PergolyPlochá střecha: Funkční design a moderní architektura
Plochá střecha je v našich socialismem poznamenaných končinách mnohými odsouzena k zatracení. Na svých ramenou si nese tíhu zažitých předsudků a jednoho bájného mýtu. Stavebníci ji proto často už ani nevysouvají z pozadí zájmu a volí klasiku. Je to ale výhra, nebo únos proudem?
Bájný mýtus: Do ploché střechy teče
Tato pravda žila hlavně v režimově nestálém 20. století. Přežila paneláky i nevkusné krychle vznikající do 80. let téhož století. Poté však vlivem moderní techniky začala skomírat, až padla úplně. Ne však v myslích široké veřejnosti a tabulek stavebních úřadů.
Ploché střechy ale komunistická éra tak úplně nevyplodila. Začaly se hojně objevovat už u staveb proslulé výtvarné školy Bauhaus, vzniklé na začátku 20. století, která propojila umění s technikou v jeden celek. Dnes řada těchto funkcionalistických domů patří mezi architektonické skvosty. Můžeme říct, že plochá střecha je výsadou domů s trvalou vizuální hodnotou.
Není moudré hned z jara plochou střechu z principu odsuzovat. V této době vám, hlavně díky kvalitním materiálům (hydroizolační pásy, fólie…) a dalším systémovým prvkům, při poctivém provedení do ploché střechy zkrátka nepoteče. Proto je sedlová střecha v tomto směru vcelku neprávem vyzdvihována. Rovná střecha má navíc oproti klasice řadu jiných výhod. Mimo jiné, jen tak někdo ji nemá…
Moderní domy s plochou střechou: Proč patří na výsluní
Prvním argumentem je fakt, že s plochou střechou racionálněji využijete prostor v domě. A to protože „neukousává“ místo v patře, jako krovy sedlové střechy, a tak si nesnižujete využitelnou plochu místnosti. S tím vám odpadá i starost shánět nábytek na míru.
Čtěte také: Šikmá střecha: spoje
Rozhodnete-li se pro složitější, atypický půdorys, a tedy individuální projekt rodinného domu, je plochá střecha rozumnější volbou. Architekt tak při kreslení moderního domu získá svobodu pro plnění vašich vysněných představ. Z oken vidíte víc než jen oblohu a zároveň se v místnosti kvůli střešním oknům neupečete, když jsou venku vedra.
A nakonec k tomu přidejme trochu srdce: Koho by neuchvátil ten neotřelý, půvabný design ploché střechy?
Další plusy ploché střechy:
- není problém vybudovat terasu v 1. patře,
- ze střechy můžete mít terasu i zahradu - vegetativní a pochůzné zelené střechy,
- je energetický výhodná - vytváří totiž minimální prostor potřebný pro vytápění,
- na střeše „nestraší“ fotovoltaické panely, solární kolektory, antény - střecha má totiž atiku („ohrádku“) a zespodu tedy technika není vidět.
Kvalita je parketou profesionálů
Montáž ploché střechy však nenáleží „rodinným řemeslníkům“. Pro jistotu neochvějné kvality byste její realizaci měli přenechat stavební firmě. Právě jejich zkušenost je to, co boří bájný mýtus o ploché střeše. Koneckonců i my si na její stavbu najímáme zkušené a léty prověřené profesionály. Stejně, tak jako nás si jiní najímají na montáž stavebního systému Durisol.
Ak. arch. Otakar Novotný, architekt a teoretik architektury, napsal: „Metoda, podle které výtvarník pořádá vzájemné vztahy těles a ploch, musí vést, je-li správná, především k tomu, aby všechna pozornost diváka byla upoutána k funkčně hlavní části a aby byla rozdělena na části ostatní v tom poměru, v jakém se o to zaslouží její funkcionální důležitost. Myšlenkový pochod od pochopení úlohy ke tvaru míří tudíž k tomu, jak zajistit koncepci, funkčně přiléhavý a logicky jasný vzhled.“
Typy střech a jejich vliv na architekturu
Příliš mnoho rodinných domků střechou jakoby dohání něco, co nestihly pod ní, od základů po věnec. To vede k disproporčním střechám, příliš objemným, těžkým, rozložitým a zdobným, které vše pod sebou bezohledně zdominují.
Čtěte také: Trámová střecha
Rozumná proporcionalita je tedy základní kvalitou každého architektonického díla a střechu, zvláště tu, která nekapotuje obytný prostor, nýbrž jen půdu či vůbec nic, nelze po funkční stránce zajisté označit za nejdůležitější. Tím méně za korunu stavby, vždyť střecha je spíše víkem stavby. A od utilitární funkce víka asi nebudeme očekávat výtvarnickou dominanci.
Přesto se pořád najde dost projektantů a stavebníků, kteří své bungalovy opatřují mohutnou valbovou střechou s půldruhametrovými přesahy na všechny strany či dokonce střechou (pseudo)mansardovou, většinou ovšem k dovršení zlého s černou a bohatě profilovanou zdobnou krytinou. Taková střecha ovšem dům „zalehne“ jak ona biblická nešťastnice své dítě ve vyprávění o Šalamounově moudrosti.
Sedlová střecha
Přicházíme ke střeše nejužívanější, totiž sedlové. Není výrazově variabilnější střechy, ve sklonu kolem 40° je českou klasikou, zatímco 25-30° propůjčí tomuto řešení „víka“ stavby úplně jiný a výrazně modernější charakter. Na vsi je tohle problém, sklon 40° a více musí být respektován, a tak -- má-li se pod střechu něco vejít -- dům roste do výšky. Složitost takové architekturní úlohy je v tom, že na vesnici se v podkroví nikdy nebydlelo a podezdívka pod pozednicí se provedla běžně jen pár centimetrů nad podlahu půdy. Při respektu k takovému řešení přijdeme dnes chtě nechtě často i o polovinu plochy podkroví.
Sedlovou střechu lze zakončit buď mohutným (a funkčně zcela zbytečným) přesahem ve štítu s rozpačitými čely vaznic a nanicovatou polovalbou, nebo vyzděním štítu mírně nad střešní rovinu. Dávám přednost druhému řešení.
Když dům, tak střecha. A když sedlová střecha, tak samozřejmě s přesahem. Historicky tomu tak u nás opravdu je, s moderními architektonickými trendy jde ale zmíněná samozřejmost stranou. Zatímco starší generace architektů nad střechou bez přesahu nevěřícně kroutí hlavou, ta mladší se jí povětšinou nebrání. Je to jednoduché - současní architekti se zaměřili na vizuální stránku „věci“. Zarovnání střechy s linií domu působí neotřele a blíží se pomyslné designové dokonalosti, protože odstraňuje - podle některých odborníků - rušivé elementy. Dalším, poněkud přízemnějším důvodem může být i snaha o úsporu střešní krytiny.
Čtěte také: Záklop střechy z dřevovláknitých desek
Hlavním důvodem, proč nejsou architekti v otázce přesahů zajedno, je obava z nasáknutí omítky při deštích a sněžení. Jsou to totiž právě přesahy střechy, které zajišťují, aby aspoň část omítky zůstala chráněná. Na druhou stranu se ale dnes už používají takové technologie, díky nimž se střecha dá zrealizovat tak, aby si i bez přesahů poradila se stékající vodou. A stejně tak se může vychytávkami pyšnit i moderní fasáda.
Obávaná voda se dá ovšem vyřešit instalací přisazeného žlabu, který končí v přiznaném (nebo skrytém) svodu a který má stejnou funkci jako klasický okap, jen je 100% vodotěsný, aby nedocházelo ke zbytečnému kontaktu vody s fasádou. K dalším záležitostem, které se řeší, patří například to, jestli nebudou v zimě závěje hnedu dveří, když aspoň část padajícího sněhu neodkloní přesah střechy, nebo to, jak vyřešit stínění oken, když se o to právě tento prvek ani trochu nezasadí. Přívrženci střechy bez přesahu například zmiňují, že u moderních rodinných domů už se takřka vždy počítá se stíněním v podobě předokenních (nebo vnitřních) žaluzií či rolet. Ruku v ruce se střechou bez přesahu by ideálně měly jít takové prvky, jako jsou třeba oplechované atiky nebo kratší krovy, aby dům perfektně sloužil jako celek.
Nadkrokevní izolace u sedlové střechy
Když jsme s mojí ženou dolaďovali "projekt", jedna z věcí, která byla zcela jasně rozhodnutá byl přiznaný krov v obýváku. V domě, kde bydlíme teď, máme asi 60m2 obývák s kuchyní, ale s normálním stropem. Poté, co jsme viděli přiznané krovy v obývacích místnostech na různých fotkách a jednou i živě, věděli jsme, že to musíme mít. Velký prostor, hodně světla a kombinace dřeva a zdiva.
S tímto ovšem přichází řada problémů. A ten hlavní je izolace. Jelikož izolujeme kvalitně a pečlivě, tady to musí platit dvojnásobně. S kamarádkou projektantkou jsme řešili různé varianty s minerální vatou, polystyrenem, ale pořád se mi to moc nezdálo. Všude se jednalo o hodně vysokou konstrukci a mnoho potenciálních problémů s provozem. Až jsem jednoho dne narazil na nadkrokevní PIR (PUR) izolaci.
Hlavní výhoda této varianty je nízká výška izolace, perfektní izolační vlastnosti a technologická komplexnost. Nevýhoda je cena... 1m2 vychází, podle tloušťky, kolem 1000,- bez DPH. Ale stavíme si dům snad již napořád a tady šetřit nebudeme.
Další problém varianty nadkrokevní izolace je výběr firmy. Ne každý to umí a hlavně ne každý se může pochlubit nějakou kvalitní realizací. Jelikož ta část střechy, kde bude nadkrokevka musí být dopředu adekvátně snížena, je tam velký důraz na naprostou přesnost provedení. Kdyby se to nepovedlo, měli bychom na střeše hodně viditelný "hrb".
Kompletní dodávka střechy bude stát 493 000,- za 290 m2. 2/5 střechy bude přiznaný krov s hoblovaných pohledových trámů a záklopem z bezformaldehydové OSB desky. Nad tím 160mm německý PUR systém BAUDER. Jsou to perodrážkové polyuretanové desky, oboustaně kašírované hliníkem a s horní vrstvou asfaltového pásu se samolepícím přesahem. Desky jsou nenasákavé, pochozí a přímo na ně přijdou latě a kontralatě. Bauder dodává vše, včetně foliíí, tmelů a speciálních vrutů. Izolační parametry jsou špičkové a rovnají se zhruba 35cm kvalitní minerální vaty. Zbytek domu budou lepené vazníky s možným obytným prostorem 12,5m dlouhým, 3,2m širokým a 2,05m vysokým.
Mé klienty někdy zaskočí, když na jejich přání, aby měla střecha velké přesahy jak ve štítě, tak i u okapu, nereaguji s přílišným pochopením. Kromě jiného s poukazem na to, že typická česká chalupa stejně takřka žádné přesahy nemívala, že by platili až o třetinu více tašek než musí a že dům by se výtvarnicky hodně poničil. Když se mi podaří klienta nadchnout pro bezpřesahové řešení, bývá vyhráno.
Štít většinou vyzdívám o několik centimetrů nad rovinu střechy, oplechuji jej svrchu a krytinu k téhle štítové atice jednoduše dorazím. Tím se lze zbavit nejen rozpačitých čel vaznic, trčících ze štítu a k dovršení zlého všelijak obkládaných palubkami, ale i obvyklého čelního neladu krajových tašek, které někdy působí jak obklad z perníku.
Zatímco celá jižní střecha bude pokryta solárními panely, na té severní jsou projektovány černé keramické tašky Tondach. Použity budou jen volně a běžně dostupné komponenty, jež se dají jednoduše vyměnit a obratem objednat z dostupných e-shopů.
Pultová střecha
U pultové střechy dostávám dobře využitelnou výšku u hlavního průčelí, orientovaného většinou k jihu či západu. Obytné místnosti tu nejsou nijak „přikrčené“ a případné malé výškové omezení (zešikmení stropu) se dobře snese při protilehlé fasádě, kam jsou obyčejně umísťovány pomocné místnosti (sociální zařízení, šatna, komora a ovšem i schodiště).
Pultová střecha se mnohým zdá příliš jednoduchá a tvarově banální, jakoby jim základní tvar nestačí ke štěstí. Proto někdy dům rozpojí a postaví střechy dvou polovin proti sobě. Tohle řešení ale může dům kompozičně zcela rozložit, příliš takový nápad doporučit nelze.
Valbová střecha
Střecha valbová. To je ta, která má okapy po všech stranách. Je-li vyzdvižena nad obdélným půdorysem stavby, má nahoře hřeben. Nad čtvercem se všechny čtyři střešní roviny sbíhají do jednoho bodu a takové střeše se říká stanová, někdy i pyramidální. Valbová střecha poskytuje rodinnému domu, tedy spíše patrové vile, protože její užití nad přízemním bungalovem je nonsens z podstaty, statičnost, vážnost a ukončenost. Proto je potřeba vždy velmi pečlivě zvažovat celkový zamýšlený výraz stavby, aby nás výsledek nezklamal. Pro moderní dům tahle střecha příliš vzrušení neposkytuje a domu navíc chybějí štíty pro přirozené osvětlení podkrovních prostor.
Velmi krásný, až trochu snově fantaskní dům, u kterého ani střechu neumíte přečíst, oko je navštíveno záplavou půvabných detailů a tvarů.
Velmi často u nás také vídáme polovalbu či čtvrtvalbu, tvarové uspořádání, kdy je jakoby špička štítu šikmo seříznuta ve výšce minimálně jeho poloviny. Je přirozeným prvkem architektury české vesnice, na Ladových obrázcích ji mívá dobrá polovina všech stavení. Ve venkovském prostředí občas hlasuji pro, v satelitech hlavního města mě děsí.
Lépe jsem na tom se střechou stanovou, s exaktní pyramidou nad čtvercem. V provedení nad vícepodlažní vilou, bez přesahů, s mírně ustoupeným vrchním podlažím za líc fasády a v kontextu výrazně městském -- hlasuji sem tam pro.
Mansardová střecha
Začněme střechou mansardovou. Ta je formována dvěma sklony střešních rovin. U okapu je sklon vyšší, typicky 60-80°, výše se střecha zalomí pod úhlem zhruba polovičním. Nejvíce ji rozšířil v období francouzského klasicismu architekt François Mansart (1598--1666), podle kterého je nazvána. Výborně vyvrcholuje klasicistní zámek nebo šestipodlažní pařížský činžák, na vašem bungalovu se ale vyjímá tuze tragikomicky. Moc prosím, rovnou ji ze svých snů propusťte, ledaže byste se tak trochu cítili jako Ludvík XIV. Pak už mohu ale doporučit jen skotské střiky.
Došková střecha
Na velkém svažitém pozemku Jindřichovické vrchoviny vyrostl před několika lety nízkoenergetický rodinný dům, který je nepřehlédnutelný nejen kvůli doškové střeše. Jeho majitelé si přáli, aby šlo o dům úsporný při stavbě i při provozu. Využili proto místní materiály, do projektu zakomponovali hliněné omítky i promyšlený systém vytápění stěnovým topením, které v místnostech vytváří příjemné prostředí. Dojem venkovského stavení podporuje jižní přesah střechy v přízemí, pod kterou vzniklo útulné zápraží. V létě, když je slunce vysoko, tam lze vysedávat ve stínu.
Co opatření řeší
Koncepce domu pomáhá snižovat negativní dopady klimatické změny jak na krajinu, tak na člověka. Projekt byl nastaven tak, aby co nejvíce snížil energetickou náročnost na vytápění i chlazení domu. Velký podíl na tom má došková střecha, která zmírňuje rychlost odtoku dešťové vody: vlhkost se absorbuje do vrchní vrstvy střechy a vysychá pozvolna. Voda, která po okrajích střechy odkapává dolů, se vsakuje na pozemku. Okolí domu je tak vlhčí než u staveb s nenasákavou krytinou, odkud voda odtéká rychle. S regulací vlhkosti vzduchu v domě pomáhají také vnitřní hliněné omítky.
Jak to funguje
Dům majitelé koncipovali jako nízkoenergetickou stavbu ze zdravých stavebních materiálů a s konstrukcemi bez parozábran. Hlavní obvodovou stěnu i vnitřní příčky vytvořili tak, aby v zimě akumulovaly teplo a v létě naopak udržovaly chlad. Veškeré vytápění v domě je sálavé. Obytné místnosti vyhřívá stěnové topení, v koupelnách a na chodbách je topení podlahové. Hlavním zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch/voda. Systém vytápění je nízkoteplotní teplovodní s teplotním spádem 40/30 stupňů Celsia a s nuceným oběhem topné vody. Doplňkovým zdrojem tepla je pec na dřevo, která je samostatná a na systému nízkoteplotního vytápění je nezávislá. Pec má dvě topeniště. Jedno slouží pro sporák na vaření, druhé pro akumulaci tepla. Roztopená pec vydrží nahřátá celou noc a následující den.
Velkou výzvou byla konstrukce krovu a realizace celé doškové střechy. Od počátku museli majitelé všechny tvary vikýřů i přesahy střech konzultovat s realizační firmou a s tesařem. Doškové střechy vyžadují větší sklon, aby po nich voda dobře sklouzla, a tvarové přechody mezi vikýři musí být plynulé. Majitelé si přáli, aby uvnitř v podkroví byl co nejvíce otevřený prostor. Doškové rákosové snopy majitelé uvázali ručně k hustým střešním latím. Celková síla došků je 40 centimetrů. Pod nimi je navíc směrem do interiéru doplněno mezi krokve 16 centimetrů minerální vlny. Střešní tepelná izolace má tedy dohromady 56 centimetrů.
Údržba
Údržba v případě tohoto domu znamená především oživování venkovních nátěrů oken a dřevěných konstrukcí olejovými barvami a pigmentovanými oleji. Při prudkých vichřicích se může stát, že dojde k podfouknutí a posunutí doškového snopu (podobně jako může být posunuta střešní taška).
Proč to není jinak
Architekt s investorkou si společně dopředu ověřovali trvanlivost doškových střech a dospěli k závěru, že toto řešení nemá žádná rizika. Doškové střechy jsou v dnešní době technologicky velmi dobře propracované a mají vyvinuté trvanlivé detaily. Patří mezi ně například bezpečné krytí hřebene pásem z měděného plechu či přitahování doškových snopů nerezovým drátem.
Největší výzvy a překážky
Výzvou byl nutný větší sklon střechy a eliminace úžlabí. Bylo třeba vyřešit vyšší únosnost delších krokví.
Zkušenosti z provozu
V projektu se nepočítalo se zakrytím západní pergoly proti dešti. Došková střecha v místě stavby dobře odolává horskému podnebí. Již přečkala nejednu vánici a několik bouřek.
Český soběstačný dům
Dům, který si vyrobí veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunce, uloží si ji v bateriích a následně spotřebuje. Zachytí maximum dešťové vody, splachuje s ní a po přečištění využije i třeba ve sprše. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije.
Koncept prvního Českého soběstačného domů vznikal poslední 4 roky, nyní jde všechna snaha do finále - realizace objektů právě probíhá v místě, kam nevedou žádné inženýrské sítě. Jako první byl nápad a místo - osada Kyselov poblíž Vyššího Brodu v jižních Čechách. V okolí lokality je spousta zaniklých zemědělských usedlostí, vesnic a nyní pár roztroušených domků. Zároveň nejde o nijak přírodně chráněnou oblast.
V roce 2016 byla uspořádána první malá studentská architektonická soutěž Český soběstačný dům a série workshopů na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Zadáním soutěže byl dům bez inženýrských sítí na uvedeném pozemku. V roce 2017 se k projektu začali připojovat i profesionálové ze všech možných oborů. V témže roce vznikla v Praze testovací laboratoř, do které byly umístěny všechny páteřní technologie, s nimiž se počítá na stavbě (tj. včetně solárních panelů na střeše, baterií, kotle…). Zde padlo i rozhodnutí, že dům bude primárně fungovat analogově tak, aby ho dokázal servisovat i „lokální elektrikář“, s pouze drobnými prvky tzv. smart home.
Stavba (100 m2 obdélný půdorys, 95 m2 obytné plochy, přízemí + podkroví) je umístěna v roztroušené zástavbě Hodslavského potoka, poblíž lyžařského areálu Kramolín u Lipna nad Vltavou. Autorem stavebního návrhu je mladý architekt Vojtěch Lichý ze studia MLAA a se základní technickou rozvahou technologií mu pomáhal kolega Petr Pávek. Obvodové zdi domu jsou z broušených cihel Porotherm T-profi plněných izolační vatou. Vnitřní příčky využívají akustických vlastností pálených cihel Porotherm AKU. Konstrukce celého domu tak vědomě rozvíjí stavební koncept domu e4. V Českém soběstačném domě se také široce uplatní materiály Isover pro izolace základů, fasády, podhledů, podkroví a podlah. Cílem bylo navrhnout malý, poctivý domek s dlouhou životností. I proto byla zvolena ověřená celokeramická varianta. Ve výsledku se jedná o dům v nízkoenergetickém standardu - podstatné ovšem je, že skladba technologií navrženého objektu by stejně účinně fungovala i v dřevostavbě, slaměném domě, domě vytištěném z plastového recyklátu nebo v tzv. 3D domě.
Volba jednotlivých technologií se řídila především podle spotřeby elektrické energie, která je u domu nezávislého na inženýrských sítích klíčová. Celý koncept energetiky navrhli odborníci ze společnosti GWL. Standardní fotovoltaické panely budou zabudovány v celé ploše jižní části sedlové střechy v klasické dvouplášťové skladbě s provětrávanou mezerou, a nahrazují tak střešní krytinu. Celý organismus technologií pomáhá také sestavovat dodavatel sofistikovaných elektroinstalací Elpramo. Bateriové úložiště a celý energetický systém domu nebude žádná černá krabice, ale otevřené hardware řešení, které by měl být schopen servisovat i lokální elektrikář. Použity budou jen volně a běžně dostupné komponenty, jež se dají jednoduše vyměnit a obratem objednat z dostupných e-shopů.
V srpnu 2020 byla usazena podzemní nádrž na dešťovou vodu. Hrubá stavba se blíží ke konci, v interiéru již proběhlo i stříkání sádrových omítek. Již pár měsíců probíhají návrhy interiéru ve spolupráci s IKEA. Prioritou návrhu vodního hospodářství bylo minimalizovat spotřebu pitné vody z vrtané studny na pozemku. Dešťovka bude po přečištění využívána pro splachování, praní, ale i sprchování. Sloužit bude samozřejmě i pro závlahu zahrady. Při nedostatku dešťové vody systém automaticky přepne na pitnou vodu z vrtu, naopak přebytek bude akumulován ve venkovním jezírku. Odpadní vody budou čištěny biologickou čistírnou a dále budou vsakovány na pozemku, čímž se koloběh vody uzavře.
Vytápění a ohřev teplé užitkové vody bude v zimních měsících zajišťovat kotel na pelety Pelematic Condens od společnosti Okofen o výkonu 8 kW. Ten bude dle potřeby i dobíjet baterie díky instalovanému Stirlingovu motoru, jenž umí přeměnit teplo na elektrickou energii. A ano, jednou ročně bude třeba dovézt peletky, vyvézt kal z čističky atd. Ani veškeré jídlo nebude možné vypěstovat přímo na pozemku. Svépomocí, to je naše krédo :) U střechy to ale v našem případě neplatí. Sice máme pohledově jednoduchý tvar sedlové střechy, jelikož CHKO u nás nic moc jiného nepovolí, ale konstrukčně už je to podstatně složitější.
Dům, který splývá s krajinou
Projekt, který si v květnu „přišel“ pro cenu Asociace polských architektů, nyní obdržel i ocenění v soutěži European Property Awards 2023-2024. A takový exemplář už zkrátka přehlížet nemůžeme. Viditelná úspěšnost realizace je přitom s jistou nadsázkou v rozporu s tím, jak málo jde z tohoto rodinného domu vidět.
Lokalita usazená v říční nivě řeky Visly přišla mimořádná nejen majitelům parcely, ale i architektům z varšavského 77 Studio. Zní to trochu košatě, a zaslouží si to vysvětlení. Jde o to, že stavební parcela pro dům na své ploše disponovala výraznou terénní vlnou. Konvenční přístup by si pro řešení takové situace žádal výrazný zásah do krajiny. Proměnu toho, co činilo místo unikátní. Jenže klient i architekti si řekli, že by to nebylo přiměřené.
Dům (v projektu mnohoznačně pojmenovaný podle průběhu sklonu svahu 35:35 Slope House), je tedy koncipován jako horizontální blok, který vrůstá do zeleného svahu. Travnatý svah je zčásti jeho střechou, zelenou peřinou, kterou se překrývá. Z pozemku, na kterém je dům postaven, je krásný výhled na řeku a mazovské pláně táhnoucí se až k obzoru. Za vypracování celého průvodního návrhu byl odpovědný zkušený architekt týmu 77 Studio, Pawel Naduk.
Největší konstrukční výzvou bylo přiblížit se vizuálně k řece Visle. Problémem přitom byla relativně vysoká nadmořská výška roviny stavby ve vztahu k řece. Architekt se proto rozhodl nenápadně začlenit blok budovy do přirozeného tvaru srázu. Když to vezmeme postupně - od rozlehlého panoramatu výhledu na samém „kopci“ té terénní vlny až po nižší, více chráněná a intimnější místa níže k „údolí“. Těžko si z nich vybírat, a tak je architekt do plánu domu zařadil všechny. Jak je ale propojit v rámci jednoho životaschopného a funkčního celku?
tags: #dum #bez #strechy #informace
