Dřevovýroba Vladimír Telecký: Reference a historický kontext folklorního hnutí na Těšínsku

Význam svátků a slavností v životě člověka sahá hluboko do historie kultury a civilizace. Jejich existence je doložena u všech známých etnik a národů. Samotné české slovo "slavnost" se začíná nápadně zvyšovat od 17. století, ačkoliv prameny o slavnostech existují již mnohem dříve, jak dokládá jeho výklad v Klaretově slovníku z 14. století.

Danými termíny se zabývala řada dalších autorů. Slavnost definuje v 18. obrozeneckém díle J. Jungmann, dále francouzský filozof a romantický spisovatel J. Rousseau, který viděl ve svátku novou realitu, která překrývá všednost a privátnost. přelomu 19. a 20. století se definice slavnosti dále vyvíjela. Sociolog E. viděl ve slavnosti produkt společenského vědomí, za vyšší stupeň solidarity. Věnovali se jim též antropologové, jmenujme alespoň F. a francouzského badatele M . Mausse. Od 18. století se slavnosti začaly využívat i k politickým účelům. Častými podněty byla reprezentace šlechty či panovníka. dohledaný pramen událost pořádanou Ladislavem Veleném ze Žerotína roku 1620, které se zúčastnili severomoravských poddaných v krojích a slídovou muzikou. vídeňský dvorní varhaník A. Poglietti.

Mezi první, kteří tento termín zavedli a od 60. let 20. století jej začali definovat, patřil Hermann Bausinger. Muzikolog W. navázal na tuto myšlenku a H. je zakladatelem tzv. teorie o druhé existenci folkloru. je v etnologické literatuře citován velmi často. H. Bausinger v něm vyjmenovává řadu zásadních jevů, spadajících pod tento termín. turismu a řadě dalších. autorů a problematiku dále rozvíjí. U nás jej přehledně a stručně charakterizuje B.

umění v nepůvodním prostředí a vytvářejí si vlastní vývojové řady. neseny pamětí, vznikají, šíří se, udržují a zanikají řízeným nebo živelným procesem, v úzké součinnosti s hromadnými sdělovacími prostředky. vůbec vyvolána, neovlivňuje kvalitu, ani způsob šíření projevů folklorismu. tématem zabývá O. časopiseckých článků. Téma není cizí ani jiným oborům. problematiku dívá muzikolog J. specifické postavení díky jeho návaznosti a spojitosti s tradicí lidové kultury. J.

Spolková činnost v Sedlištích

Spolková činnost a kulturní život v Sedlištích má hluboké kořeny. byla prvním doloženým spolkem Rolnicko-občanská beseda, založená roku 1870. široké pole působnosti, kulturního a společenského vyžití v obci. V Sedlištích vznikaly další spolky. V době před první světovou válkou to byly např. zabývající se národnostními otázkami v kulturně a jazykově smíšeném Slezsku. Sedlišťanů; v pramenech nacházíme oba názvy) byla oslava 60. narozenin J. pořádaná dne 16. 8. příští oslavu, která se měla konat v roce 1918. památek, lidovou kulturu. Mládež v obci pod vedením J. zkušené osobnosti, které by jí pomohly zorientovat se v terénu. setkání J.

Čtěte také: Šlapanická dřevovýroba: Tradice a inovace

Joža Vochala a jeho vliv na národopisné hnutí

Joža Vochala (1892-1965) byl organizátor, sběratel, národopisný pracovník a novinář, který měl klíčový vliv na národopisné aktivity. V roce 1919 založil ve Frýdku týdeník Republikánské strany Svoboda venkova a roku 1924 stál u zrodu muzea ve Frýdku, v letech 1949-1957 v něm zastával funkci ředitele. a Ostravě, za druhé světové války byl vězněn. považován za důležitou regionální osobnost první poloviny 20. století. Vochala.

V obcích na Těšínsku zakládalo tzv. Od roku 1910, kdy se stal J. bylo nasbíráno značné množství národopisného materiálu. neprobíhaly jen v Sedlištích, ale také v ostatních obcích na Těšínsku. dorostu v Sedlištích vznikla v létě roku 1910 v rámci Rolnicko-občanské besedy. odbor, cenné publikace. Ty se týkaly zvyků a tradic v Sedlištích. Již roku 1913 se J. rovnocenou k České i Moravské besedě. První verzi Slezské besedy nacvičoval J. členy kulturního spolku v Kateřinkách u Opavy, kde byla také 13. 7. V září téhož roku byla předvedena v Sedlištích. Zde však zcela propadla, protože obsahovala nové „vyumelkovane texty" i nezvyklé harmonie a úpravy písní. klavírního partu, byl touto kritikou dotčen a uražen odešel.

místním národopisným souborem v Sedlištích. Má 4 oddíly - I. Židuvka. II. Nevěř, Švec, Levá nožka, Kyjok, Sviňok, Zeman, Vrobel. III. Kača. IV. textu Ty sviňoku, svinsky byl zpíván Bartoníčkův text Synečku těšínský). not pomáhali J. Válečné události činnost Sedlišťanů přerušily. zaměřilo na výzkum obce Hrčava, kde se zachovala řada archaických zvyků, písní a tanců. Jedním z hlavních úkolů J. Vochaly byla organizace slavností a národopisných akcí. v Klimkovicích na Slezském roku. Konal se až o devět let později v Jablunkově. dorostu již nezvládaly organizovat všechny konané akce, vzniklo 18. prezentoval J. okolí. Vymezení jejich působnosti vykládá J. sdružení, založeného roku 1923 na organisačním podkladě, vztahovati pouze na Sedliště a nejbližší okolí: Brusovice, Kaňovice a Leskovec. celé Těšínsko. rozměrech. Úkoly, jež ho čekají, jsou veliké. zpěvy, vyprávěly se pověsti a pohádky. J. Vochala chtěl jimi zaujmout především mladé lidi.

Zájezd Sedlišťanů do Prahy a Hradce Králové v roce 1924

V roce 1924 byly zorganizovány zájezdy do Prahy a Hradce Králové. jednalo se o významný zájezd. V obou městech proběhl slavnostní průvod, kterého se zúčastnilo na 200 účinkujích, nového. kolikrát i bezcenných, nebohých, tanci, zpěvy, hrami, odění v půvabný kroj tamější ,Sedlišťané', neutuchající, všude, kde se objevili na ulicích, na Slovanském ostrově, na výstavišti. z článku dovídáme, že sdružení se díky zájezdu zadlužilo částkou 77 000 Kčs, peněžní dar J. Vochaly a jeho ženy Maryčky. slavnosti v Sedlištích konané toho roku. C. pohledem, proto si dovolím ocitovat delší část. mistr až konečně založil tak zv. děvušky nejen ze Sedlišť, ale téměř z celého Těšínska, tak p. a t.d. Došlo to tak daleko, že začaly šije i ty nejširši kruhy všimať, do Králové hradce, městským zastupitelstvem a až do Prahy! Všeobecný rozruch. Výprava se vypravovala. (Lazy), která se předem cvičila těm starým tancům a her, totéž v doprovodu. 1924/5, slavně vyjeli a dojeli a ještě slavněji byli přijati.

městské zastupitelstvo v čele p. starostu Dr. „Slezáky" kterým se mnohým nesnilo o něčem podobným ze zapomenuto kraje. Byli obdivováni hře vůbec, uctěni královsky a tušim 10. 000 Kč dostali na ruku. den jeli do Prahy, i tam na výstavišti a hlavně večer na Zofině, našich. Pražané i Kralohradčané slíbili, že nám návštěvu do Slezska a Sedlišt vráti. rok, 5. července 1924 přijelo jich celkem 150 pánů, paní a slečen. Ratimova, kde byl oběd, ojedné ho. páni, co mají své auta, jeli přímo z domu a ostatní vlakem o 2 hod. byli v Hajku. Frýdku velká pouť. Páni to chtěli vidět. Konečně to všechno přijelo do Sedlišť'!!! střelby a hudby krátce byli přivítáni s předložením chleba a soli. Po delší krásné řeči p. Ulricha, poslance ing. Černého šel celý průvod na hrob dr. Kralhr. paní a besedy naší, přičmž p. Vochala měl pietni spomínkovou řeč. prohlédli Kostelíček a výstavku ručních prací škol, ale krkolomné, zvláště děvčata na koních v nějvětším trysku. a řeč p. ing.

Čtěte také: Inovativní design Tatry T87

Program Slezského roku předvedený v Hradci Králové a v Praze

  • 1. Slezská svatba a čepení nevěsty z Těšínska
  • 2. Zvyky (honění krále) z Hlučínska
  • 3. Jarní stavění a kácení máje z Těšínska
  • 4. Slezské dožinky
  • 5. Děvuch
  • 6. Slezské zálety
  • 7. Ondráš a Juráš v Praze

Po této zřejmě nejvýznamnější akci se Sedlišťané zúčastnili dalších vystoupení, cenu. a Brně, pořádaných na počest 10. Po osvobození již nedošlo k obnovení činnosti v původním rozsahu. besídkou sdružení zůstala besídka v Sedlištích. Roku 1945 byly pořádány Mírové dožinky na Černé zemi v Sedlištích, několik tisíc diváků. Ve stejném roce se stal J. své aktivity opět na poli sběratelském a muzejním.

v Praze. Jako ostatní soubory se i Sedlišťané v poválečném období zúčastňovali řady festivalů. 1949 byl uspořádán zájezd do Jáchymova a Mostů na Hornické dny, vesnic. Sedlišťané se zúčastnili II. Pravidelnou akcí Sedlišťanů se stalo jejich vystupování na Slovanském plese ve Frýdku, oslavám 50. výročí založení Sedlišťanů, Kulhánková, ale i národopisných soutěží pořádaných v rámci okresu i kraje. V 50. a 60. a začala se psát kronika Sedlišť. 26. dubna 1965 J. Vochala zemřel, činnost Sedlišťanů, místním hřbitově. Roku 1967 soubor ještě vystoupil na slavnosti v Brně, v důsledku generačních obměn a změn životního stylu zanikla. inicioval koncem 70. let učitel Albín Holenka se svými žáky, Střížovi, který jej uchoval ve svém domě. Počátkem 80. let byly uvolněny prostory v 1. Holenka. Později zde vzniklo muzeum Lašská jizba. V roce 2009 v rámci oslav 700. rozšířena. Muzeum bylo zahrnuto do Asociace muzeí a galerií České republiky.

Sdružení venkovského dorostu pro české Těšínsko

Sdružení venkovského dorostu pro české Těšínsko bylo založeno na podzim roku 1910, obcích na Těšínsku. Jeho zakladatelem a iniciátorem byl Joža Vochala. mnoho informací nenalezneme, pokud jsou o něm zmínky, tak snad jen to, že existoval, archivu Frýdek-Místek, besedy. Jak jsme již zmiňovali v kapitole o Národopisném sdružení Sedlišťanů, J. práce v kraji byl podle něj nedostatečný. 25. sídlo, věstníkem, Věstníkem dorostu venkova a dalšími. významných osobností tehdejšího společenského života, jako Ing. Kryštof nebo Václav Volný, mládeže a jejich motivaci k národopisné práci. Na toto téma přednesli referáty, z přednášek měly politický podtext, převládala propagace agrární strany. členové sdružení budou platit členské příspěvky, a členský příspěvek na 1,- Kčs. v té době panovalo přesvědčení, že z terénu nenávratně mizí, členové o lidový oděv, a to zejména v Sedlištích.

úrovni a pořádání kulturních akcí. Úspěšným rokem byl rok 1913, hromady, konané 12. Dobraticích, Nové Vsi a Václavovicích. Dohromady měly 362 členů. 633 a odesláno 1021 dopisů. Členských schůzí besídek proběhlo šestatřicet, do okolí. 14. července 1913 sdružení uspořádalo velkou národní slavnost v Dobré, zápisu „pěkně vydařila", více se o ní zpráva nezmiňuje, v Repištích taneční věneček a 3 divadelní představení. Schůze hlavního výboru se konaly také v Lubně a v Sedlištích. Vedení se rozhodlo 29. 1911 hromadně navštívit krajinnou výstavu v Příbore, Agrárního dorostu severovýchodní Moravy. Zájezd se měl konat 8. září, ze zápisů nedočteme. Kniha zápisů valných hromad eviduje činnost do ledna roku 1913, počet konaných schůzí.

Přehled schůzí Sdružení venkovského dorostu

  • Schůze konané roku 1910:
    • Ustanovující hromada - 25. září, místo konání: Frýdek.
    • 2.října, Frýdek.
    • Veřejná schůze dorostu - 9. října, Lubno. Byl přednesen referát J. rolnického a jeho životě duchovním.
    • Veřejná schůze - 16. října, Repiště.
    • Veřejná schůze - 23.
    • Ustanovující členská schůze - 30. října, Lubno.
    • Druhá výborová schůze - 6. listopadu, Frýdek.
    • - 3. listopadu, Frýdek.
    • Veřejná schůze dorostu - 4. prosince, Repiště.
    • Veřejná schůze dorostu - 11. Pržno.
    • Výborová schůze spojená s konferencí důvěrníků - 18. prosince, Frýdek.
    • prosince, Dobrá, v hostinci u p.
  • Schůze konané roku 1911:
    • Výborová schůze - 6. ledna, Frýdek.
    • Výborová schůze - 2. února, Frýdek.
    • schůze - 29. ledna, Nová ves.
    • „Výchovová" schůze - 9. března, Frýdek.
    • Sjezd dorostu - 25.
    • Výborová schůze - 29. června, Frýdek.
    • Výborová schůze - 23. července, Frýdek.
    • srpna, Sedliště.
    • Výborová schůze - 10. Žermanice.

Tyto besídky byly v jednotlivých obdobích různě aktivní. jejich činnosti je pro nás kniha účtů, výši jejich aktivit (čím vyšší výdaje, tím větší aktivita), v tabulce, krojů. Besídka v Sedlištích investovala finance na publikace.

Více konkrétních informací se můžeme dozvědět o besídce v Sedlištích, modernismem. Kulturní výchova venkova by měla být usměrněna a sjednocena, šustotem karet a jiných zábav, večery, lidové zábavy a také vést zvláštní knihovna, dalšími spolky v kraji, 2 výborové, 1 valná hromada a 3 přednáškové večery, zapůjčené Sokolu, 16 krojů, z toho 8 mužských, 8 ženských, února Přátelský večírek, 22. dubna Pomlázková zábava, 18. srpna Dožinková zábava, prosince se nacvičuje divadlo a mikulášska scéna. Členstvo se zúčastnilo též podniku pořádaných O. L. R. D. žup...

Tabulka č. 1: Investice do Krojů

Obec Počet krojů
Vratimov 16
Žermanice 19

tags: #dřevovýroba #vladimir #telecky #reference

Oblíbené příspěvky: