PergolyLéčivé vlastnosti dřeva černého bezu (Sambucus nigra)
Bez černý (Sambucus nigra L.), známý také jako baza čierna, je rostlina s bohatou historií využití v lidovém lékařství. O léčivé moci černého bezu se zmiňuje již L. C. Plinius Sec. v encyklopedii Naturalis Historiae. Lidé odedávna znali černý bez, ze kterého si zhotovovali píšťalky, stříkačky a bouchačky. V minulosti se věřilo, že na bezu má vše léčivou moc - květy, kůra, plody i kořen.
Botanický popis
Botanicky se jmenuje Sambucis nigra Linné. Jako keř má rozložité a křehké větve. Kůra je bradavičnatá, u starších větví často podélně rozpukaná. Větve obsahují bílou dřeň, lidově zvanou "duše". Květy jsou bílé, vzpřímené, po odkvětu převislé a mají dosti příjemnou vůni. Plody jsou lesklé, černé peckovice obsahující 2-3 pecičky a dozrávají v srpnu až září.
Bez černý roste v křovinách, na rumištích, starých dvorech, na výsluní i ve stínu, v suché i vlhké půdě. Nevyžaduje zvláštní ošetřování. Rozšiřování bezu zajišťují ptáci. Dříve byl zvyk sázet bez pod okno vedoucí do zahrady a u stodoly, aby chránil obilí před škůdci.
Květy bezu mohou být alergenem, na rozdíl od plodů a ostatních částí rostliny. Podle Tokina odpuzuje bez i hlodavce. J. SCOP píše, že odvar z květů je insekticidní a mšice Aphis sambuci L. na bezu nepřechází na jiné rostliny. V žádném případě neohrožuje ani ovocné stromy, ani chmelnice.
Existují i dovezené a vyšlechtěné ozdobné druhy bezu černého, například S. rotundifolia Andt. s trojčetnými listy, var. Laniciata Tr. stříhanými, var. sures Sveet s listy zlatavě žlutými, var. listy panašovanými, převislou smuteční se zelenými, bíle čárkovanými plody (var. Ait.), nebo s plody žlutobílými (var. leucocarpa Haynes). Léčivé vlastnosti má i bez jihoamerický S. australis Cham. Schlecht, dále S. mexicana Presl. Jedlé plody má australský S. xantocarpa Müll. ještě S. epuloi Desv. ze severní Ameriky, S. pubescens Mich.
Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva
Lidové lékařství
V lidovém lékařství se využívají všechny části bezu. Plody se používají sušené nebo ve formě šťávy, která však ve větší míře může působit až jedovatě a způsobit zvracení a průjem. Oficinální drogou bezu jsou hlavně květy, Flores Sambuci. Květy se trhají za suchého počasí, v době, kdy se s větvemi pohne, tehdy se již netrhají. Suší se ve stínu, v tenkých vrstvách. Dobře usušené květy jsou slonovonově nažloutlé a váží 1/6 původní váhy. Bezinky se sklízejí až v říjnu, zvláště tam, kde nejsou vystaveny stálému slunci. Vhodné je provádět sklizeň několik dní po dešti, kdy jsou dobře oprané a obsahují jen menší množství vody. Bobulky se trhají rukou, vidličkou nebo borůvkovým hřebenem, kterým se češou nejlépe. Z bezinek se připravuje šťáva a zahuštěná šťáva (povidla). Bezinkám se v lidovém lékařství přisuzuje schopnost "čistit krev".
Kůra z mladých větví se sbírá na jaře, v dubnu. Dříve byla užívána i kůra starších větví. Kůra má močopudné účinky a je s úspěchem požívána při vodnatelnosti. Kávová lžička kůry se vaří 5-10 minut v šálku vody. Při používání kůry je třeba velké opatrnosti, protože ve větším množství může způsobit i smrtelnou otravu.
U nás se v parcích vyskytuje Sambucus Canadiensis L., který je někdy nahrazen květy Sambucus Australis Chem. Z plodů bezu se vyrábí sirup proti černému kašli "Pnigodin". Bez se používá při dýchacích potížích, zachlazení, záduše, svalovém a kloubovém revmatizmu.
Chemické složení
Květy bezu obsahují silici, jejíž množství se liší dle způsobu získávání. Dále obsahují uhlovodíkovou látku trikosan (C 23 H 18), isolována i aminokyselina tyrosin (Sack a Tollens 1904), kyseliny a látky gumární a dostatek pektinu. Bezinky obsahují i dostateční množství vitamínů, zejména vitamín C (5-37 mg%, vyjímkou černého rybízu) a vitamín P (někdy jako vitamín J), podobně jako v černém rybízu. Pro léčení má pravděpodobně význam i anthokyanové barvivo bezu, které se v roztoku kyseliny citronové lépe umyjí, resp. vyperou. Zelená kůra větví obsahuje alkaloid sambucin.
Listy bezu obsahují chutnající jehličkách o b. t. 151 - 152 st. C. a karotenu, v sušených 0,55%.
Čtěte také: Průvodce světem plátna
Využití v léčbě
Odvar z květů lze použít i jako obklad při spáleninách I. stupně, kdy kůže ještě není bez puchýřů. Květy bezu působí snížení horečky a potopudně . Používají se při léčbě příznaků některých bolestivých stavů , onemocnění horních dýchacích cest a zevně k vyplachování úst . Pomáhají při migréně, neuralgiích apod. Bezinky se používají při onemocnění horních cest dýchacích, nemocech střev a močového měchýře, ischiasu i revmatizmu. Bezinkové víno se doporučuje proti neuróze.
Šťáva z bezinek, horkem sterilovaná nebo i zkvašená na víno, se užívá při chřipce i preventivně. D.N. doporučuje při nachlazení a chřipce vypít šálek horkého čaje z bezového květu, zvláště, chceme-li dosáhnout pocení. U neuralgií se doporučuje denně po 30 g vytlačené šťávy a 10 g portského vína. J. uvádí, že 14 případů neuralgie bylo trvale vyléčeno šťávou z bezinek. Ovšem mechanických příčin, nemohou pochopitelně bezinky pomoci.
Bezinky nejsou universálním lékem na neuralgie. MUDr. Jar. prokázané látky a alespoň náznakově působení této rostliny.
Z bezu se dá vyrobit ocet, který se používá jak pro vnitřní, tak i pro vnější aplikaci. Z květu lipového, listí a kůry se dá vyrobit čaj, který má účinek projímavý a proto je odůvodněno univerzální použití u horeček všeho druhu. Čaj bezového květu je ještě více chválen než čaj lipový. Květy jsou potopudné i bez silice. Bioflavony obsažené v květech dráždí potní žlázky ke zvýšené činnosti, zvláště za přívodu tepla. Pocení a detoxikace jsou prospěšné pro tělo. Nicméně někteří autoři správně považují květy a šťávu za mírné laxans .
Z bezu se vyrábí destilát nebo vytlačená šťáva. Květy se mohou konzumovat jako potraviny - smažené v těstíčku. Stejným způsobem se mohou aplikovat i listy vařené. Bezinky se mohou konzumovat horkem sterilované nebo i zkvašené na víno. Bezinky mohou tělu dodávat energii, což může někdy škodit a jindy prospět - např. tělo "nemocné" nebo "opotřebované" energie.
Čtěte také: Vyložení prostoru pro uskladnění dřeva
tags: #dřevo #černý #lues #vlastnosti
