně izolační funkci. Vlhkost desek pro tyto instalace má být 8 až 10 % a ideální je, když dřevo před zabudováním nějaký čas leží v místě, kde bude aplikováno. Pro obklad se doporučují desky asi 12 cm široké. Typ použité dřeviny není v tomto případě rozhodující, v interiéru je možné využít všechny dostupné druhy. V suchém prostředí lze palubky upevňovat přímo k podkladu. Podobně jako stěny je možno obkládat i strop.

Při obkládání stěn a stropu deskami věnujte pozornost orientaci desek. Vodorovně orientovaný obklad stěn prostor prodlužuje, svislý zase zkracuje.

Dřevěné obklady v exteriéru

Dřevo instalované v exteriéru je vystaveno mnoha vnějším vlivům, které výrazně urychlují jeho rozklad. Ultrafialové záření, teplo, déšť, sníh, mráz a změny vlhkosti působí na dřevo s rozdílnou intenzitou nejen v průběhu roku, ale v průběhu každého dne. Zákonitě proto ve dřevě dochází k mnoha negativním jevům. Deformace desek následně způsobuje uvolňování hřebíků, které obvykle nevypadnou jen proto, že již stačily zkorodovat a koroze je ve dřevě drží. Dalším negativním jevem je postupný rozklad dřeva, počínající obvykle změnou barvy a končící hnilobou. Pro venkovní obklady se používá dřevo vysušené na 15 % a ze dřevin volíme ty, které charakterizuje vysoká přirozená trvanlivost a odolnost proti vnějším vlivům. K našim nejtrvanlivějším dřevinám patří dub, jenže je dost těžký. Výhodnější je proto modřín, borovice, případně smrk nebo dnes dostupné evropské a severoamerické dřeviny.

Čtěte také: Výhody a nevýhody OSB roštu

Pro venkovní obklady se používají desky z rostlého dřeva do šířky 12 cm. Při větších šířkách mají rozměrové změny způsobené kolísáním vlhkosti závažnější následky. Tloušťka desek pro venkovní obklady se pohybuje mezi 14 a 21 mm. Rubová strana venkovních dřevěných obkladů by měla být vždy provětrávaná, proto se připevňují na nosný rošt. Venkovní obkladové desky se připevňují běžnými vruty nebo hřebíky, pokud jsou v drážce nebo polodrážce. Při nechráněné expozici musejí být použity připevňovací prvky povrchově upravené. Nezapomeňte ani na to, že přípoj musí vždy umožňovat nezbytné tvarové a objemové změny dřeva. Proto se k téže lati připevňuje deska jen jedním hřebíkem. Kromě desek z rostlého řeziva je na trhu také velmi široká škála aglomerovaných desek na bázi dřeva.

Montáž a údržba venkovních dřevěných obkladů

Venkovní obklad ze dřeva jde použít na novostavby, ale také starší domy postavené prakticky z čehokoliv. Jednotlivé desky se totiž upevňují na speciální nosný rošt. Domu dodávají moderní vzhled, zájem o ně proto neustále roste. "Stačí se podívat na výstavbu kolem Prahy. Hodně rodinných domů má takovou přírodní fasádu. Hned na začátku si musí každý rozhodnout, jak moc se chce o dřevěné desky na domě starat. "Některé typy fasád se vůbec nemusí natírat. Dřevo prostě zešedne a vydrží několik desítek let. Je ale potřeba zvolit vhodný materiál, ze kterého mají být desky vyrobené. Právě sibiřský modřín má vlastnosti typické pro exotické dřeviny. Výborně odolává hnilobě, dřevokaznému hmyzu i vlhkosti. Navíc má opravdu hezkou barvu. Povrch fasády vyrobené z tohoto materiálu se nemusí nijak ošetřovat. Doporučuje se ale natřít alespoň olejem, aby se prodloužila životnost. Plášť domu je totiž vystavený větru, dešti a musí odolat změnám vlhkosti i teplot. To ovšem zvládne jen dobře vyprojektovaná a smontovaná fasáda. Pokud má dřevo vypadat stále jako nové, je nutné ho pravidelně natírat, obvykle asi po čtyřech až sedmi letech, podle typu nátěru a dřeviny.

Mezi oblíbené materiály patří kromě sibiřského modřínu také západní červený cedr, který roste v horských oblastech západního pobřeží Severní Ameriky. Stejně jako sibiřský modřín je odolný vůči škůdcům, ale také povětrnostním podmínkám. Materiály vyrobené z této dřeviny dosahují životnosti v řádech až stovek let. Protože červený cedr disponuje skvělou tepelnou i zvukovou izolací, doporučuje se pro venkovní i vnitřní použití. "Co se týká barev, tak mezi oblíbené patří světle hnědá a šedá. Montáž je poměrně jednoduchá. "Dřevěná krytina se montuje na rošt, který se připevňuje k fasádě. Musí se pouze dodržet, aby nikam nezatékala voda. A taky aby byla fasáda dobře odvětrávaná. Samotné montáži musí samozřejmě předcházet určitá příprava. Jde především o izolaci a úpravu podkladu. Obecně lze říct, že největší životnost má dřevěná fasáda ze štípaného šindele. Další možností je použití nehoblovaných prken. S touto variantou se můžete setkat nejčastěji ve skandinávských zemích, kde tvoří u rodinných domů drtivou většinu. Výhodou fasády z nehoblovaných prken je ale přirozenější vzhled domu a vyšší životnost. Hoblováním se totiž poruší dřevní vlákna. Důležité je odvětrávání, aby plášť domu nezačal plesnivět. Rošt, který drží dřevěný obklad, proto musí být vytvořený takovým způsobem, aby mohl za fasádou proudit vzduch směrem nahoru. "Správně udělané fasády umožňují odvětrávání a dům je navíc zateplený.

Role architektů a moderní trendy

Velký vliv na popularizaci dřevěných fasád mají architekti. Do svých projektů je začleňují především ti, kteří se inspirují v zahraničí, kde jde o běžnou věc. "Záleží na architektovi, jaké má zkušenosti. Pracovali jsme s jedním, který žil v Rakousku, a samozřejmě věděl, o co jde. Přírodní materiály si oblíbily také například Markéta Musilová a Martina Krčmářová, které spolu provozují architektonické studio m2. "Lidé se často bojí náročné údržby, zašedlého dřeva a degradace materiálu," líčí architektky, s jakými reakcemi se v praxi nejčastěji setkávají. Své klienty se proto snaží přesvědčit, že přirozené šednutí fasády vlivem slunečního záření není nic negativního. "Možná pro souseda, ale my obdivujeme přirozenost dřeva jako přírodního materiálu a jeho proměny v čase. Při použití vhodných dřevin, jako je sibiřský modřín, který se vyznačuje dlouhou životností v extrémních podmínkách díky vysoké hustotě dřeva a speciálnímu složení pryskyřice, nedojde ke zmiňované degradaci. S netradiční dřevěnou fasádou před třemi lety usiloval architekt Jan Říčný o prvenství v soutěži Dřevostavba roku. Její plášť tvořila modřínová prkna, upravená tradiční japonskou technologií sugi ban. Jde o speciální opalování dřeva, které pak vyniká trvanlivostí. Tato technika povrchové úpravy má výborné konzervační účinky. Dřevo odolává lépe nepříznivým povětrnostním podmínkám, ohni i hmyzu. Už naši předkové opalovali dřevěné kůly, aby nehnily v zemi. Německý architekt Ingo Gabriel o dřevěných fasádách dokonce napsal knihu. Tvrdí, že první vznikly už před 700 lety, kdy byla vynalezena rámová pila. Od té doby jde totiž snadno vyrábět prkna. "Na podstatě dřevěných závěsných fasád se toho moc nezměnilo, i když moderní technologie frézování a hoblování umožnily vyrábět různé profily. Je přesvědčený, že dřevěná fasáda není jen dočasnou módní záležitostí. Uplatňuje se, protože se dříve vyznačovala vším, co dělá fasádu fasádou. "Neobsahuje více materiálu, než je nezbytně nutné, je po určitou dobu odolná vůči povětrnostním vlivům, umožňuje různé varianty návrhu, lze ji poměrně snadno montovat, upravovat i měnit − a jako odpad se může optimálně likvidovat kompostováním.

Kamenné krajiny: Masivní obklady z přírodního kamene

Kromě dřevěných obkladů existují i další možnosti přírodních obkladů, jako jsou kamenné krajiny. Krajiny jsou kusy žulových bloků o nepravidelné tloušťce a tvaru. Jejich celá lícní strana je tvořena velmi hrubým, hloubkově nerovným skalnatým povrchem. Využití kamene zpracovaného do krajiny je především dekorativní záležitostí. Lze však krajiny umístit i na místa, kde je zapotřebí vysoké odolnosti a pevnosti. Využití žulové krajiny bloku jako jednolitého obkladu krbu na přírodní způsob - skály je skutečně originální a nenapodobitelné.

Čtěte také: Patky pro dřevěné sloupy

Využití žulových krajin

Využití žulových krajin je opravdu velmi široké. Nejčastěji však bývají využity jako obkladový kámen pro obložení krbu či stěny. Při úpravách na zmenšení rozměrů se hodí také jako podklad plotů a podezdívek, či na stavbu zahradních a opěrných zdí jako zdící kámen. Téměř jako jediní řežeme žulové bloky na katrech na deskovinu a tím nám vznikají boky bloků - krajiny. Ty je možné dále zpracovat a použít jako: přírodní obklady krbů, obklady podezdívek, plotů, opěrných zdí, soklování baráků, nápisové desky na přírodní způsob.

Jedinečnost žuly

Žula je přírodní kámen pocházející z hlubin země. Je hojně využívána především ve stavebnictví jako dekorativní i jako funkční materiál. Tento post si vysloužila svými výbornými vlastnostmi - vysoká tvrdost a pevnost, mechanická odolnost, skvělý vzhled. Žulu můžete na zahradě využít v mnoha případech.

Typy dřevěných fasád a jejich charakteristika

Dřevěná fasáda je nejen estetickým prvkem domu, ale i praktickým řešením pro zateplení a ochranu stavby. Pokud zvažujete dřevěný obklad, jistě vás bude zajímat, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy materiálů a jak se liší jejich cena. Dřevěné fasády jsou stále populárnější volbou pro rodinné domy, rekreační objekty i moderní novostavby. Nabízejí přirozený vzhled, výborné izolační vlastnosti a ekologickou šetrnost. Při výběru dřevěné fasády je však nutné zvážit nejen estetiku, ale i cenu dřevěné fasády, životnost, údržbu a odolnost vůči povětrnostním vlivům. Níže se podíváme na srovnání materiálů a typy obkladu, které jsou na českém trhu nejčastěji dostupné.

Na trhu existuje několik základních typů dřevěných fasád, které se liší nejen vzhledem, ale i vlastnostmi a cenou. Mezi nejběžnější patří:

  • Smrk - nejčastěji používané dřevo pro fasády, dostupné a levné, ale méně odolné.
  • Modřín - tvrdší a odolnější než smrk, s výraznou kresbou dřeva.
  • Thermowood (tepelně upravené dřevo) - stabilní, odolné vůči hnilobě a škůdcům.
  • Cedr - luxusní varianta s dlouhou životností a minimální údržbou.
  • Accoya - modifikované dřevo s extrémní odolností a dlouhou životností.

Typy obkladu a jejich vliv na cenu

Nejen materiál, ale i způsob provedení obkladu má vliv na výslednou cenu dřevěné fasády. Mezi nejčastější typy obkladu patří:

  • Svislý obklad - jednodušší montáž, nižší cena práce.
  • Vodorovný obklad - tradiční vzhled, mírně vyšší náklady na montáž.
  • Šindelový obklad - esteticky velmi zajímavý, ale náročný na práci a tedy dražší.
  • Fasáda z palubek s perem a drážkou - snadná montáž, dobré izolační vlastnosti.

Montážní náklady se pohybují od 300 do 1 000 Kč/m² v závislosti na složitosti obkladu a náročnosti práce. Pokud si fasádu montujete svépomocí, můžete ušetřit, ale je důležité dodržet technologické postupy, aby byla fasáda funkční a trvanlivá.

Srovnání typů dřevěných fasád a jejich vlastností
Typ dřeva Cena Odolnost Životnost Údržba
Smrk Nízká Nižší Kratší Pravidelný nátěr (1-2 roky)
Modřín Střední Vyšší Střední Volitelné (šedne bez nátěru)
Thermowood Vyšší Vysoká Dlouhá Minimální
Cedr Vysoká Velmi vysoká Velmi dlouhá Minimální
Accoya Velmi vysoká Extrémní Až 50 let (garance) Prakticky bezúdržbové

Praktické rady při výběru dřevěné fasády

Při výběru dřevěné fasády doporučujeme zvážit následující faktory:

  • Rozpočet - určete si maximální částku, kterou jste ochotni investovat. Nezapomeňte započítat i náklady na montáž a údržbu.
  • Estetika - vybírejte dřevo, které ladí s okolím a stylem domu.
  • Životnost a údržba - zvažte, kolik času a peněz chcete věnovat údržbě fasády.
  • Odolnost vůči povětrnostním vlivům - v horských a vlhkých oblastech volte odolnější materiály jako Thermowood nebo Accoya.
  • Ekologie - preferujte dřevo z certifikovaných zdrojů (FSC, PEFC).

Tip: Pokud hledáte kompromis mezi cenou a kvalitou, modřín je ideální volbou. Nabízí vyšší odolnost než smrk a přijatelnou cenu.

Životnost a údržba dřevěných fasád

Životnost dřevěné fasády závisí na typu dřeva, povrchové úpravě a pravidelné údržbě. Obecně platí, že čím tvrdší a stabilnější dřevo, tím delší životnost. Například: Smrk vyžaduje nátěr každé 1-2 roky, jinak rychle degraduje. Modřín vydrží i bez nátěru, ale šedne (tzv. patina). Thermowood je stabilní, bez nutnosti chemické úpravy. Accoya je prakticky bezúdržbové, s garancí až 50 let. Pravidelná údržba zahrnuje čištění, kontrolu spojů, případné přebroušení a nátěr. Investice do kvalitního nátěru (např. oleje nebo lazury) se vyplatí - prodlužuje životnost a zlepšuje vzhled fasády.

Ekologický a estetický aspekt

Dřevo je obnovitelný materiál s nízkou uhlíkovou stopou. Pokud vám záleží na ekologii, volte dřevo z certifikovaných lesů. Esteticky působí dřevěná fasáda přirozeně a harmonicky zapadá do krajiny. S věkem získává patinu, která jí dodává charakter.

Tip: Pokud chcete zachovat původní barvu dřeva, použijte UV ochranný nátěr. Jinak dřevo časem zešedne, což je přirozený proces.

tags: #dreveny #obklad #krajinky #informace

Oblíbené příspěvky: