PergolyEpoxidová pryskyřice: Vytvořte si jedinečný barevný stůl
Epoxidová pryskyřice nabízí obrovské možnosti pro vytvoření originálních výrobků, zejména v kombinaci se dřevem, kdy vznikají stoly s jedinečným designem. Tyto stoly jsou velmi oblíbeným doplňkem do interiérů a stávají se dominantou každého prostoru. Výroba takového stolu není úplně jednoduchá, ale výsledek stojí za to. Určitě budete úspěšní, když dodržíte postup výroby a budete trpěliví.
Bezpečnost a vlastnosti epoxidové pryskyřice
EPODEX epoxidové pryskyřice jsou netoxické (podle GHS06) a neškodné pro zdraví (podle GHS08) podle legislativy o nebezpečných látkách EU a Švýcarska. Naše vysoce kvalitní epoxidové pryskyřice jsou 100% bez rozpouštědel a podle složení neobsahují žádný volný bisfenol A (tj. bez BPA), který je škodlivý pro zdraví. To zaručuje příjemné zpracování. Naše epoxidové pryskyřice se samy odvzdušní při pokojové teplotě. To znamená, že všechny vzduchové bubliny vytvořené smícháním a nalitím zmizí samy před vytvrzením epoxidové pryskyřice. Nemusíte používat tavnou pistoli k odstranění bublin. To znamená, že nehrozí riziko černých skvrn na vaší epoxidové pryskyřici.
Při práci s epoxidovou pryskyřicí je však důležité dbát na bezpečnost. Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí, dráždí kůži a může vyvolat alergickou kožní reakci. Způsobuje vážné podráždění očí a je zdraví škodlivý při vdechování. Může vyvolat alergickou reakci a je hořlavá kapalina a páry. Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt. Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici. Může způsobit podráždění dýchacích cest a ospalost nebo závratě. Nezapomeňte si během práce s pryskyřicí chránit kůži, oči a dýchací cesty před kontaktem s pryskyřicí nebo jejími výpary.
Příprava dřeva pro epoxidový stůl
Dřevo jako základní materiál musí být důkladně vysušené. Jestliže chcete využít dřevo z vlastních zdrojů, třeba ze stromu, který vám roste na zahradě, musíte počítat s tím, že na samotnou výrobu budete dlouho čekat, v domácích podmínkách i několik let. Zde mohou pomoci odborníci, kteří dokáží dřevo vysušit ve speciálních sušárnách. Samozřejmě lze zakoupit i již vysušené dřevo. Vlhkost by se měla dostat pod 12%, ideálně pod 10%. Pokud by dřevo mělo poškozené nebo nahnilé části, je potřeba taková místa odstranit. Dřevo pro výrobu stolu s pryskyřicí musí být vyzrálé a co nejvíce vyschlé. Pokud bude dřevo vlhké, bude dále pracovat a riskujete nejen vyvření pryskyřice, ale také poškození a prasknutí celého výrobku.
Vybrané suché fošny srovnejte do roviny protahem nebo frézou a obruste třísky a nerovnosti, zbavte dřevo měkkých nebo houbou příliš zničených míst. V ideálním případě odstraňte kůru. Připravené fošny natřete penetrací, abyste zabránili přílišnému nasákání pryskyřice do dřeva a také k zabránění pronikání vzduchových bublinek ze dřeva do pryskyřice. Každé dřevo je unikátní a záleží také na jeho stavu. Dřevo ořežete do požadovaných rozměrů, zbavíte se volných částí, odstraníme nahnilé a zvětralé části dřevěné hmoty.
Čtěte také: Kompletní průvodce prací s epoxidovou pryskyřicí
Následná operace je velmi důležitá, chceme-li získat po vytvrzení pryskyřici s minimem bublinek nebo zcela bez bublinek. Ve dřevě se přirozeně nachází v pórech a mikropórech velké množství vzduchu, a aby se tento vzduch neuvolňoval v průběhu vytvrzení epoxidového systému a tím nevznikaly bublinky, musí se dřevo v místech, která budou ve styku s pryskyřicí, uzavřít. Pro co nejlepší vytváření vazeb mezi epoxidem i dřevem doporučujeme použít i pro uzavření či penetraci epoxidový systém. Ideálním pro penetrování dřeva je kompatibilní a odzkoušený systém Veropal PEN, a to zejména díky své rychlosti vytvrzování, neboť po 3 hodinách po nanesení na dřevo je penetrace vytvrdnutá. Míchá se v hmotnostním poměru 100 : 40 a je vhodná jak pro silně nasákavé povrchy, pórovité povrchy či lehce zpráchnivělé dřevo, tak i pro pevné soudržné podklady. Penetraci VEROPAL PEN si připravujte (odvažujte) po menších objemech např. 100ml, abyste ji po cca 2 minutovém zamíchání ihned naaplikovali, občas při namáčení štětce mírně promíchejte. Míchejte v nádobě se širším dnem, aby byl sloupec pryskyřice co nejnižší (prodloužíte si tím o něco dobu zpracovatelnosti) a rychle štětcem nanášejte na dřevo. Při smíchání většího objemu a nechání stát ve sloupci může systém v kelímku nebo plechovce tzv. vyvřít - v centru objemu se odstartuje nekontrolovaná exotermická reakce, pryskyřice velmi rychle za uvolňování tepla vytvrdne, popraská a zežloutne. Teplota může dosáhnout teploty přesahující 150 °C.
Výroba formy a její utěsnění
Po přípravě dřeva si musíte zhotovit formu, jedině tak udržíte pryskyřici přesně tam, kde ji potřebujete mít. Forma se vyrábí z různých materiálů, ale nejvhodnějším materiálem jsou polypropylenové desky. Z nich se sestaví forma a sešroubuje se, případné spáry se vyplní silikonem. Nejlepším materiálem je polypropylen, protože nevyžaduje použití separátoru či separační pásky - epoxidové pryskyřice se na něj nelepí (stejně tak je na tom silikon, ale silikonové formy se na stoly používají pouze ojediněle). Ohledně tloušťky PP desky se bežně používají tloušťky od 2mm do 10mm. PP o tloušťce 2-4 mm se používá jednak tak, že se lepí na jiné materiály na formy jako je např. lamino, jednak jako materiál na dno formy (bočnice se pak dělají z levnějšího a rozměrově variabilnějšího dřeva, lamina atd.). V případě této tenké PP desky jako dna formy je odformování odlitku jednodušší. Díky své pružnosti se při odformování odlitku vysune odlitek s formou přes hranu stolu a tlakem na PP desku směrem dolů k podlaze se odlitek snadno odformovává. Celopolypropylenové formy pak velmi usnadňují odlévací práci, nemusí se myslet na separátory atd.
V případě, že nechcete použít na formu polypropylen, tak se nejčastěji používají dřevěné desky nebo lamino. Tyto materiály je ovšem nutné v průběhu přípravy formy ošetřit separátorem nebo separačními polypropylenovými páskami. U dřeva jako materiálu na formu, dřevěné desky nejprve obrousíme (zrnitost P80 nebo P100). Účelem je zbavit se vyčnívajících vláken, aby dřevo nebylo „chlupaté“ a dobře na něm držela separační páska. Páska musí perfektně přilnout ke dřevu, protože v případě že nepřilne a pryskyřice se dostane do dřeva formy, tak zafunguje jako lepidlo. Rozměry formy volíme vždy alespoň o 1 cm větší, než je rozměr, kterého chceme docílit.
Po očistění té strany desek, které bude uvnitř formy, se musíme rozhodnout, jakým způsobem zajistíme separaci odlitku od formy. Musí být ovšem polypropylenová, aby dobře separovala, polyetylenové pásky jsou loterie (50 na 50). Pozor také na použití potištěných separačních pásek, aby byl potisk kvalitní a měl přes potisk vrchní vrstvu, neboť v případě, že tomu tak nebude, se může stát, že se potisk obtiskne na odlitek (dá se ale obrousit). Při použití separační pásky se oblepí vnitřek formy polypropylenovou lepící páskou, a to jak dno, tak bočnice. Jednotlivé pásy se na dno pokládají vedle sebe s přesahem alespoň 5mm (po odformování tyto přesahy na dně odlitku obtisknou a budou vidět, ale odbrousí se). U bočnic se nejdříve jeden pás dává na spodní hranu bočnice po celé délce s lehkým přesahem, poté se s mírným přesahem oblepuje celá bočnice, hlavně vnitřní část, která bude ve styku s epoxidem. Na vnější části bočnice separační páska zase pomůže k nevsáknutí se tavného lepidla do dřeva a tím k jeho lepšímu sundávání z bočnice po odformování.
Pak se začne forma sestavovat. Nejdříve se tavnou pistolí slepí v rozích jednotlivé bočnice a udělá se z nich rám. Poté se na spodek rámu nanese souvislá housenka silikonového nebo akrylového tmelu a rám se tímto tmelem přitiskne ke dnu formy. Následně tavnou pistolí z vnějšku bočnic naneseme tavné lepidlo po obvodu styku bočnic se dnem formy. Tavné lepidlo zabrání podtečení formy a ztuhlé se velmi dobře při rozebírání formy sundává. Jakmile to máme, naneseme další vrstvu na právě nanesenou vrstvu a poté ještě jednu vrstvu, tu ale pokládáme spíše vedle první vrstvy s polovičním překrytím s první vrstvou. Dělá se to ve 3 vrstvách proto, že jedna vrstva ve většině případů nestačí a protéká. Lepší je spotřebovat raději pár tavných tyčinek navíc, než když vám pak začne pryskyřice protékat skrz formu a najdete ji pak vyteklou na zemi. Zároveň z vnějšku tavným lepidlem projdeme i jednotlivé spoje mezi bočnicemi (ale jen z vnějšku). Pro uzavření vnitřních styčných ploch použijeme silikonový nebo akrylátový tmel (používejte bílý raději než transparentní, je lépe vidět, kde jste již dali a kde ne a jsou vidět i případné dírky atd.), kterým všechny vnitřní styčné plochy dna a bočnic či bočnic mezi sebou pěkně vytmelíme a uhladíme.
Čtěte také: Zabraňte korozi s barvou S2305
V případě, že nechcete použít polypropylenovou separační pásku, mohou se používat pro vytvoření separační vrstvy chemické separátory, a to nejčastěji na bázi vosku, silikonového, oleje, teflonu atd. Tyto separátory se nanáší přímo na již sestavenou formu (ať už sestavenou podobným způsobem jako je popsáno výše, nebo např. sešroubovanou). Separátor se nanáší nejlépe štětcem nebo hadříkem a na nesavých površích (lamino, tvrdé dřevo, ocel, sklo...) po jeho nanešení by měla zůstávat po chvíli souvislá mikrovrstvička, ve které pak dojde po vytvrzení epoxidu k odseparování odlitku od formy. Separátory se nanáší pouze na plochy, kde bude styk epoxidu s formou. Pracujte pečlivě a v celé potřebné ploše, neboť epoxid funguje jako lepidlo a nenaseparovaná část jím bude pevně přichycena. Nejpoužívanějšími separátory tohoto typu se používají separátory na bázi vosku a doporučujeme separátor V11, který je poměrně rychle aplikovatelný i schnoucí a vytváří kvalitní separační mikrovrstvu bílého vosku. Důležité je vždy před aplikací tyto voskové separátory v lahvičce protřepat, protože vosk se v nich usazuje na dno. Při použití silikonových olejů nebo teflonových sprejů atd. dávejte velký pozor na nanášené množství. Když se jich nanese do formy moc a vy do formy nalijete epoxid, dojde k tomu, že přebytečné množství separátoru vyvzlíná na povrch odlitku a vytvoří mastnou hladinu. V některých případech se dokonce tento přebytečný olej stáhne jakoby do rohů nalité pryskyřice ve formě a vytvoří takové olejové kapsy. Po vytvrzení odlitku se olej vylije, ale v odlitku vám zůstane ta prázdná kapsa. U sestavování formy a případném zajištění separace buďte velmi pečliví, ušetříte si spoustu problémů v případě protečení (pryskyřice na zemi + nepořádek + složité odformování v případě vytvrdnutí). Tyto licí pryskyřice jsou velmi tekuté a mají tendenci si nacházet svoji cestu, byť jen mikrotrhlinami, zejména v ranných stádiích lití.
Míchání a odlévání epoxidové pryskyřice
Po této přípravě je potřeba vybrat správný druh pryskyřice, spočítat spotřebu a zvolit případně barvu, kterou budete přidávat. Spotřebu pryskyřice zjistíte jednoduše podle objemu formy, od kterého nejdříve odečtete objem dřeva. Pryskyřice smícháme vždy o něco více než vypočítáme hlavně z důvodu smrštivosti pryskyřice při vytvrzování. Když by jste použili barvenou variantu pryskyřice, v případě dodělávání směsi by jste se zcela jistě netrefili do odstínu. Doporučuji cca + 5 až 10 %.
Pryskyřice má dvě základní složky, které musí být namíchány ve správném poměru, jinak by pryskyřice mohla být příliš křehká nebo měkká. Míchací poměr mezi složkou A a složkou B pro epoxidové systémy je vypočítaný pro dané vlastnosti systému a musí se striktně dodržovat (např. Veropal UV Plus 100 je 100 : 40 hmotnostně). Maximální chyba měření by neměla překročit 2 %. Ve velké většině případů se pryskyřice váží, ne měří objemově. Do připravené nádoby odpovídajícího objemu nejdříve nalijeme odvážené množství složky B a do ní i odpovídající odvážené množství složky A. Máme empiricky vyzkoušeno, že množství zamíchaných bublin je menší v případě, že se lije složka A do složky B než když se lije složka B do složky A.
V případě pigmentování do směsi přidáváme pigmentový roztok Veropal PR nebo pigmentovou pastu Veropal PP v již námi odzkoušeném poměru, nebo použít metalický, perlescentní nebo alkoholový pigment v závislostí na tom, jakého chceme dosáhnout efektu. Směs se potom opatrně promíchává buďto rovným míchátkem na epoxid ručně v případě malých objemů nebo pomocí míchadla na vrtačce s pomalými otáčkami v případě větších objemů. Toto míchadlo na epoxid by mělo mít správný tvar, aby tlačilo míchanou směs směrem ke dnu a bránit tak stříkání pryskyřice z míchané nádoby ven. Směs mícháme tak, aby se obě složky co nejvíce spojili a zaměřujeme se také hlavně na místa u stěn a u dna nádoby. Doporučujeme pak takto smíchanou směs ještě přelít do jiné nádoby a míchání zopakovat. Jde o to co nejvíce eliminovat možnost nedokonalého smíchání obou složek a vznik případných nevytvrdnutých nebo špatně vytvrdnutých míst v odlitku (na stěnách i na dně bývají stále nedomíchané složky pryskyřice nebo tvrdidla a ty potom způsobují nevytvrzená místa v jinak vytvrzeném odlitku nebo neustálé dolepování odlitku).
Po odstátí do připravené formy s ukotveným dřevem dle vašich představ začneme opatrně a pomalu lít pryskyřičnou epoxidovou směs. Ideálně lijeme přes lakařské sítko 190 µm, které nám pomůže rozbíjet bubliny při lití nárazem na sítko (bublina je větší než 190 µm a o sítko se rozbije). Pomocí fénu, flambovací pistole nebo horkovzdušné pistole přejíždíme opatrně teplem po povrchu lité plochy. Tím se eliminují bublinky. Bublinky při kontaktu s proudem teplého vzduchu praskají. Nesmí se však teplým vzduchem nebo plamenem stát na jednom místě, ale stále s ním pohybovat po povrchu lité plochy, jinak můžete nastartovat exotermickou reakci pryskyřice a ta vám vyvře.
Čtěte také: Jak černá matná epoxidová barva chrání před korozí
Teplota při odlévání by měla být nad 20-25 °C. Přibližně tuto teplotu by měla mít i pryskyřice a forma, proto se doporučuje dát pryskyřici do pracovní místnosti vytemperovat. Při nižší teplotě U některé z částí systému vzniká nebezpečí špatného a nerovnoměrného vytvrzování, tvorby bublinek atd. Také místnost po dobu vytvrzování odlitku by měla být udržována při stálé teplotě. Při teplotě pod 19 °C dochází ke zpomalení polymerace a tvrdnutí a každý stupeň směrem dolů tuto dobu navyšuje. Na druhou stranu se prodlužuje doba zpracovatelnosti epoxidu a doba, po kterou mají bublinky v epoxidu možnost utéct. Při nižší teplotě se také odlijí větší vrstvy, někdy i nad udávanou maximální licí vrstvu. Epoxidová pryskyřice je citlivá na jakýkoli druh vlhkosti během tuhnutí (riziko vzniku plísně, tedy bílých skvrn na povrchu). Z tohoto důvodu doporučujeme vyvarovat se jakéhokoli kontaktu mezi vodou a epoxidem dokud úplně neztvrdne (alespoň 7 dní).
Příklad odlévání s barevnými pigmenty
Pan K. měl jasnou představu o tvaru barevného ornamentu, který bude uprostřed stolu dominovat. Svůj motiv nejprve nakreslil, poté jej do desky vyfrézoval. Po pečlivém začištění vyfrézovaného tvaru ošetřil pan K. vyfrézovanou část penetrací pro epoxidové pryskyřice. Aby se licí pryskyřice udržela přesně tam, kde má, ohraničil pan K. vyfrézovaný tvar vhodným tmelem. Pro přípravu licí pryskyřice použil pan K. digitální váhu, aby zaručil namíchání správného poměru - dvousložková epoxidová pryskyřice. Pan K. se rozhodl pryskyřici obarvit na modro. Do připravené licí pryskyřice přidal křišťálovou barvu do pryskyřice - jen několik kapek, aby zůstala epoxidová pryskyřice krásně průhledná. Ve chvíli, kdy byla pryskyřice namíchaná a obarvená, začal pan K. s odléváním. Poté licí pryskyřici pomalu naléval do připraveného, ohraničeného tvaru. Epoxidová pryskyřice nyní potřebuje čas na vytvrzení. U tohoto projektu nechal pan K. 6. Po dvou dnech byla licí pryskyřice vytvrzená a stůl s epoxidovou pryskyřicí čekal další krok - broušení.
Další příklad ukazuje výrobu servírovacího prkénka a podložek. Forma pro prkénko byla tvořena z hoblovaných prken, která byla upravena na požadovaný rozměr a oblepena PP páskou, aby nedošlo k přilepení epoxidu na formu. Tím se zamezí poškození výrobku při oddělování od formy (separace). Forma byla sešroubována, připevněna a utěsněna akrylovým tmelem na podložku, která byla tvořena výřezem z hladkého lina. Celá tato sestava byla položena na pevném a vyrovnaném podkladu. Po obvodu formy vložené napenetrované bukové dřevo bylo poté dílče zalito epoxidem a zatíženo, aby bylo co nejvíce přitištěno k podkladu. Epoxid rozdělený na dvě části, kdy jedna byla probarvena bílým pigmentem, tak aby vznikla mléčná neprůhledná hmota. A druhá část byla probarvena hnědým pigmentem, který byl použit ve velmi malé míře, aby došlo pouze k lehkému tónu. Do formy prvně nalit hnědý pigment do výšky cca 1 cm a do něj opatrně vmísená bílá část. Poté dolití zbytkem hnědého pigmentu až 1-2 mm nad dřevo (epoxid totiž po vytvrdnutí zmenší svůj objem). Poté byly odstraněny vzduchové bublinky, jež se objevili po nalití na povrchu za pomocí horkovzdušné pistole. Zhruba po 15 hodinách, kdy epoxid začínal být zgelovatělý, byla plastovou tyčkou znovu promíchána bílá část, která se lehce smísila s hnědou vrstvou a vznikl tento finální efekt.
Podložky o průměru 22 cm, které mohou být využity více způsoby, ale tyto jsou přímo dělané jako "odkládací" pro indukční konvici. Prvně bylo připravené bukové dřevo, které bylo nařezáno a napenetrováno. Poté přišla na řadu výroba formy. Ta byla vytvořena ze smrkové spárovky v průměru 22 cm a její povrch oblepen PP páskou, aby nedošlo k přilepení epoxidu na formu. Tím se zamezí poškození výrobku při oddělování od formy (separace). Poté bylo nutno oblepit formu i po obvodu PP páskou. Celá tato sestava byla umístěna na pevném a vyrovnaném podkladu. Po obvodu formy vložené napenetrované bukové dřevo bylo poté dílče zalito epoxidem a zatíženo, aby bylo co nejvíce přitištěno k podkladu. Epoxid rozdělený na tři části, kdy první část byla probarvena bílým pigmentem, tak aby vznikla mléčná neprůhledná hmota. Druhá část byla probarvena hnědým pigmentem, který byl použit ve velmi malé míře, aby došlo pouze k lehkému tónu, ale i tak, aby vznikl příjemný kontrast s bílým epoxidem. U druhé podložky (vpravo) byl jako první litá hnědá směs cca do poloviny formy a do ní byla lokálně přilitá bílá směs epoxidu.
Finální úpravy a péče
Po odlití se může vše zdát prvních pár hodin v pořádku, pak se ale může ukázat, že je přeci jen těsnění v některém místě nedokonalé a všechna pryskyřice tak může vytéct. Stůl odformujte až za několik dní ve chvíli, kdy bude pryskyřice dokonale vytvrzená. Výsledná deska bude ještě potřebovat úpravu povrchu. Přebytečnou pryskyřici je potřeba odstranit. To je možné vykonat s pomocí horní frézy. Následně se opravují trhliny v epoxidové pryskyřici, ty se zalévají nepatrným množstvím pryskyřice. Stejným způsobem lze opravit případné bubliny, které se přebrušují a přelévají. I opravená místa potřebují dostatek času na vytvrdnutí.
Poté přichází broušení a konečné leštění epoxidu. Za použití excentrické brusky s postupnou obměnou brusných kotoučů a to ve sledu 220, 280, 400, 600, 800, 1200, 1500, 2000, 3000 a nakonec finalizujeme leštící pastou. Od drsnosti 600 byla použita měkká mezivrstva. Pan K. použil pro hrubé zbroušení epoxidové pryskyřice běžné smirkové papíry pro práci se dřevem o zrnitosti cca 80 až 320. Jakmile byl povrch rovný, pokračoval jemnějšími brusnými papíry o zrnitostech 400 až 2500. Zbroušení stolu je vzhledem k velké ploše i váze výrobku snadnější za použití různých strojů. Pro srovnání desky a odebrání nerovností je ideální vyřešit v profesionální dílně s egalizační bruskou nebo protahem. Po zbroušení plochu očistěte a opravte různé kazy, které uvidíte. K finálnímu broušení budete potřebovat brusné papíry až do zrnitosti 3000, tzn. všechny hrubosti od hrubých papírů až po nejjemnější brusný papír o zrnitosti 3000. To však neplatí pro část se dřevem. Dřevo bruste maximálně do zrnitosti 180, při jemnějším zbroušení bude sice hladké, ale nenasákne olej ani vosk při finální úpravě. Pokud plánujete celý stůl ošetřit lakem, který jako jediný dokáže chránit jak dřevo, tak epoxid, stačí celý výrobek zbrousit do zrnitosti 600. Každou zrnitostí brousíme jemně bez vyvíjení tlaku na materiál, a to krouživými pohyby až do zrnitosti 3000 brusného papíru. Nikdy nepřeskakujte jednotlivé zrnitosti! Odlitek po obroušení finálně doleštíme utěrkou z mikrovlákna a leštící nano pastou. Pro finální úpravu zvolte olej, lak nebo vosk dle svého uvážení.
Váš epoxidový stůl po úspěšném odlití bude vyžadovat určitou péči, aby byl udržován ve stále stejné kráse. Bude třeba ho chránit proti některým vlivům, které ho mohou poškozovat. Pro prodloužení vzhledové krásy výrobku se doporučuje jejich umístění mimo přímý dosah slunečního světla. Případná degradace epoxidu vlivem UV záření se projevuje žloutnutím epoxidu nebo změnou odstínu barvy v případě probarvení pigmenty. Vysoká teplota nebo horké předměty mohou stůl deformovat nebo vzhledově poškodit. Stůl by neměl být umístěn přímo v blízkosti nějakého tepelného zdroje (např. krb…). K nejčastějšímu poškození pryskyřice dochází v místě styku s horkým předmětem (změna barvy, vytlačené kolečko, po kávových šálcích či horkých hrncích atd.). Posouváním ostrých předmětů nebo tvrdých keramických šálků přímo po epoxidovém povrchu na něm může způsobit škrábance, které jsou zejména proti světlu viditelné. Vyvarovat se tomuto opotřebení lze používáním prostírání a deček nebo neposouváním těchto předmětů po stole. V případě, že vznikne poškrábání při styku s ostrým předmětem, vždy se tento škrábanec dá lokálně opravit opětovným lokálním zalitím pryskyřicí a poškozené místo opět doleštit na původní vzhled.
I když je stůl s litou epoxidovou pryskyřicí poměrně odolný, je stále potřeba mít na paměti, že je určen především do vnitřních částí obydlí. Neměl by stát na přímém slunečním světle, pak se nebude měnit jeho vzhled. Pokud na stůl budete pokládat horké předměty, používejte podložky, pryskyřice by se mohla poškodit.
tags: #epoxidova #pryskyrice #barevna #stul #informace
