Druhy skladby dlaždic: Průvodce výběrem a pokládkou

Dlažby a obklady jsou nepostradatelnou součástí interiérů. Jsou vhodné do každé místnosti, ale hlavně tam, kde panují specifické podmínky v podobě vlhkosti a vodní páry. Výhodou obkladů a dlažby je jejich odolnost, funkčnost, a to že jsou snadné na údržbu. Než začnete s pokládkou dlažby, nejprve naplánujte prostor. Rozmyslete si, jaký typ obkladů nebo dlažby vám vyhovuje, jaký vzor a směr pokládky zvolíte, abyste dosáhli požadovaného vizuálního efektu. Kromě designu se zaměřte i na kvalitu keramické dlažby, vhodný výběr malty a správnou šířku spár. Aby výsledek vypadal podle očekávání, připravte si kvalitní a rovný podklad. Ten musí být pevný a dobře ošetřený - použijte vhodnou penetraci, která zabrání pronikání vlhkosti.

Kromě formátu, rozměrů, barvy a dekoru jednotlivých dlaždic ovlivňuje celkový dojem z podlahy a stěn v místnosti i zvolený vzor a směr pokládky (tzv. spárořez).

Volba velikosti dlaždic

Doporučení a rad, jak správně zvolit dlažbu, je mnoho. Zkušenost nás však učí, že žádné pravidlo není absolutní, a je jen na investorovi a jeho preferencích, co je správná volba. Často se říkalo pravidlo, že čím menší prostor, tím je doporučována menší dlažba. Troufáme si ale tvrdit, že v případě použití velkých dlaždic, například 90x90cm na malou zeď o šířce 2m, je důležité, aby na zdi byla symetrie tak, že uprostřed je velká dlaždice a oba krajní sloupce jsou symetricky velké. Když bychom použili 2 celé dlaždice a dořez 20cm, bude výsledek velmi nepěkný. Když použijeme dlaždici menší, např. 15x15 cm, začneme z jedné strany celou dlaždicí, tak na druhém konci nám zůstane odřezek 5cm, což ruší méně než v případě odřezku u velkých dlaždic. Takže pravidlo zní, ne volit do malých prostor malé dlaždice, ale způsob položení dlaždic volit tak, aby na jedné straně nezůstal nesymetrický dořez.

U místností, které nejsou pravoúhlé a nemají rovné zdi, typicky u rekonstrukcí, je dalehko vhodnější pokládka dlažby na vazbu, případně pokládka na koso. Pokládka na koso je vhodnější u čtvercové dlažby, pokládka na vazbu je obzvláště vhodná u dlažeb obdélníkového tvaru. U dlouhých úzkých obdélníků, typicky dlažby v dekoru dřeva, je vhodná pokládka na tzv. lodní podlahu. Tento způsob výborně eliminuje různé nepravidelnosti tvaru a zároveň umožňuje zpracovat i většinu odřezků pro položení. Před pokládkou dlaždic je potřeba si uvědomit, že v případě rekonstrukcí, kde často stěny nebývají rovné, je vhodné zvolit malý formát - například cihliček, které lépe pokryjí nerovnou plochu než například velkoformátové dlaždice.

TIP: Při vytváření podlahy platí základní pravidlo: pro velké prostory velké formáty, pro malé místnosti spíše střední formáty nebo mozaiky. Ale také zde existují výjimky.

Čtěte také: Využití červeného dřeva

Oblíbené vzory pokládky dlaždic

Při pokládce keramické podlahy si můžete vybrat z mnoha vzorů. Vzor pokládky vybírejte podle velikosti místnosti a požadovaného výsledného vzhledu. Dobře zvolený vzor ovlivní vnímání prostoru - může jej opticky zvětšit, zúžit nebo zvýraznit konkrétní zónu. Jaké jsou nejoblíbenější způsoby pokládky a co se osvědčí ve většině interiérů? Kde začít při výběru správného vzoru dlažby na podlahu? Nejdůležitější je efekt, kterého chcete dosáhnout, a velikost místnosti, kterou zařizujete.

Pokládka na střih

Dlaždice na sebe vzájemně navazují a vytvářejí tak uspořádaný, přímočarý vzhled. Tento vzor pokládky je ideální, když chcete dosáhnout homogenního, symetrického dojmu, zejména při použití velkoformátových dlaždic. Současně se jedná o optimální řešení při kombinaci dvou barev (šachovnice). Jedná se o velmi oblíbený vzor pokládky dlažby. Jednotlivé kusy jsou pokládány rovnoběžně se stěnou. Spáry tvoří symetrické, klasické čtvercové nebo obdélníkové sítě.

Lodní podlaha

Atypická podoba divoké vazby napodobující dřevěnou podlahu. Skvěle se hodí pro obklady ve formátu prken. V závislosti na zvolené orientaci výrazně mění prostorové působení místnosti. Dobře se hodí do starších staveb a pro docílení vzhledu venkovské chalupy. Dlažba s imitací dřeva patří mezi nejběžněji používané glazury na podlahy, proto se jí vyplatí věnovat více pozornosti. Před samotnou pokládkou položte dlaždice s dřevěným dekorem „na sucho“ a ověřte si výsledný efekt. Při pokládce kombinujte dlaždice z různých balení, protože i produkty ze stejné kolekce mohou mít lehce odlišný odstín. Tím docílíte přirozeného vzhledu dřeva. Při pokládání dlažby s imitací dřeva nebo přírodního kamene začněte vždy celými kusy a nařezané části umístěte na méně viditelná místa. Tento typ dlaždic obvykle pokládejte s posunem do jedné třetiny délky sousední dlaždice.

Rybinová pokládka

Reprezentativní vzor pokládky úzkých pravoúhlých formátů - často v designu dřeva nebo pálených cihel. I v menších místnostech dokáže prostoru vtisknout vznešený šarm. Při pokládce cikcak vzniká na okrajích relativně hodně odřezků - s tím je třeba počítat už při plánování potřebného množství dlaždic. Obdélníkové formáty otevírají možnost pro dekorativnější skladby, například rybí kost, která je inspirovaná spíše anglickým či francouzským venkovem. Ačkoli nevychází z tuzemské tradice, v kombinaci s keramickými dlaždicemi napodobujícími terakotu nebo ručně štípaný kámen působí i v našich chalupách překvapivě přirozeně. Důležité je, aby dlaždice nebyly příliš uniformní. Jemné barevné rozdíly a povrchové odchylky dodávají takové skladbě autentický vzhled.

Přesazená vazba (Cihlový vzor)

Oblíbená pro podélné formáty jakékoliv velikosti dlaždic - prodlužuje místnost ve směru úzkých okrajů. Při pokládce lze zvolit pravidelné třetinové nebo čtvrtinové přesazení, ale i divokou náhodnou vazbu. Místnost tak bude působit uvolněnějším dojmem. Cihlový vzor je jedním z nejklasičtějších způsobů pokládky dlaždic. Spočívá v jemném přesazení dlaždic vůči sobě. Toto uspořádání dlaždic vždy vytváří na podlaze jedinečný efekt, ale stejně dobře ho můžete využít i při obkládání stěn. Spáry jednotlivých řad jsou v tomto případě posunuté, nejčastěji o polovinu dlaždice. Tento způsob působí živěji a přirozeněji, zároveň dokáže maskovat menší odchylky v rovině či rozměrech dlaždic. Je oblíbený jak v interiéru, tak na terasách nebo chodnících.

Čtěte také: Použití lamino desek dub

Římská vazba

Na první pohled vypadá jako náhodně položená dlažba, vzniká však rafinovaným uspořádáním 3 až 6 různých formátů dlaždic. Skvěle se hodí pro živě působící velké plochy bez křížových nebo podlouhlých spár. Na přípravu a pokládku si však naplánujte dostatek času.

Úhlopříčná vazba (Na koso)

Jedná se o klasickou křížovou vazbu, která se v prostoru pokládá diagonálně (tzv. „na koso“). Vzor skvěle zakrývá šikmé stěny a do čistě řezaných prostor dokáže vnést zajímavé napětí. Hodí se do menších i větších místností a oblíbený je i v šachovnicovém provedení. Esteticky velmi výrazné je kladení dlažby „na koso“, tedy pod úhlem 45° vůči stěnám místnosti. Tato diagonální skladba opticky zvětšuje prostor a působí elegantně. Na druhou stranu je však náročnější na přípravu, řezání a často vzniká větší prořez, což zvyšuje spotřebu materiálu. Dlaždice ve tvaru kosočtverce lze pokládat na povrch podlahy a stěny různými způsoby. Mohou tvořit například šestiúhelníky nebo hvězdy. Různé barvy obkladů dodají krásný efekt v moderních interiérech - v kuchyni, předsíni a koupelně.

Šachovnicový vzor

Šachovnice je jednoduchý vzor a způsob aranžování, kde hlavní roli hraje hra s barvou. Často se zde používají kontrasty, což působí mimořádně elegantně. V případě šachovnicového vzoru dlaždice musí mít spoje pod úhlem 45 stupňů ke stěnám. Černobílé dlaždice jsou v tomto uspořádání nejběžnější. Stále častěji se však používají jemnější barvy, např. kombinace bílé a šedé, nebo různé odstíny téže barvy. Takto uspořádané dlaždice budou skvělé na podlahy do větších místností. Osvědčí se ovšem i v těch menších. Je nutné jen zvolit vhodnou velikost a barvu. Populární šachovnicový vzor je vhodný i na stěnu. Vícebarevné skladby a dekorativní dlažby se objevovaly i v reprezentačních prostorách bohatších statků, jako je zádveří, chodba a někdy i kuchyně.

Tloušťka dlažby a typ pokládky

  • U pochozí dlažby v interiéru se využívá tloušťka dlažby 1 - 1,2 cm a klade se do flexibilního lepidla.
  • U pochozí dlažby v exteriéru se využívá tloušťka kamene 3 cm s kladením do betonu. Dále je možné využít tloušťku kamene 3-5 cm a klást dlažbu na sucho do štěrkového lóže.
  • Pro plochy pojezdné osobním nebo středně velkým automobilem (do 3,5 t celkové váhy) doporučujeme výšku dlažby 6 cm.
  • Pro nákladní automobily (od 3,5 t) je nutná minimální výška dlažby 8 cm.
  • U pojezdové dlažby kladené do betonu nebo na železobetonovou desku je nutné využít tloušťku kamene 3-5 cm.
  • Neformátované kamenné dlažby se využívají zejména v exteriéru. Pokud je dlažba pouze pochozí, využívá se tloušťka kamene 1,5 - 3 cm s kladením do betonu. U pochozí dlažby kladené na sucho do štěrkového lóže se používá tloušťka kamenné dlažby 3 - 6 cm. Pro pojezdové plochy a parkovací stání je nutné využít vždy tloušťku 3 - 7 cm a pokládat POUZE do betonu.

Důležité parametry pro výběr dlažby

Při výběru můžeme brát v úvahu barvu, tvar, estetickou stránku nebo se zaměřit na data a hodnoty. U obkladů a dlažeb se ale vyplatí některé hodnoty pečlivě nastudovat.

1. Třída otěruvzdornosti (PEI)

K rozdělení obkladů a dlažeb můžeme přistupovat různě.

Čtěte také: Široké využití modřínového dřeva

  • PEI I - nejnižší odolnost. Výrobky v této třídě mohou být použity pouze na stěny.
  • PEI II - snesou o něco větší zatížení.
  • Pro prostory s malým provozem postačí dlažba s tvrdostí 3-4.
  • Do komerčních prostor, jako jsou banky, kanceláře a místa s vysokou zatížeností, je nutná dlažba s tvrdostí 5-6.

2. Protiskluznost (třídy R9-R13)

Toto je jedna z nejdůležitějších vlastností. Dlažby se dělí do tříd od R9 po R13 podle úhlu sklonu, při kterém se povrch stává kluzkým.

Třída protiskluznosti Charakteristika Vhodné použití
R9 Minimální protiskluznost Suché vnitřní prostory (obytné místnosti)
R10 Střední protiskluznost Vnitřní prostory s občasnou vlhkostí (kuchyně, sklady)
R11 Vysoká protiskluznost Vnitřní i venkovní prostory s pravidelnou vlhkostí (koupelny, kuchyně ve školách)
R12 Velmi vysoká protiskluznost Komerční a průmyslové prostory s možným výskytem vody nebo mastnoty (restaurační kuchyně, mlékárny)
R13 Nejvyšší protiskluznost Místa s intenzivním zatížením vodou nebo mastnotou (rafinerie tuků, jatka)

Mrazuvzdornost

Tento parametr je důležité brát v úvahu zejména u vnějších dlažeb.

Příprava podkladu a pokládka dlažby

Při pokládce dlažby nejprve naneste lepidlo na podklad, a pro lepší přilnavost i na spodní stranu dlaždic. Po jejich usazení následuje spárování - nezapomeňte, že barva spárovací hmoty má výrazný vliv na celkový vzhled stěny nebo podlahy. Obkládání je bezpochyby náročnější než pokládka plovoucí či vinylové podlahy, které využívají zámkový systém. Moderní dlaždice často přicházejí v netradičních a nepravidelných tvarech, což klade vysoké nároky na přesnost a zručnost.

Pro perfektní vzhled je důležité dbát na správnou šířku spár. Dlaždice se vyrábí složitým procesem za použití vysokého tlaku a teplot při vypalování. Mírná rozměrová odchylka je tak prakticky nevyhnutelná. Šířku spáry můžete zvětšit na 5 mm i více a tím vyrovnat rozdíly. Nebo můžete zakoupit obklady a dlažby, které se po vypálení přeměří a adekvátně roztřídí. Tyto materiály lze poznat tak, že součástí štítku šarže je údaj o kalibru. Hrany rohů však přesto nikdy nemohou mít přesně 90 stupňů. Pokud však chcete mít jistotu úzkých spár a perfektního výsledku, musíte zakoupit obklady a dlažby, které jsou rektifikované. U těchto materiálů je možná pokládka i s velmi tenkou spárou o šířce jen cca 1,5 mm.

Přírodní kámen představuje bezesporu jednu z nejelegantnějších podlahových krytin. Ačkoliv technika řezání diamantovou pilou není právě snadná, krásný výsledek tuto námahu vynahradí. Při svépomocné pokládce byste se měli rozhodnout pro zde uváděnou metodu tenkovrstvé pokládky. Formáty jednotlivých kamenných desek se odlišují od běžných rozměrů dlaždic. Volným rozložením dlažby je možné získat představu o prostorovém uspořádání. Stejně jako při pokládání dlaždic musí být podklad rovný a dostatečně nosný. Po předchozí penetraci pomůže v nouzových případech k dosažení roviny nanesení samonivelační stěrky. Nové potěry je před nanášením lepidla obvyklé nutné zbrousit, aby lepidlo dobře přilnulo. Potřebné stroje si lze vypůjčit.

Pokládka dlažby v interiéru - povrch je zapotřebí mít co nejvíce rovný (mírné nerovnosti se vyrovnají lepidlem). Povrch musí být suchý a bez prachu. Před pokládkou kamenné dlažby je vhodné zpracovat kladečský plán dlažby, který ušetří materiál i čas. Následně použijte flexibilní lepidlo Stonelep a výšku zubu 10mm. Podle předem připraveného plánu pokládky si vyznačte hlavní linii. Probíhá v maximálním odstupu přesně dvě dlaždice od stěny. Lepidlo nanášejte ozubeným hladítkem, přičemž základní linie by měla bát pořád patrná. Důležité je, aby byl úhel postavení hladítka zachován stále stejný. Zuby nesmějí dosednout na podklad. Podle směrové latě nebo pevně napnutého provázku položte první řadu dlažby. Přitom dbejte na rovnoměrnost spár. Okrajové dlaždice přizpůsobte průběhu stěny. Výklenky, pilíře a sloupy, nebo šikmo probíhající zeď, vyžadují naprosto přesné přířezy. Jakmile je obklad pochozí, můžete dosadit dlaždice na sokl. Na závěr se spáruje. Vetřete spárovací hmotu gumovým hladítkem do spár. Po položení dlažby se zaspáruje - částečně nebo celoplošně - a po kompletním očistění a odstranění nečistot se dlažba impregnuje proti vodě a mastnotě.

tags: #druhy #skladby #dlaždic

Oblíbené příspěvky: