Proč se fasádní barva nesmí míchat vrtačkou a jak na správnou aplikaci

Ještě donedávna byla oprava a změna barvy na starých fasádách, břízolitech a podobně dost velký problém, avšak nové fasádní barvy nám s tím pomohou. Fasáda nejenom reprezentuje nás a naše bydlení, ale především chrání dům před mrazem, deštěm a vlhkostí. Abychom zvýšili životnost zdí domu, je potřeba o fasádu pravidelně pečovat.

Příprava fasády před nátěrem

1. Očištění fasády

Každou starou fasádu musíme nejprve nějakým způsobem očistit. Můžeme tak učinit vodou - pomocí tlakového přístroje WAP - ale mnohdy postačí pouze odstranit nesoudržné části špachtlí nebo kartáčem. Poté celou plochu oprášíme, aby se nám do nádoby se štětkou či válečkem nevracely drobné částečky z původního povrchu.

Fasády bývají napadeny tzv. mikroorganismy, tj. řasami a plísněmi. Jsou také poškozeny a znečištěny smogem či kouřem. Plísně jsou mikroskopické houby, které odolávají teplotám až od -15 °C až po +45 °C. Řasy jsou zelené řasy z rodu chlorophyta a je jich více, než 8000 druhů. Řasy potřebují ke svému růstu světlo a teplo, vlhkost a minerální látky (plísně světlo nepotřebují).

Vlhkost na fasádě je základ pro vznik a šíření plísní, řas a mechů. Není to jen vzlínající vlhkost, ale převážně vysrážená vlhkost na povrchu fasády. Na severních stěnách, kde nesvítí slunce, povrch fasády nevysychá a zvýšená vlhkost je pro plíseň dostačující. V noci dochází k ochlazení vnější vrstvy zateplovacího systému - fasádní omítky a to až o několik stupňů (2-7 °C). Následkem tohoto ochlazení se vytvoří rosa (malé kapičky vody), která na severní straně pomalu schne, někdy ani nevyschne během dne a proces se opakuje.

Mezi další příčiny znečištění fasády patří špatně navržený zateplovací systém (nevhodně navržený rosný bod, špatná tloušťka izolantu, neprodyšný izolant), malý přesah střechy, nesprávně použitý materiál realizační firmou nebo nedostatečná péče o fasádu.

Čtěte také: Fasádní obklady z dřevoplastu: Kompletní průvodce

Pokud je na fasádě biologické napadení (nejčastěji řasy, lišejníky či mech), bude součástí mytí i likvidační a preventivní biocidní ošetření povrchu. K čištění lze použít chemické látky obsahující algizidy, biocidy, fungicidy a horkou vodu a páru.

2. Penetrační nátěr

Po očištění zdi od nečistot naneseme štětkou penetraci BARLET PENETRAČNÍ NÁTĚR. Penetrování podkladu nelze podceňovat, neboť na dobré impregnaci opravdu velice záleží. Ti, kdo se pokusili penetraci z postupu vypustit, vytvořili nátěr s podstatně menší odolností a trvanlivostí.

Fasádní penetrace jsou nezbytným nátěrem před nanesením tenkovrstvých omítek nebo fasádních barev. Penetrace je zcela logicky nejdůležitějším krokem při natírání fasády z hlediska přípravy povrchu. Je zapotřebí natřít opravdu každý kousek povrchu, jinak hrozí (zejména u starších fasád) vysoká sprašnost podkladu a již do roka nebo dvou se může začít nátěr odlupovat.

Základní vrstva se před prováděním povrchové úpravy penetruje podkladním nátěrem určeným pro daný typ povrchové úpravy ke zvýšení přídržnosti povrchové úpravy a ke snížení savosti podkladu. Penetrace se provádí po vyzrání základní vrstvy, minimálně však po 5 dnech.

Penetrace na staré fasádě vytvoří ochranný film a také tuto starou fasádu zpevní, což je její nejdůležitější úkol. Na penetraci závisí kvalita a trvanlivost následné fasádní barvy. Penetraci se doporučuje nechat „vyzrát“ a vyschnout do druhého dne.

Čtěte také: Krok za krokem: Montáž fasádních latí

Proč řídká barva nestačí?

Řídkou barvou každopádně vytváříte pouze další vrstvu barvy na podkladu. Penetrace jsou speciálně navržené emulze, většinou rozpustné ve vodě s nízkou viskozitou, a proto dokážou lépe a hlouběji vsáknout do podkladu a nevytváří tím další a další vrstvy.

Vzhledem k tomu, že při malování a natírání se vyžaduje suchý a čistý povrch, tak řídká barva, která má daleko nižší adhezi k podkladu než penetrace, způsobí, že finální vrstva zůstává náchylná k odlupování, na oděr a nevytváří vhodný základ pro pozdější přemalování. Naředěná barva nenahradí žádný penetrační nátěr! Naopak! Způsobí problémy jak s aplikací, tak s trvanlivostí. Nesprávné naředění může časem dokonce poškodit celý fasádní systém objektu.

Rozdíly mezi penetracemi jsou stejné jako mezi barvami. Každá penetrace má svoje určení a svoje použití. Akrylátové penetrace se používají pod běžně používané akrylátové disperzní barvy a omítky. Snižují nejen savost podkladu, ale i například zlepšují soudržnost starších nátěrů a omítek.

Silikonové a silikátové penetrace jsou určeny pod barvy na stejném základu. Hlavním důvodem je paropropustnost materiálů. Silikonové a silikátové barvy/omítky mají daleko vyšší paropropustnost než akrylát.

Nové omítky, vápenocementové a sádrové, patří mezi velice savé materiály. Penetrace sníží jejich savost a tím způsobí zvýšení vydatnosti následného nátěru barvou. Při aplikování penetrace se často stává, že některá místa vsakují penetraci více než jiná. Je to proto, že ne celá zeď má stejnou savost. A penetrace dokáže tuto rozdílnou savost podkladu sjednotit, vyrovnat.

Čtěte také: Krása a odolnost dřevěných fasád

Hloubková a nano penetrace jsou určeny pro použití na místech, na které je slabá standardní penetrační emulze. Hloubková penetrace je speciálně navržena pro větší hloubku penetrace podkladu, je vhodná pro několikanásobné nebo starší nátěry. NANO penetrace je hluboce penetrující přípravek na bázi nanočástic.

Při volbě penetračního nátěru vždy vycházíme z technologického doporučení výrobce a používáme ucelený výrobkový systém. Pouze v tomto případě může být zaručena funkčnost systému jako sladěného celku.

Kontrola podkladu

Ještě než je proveden penetrační nebo základní nátěr na fasádu, je nutné zkontrolovat alkalitu dostatečně vyschlého podkladu. Alkalitu neboli Ph lze snadno zkontrolovat pomocí porovnávacího lakmusového papírku, který lze běžně koupit v prodejní síti. Pro změření vlhkosti je ideální použít stavební vlhkoměr.

Fasádní barvy ZERO jsou vysoce odolné alkalitě, a to až do hodnoty 11 Ph. Vybrané fasádní barvy ZERO odolností tuto hodnotu dokonce i převyšují. Hodnota Ph by tedy neměla překročit 11 Ph. Při výběru odstínu pro stěny s vyšší hodnotou Ph je vhodné využít takových odstínů, kde jsou k tónování použity anorganické pigmenty.

Aplikace fasádní barvy

1. První vrchní nátěr na hrubou fasádu

Po dostatečném vyschnutí na fasádu zpevněnou penetrací začneme aplikovat hlavní vrchní nátěr BARLET. Máme-li okraje ohraničené páskou, můžeme zpočátku používat štětec a pak pokračujeme širokou štětkou. I zde se předpokládá, že pečlivý nátěr štětkou zanese barvu hluboko do členitější struktury fasády. Je to zdánlivě banální připomínka, ale na hrubých fasádách se barva musí téměř tupovat, aby se dostala do všech skulinek, obdobně jako při penetraci.

2. Druhý vrchní nátěr na hrubou fasádu

Další vrstvu nátěru provádíme až po zaschnutí předešlé. Zpočátku „ořezáváme“ kolem okrajů štětcem a pak, nejlépe štětkou, pokračujeme na ostatních plochách. Druhý nátěr se doporučuje nanášet válečkem. Pomocí válečku docílíme s barvou BARLET celistvého vzhledu fasády bez nepravidelností. Při aplikaci válečkem používáme barvu v hustějším provedení a tahy opět nezapomínáme křížit. Pokud jsme zvolili odstín namíchaný ze základních barev, je nezbytné dbát na to, abychom měli dostatek barvy na celou požadovanou plochu. Dva správně provedené nátěry vytvoří dlouhodobý ochranný film vůči povětrnostním podmínkám.

1. První vrchní nátěr na běžnou fasádu

Po důkladném vyschnutí penetračního nátěru, nejlépe po jednom dni, začínáme s nanášením prvního vrchního nátěru. Začínáme v členitých okrajových částech a navazujeme na ostatní celé plochy. I v případě relativně hladké omítky při prvním nátěru upřednostňujeme pečlivější práci se štětkou. Provádíme kříživé a krouživé tahy.

2. Druhý vrchní nátěr na běžnou fasádu

Druhý nátěr, prováděný válečkem s hustší konsistencí používaného nátěru, vytvoří na zdi požadovanou jednolitou plochu. Omítka je po druhém nátěru omyvatelná a prodyšná zároveň a nedrží se na ní tolik prachu a nečistot.

Typy fasádních barev a jejich vlastnosti

Na základě chemického složení a fyzikálních vlastností rozlišujeme fasádní barvy akrylátové, silikátové, silikonové a vápenné. Fasádní barvy posuzujeme z hlediska difúze vodních par, přilnavosti k podkladu a odpudivosti vůči srážkové vodě. Všechny barvy jsou voděvzdorné (nejvíce akrylátové), všechny jsou odolné vůči UV záření a všechny jsou světlostálé.

Životnost fasádních barev se počítá v řádu až desítek let, z tohoto pohledu vedou silikony a silikáty, následovány akrylátovými a poté vápennými barvami. Z hlediska prostupnosti pro vodní páry procházející zdivem je na tom nejlépe silikát a vápno, pak silikon a nakonec akrylát.

Společnost BARVY A LAKY TELURIA, s.r.o. vyrábí nejen akrylátové a silikátové nátěrové hmoty, ale i vápenné fasádové nátěry pro kutily či pro restaurátorské práce památkářů. Velká škála barevných odstínů nátěrů, které se dají i vzájemně míchat, je samozřejmostí a vytváří se dle přání zákazníka. Vyrábí se nejen v hladkém provedení, ale i plněné jemným křemičitanem.

Pouze fasádní barvy označené dle EN 1062-1 s jistotou splňují výše uvedené nároky. Rozdíl v kvalitě jednotlivých materiálů je v procentuálním obsahu jednotlivých složek. Může tedy existovat např. dobrá silikonová fasádní barva, tak i špatná silikonová fasádní barva. Tento rozdíl tvoří množství silikonu, který barva obsahuje.

Každý korektní výrobce, který nemá co skrývat, uvádí hodnotové údaje na baleních. Okamžitě se může tedy každý přesvědčit, jaké vlastnosti barva má. Tuto hodnotu je nutné posuzovat v souvislosti s ostatními vlastnostmi.

Důležité aspekty při výběru a aplikaci fasádních barev

Váha a litráž fasádní barvy

1 litr disperzní fasádní barvy má váhu cca 1,5 - 1,6 kilogramu, neboli 1 kilogram fasádní barvy odpovídá cca 0,66 litru. Na toto je třeba brát velký zřetel při porovnání cen jednotlivých výrobků.

Výběr odstínu a UV záření

Pro výběr ideálních odstínů a orientaci ve vhodnosti použití vybraného odstínu doporučujeme k prostudování vzorkovnici ZERO Fassaden-Collection 335. Tato vzorkovnice obsahuje nejen širokou paletu vhodných odstínů, ale i jejich rozdělení dle příjmu světla, což má vliv na ohřev fasády a její pnutí.

S ohledem na vystavení fasády UV záření je též důležité zabývat se stabilitou odstínu a odrazivostí slunečního tepelného záření. Zvláště červené a oranžové odstíny, jejichž obarvení je založeno na organických pigmentech, se vyznačují nižší odolností a po již krátkém období cca dvou až tří let lze pozorovat u těchto odstínů silnější degradaci, vyšisování na více exponovaných plochách. Seriózní výrobci pak tyto odstíny nedoporučují.

Fasádní nátěrové hmoty PRIMALEX jsou tónovány kvalitními anorganickými pigmenty, které zaručují vysokou stabilitu odstínů proti působení UV záření. Novinkou značky PRIMALEX je použití nového typu oranžového anorganického pigmentu, který umožňuje dosažení velice stabilních odstínů, které doposud se známými organickými pigmenty nebyly možné.

Zelenání a sprašování fasády

Zelenání fasády vzniká zanášením pórů nečistotami z okolí. Tyto částečky se pak za vydatné pomoci deště a ostatních povětrnostních vlivů přetvoří do organismů jako jsou řasy, plísně, houby a mechy. Nejčastěji je lze na fasádě poznat jako černé, zelené či červené fleky. Nejlépe se jim daří na fasádách, které nejsou ošetřeny pomocí nátěrových hmot nebo omítek s aktivními složkami proti růstu těchto organismů. Další příčinou pak bývají nekvalitní fasádní barvy, které umožňují vsáknutí dešťové vody do fasády. Velmi často se „zelenání“ objevuje na zateplovacích systémech.

Sprašující fasáda - k tomuto jevu dochází nejčastěji ze dvou důvodů. Přeředěním fasádní barvy nebo při aplikaci na alkalický podklad. Nasákavost fasády může mít za důsledek několik poruch, které mohou vést k fatálním následkům. Při nasáknutí vody do fasády v zimním období a při zamrznutí této vody uvnitř pórů dochází k postupnému zvětšení objemu a „roztrhávání“ omítky. Tím se začne omítka rozpadat a drolit.

Flekatá fasáda po aplikaci nátěru

Flekatá fasáda po správně aplikovaném nátěru - většinou jde o aplikaci na dostatečně nevyzrálý podklad. Současně s tímto se může projevit tzv. „sprašování fasády“. Dalším faktorem flekaté fasády po dobře aplikovaném nátěru může být vytvoření rosy na povrchu. K tomuto jevu dochází nejčastěji v jarním a podzimním období, kdy nastávají velké teplotní změny mezi dnem a nocí. Vzniklá rosa na čerstvě natřeném povrchu neumožní nátěru dokonalé vyzrání a často způsobí narušení nátěrového filmu.

Ideální podmínky pro nanášení

Fasádní barvy se nesmí aplikovat za přímého slunečního svitu, vysoké teploty podkladu i vzduchu, deště a silného větru. Zvýšená relativní vzdušná vlhkost a nízké teploty mohou zásadním způsobem ovlivnit dobu zrání. Optimální teplota pro nanášení fasádních barev se pohybuje v rozmezí +5 °C až +25 °C a relativní vlhkost mezi 55 - 75 %.

Pro dlouhou životnost fasádního nátěru potřebujeme, aby vysychal rychle a rovnoměrně. U fasádní barvy je třeba vždy realizovat dvě vrstvy.

V případě, že se dům nachází ve vlhkém prostředí, tedy v blízkosti lesa, rybníku apod., jsou vhodné silikonové nebo silikátové barvy.

Rozdíl mezi fasádní barvou a probarvenou omítkou

Je třeba vnímat rozdíl mezi fasádní barvou a fasádní probarvenou omítkou, obvykle tedy pastózní omítkou. Probarvené omítky jsou populární především na východoevropských trzích. V Německu se naopak téměř vždy používají fasádní barvy aplikované na neprobarvenou fasádní omítku. Důvod rozdílného přístupu je jasný - živostnost a samozřejmě i cena.

Pochopitelně je také možné aplikovat na probarvenou omítku fasádní barvu navíc, protože významně prodlouží život fasády, ovšem za cenu vyšší investice.

Mezi omítkami jsou nejznámější pastózní omítky a minerální omítky. Speciálně pak dříve používané vápenné omítky. Zatímco pastózní omítky jsou spojovány především se zateplovacími systémy, minerální se používají hlavně u rekonstrukcí starých a historických objektů, kde není zateplení ani možné realizovat. Dříve se ve spojitosti se zateplením používaly také akrylátové omítky, které ale nejsou z dnešního pohledu dostatečně prodyšné. Do povědomí veřejnosti se v posledních letech dostaly silikonové a silikátové omítky, případně jejich kombinace, což jsou tzv. hybridní omítky.

Proč se fasádní barva nesmí míchat vrtačkou?

Fasádní barvy ZERO jsou po promíchání připraveny ihned k nanášení. Jejich složení je ideálně připraveno k dosažení dokonalého výsledku. Pokud to situace vyžaduje, je možno přidat 5 - 10 % vody (tzn. 0,5 až 1 dl vody na 1 l barvy). U minerálních barev lze nalézt i výjimky. Při větším naředění než je uvedeno, dojde k narušení vyváženého složení a materiál tak nemůže splňovat hodnoty udávané dle EN 1062-1.

Míchání fasádní barvy vrtačkou s vysokými otáčkami může do barvy vnést vzduchové bublinky, které mohou narušit homogenní strukturu a způsobit problémy s aplikací, výsledným vzhledem a trvanlivostí. Vzduch v barvě může vést k nerovnoměrnému zasychání, tvorbě puchýřků nebo k horší přilnavosti. Optimální je barvu pouze důkladně promíchat ručně nebo pomalu pomocí míchadla, aby se ingredience rovnoměrně rozprostřely, aniž by se do barvy dostalo nadměrné množství vzduchu.

Pokud je horko, pak i v tomto případě začít zkušebně pouze s rozmícháním. Je-li se zpracováním problém, začít opatrně ředit, Pokud to nestačí, opět opatrně přidávat vodu (vždy vmíchat metlou). Ředění, které bylo zmíněno jako krajní pro nejhorší klimatické podmínky, může být chybné. Pokud je tak teplo a sluníčko pálí opravdu hodně, ze stěny se při natahování doslova kouří a ředění během minut klesá na nulu. Pouze blázen a absolutní amatér by tahal barvu na osluněné stěně za teploty okolo 30 stupňů, ono i 20 je hodně a ještě když na to svítí slunce.

Dobré rady pro nátěr fasády

• Nová omítka má vyzrávat asi 28 dní. Po této době by měla být dostatečně vyzrálá pro vrchní nátěr. Důležité je také počasí, větší vlhkost vzduchu vyzrávání prodlužuje.
• Nátěr lze provést, je-li omítka pevná, soudržná, nedrolí se a neopadává. Fasádu je vhodné před nátěrem omýt vodou se saponátem a nechat uschnout.
• Při práci se silikátovými barvami je dobré vědět, že naleptávají sklo a vzniklé skvrny nelze odstranit. Je proto nutné dobře zakrýt okna i parapety.
• Pro starší tradiční chalupy bychom měli vždy preferovat vápenný nátěr. Jsou přiměřeně modifikovány organickými přídavky a tónovány světlostálými anorganickými pigmenty. Odpadá tedy nutnost náročně tónovat vápennou kaši, přidávat organické příměsi atd. Jestliže dodržíte správný postup, budou zdobit fasádu tak dlouho, dokud neopadá omítka, protože v průběhu vytvrzování nátěru (karbonatace vápna) se barva chemicky spojí s vápnem omítky, a takovou vazbu prakticky nelze narušit.

tags: #proč #se #fasádní #barva #nesmí #míchat

Oblíbené příspěvky:

• Spolehlivost a odolnost betonového stolu
• Přečtěte si článek o inovativních fasádách
• Jak vybrat mezi PVC a nerezovými trubkami?
• Vše o bitumenovém lepicím tmelu
• Kovové svěrky pro truhláře