Vše o soklu pod skleník: Průvodce stavbou a výběrem

Výběr a stavba skleníku nemusí být složitý projekt, pokud znáte základní principy a zvolíte správné materiály. Pevné ukotvení skleníku je zásadní pro jeho dlouhou životnost a stabilitu. Stabilní základy jsou klíčem k úspěšné stavbě skleníku. Než začnete stavět skleník, je důležité rozhodnout se, jaký typ skleníku bude nejlépe vyhovovat vaší zahradě. Skleník s betonovými základy poskytuje dodatečnou stabilitu a chrání před vzlínající vlhkostí, což může být důležité pro citlivé rostliny.

Proč se staví skleník na základy?

Základy pod skleníkem plní několik klíčových funkcí, které jsou nezbytné pro jeho stabilitu a dlouhou životnost:

• Stabilně rozkládají hmotnost skleníku.
• Stabilizují skleník při silném větru.
• Zabraňují sesedání nebo naklánění konstrukce.
• Izolují dřevo od přímého kontaktu se zeminou kvůli vlhkosti a hnilobě.
• Zabezpečují, aby nedocházelo k praskání skla jemným pohybem uvnitř konstrukce.

Zejména u skleníku vyplněných sklem je stavba kvalitních základů nezbytná. V opačném případě by vlivem sesedání mohlo docházet k pohybu v konstrukci, které by mohlo způsobit praskání skla. Naopak u výplní z plexiskla a polykarbonátu toto nebezpečí nehrozí, protože jsou to materiály poddajné a případným pohybům se přizpůsobí. Pouze v případě řádného ukotvení skleníku k pevným a kvalitně zhotoveným základům lze dát plnou garanci za stabilitu skleníku.

Typy základů

Základy by měly dosahovat do nezámrzné hloubky. Na území České republiky se obvykle pohybuje v rozmezí 80 cm až 140 cm, přičemž konkrétní hodnota závisí na typu půdy - například pro jílovité půdy je nižší a pro písčité vyšší. Hloubka základů také omezí výskyt škůdců ve skleníku, který je dále možné omezit uložením pozinkovaného pletiva na dno skleníku.

Vhodné typy základů, které zaručí maximální životnost konstrukce:

1. Beton s kovovými výztuhami: Vydrží již opravdu navždy, ale ne vždy tato vlastnost může být výhodou. Pro beton na vytvoření podezdívky je potřeba cement, štěrk a voda. Poměr ideálně 1:3, více ne, nebo se bude beton drobit.
2. Ztracené bednění: Nejjednodušší možnost stavby zděných základů.
3. Pásové základy: Klasické řešení pro stabilní konstrukce.

Další alternativy, které mohou mít vliv na statickou kvalitu konstrukce v čase:

1. Zemní vruty: Moderní alternativa k betonovým základům. Zemní vruty se pomocí speciálního nástroje zašroubují do země, čímž zároveň zhutní okolní půdu a vytvoří stabilní kotevní bod pro základový rám skleníku. Výhodou je rychlá instalace bez nutnosti betonování.
2. Mělké pásové základy: Pokud nechcete kopat hluboko a stavba je lehká, můžete zvolit mělké pásy 20-25 cm hluboké se zhutněným štěrkovým podkladem.
3. Betonové patky pod rohy a střední sloupky: Patky by měly být široké min. 30×30 cm.
4. Betonové dlaždice vyskládané na srovnaný podsyp ze štěrku nebo písku.

Pro přirozenější vzhled můžeme nad úrovní terénu použít štípané bloky nebo barevné tvárnice.

Čtěte také: Vše o třívrstvých podlahách

Hydroizolace a výška základů

Při instalaci dřevěného rámu na základy použijeme mezi dřevo a beton hydroizolaci, aby nedocházelo ke kontaktu mezi dřevem a betonem, který má tendenci natahovat vlhkost a dále ji předávat do dřeva. Pokud je na základech nivelační vrstva, můžeme použít pouze tenkou hydroizolaci. Jsou-li základy dělané hrubě s vyšší tolerancí nerovností, je vhodné použít dostatečně silnou hydroizolaci, aby tyto nerovnosti vyrovnala. Případně k vyrovnání větších nerovností může být hydroizolace doplněna dodatečnou vrstvou - třeba pásy z EPDM nebo gumy.

Ideální výška základů je, aby převyšovaly okolní terén alespoň o 10 cm a měly kolem sebe alespoň 50 cm volného prostoru. Betonová podezdívka je nezbytným základem pro skleněné skleníky. Podezdívka by měla být v místě dveří přerušena nebo snížena, aby spodní lišta dveří zůstala v úrovni terénu a byl zachován pohodlný přístup například s kolečkem.

Praktické zkušenosti se stavbou a soklem

Na místě skleníku se nacházel původní kompost, který bylo možné odstranit až pozdě na jaře, protože byl na kámen zmrzlý. Pak přišlo na řadu vyměřování, bagrování a beton. Přesné umístění skleníku je tak dáno mimo jiné prostorem mezi kořeny stromů a nevykopatelnými kameny. Kopali jsme základy, které jsou cca 80 cm hluboké. Ale bacha, jsou jen po obvodu skleníku, spodek musí vždy zůstat propojený se zemí!

Výběr cihel na podezdívku

Cihly na podezdívku jsem vybírala dlouho. Nakonec jsem vybrala patinované od finského výrobce. Mají krásnou barvu a v tom samém odstínu prodávají i obklad, který je možné použít jako dlažbu, kterou plánujeme stejně jako v prvním skleníku. I s dopravou to celé vyšlo levněji než staré cihly přes inzerát, nebo lokálně sehnatelné moderní cihly. Kromě toho, že se dodání odsouvalo a cihly jsme tak dostali o několik týdnů později, obklad, tedy naše plánovaná dlažba, má úplně jiný rozměr než bylo zmíněné na webu. Ukázalo se totiž, že jde vlastně o boční kus odříznutý z cihly. Na internetu uvedený rozměr odpovídal ploše cihly, a plán byl obkladem celou zídku začistit, protože cihly jsou děravé. S doručeným rozměrem to možné není, ale na podlahu dlaždice i tak použijeme.

Pepa zdít umí, ale tohle bylo poprvé kdy stavěl z pohledových cihel, navíc stařených, takže hodně křivých. Už u prvního šáru jsme zjistili, že nejefektivnější bude, když Pepa bude zdít, a já po něm budu spáry začišťovat. I tak nám ale trval jeden šár celý den. Stavěli jsme jich 7, takže 7 dní.

Čtěte také: Jak vybrat sokl z umělého kamene

Pařeniště a vnitřní uspořádání

Postavili jsme si něco, čemu v Británii říkají „cold frame“. Nebude v něm hlína, jen štěrk, a bude sloužit pro rostliny v nádobách. Na jaře pro předpěstovávané rostliny, které už mohou být venku, ale potřebují být chráněné, v létě např. na cukety. Nízká výška podezdívky skleníku limitovala zídku pařníku, která by byla nedostatečná prakticky pro jakékoliv pěstování, a tak jsme vnitřek oproti terénu zapustili.

Záhon uvnitř skleníku jsme olemovali dřevem. To bude kromě hlíny držet i dlažbu, ale kvůli maximalizaci prostoru pro vysoké rostliny nebude záhon vyvýšený. Alfa omega pro rozpočítávání dispozic skleníku pro mě byla ulička, od té se vše další odvíjelo. Oba s mužem jsme chtěli, aby byla dostatečně široká na zahradní kolečko, kterým vždy na jaře dosypáváme kompost. Záhony po delších stranách skleníku nám vyšly na 90 a 89 cm, v závislosti na šikovnosti zedníků, záhon v zadním „čele“ jsme nechali širší. Dlážděná část podlahy bude vytápěná a v prostoru vedle dveří bude přivedená voda.

Konstrukce skleníku

Od začátku bylo jasné, že pro nás je jedinou možností skleněný skleník. Tabule se dají snadno vyměnit, když prasknou. Měl ho můj děda. Pokud dáváte přednost maximálním světelným podmínkám, můžete zvolit skleník ze skla, který poskytuje optimální osvětlení a dlouhou životnost.

Materiály konstrukce

• Hliník: Lehký materiál s vysokou nosností a špičkovou odolností vůči korozi. Vyžaduje však velmi pečlivé ukotvení kvůli vyšší náchylnosti na povětrnostní podmínky.
• Ocel: Robustní a stabilní volba. S pozinkovaným povrchem odolá korozi 15 i více let. Ocelové konstrukce nabízejí obrovskou pevnost a odolnost, ale jejich přirozeným nepřítelem je rez. Rez (na rozdíl od koroze hliníku, která vytváří nepropustný ochranný film) je porézní. Vlhkost se přes ni dostává hlouběji a postupně materiál zcela zničí.
• Dřevo: Dřevěný skleník přináší přírodní vzhled a nabízí dobrou tepelnou izolaci. Pokud se rozhodnete pro stavbu dřevěného skleníku, získáte nejen přírodní vzhled, ale také vynikající tepelnou izolaci.

Typy střech

• Sedlová střecha: Klasika, kde jsou tabule osazeny do rámů. Výhodou je snadná manipulace a blesková výměna konkrétní poškozené tabule.
• Oblouková střecha: Doména polykarbonátu. Tento způsob kotvení se nejčastěji používá u obloukových polykarbonátových skleníků.

Důležité prvky skleníku

• Okna na hydrauliku: Člověk pak nemusí běhat do skleníku s každým výraznějším oteplením / ochlazením. Správné větrání skleníku je naprosto zásadní pro regulaci teploty a vlhkosti, prevenci plísní a pro úspěšné opylení rostlin. Nepodceňte větrání, v základu bylo jedno automaticky otevírané okno, a další jsme dodatečně dokupovali.
• Vodící lanka: Vypadají jako hovadina, ale když na ně přivážu provázek, můžu nechat i ve skleníku pnout cokoliv, co potřebuju.
• Police na nářadí a nezbytnosti: Jinak budete všechno válet na záhonech a ztratíte to nebo to navlhne.
• Sud na vodu: Teploměr a měřič pH a vlhkosti půdy.
• Dělené dveře: Dobré jsou dělené dveře, tak aby spodní část byla zavřená, a horní se větralo. Polodveře jsou kvůli kočičkám, hlodavcům, slimákům, atd. Se slimáky problémy nemáme, je to na betonovém základu, a v konstrukci žádné škvíry nejsou.
• Kapková závlaha: Dodatečně jsme instalovali kapkovou závlahu ke kořenům, to je skvělá věc. Časovací ventil od Gardeny. S rozvody je třeba si trochu pohrát, ale funguje to spolehlivě.

Příprava půdy a pěstování

Příprava půdy a substrátu je naprosto klíčovým krokem pro úspěšnou zahradnickou sezónu, obzvláště při pěstování v chráněných prostorech, jako jsou skleníky. Nepodařilo se nám lokálně koupit big bag kvalitní hlíny, ale sehnala jsem v akci dvě plné palety pytlované, s dopravou levněji než běžně kupujeme v blízkých obchodech. Jednou v životě jsem tak zažila klid na duši, že mi nedochází hlína, a hlavně jsme si ušetřili přehazování skoro 150 pytlů do auta a na káru.

Pro "desinfekci" půdy ve skleníku lze použít dusíkaté vápno. Na vlhkou zeminu se pohází dusíkaté vápno a přikryje se igelitem. Vápno s vodou reaguje a vytváří se amoniak. Ten vyhubí vše v půdě. Po cca 3 týdnech se půda zryje, dodá se organická složka (obnoví bakterie v půdě) a může se sázet. Lze také vyhubit choroboplodné zárodky na skle sirnými knoty.

Čtěte také: Vše o prevenci a sanaci vlhkého soklu

Úroda byla letos mizerná. Od brzkého jara jsme bojovali s mšicemi, a po vysazení rostlin ven, i s housenkami. Po dokončení skleníku navíc přišlo několik týdnů třicetistupňových veder, takže se růst všeho úplně zastavil. Rajčata v novém skleníku tak nestihla uzrát, papriky jsme nějaké sklidili. Proti plísním a všem breberkám se mi osvědčila v praxi jedna věc - každé jaro pořádně vydrhnu sklo, aby bylo všude dostatek světla. Ve skleníku se daří téměř všem druhům zeleniny, ovoce a bylinek, prostor je tu ovšem omezený. Na šířku ber určitě dva a půl metru. My máme nějaké dva metry a je to málo.

Tabulka: Důvody pro stavbu základů skleníku

tags: #vše #o #soklu #pod #sklenik

Oblíbené příspěvky:

• Vše o čištění a údržbě fasád
• jak se zkouší kvalita cementu
• Informace o míchačkách betonu Iveco
• Přečtěte si více o Alfa Romeo Brera
• Jak vybrat elegantní kamenné obklady do koupelny