Jaké dřevo je nejlepší do krbových kamen?

Většina krbových kamen a krbových vložek je určena pro spalování dřeva a dřevěných briket. Spalování dřeva je chemický proces, u kterého vzniká teplo. I když si výkonnost kamen rozhodujete již při jejich výběru, můžete jejich výhřevnost ovlivnit i dalšími faktory. Ne vždy totiž naplno využíváme jejich potenciál.

Důležitým parametrem pro výhřevnost krbových kamen je také kvalita dřeva, kterým topíte. Mezi výhody topení dřevem patří především to, že je to obnovitelný zdroj energie a jeho spalováním nevznikají žádné nadbytečné emise uhlíku ani škodlivých látek.

Vlhkost dřeva

Vlhkost dřeva je klíčová pro jeho výhřevnost. Proto dřevo, které použijeme do krbu nebo do kamen, musí být alespoň rok proschlé. Ideální vlhkost dřeva pro topení v krbových kamnech je proto 15-18%. K tomu dochází po zhruba dvou letech skladování dřeva na suchém, dobře větraném místě.

Ideální vlhkost dřeva k topení by se měla pohybovat pod hranicí 20 %. Jen pro srovnání, čerstvé dřevo má v sobě průměrně 50% vlhkost, dřevo vyschlé v lese má vlhkost 25-30 % a dřevo řádně proschlé mezi 10-20 %. Doporučená doba vysychání dřeva je dva roky. Samozřejmě pokud dřevo naštípáte na malá polínka, urychlíte jeho prosychání. Dřevo na otop skladujte na větraném místě, které však bude chráněno před deštěm či sněhem.

Navlhlé dřevo má nižší výhřevnost, protože velká část energie je spotřebována na odpaření vody. Z vlhkého dřeva se pak uvolňuje velké množství dehtu, dýmu a produkce plamenů je téměř mizivá. Spalování mokrého dřeva způsobuje znečištění žáruvzdorného skla, ucpání komína a zanesení ohniště. Vlhké dřevo způsobuje zanášení krbu i kamen, dřevo má nízkou výhřevnost, vysokou kouřivost a produkuje více dehtu.

Čtěte také: Vlastnosti smrkového a akátového dřeva

Výhřevnost suchého dřeva oproti vlhkému se může lišit až o dvojnásobek. Suché dřevo Vám může zajistit například výrobu 18 tis. kJ/hod. oproti vlhkému, kde se výhřevnost pohybuje cca kolem do 10 tis.

Jaká vlhkost dřeva je ještě přijatelná?

Velmi orientačně lze říci, že byste po prodejci měli žádat dřevo, které bylo pokáceno a naštípáno nejméně před rokem, vlhkost dřeva si můžete nechat ověřit přeměřením.

Druhy dřeva

Obecně by se dalo říci, že je dobré rozlišovat mezi dřevem na zatápění a na přikládání. Zatopit v krbových kamnech vám totiž rozhodně půjde snadněji s jehličnany, jako jsou borovice nebo smrk. Vhodné jsou také měkké dřeviny, do kterých řadíme topol, lípu či břízu. Tyto druhy dřevin jsou lehčí, porézní a snadno s nimi zatopíte. Na přikládání a dlouhé hoření ale raději sáhněte po dřevu těžším a s vyšší hustotou.

Pro topení v krbových kamnech je dobré použít měkké dřevo. Dřevo vytváří harmonické, ale příliš obnažené plameny s málo jiskřícími uhlíky. Protože hoří rychle, hodí se na zátop nebo rozhoření. Spalování tohoto dřeva zanechává velké množství létavého popílku. Tvrdé dřevo se používá po rozhoření ohně a nabídne dostatečnou výhřevnost po dlouhou dobu. Mezi tvrdá dřeva se řadí dub, buk, habr, jasan, dřevěné stromy.

Obecně se pro vytápění v krbu a kamnech doporučuje využívat tvrdších, listnatých dřevin. Nejlépe pořídíte s bukem, habrem, jasanem nebo dubem.

Čtěte také: Průvodce světem plátna

Obecně řečeno, k topení jsou nejvhodnější tzv. tvrdá dřeva, jako jsou buk, dub, jasan či habr a také dřeva z ovocných stromů. Dřevo z těchto druhů stromů má vysokou výhřevnost, jejich plamen je vysoký, sálavý a rozžhavené uhlíky, které po spálení zůstanou, v sobě ještě velmi dlouho udrží teplo.

Nejvhodnější ze všech jsou buk a jasan, protože se snadno zapalují a jejich dřevo rychle vysychá. Hoří zářivým plamenem. Nejčastěji používaným dřevem je pak dubové dřevo, protože hoří pomalu a jeho oheň je příjemně poklidný. Je to univerzální dřevo pro kamna i krby.

Měkká dřeva, kam patří bříza, lípa, topol, kaštan nebo vrba, sice hoří příjemným plamenem, ale velmi krátce. Hodí se spíše k rozhoření v krbu, pro “rozehřání” kamen a krbu, nebo pokud chcete pouze krátkodobé topení pro zpříjemnění atmosféry.

Další kategorií jsou dřeva z jehličnanů, tedy tzv. pryskyřičnatých stromů. Jsou to dřeva, která hoří rychle a mají poměrně nízkou výhřevnost, ale dokážou najednou uvolnit velké množství energie. Také pryskyřice z těchto stromů zanáší a ucpává komíny.

Charakteristika jednotlivých druhů dřeva

• Habr: Krásné bílé dřevo. Nejvyšší hustota a hmotnost, je nejvýhřevnějším dřevem na topení. Habr vydá nejvíce tepla a vydrží hořet po nejdelší dobu, déle než ostatní dostupné dřeviny. Kůra je tenká, šedozelené i šedočerné barvy. Naštípané dřevo je vhodné chránit před deštěm. Častěji se vyskytují žádané sukovaté kmeny, možná proto se to nikomu moc nechce štípat.
• Buk: Nejběžnější oblíbené tvrdé palivové dříví s výbornou výhřevností, patří k nejtěžším dřevinám. Rychle vysychá, má zeleno-šedou i ocelově šedomodrou, tenkou, hladkou kůru; dřevo je světle hnědé, bělavé až narůžovělé barvy. Štípané bukové dřevo je potřeba chránit před deštěm, jinak dřevo degraduje a ztrácí hmotnost vlivem hnilobných procesů. Nejčastěji zpracovávané kmeny jsou o průměru 30 - 60 cm.
• Dub: Tvrdé palivové dřevo s podobnou výhřevností jako buk, jádro kmene je tmavě hnědé, okraj tvoří světle hnědá běl. Borka je hnědá, hrubší a šupinatá. Toto dřevo má typickou vůni i barvu a vysokou odolnost vůči vodě a vlhkosti. Vlastní obsah vody a objemová hmotnost se liší podle druhů i ročního období. Je vhodný pro dlouhodobé skladování (nad 3 roky), v prvním roce by mělo rozštípané dřevo zůstat volně na dešti pro vyplavení tříslovin, následně pak nejméně rok nebo dva v suchu pod střechou.
• Bříza: Středně tvrdé dřevo, barvy matně bělavé, někdy nahnědlé nebo narůžovělé, s přilnavou i odlupčivou, typickou černo-bílou kůrou. Starší kmeny ve spodní části mívají kůru s hrubou strukturou až černé barvy. Nejvhodnější dřevo do otevřených krbů, protože nevystřeluje žhavé uhlíky. Bříza hoří i polosyrová pro vyšší obsah síry, která hoření podporuje.
• Smrk: Rychle vzplane i shoří. Je vhodné pro rychlé dosažení vysoké teploty. Patří mezi nejoblíbenější palivové dřevo díky své dobré výhřevnosti, často se z něj vyrábí třísky na podpal.
• Akát: Tvrdé dřevo, čerstvé má typické silné aroma, barva je hnědo-žlutá, kmeny s dosti silnou kůrou. Podobně jako dub odolává povětrnosti a déle prosychá, ale má nižší objemovou hmotnost a zanechává víc popela.
• Olše: Hoří rychle, snadno se zapaluje a schne.
• Lípa: Hoří poměrně dobře, ale kvůli menší tvrdosti také poměrně rychle.
• Modřín: Je křehké dřevo, které vydatně hoří. Nevýhodou modřínového dřeva je vysoký obsah pryskyřice, který způsobuje odlétávání žhavých uhlíků při hoření a vytváření sazí.

Čeho se vyvarovat?

Krbová kamna ochraňte před chemicky ošetřeným dřevem, železničními pražci, lisovanými dřevotřískovými deskami nebo jinak namořenými či chemicky ošetřenými deskami, které znečišťují komín i ohniště. Rozhodně se nespalujte dřevotřísku, železniční pražce, palety nebo překližku. Tento typ dřeva a jeho povrchová úprava způsobí znečištění topeniště i komínu.

Čtěte také: Vyložení prostoru pro uskladnění dřeva

Jak skladovat dřevo

Základním aspektem správného skladování dřeva je zajistit dobrou ventilaci. Je důležité neskladovat čerstvě nařezané dřevo v uzavřených prostorách, aby si uchovalo schopnost vyschnutí. Uchovávání dřeva v uzavřených prostorách by mohlo vést k hnilobě a znehodnocení. Stejný princip platí i pro velká dřevní polena.

Vyberte na svém pozemku místo, které je dobře větrané, dostatečně osvětlené sluncem a blízko místa, kde budete topit. V ideálním případě můžete postavit dřevník, který umožní dřevu krásně vysychat. Pokud plánujete vyskládat dřevo na otevřeném prostranství, nedoporučuje se zakrývat ho igelitem, který by mohl zbytečně udržovat dřevo vlhké.

Měření dřeva

Štípané palivové dřevo se primárně rozděluje do 2 skupin - měkké dřevo a tvrdé dřevo. Vlhkost palivového dřeva by měla být maximálně 25 %. Ideální ale je, aby vlhkost palivového dřeva byla pod 20 %.

• Plnometr (PLM): Plnometr je nejpřesnější, avšak spíše teoretická jednotka. Jedná se o 1 m³ zcela zaplněný dřevní hmotou bez jakýchkoliv mezer.
• Prostorový metr rovnaný (PRMr nebo RPRM): Polena vyskládaná a narovnaná v definovaném prostoru krychle o objemu 1 m³, například přepravním boxu tak, aby vzniklo co nejméně mezer. Takto vyskládaný metr krychlový obsahuje cca 60-75 % dřeva oproti plnometru.
• Prostorový metr sypaný (PRMs nebo SPRM): Polena jsou do krychle o velikosti 1 m3 volně nasypána. V takovémto kubíku je přibližně 50 % dřeva.

Tabulka nákladů na vytápění

V následující tabulce porovnáváme náklady na vytápění vzorového domu s celkovým dodaným teplem 9 395 kWh/rok.

tags: #druhy #dřeva #do #krbových #kamen

Oblíbené příspěvky:

• Ručně vyráběné jasanové stolky
• Elegance a exotika v ložnici
• Terasová prkna – severská borovice
• Konstrukce trámových stropů
• Průvodce světem dřevěných dechových nástrojů