Elektrická a ruční hladítka na štuk: Průvodce výběrem a použitím

Zednická hladítka jsou základním vybavením každého zedníka. Bez hladítek různých typů se neobejdete zejména při nanášení a úpravě finálních vrstev omítek, štuků a stěrek. Jsou to ruční nástroje, které se řadí mezi základní zednické vybavení a slouží k úpravě povrchu jemných vnitřních i vnějších (fasádních) omítek.

Díky elektrické hladičce bude vyhlazování a broušení omítky hračka. Elektrické hladičky omítek se skvěle hodí pro všechny zedníky a další řemeslníky v podobných oborech. Ušetří vám totiž spoustu práce při samotném vyhlazení omítek. K elektrickým hladičkám potřebujete samozřejmě také kotouče, bez kterých byste se neobešli. Kotouče mají různou hrubost, průměr ale také provedení. Můžete tak dokoupit například hrubovací kotouče. Spolehnout se ale můžete také na ruční škrabky a hladičky. Ty můžete využít například tam, kde je horší dostupnost elektrické zásuvky či tam, kde zkrátka nemůžete nebo nechcete využít elektrickou hladičku.

Typy hladítek a jejich použití

Výběr ideálního hladítka se odvíjí především od toho, jaký materiál pro úpravu stěn použijete. Může to být obvyklá kombinace jádrové a štukové omítky připravené ze suchých pytlovaných směsí, ale i vlastnoručně namíchaný vápenný štuk, sádrové omítky či stěrky i hotové štukové či fasádní omítky v nádobách. V nabídce hladítek však najdete i nářadí vhodné pro broušení polystyrenu, zahlazení spárovací hmoty do spár, čištění povrchu keramických dlaždic po lepení a spárování nebo gletování betonu.

Měkká hladítka

Měkká hladítka mají pracovní část vyrobenou z měkkých materiálů, nejčastěji z plsti, filcu, mořské houby, mirelonu, mikropryže nebo durenu. Materiál ovlivňuje použití hladítka. Každé z hladítek je určeno na konkrétní druh práce a zároveň ho obvykle lze použít i k dalším účelům.

Filcová hladítka

• Filcové hladítko využijete k vyhlazení jemnozrnných i hrubozrnných štukových omítek a jeho hlavní výhodou je, že zahlazuje nerovnosti v podkladu.
• K tradičním univerzálním a zejména mezi zkušenými řemeslníky oblíbeným patří plstěná (filcová) hladítka.
• Filcová hladítka jsou určená pro srovnávání velmi jemných vrstev omítek a štuků.
• Filc (plsť) je podle mnoha zedníků ideální díky tomu, že drží vlhkost, ale nevymývá zasychající vrstvu štuku při hlazení.
• Filcová hladítka mají výhodu, že udržují vlhkost a nevymývají štuk.
• Má rovněž optimální měkkost k účinnému vyhlazení i větších nerovností nebo příliš zaschlé vrstvy jemné omítky, což je s jinými typy hladítek téměř nemožné.
• Především hladítka z černé či hnědé plsti jsou ideální pro jemné omítky s hrubším zrnem. Hladítka s bílou plstí pak doporučují výrobci pro fasádní omítky s jemnější strukturou a vnitřní štuky s jemnějším zrnem.
• Nevýhodou filcových hladítek může být pouštění chlupů, které se zachytí do omítky. Tomuto problému můžete předejít opálením hladítka. Zednická praxe však radí chlupy z filcového hladítka opálit. Použijte k tomu buď menší příruční plynový hořák, nebo klidně i zapálené stočené noviny. Opálenou vrstvu plsti očistěte smirkovým papírem a pokud by i dál zůstával povrch hladítka chlupatý, opakujte celý postup ještě jednou.
• Úspěšná práce s plstěným (ale i jakýmkoli jiným) hladítkem však vyžaduje praxi spočívající nejen v získání cviku v síle přítlaku krouživých pohybů, ale i v přípravě omítaného povrchu, ve správném natažení omítky a také v odhadu správného okamžiku, kdy je možné pustit se do hlazení, aby vrstva štuku nebyla ještě příliš vlhká nebo naopak moc suchá.

Molitanová a houbová hladítka

• Mezi další měkké povrchy hladítek patří jemný, hrubý či rastrovaný molitan.
• Molitanová hladítka jsou určená pro úpravu jemných vnitřních i fasádních omítek.
• Pomocí molitanových hladítek odstraníte uvolněná zrníčka písku ve štuku.
• Hodí se na úpravu povrchu jemných vnitřních i fasádních omítek včetně odstranění uvolněných zrnek písku ze štuku a také na hlazení hotových omítkových směsí (např. Keraštuk), které lze nanést ve velmi jemné vrstvě a jež se vyznačují delším zasycháním.
• Používají se i pro omývání povrchu dlaždic či obkládaček po spárování. Gumová pěna poslouží i při spárování dlažby a následném čistění jejího povrchu.
• Pro tento účel jsou vhodná i hladítka s povrchem z mořské houby či hydrohouby, které lze s patřičnou praxí úspěšně použít rovněž pro úpravu jemných omítek a hlazení jemné cementové malty (lepidla).
• S houbovými či pěnovými povrchy hladítek se snadno pracuje, někdy jsou však na úpravu větších nerovností příliš měkké.
• S houbovými hladítky dnes pracují řemeslníci často, je však třeba vyzkoušet jednotlivé materiály včetně jejich různé hrubosti či jemnosti a zjistit, s čím vám půjde práce nejlépe od ruky.
• Na lepidlo a zatlačení spárovací hmoty do spár se doporučuje mikropryž nebo tvrdší gumová pěna.
• Potřebujete-li zapucovat hrubší jádrovou omítku či beton, vyzkoušejte hladítko s mirelonem, což je tuhá pěna z polyetylenu, známá rovněž jako izolační materiál.
• Na srovnání a dohlazení některých speciálních štukových omítek se používá také hladítko s povrchem z durenu, což je polyuretanová pěna.

Tvrdá hladítka

Především pro srovnání jádrové omítky, která obvykle tvoří podklad pro štuk nebo stěrky, se často používají i tvrdá hladítka. Pro úpravu povrchů některých omítek se využívají i tvrdé povrchy hladítek, například plast ABS (Knauf).

Čtěte také: Elektrické prkno: Průvodce

• Tradiční dřevěné je kromě jádra vhodné i na dohlazení hrubého či potěrového betonu.
• Podobné určení mají výrobky z polyuretanu či polystyrenu, přičemž polystyrenové hladítko lze použít i upravení jemných vnitřních či fasádních omítek.
• Na poslední dvě zmíněné omítky se doporučuje i hladítko z materiálu ABS, což je houževnatý plast. Toto hladítko se dá použít i pro natahování vrstvy lepidla, stěrek či tmelů.

Plechová a nerezová hladítka

• Plechová či nerezová hladítka slouží zejména k rychlému a pohodlnému nanášení (natažení) stavebních hmot na podklad, ale můžete je využít i k úpravě a dohlazení dosud nezaschnutých omítek a stěrek.
• Plechová a nerezová hladítka jsou snadno omyvatelná a neztrácí hladkost vlivem opotřebování.
• Hladká nerezová hladítka jsou snadno omyvatelná a nekorodují, takže u nich nevzniká problém s postupným ulpíváním nečistot a ztrátou hladkosti jako u výrobků z ocelového plechu.
• Lze s nimi snadno nanést jemné omítky, neobejdete se bez nich při natahování fasádního lepidla na izolace a mohou posloužit i k hlazení či gletování betonu, kde se ovšem tradičně používají spíše hladítka ocelová.
• Plechová hladítka se „zubatými“ hranami slouží k vytvoření drážek ve vrstvě lepidla nutných pro dokonalé přilnutí obkládaček, dlaždic či jiných plošných obkladů. Pomocí zubatého hladítka vytvoříte v nanesené vrstvě lepidla drážky zvyšující přilnavost dlažby či obkladů.

Parametry filcového hladítka

Níže uvedená tabulka shrnuje typické parametry filcového hladítka:

Dobré rady

• I když materiál hladítka v regálu nepoznáte na první pohled, měl by být uveden na nálepce, případně nakupujte přes e-shop.
• Dokoupit lze i samostatné houby, pěny či pásy z jiných materiálů, které se na plastový základ přilepí.

Čtěte také: Zkušenosti s elektrickým topením na dřevěné podlaze

Čtěte také: Elektrické nářadí pro dřevo

tags: #elektricke #hladitko #stuk #popis

Oblíbené příspěvky:

• Jak na beton a omítky: Kompletní návod
• Mazání vodicí lišty pily
• Montáž palubkových obkladů krok za krokem
• Průvodce výběrem barvy fasády
• Více o konstrukcích z výztužných prken