Betonové zdi kolem Sázavy: Od protipovodňových opatření po ekologické stavby

Krajina podél řeky Sázavy je bohatá na historii, přírodní krásy a inovativní stavební řešení. Od starobylého Sázavského kláštera a sklářské tradice se naše toulky zaměří na přítomnost betonu v této oblasti - ať už ve formě protipovodňových opatření nebo unikátních staveb.

Protipovodňová opatření ve Zruči nad Sázavou

Řeka Sázava je krásná, ale dokáže být i hrozivá. Zejména povodně v letech 2002 a 2006, kdy voda vystoupala do výše 427 cm a 494 cm, ukázaly nutnost účinných protipovodňových opatření ve Zruči nad Sázavou. Vedení města proto od roku 2007 pracuje na řešení a rozhodlo se vybudovat protipovodňové hráze.

„Protipovodňové opatření se skládá ze tří objektů,“ uvedl ředitel investiční sekce státního podniku Povodí Vltavy Tomáš Havlíček. „Jako ochrana je navržena betonová zeď z vodostavebního železobetonu.“ Tato zeď v průměru dosahuje výše mezi 0,5 až 2,5 metru a je navržena s nezbytnými prostupy na pozemky a místa pro odtok vody. Zeď začíná v Průmyslové ulici za Varielem a končí u silničního mostu. U náměstí začíná u železničního náspu a pokračuje podél pravého břehu potoka až k restauraci na Ostrově. Další chráněnou lokalitou je celý areál Sázavanu.

Zemědům aneb Soběstačné bydlení z pneumatik a betonu

Nedaleko od Sázavy, po kratším výstupu lesem, se ocitáme na asfaltové cestě a projdeme kolem místní rarity - domu Zemědům či Zeměloď (Earthship). Tato soběstačná stavba, určená pro trvale udržitelné bydlení, byla navržena Michaelem Reynoldsem v polovině 20. století v Novém Mexiku. Dům postavilo občanské sdružení Zeměloď v roce 2012 a byl prvním v Česku.

Zemědům využívá přírodní zdroje, k uchování tepelné energie ze Slunce využívá tzv. „termomasu“, tedy tepelnou masu, kterou tvoří silné zdi z pneumatik napěchovaných hlínou. Přirozeně udržuje teplotu uvnitř bez ohledu na počasí, regulaci teploty uvnitř umožňuje využití přirozené ventilace na principu komínového efektu (teplejší vzduch samovolně stoupá vzhůru). Dům je navržen k použití mimo inženýrské sítě, slunce poskytuje prostřednictvím fotovoltaiky elektrický proud. Místnosti jsou často vytvarované do tvaru podkovy, aby se co nejvíce zvýšil zisk tepelné energie během zimních měsíců.

Čtěte také: Krok za krokem: Betonové sloupky

Dešťová voda se zachytává do nádrží a následně filtruje. Na stavbu byly ve velké míře použity druhotné odpady, jako pláště z pneumatik pro skelet a plechovky a PET lahve pro vyplnění. Stavba způsobila značný rozruch nejen díky ekologickému poselství a odporu části místních obyvatel, ale zejména složitému vyjednávání s úřady, pro které bylo povolení tohoto projektu velkým legislativním problémem. Stavení na rozlehlé louce není bohužel příliš vidět, je zarostlé vegetací a působí opuštěně.

Opěrné zdi a jejich využití v krajině

Účelné a designově atraktivní opěrné zdi z pohledového betonu přinášejí řešení při vyrovnání terénních změn. Opěrné zdi z betonu jsou ideální k vyrovnání terénu v různých výškách a hodí se jak na zahrady a terasy, tak do veřejného prostoru. Betonové bloky pro stavbu opěrných zdí pomáhají, aby tyto zdi byly odolné a také estetické na pohled. Opěrná zeď se cení právě pro svou pevnost a také možnost použití ve svahu.

Představujeme unikátní systém pro stavbu betonových opěrných zdí Stavoblock. Zahradní svahové tvarovky Stavoblock jsou vhodné nejen pro nestabilní svahy a víceúrovňové terény. Můžete je využít také k zadržení terénu i jako podporu přirozených zemních svahů či násypů zeminy, písku či kameniva. Opěrné zdi Stavoblock nelimituje výška a skládají se suchou cestou bez použití malty, lepidla či betonu. Opěrné zídky a stěny si můžete postavit přímé, zakřivené i kopírující tvar terénu. Díky suchému zdění nebudete potřebovat maltu ani lepidlo. Základem stavby je zhutněné štěrkové lože, které si musíte připravit. Hydroizolace opěrné zdi je řešena drenážní trubkou za nebo pod zdí, drenážní vrstvou, případně geotextilií. Svahovky jsou vzájemně provázány dvoutáhly, které se semknou s terénem a zamezí jakémukoliv posuvu a pohybu zdi.

Opěrná stěna je staticky navržena dle zatížení terénu nad zdí - ať už jde o mírný nebo prudký svah, či o plochu určenou pro pojezd vozidel. Vyrovnání terénních změn zajišťuje suchá skladba opěrné zdi, která se přirozeně přizpůsobí lehkým půdním pohybům. Díky tomuto systému je opěrná stěna mimořádně odolná, bez rizika popraskání či narušení. Okrasné opěrné zdi Stavoblock se hodí na terénní úpravy různě svažitých zahrad, vyvýšených záhonů, bylinkových zahrad, teras, k bazénům, na dětská hřiště či na veřejná prostranství. Systém umožňuje rovněž postavit betonový plot a zahradní schodiště, které harmonicky ladí s opěrnou stěnou a tvoří jednotný celek. Mezi nejčastěji realizované zahradní zdi patří opěrná stěna s vetknutými schody.

Betonové mosty na Sázavě

Beton hraje klíčovou roli i v infrastruktuře kolem Sázavy, například při stavbě mostů. Od podzimu 2020 až do konce roku 2021 byl dodavatelem betonů na akci Most přes řeku Sázavu III/12519 v Kácově. Pro generálního dodavatele stavby, společnost Colas CZ, a.s., bylo během tohoto období vyrobeno a dodáno celkem 2 608 m3 čerstvého betonu. Na stavbu byly dodávány betony od pevností C12/15 až po C35/45.

Čtěte také: Postupy rekonstrukce trámových stropů

Stejný beton, tedy C30/37 XF4, Dmax 22 mm v konzistenci S4, se ukládal i při betonáži samotné mostovky, která byla naplánována na 30. září 2021. Bylo spočítáno, že mostovka spolkne cca 600 m3. Čerpadlo na levém břehu zásobovala betonárna Vlašim, která během dne na stavbu dodala 263 m3. Čerpadlo na pravém břehu zásobovala betonárna Kolín, která vyrobila 320 m3.

V Sázavě samotné se nachází betonový most postavený v roce 1976. Nejstarší písemná zmínka o mostě je však z roku 1552, dá se předpokládat ještě starší původ. Dřevěné mosty byly pravidelně odplavovány povodněmi, proto byl v roce 1906 postaven nový ocelový most a řeka zregulována.

Historie železářství a mlýnů na Žďársku

Počátky železářství na Žďársku jsou svázány s kolonizací krajiny na pomezí Čech a Moravy v pramenné oblasti Sázavy cisterciáckým klášterem ve Žďáře nad Sázavou. Ke kolonizační činnosti došlo v polovině 13. století (druhé založení kláštera v roce 1256), případně v obdobích těsně následujících.

Cisterciáci byli šiřiteli nových názorů na rozvoj hospodářství: zemědělství a rybářství, ale též železářství a sklářství. Pomezní hvozd byl ohromnou zásobárnou dřeva, byl tu dostatek železných rud, křemene a vodní energie. V tomto období došlo patrně k založení několika hamrů, které jsou však listinně zmíněny až v polovině 14. století. Jedním z těchto hamrů je tak řečený Šlakhamr, který je v pramenech spojován se jménem Niklase Flexlina, rychtáře v Německém Brodě, nájemcem zmíněného hamru.

Další hamry byly v provozu v blízkém Najdeku (tzv. Václavův hamr) v Dolních Hamrech (Fiklův hamr) a Horních Hamrech (Frendlův hamr). Jména původních provozovatelů či nájemců hamrů se udržela dodnes. Další hamr byl v provozu v blízké Sázavě, k němuž později, v 17. století, přibyl v téže osadě další. Pro 14. století je doložen i hamr v Polničce a v samotném Žďáře (Hamrmýl - Svoboda 1937).

Čtěte také: Význam betonových zátarasů pro Prahu

Blízko Šlakhamru, asi 500 m po toku řeky Sázavy byl patrně další hamr, jehož zbytky zmizely beze stopy pod navážkami nové železniční trati Brno - Havlíčkův Brod. V louce na levém břehu řeky, jejíž řečiště bylo přeloženo a zregulováno, aby ustoupilo mohutnému násypu tělesa dráhy, je dosud patrný částečně zachovaný náhon. Při tomto hamru byly během stavby dráhy odkryty dvě železářské kusové pece (ještě na katastru obce Hamry).

V současné době se původní mlýn, který je ve správě Technického muzea v Brně, nachází v údolí řeky Sázavy, nedaleko útvaru Rozštípená skála. Objekt prošel v minulých letech nákladnou rekonstrukcí. Nyní jsou zde nainstalované nové expozice, které mapují bohatou železářskou tradici místního regionu. Při prohlídce se návštěvníci dozvědí, jakým způsobem středověcí železáři získávali základní suroviny, tedy dřevo, dřevěné uhlí a železo, a jaký byl sortiment produktu hamrů.

Otevírací doba Šlakhamru (Brdíčkova mlýna):

• Květen - září: středa až neděle, svátky 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00
• Říjen: sobota, neděle a svátky 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00

Připadne-li svátek na pondělí nebo úterý, zavíracím dnem bude středa následující po tomto svátku. Začátky prohlídek jsou vždy v celou hodinu, poslední vstup je v 16:00. Základní vstupné činí 70 Kč, zlevněné 35 Kč. Rodinný pas 56 Kč. Platba je možná pouze v hotovosti. Další informace naleznete na stránkách Technického muzea Brno.

Typy betonu a jejich využití

Beton je směs cementu, vody, písku nebo kameniva a dalších příměsí. Vyrábí se a dodává ve dvou základních formách konzistence: transportbeton (čerstvá betonová směs určená k přímému použití) a betonová směs se sníženým obsahem vody (určená k dalšímu dopracování).

Beton je materiál, který přirozeně zraje ještě dlouho po jeho vyrobení, což může mít za následek vznik vápeno-cementových skvrn. Na povrchu betonových výrobků se tedy mohou vytvářet bílé mapky, které tvoří vápenná emulze, a říká se tomu výkvět. K odstranění výkvětu můžete použít např. produkt Lithofin KUKÜ, kterým usazeniny vyčistíte.

Pro výběr materiálu a výpočet jeho spotřeby se doporučuje návštěva Parku inspirace ve Velkých Žernosekách, kde je možné vidět výrobky ve velkých plochách a použité za nejrůznějšími účely. Menší výstavky jsou k dispozici i v CSBETON Design Centru v Praze a u prodejců.

tags: #betonové #zdi #kolem #Sázavy

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování okrasných dřevin na balkoně
• Jak ošetřit dřevo napadené bílou plísní?
• Portrét fotografa Jiřího Tesaře
• Prosvětlení a ventilace plochých střech
• Recenze rohového stolu Domestav