Omítání dřevotřískových cementových desek (OSB, Cetris)
Při realizaci vnitřních interiérových částí, například vikýřů, se často objevuje otázka volby správného materiálu pro omítání. Mnozí zvažují použití OSB nebo Cetris desek s následnou aplikací lepidla a štuku. Důležité je zvolit desky, které jsou pro aplikaci lepidla s perlinkou nejvhodnější, a dodržet správný technologický postup, aby se předešlo praskání omítky a zajistila dlouhodobá životnost.
Volba desek pro omítání
Spodní část konstrukce je často zděná z Ytongu pro zavěšení radiátorů a je snahou vyhnout se sádrokartonu (SDK), aby nebyla přiznána vodorovná spára na styku SDK a zdiva. Cílem je vše natáhnout tak, aby přechody nebyly vidět.
OSB desky
OSB desky jsou jedním z nejvyužívanějších stavebních materiálů díky příznivému poměru ceny a výkonu, univerzálnosti a snadné manipulaci. Jsou vyráběny z dřevěných třísek a pryskyřice, což je přírodní lepidlo a zároveň izolant vůči vodě a dalším přírodním vlivům, takže jsou vhodné jak do sucha, tak do vlhka. S OSB deskami se setkáme nejen u dřevostaveb, ale také v interiérech jako součást podlah, stropů či jako finální povrch. I když jsou primárně určeny pro interiér, je možné je použít jako součást fasád. Na trhu jsou dostupné typy OSB desek, které jsou odolné vůči vlhkosti, čímž se minimalizuje riziko bobtnání.
Cetris a Fermacell desky
Cetris a Fermacell desky, podobně jako OSB desky, mají odlišnou strukturu než klasické materiály na bázi cementu. Jsou na bázi dřeva a disponují hladkým povrchem. Tyto desky plní funkci těsnící nebo záklopu, drží na místě námi zvolený tepelně izolační materiál.
Proč omítka na OSB deskách praská?
Na internetu se často objevují příspěvky nešťastných kutilů, kterým po čase začne omítka praskat, opadávat. Problém spočívá v tom, že OSB materiál pracuje - jeho nasákavost, roztažnost a pohyb způsobují trhliny v omítce a její odpadávání. OSB, Cetris nebo Fermacell desky mají jinou strukturu než klasické materiály na bázi cementu. Jsou na bázi dřeva a disponují hladkým povrchem.
Čtěte také: Indukční deska a dřevotříska: Co je třeba vědět
Jak správně omítnout OSB desky?
Aby se předešlo problémům s praskáním a opadáváním omítky, je třeba dodržet správný postup a použít kvalitní materiály. Výše uvedená zkušenost jasně ilustruje neprofesionální provedení, které bohužel může vyústit v kompletní předělání omítky.
Doporučený postup:
- Penetrace: Nejprve je nutné OSB desku napenetrovat kvalitní penetrací. Při výběru pamatujte, že OSB deska je nesavým materiálem. Osvědčená cesta je nejprve povrch desek přebrousit smirkovým papírem. Pak následuje penetrace STAVLEPEM ředěným s vodou v poměru 1:5, alternativně adhézní můstek DRSOŇ.
- Lepidlo: Poté, co desku napenetrujete, je třeba nanést vrstvu lepidla (například od společností BASF nebo Cemix). Lepidlo může být použito různé, doporučujeme například Lepící a stěrkové hmoty od společnosti Cemix.
- Perlinka: Následně do vrstvy lepidla vtlačíme perlinku (sklotextilní výztužnou tkaninu s protialkalickou úpravou).
- Druhá vrstva lepidla: Na perlinku přidáme další vrstvu lepidla, abychom dosáhli požadované trvanlivosti.
- Finální vrstva: Finální pohledovou vrstvu provedete ze štukové omítky nebo keramických obkladů. Na takto připravený podklad můžete aplikovat finální pohledovou vrstvu ze štukové omítky.
Při realizaci výztužné vrstvy a minimálně 48 hodin poté je nutné zajistit teplotu prostředí a podkladu v rozsahu + 5 °C až + 25 °C. Pak se provede diagonální výztuž rozměru minimálně 200 x 300 mm v rozích otvorů a případně i přídavnou výztuž o šířce 300 mm na rozhraní různých druhů izolantů a dalších exponovaných místech. Následně se provede výztužná armovací vrstva s celoplošným vložením výztužné sklovláknité síťoviny s přesahy 100 - 150 mm. Na rozích, špaletách a ukončeních cca 15 - 20 cm. Nejprve natáhněte maltu na připravený podklad s přiměřeným přítlakem rovnou stranou ocelového hladítka. Potom rozetřete maltu do potřebného plošného množství zubovou stranou stěrky. Velikost zubu hladítka je min. 10x10x10mm, ideální velikost zubu je 12x12x12mm. Do malty vložte sklotextilní výztužnou tkaninu perlinku Vertex s protialkalickou úpravou a vtlačte ji od středu pásu ke kraji. Zahlaďte vypnutou vloženou tkaninu hladítkem a podle potřeby doplňte potřebné množství malty. Cílem je souvislá vrstva tloušťky minimálně 5 mm u dřevovláknitých izolací, min. 4 mm u minerální vaty, EPS, XPS a PUR desek s výztužnou tkaninou v 1/3 tloušťky vrstvy při vnějším povrchu. Vrstvu chraňte 24 hodin před deštěm! Lokální nerovnosti (stopy po natahování) srazte širší špachtlí až po zatuhnutí malty. Platí zákaz plošného broušení stěrky. Vyrovnávací vrstva se neprovádí! Každou další vrstvu tmelu, která není nanášena tzv. Minerální vatu doporučujeme opatřit nejprve řidším zátěrem (stejně, jako u dřevovláknité desky) před prováděním výztužné vrstvy, ta se již provádí tmelem klasické konzistence, který musí jít tzv. V případě nároku na vyšší mechanickou pevnost armovací vrstvy proveďte shodným způsobem s technologickou přestávkou max. 6 hodin druhou výztužnou vrstvu se sklotextilní síťovinou.
Zateplení jako prevence praskání omítky
Jako separační vrstvu mezi OSB deskou a omítkovým souvrstvím se osvědčilo používat izolační materiál, který dokáže těmto změnám odolat. Proto se na OSB desku lepí fasádní polystyren. Doporučujeme zvážit umístění vrstvy 25 až 30 mm pěnového polystyrenu, minerální vaty nebo ideálně fasádního EPS polystyrenu. Tloušťka izolace se odvíjí od oblasti použití. V případě podbití stačí použít tloušťku izolantu 2-4 cm dle potřeby. Izolant se na OSB desky lepí polyuretanovou pěnou, která má vysokou přídržnost. Následně se ještě kotví vrutem do dřeva s přítlačným izolačním talířkem. Tento systém je například u podbití často používaný.
Schéma správné aplikace zateplení na OSB desku:
- Střešní krokev
- Dřevěná pomocná konstrukce ze střešních latí
- OSB deska 15 mm
- Fasádní polystyren
- Přítlačný talířek izolace ZOFITHERM PTI 60
Práce začíná odstraněním původního podbití (např. palubek) až na nosnou konstrukci krovu. Na tento rošt montujeme OSB desku. Zateplení fasády probíhá lepením fasádního EPS (2-3 cm) přímo na OSB desku pomocí lepící pěny na polystyren ZOFITHERM PROFI PU FIX. Mechanické kotvení se provádí pomocí přítlačného talířku ZOFITHERM PTI60 v kombinaci s vrutem do dřevěného podkladu. Pro napojení plochy podbití s plochou fasády se použije Ukončovací lišta omítky LIKOV LC-L. U rozsáhlejších ploch podbití je vždy nutné vytvářet dilatační mezeru mezi podbitím a fasádní plochou.
Čtěte také: OSB desky Kronospan: Recenze a využití
Hliněná omítka jako alternativa
Hlína se dnes dá aplikovat na většinu novodobých materiálů. Pro dobrou přilnavost hlíny na OSB deskách se doporučuje mechanicky přichytit rákos (tzv. palach) sponkami. Pokud by se hlína nanesla přímo na OSB desku, došlo by vlivem působení vlhkosti k neznatelným pohybům OSB desky a následnému oddělení a opadání hlíny. S rákosem se sice k oddělení hlíny nakonec dojde, ale díky tomu, že rákos drží na OSB desce, omítka zůstane.
Další postup je takový, že na rákos se aplikuje přilnavostní nátěr, který obsahuje vysoký podíl jílu a zaručuje dobré spojení mezi hrubou omítkou, rákosem a OSB deskou. Poté se nanáší vrstva alespoň 2 cm hrubé hlíny, aby se využilo výborných vlastností, které hlína má. Hlavní předností hlíny je práce s vlhkostí - hlína dokáže pojmout velké množství vlhkosti a následně v sušším období nebo v sušším prostředí pouštět vlhkost zpět do interiéru.
Existuje spousta možností, jak dokončit finální povrch hliněné omítky: tmavší jemné omítky, dekorativní omítky ve světlejších barvách (i bílé). Nabízí se řada technik, jak povrch dotáhnout: od hlazení přes filcování po různé drsnější techniky. Hlavní výhodou hliněných omítek je kromě schopnosti práce hlíny s vlhkostí především příjemný pocit, který se dostaví při vstupu do takového prostoru. Nevýhodami jsou pracnost realizace a potenciální problém s vysycháním hrubé omítky - pokud není při vysychání zaručeno dostatečné větrání a venku je vysoká relativní vlhkost vzduchu, může se objevit plíseň.
Kvalita OSB desek
Není OSB deska jako OSB deska. Desky se liší jak podle výrobců, tak podle jejich uzpůsobení. Na trhu najdeme desítky výrobců, u všech se však nedočkáme stejné kvality. Laik by si mohl myslet, že nevidí rozdíl, který z počátku ani vidět být nemusí, ale pozná jej v dlouhodobém měřítku. Lepidlo použité ke slepení třísek bývá méně kvalitní nebo se mohou začít loupat třísky, což poznáte už po pár týdnech. Samozřejmě, tyto desky Vás mohou zlákat svou cenou, jelikož je podstatně nižší než cena od výrobců jako je například Kronospan nebo Egger. Tito výrobci patří mezi přední výrobce OSB desek a na kvalitě je to znát.
Pozornost věnujte spárám a nárožím. Ty jsou nejčastěji náchylné k případným prasklinám a je nutné je vyztužit.
Čtěte také: Desky LTD a jejich využití
Vnější omítky na dřevocementové systémy
Vnější omítky se realizují po minimálně dvou měsících po ukončení aplikace vnitřních omítek. K omítání vnějších povrchů stěn by měly být použity takové varianty omítek, aby umožňovaly aktivní přenos tahových napětí, která vznikají v důsledku trvalého působení klimatických podmínek na podklad. Dřevocementové stavební systémy jsou charakteristické vysokým tepelným odporem, v závislosti na tloušťce vloženého polystyrenu v případě vnější štěpkocementové desky ztraceného bednění, a proto není nevyhnutelné realizovat další zateplení kontaktním tepelněizolačním systémem. Tepelněizolační omítky povrch především kazetových systémů z dřevocementových prvků (Izoblok, Durisol) plošně vyrovnávají a zároveň snižují součinitel prostupu tepla. Jako konečnou úpravu na doporučené omítkové systémy lze použít fasádní nátěr nebo různé druhy strukturovaných omítek, které se aplikují na vrchní zpevňující vrstvu.
Dvouvrstvý systém, strojová nebo ruční aplikace:
- Tepelněizolační jádrová omítka Supertherm TO (057), l = 0,13 W/(m . K), tloušťka 25 mm, spotřeba 26 l/m2.
- Technologická přestávka přibližně 15 dnů.
- Penetrace ASN, spotřeba 0,3 kg/m2.
- Vnější štuk (023) - maximální zrno 0,7 mm nebo Vnější štuk jemný (023j) - max. zrno 0,4 mm.
Podmínky pro omítací práce
Než začnete s omítacími pracemi, musí být především ukončena konstrukce střechy a vnější obvodové stěny musejí být chráněny před deštěm a jinými možnostmi navlhnutí tak, aby podklad, na který se omítky nanášejí, byl pevný, bez uvolněných částeček a dostatečně suchý. Čas schnutí závisí na klimatických podmínkách a situaci na staveništi. Teplota vzduchu a stěn nesmí během tří dnů před začátkem omítacích prací, v průběhu omítání a v době zrání omítky klesnout pod +5 °C. Při výrobě malty při nízkých teplotách nesmí teplota složek klesnout pod +5 °C a teplota čerstvé malty pod +10 °C. Při teplotě vzduchu nad +25 °C a suchém počasí se musí omítka ošetřovat vlhčením minimálně během tří dnů po její realizaci, chránit před přímým sluncem, větrem a podobně, aby se zabránilo rychlému vysychání. K tomu, aby mohly omítací práce začít, je potřeba, aby betonové jádro důkladně vyzrálo a vyschlo (28 dnů po zastřešení stavebního objektu). Omítání se může realizovat, není-li vlhkost štěpkocementových desek větší než 14 % a betonového jádra než 4 %. V případě pochybností o vlhkosti jádra se doporučuje jádrovým vrtákem realizovat vývrt s průměrem 10 mm, a to z vnitřní strany doprostřed konstrukce. Vyvrtaný materiál se hned nasype do nádoby nebo sáčku a vzduchotěsně uzavře. Vlhkost se stanoví úbytkem hmotnosti materiálu v sušičce při teplotě 105 °C, přičemž se suší do konstantní hmotnosti.
Příprava maltové směsi
Suchou směs důkladně promíchejte s čistou studenou vodou splňující ČSN EN 1008 v poměru cca 0,22 lit. na 1 kg suché směsi (tj. cca 4,4 lit. vody na 20 kg pytel) v hladkou homogenní hmotu. Po promíchání nechte maltu 10 minut odstát a opět promíchejte. Po dobu zpracování nedolévat další vodu. Správně zamíchaná směs po nanesení zubovou stěrkou ulpí na podkladu a podrží si profil zubů, nesmí se roztékat. Při použití rotačního míchadla nepřekračujte cca 200 otáček za minutu a vrtuli míchadla držte stále pod hladinou (zabraňte napěnění přimícháním vzduchu). Dodatečné přidávání jakýchkoliv přísad, kameniva nebo pojiva k hotové směsi nebo její prosévání je nepřípustné.
Bezpečnost a skladování
Při práci s cementovým lepidlem chraňte okolní plochy proti znečištění. Hliníkové a eloxované ukončovací lišty okamžitě očistěte. Při styku mokrého cementu, čerstvého betonu nebo malty s kůží může dojít k podráždění, vzniku dermatitidy nebo poleptání. Skladujte v chladném a suchém prostředí na paletě nebo dřevěném roštu v původním neporušeném obalu, chráněné před působením vody a vysoké relativní vlhkosti vzduchu.
tags: #drevotriskove #cementove #desky #omitka

