Fasádní izolace a spotřeba materiálu: Klíč k úsporám a tepelnému komfortu

Výpočet tloušťky zateplení fasády je jedním z klíčových kroků při stavbě i rekonstrukci domu. Správně navržená tloušťka tepelné izolace rozhoduje o tom, kolik energie dům spotřebuje na vytápění, jaký bude tepelný komfort v interiéru a také o celkové ceně zateplení fasády. Mnoho stavebníků stále řeší otázku, zda stačí minimální normová tloušťka, nebo se vyplatí investovat do silnější izolace. Zateplení fasády patří mezi nejefektivnější způsoby, jak snížit tepelné ztráty domu a tím i náklady na vytápění. Jak je již jistě zřejmé, chceme-li mít doma tepelnou pohodu a zároveň při stále zvyšujících se cenách za energie neutratit všechny své peníze za topení, je potřeba dům zateplit.

Výpočet a doporučená tloušťka izolace

Doporučená tloušťka izolace pro zateplení fasády vychází z ekonomického i energetického hlediska. U nízkoenergetických a pasivních domů se může výpočet tloušťky zateplení fasády dostat i na hodnoty přes 250 mm. Minimální tloušťka zateplení fasády vychází z požadavků normy ČSN 73 0540-2. Tyto hodnoty představují technické minimum, aby konstrukce splnila normu. Minimální tloušťka tepelné izolace se pohybuje kolem 120-160 mm podle typu izolace a skladby zdiva. Tloušťka zateplení fasády přímo ovlivňuje součinitel prostupu tepla U celé obvodové konstrukce. Čím nižší je hodnota U, tím méně tepla uniká z domu ven. Laický výpočet tloušťky zateplení fasády lze provést zjednodušeným způsobem: zjistěte skladbu stávající obvodové stěny a stanovte cílovou hodnotu součinitele prostupu tepla U.

Výpočet tloušťky zateplení fasády je zásadní pro energetickou efektivitu domu. Minimální tloušťky sice splní normu, ale doporučené hodnoty přinášejí lepší komfort i nižší provozní náklady. Tloušťka izolace má přímý vliv na cenu zateplení fasády, ale není to jediný faktor. Naopak se výrazně snižují provozní náklady na vytápění. Energetičtí poradci jsou schopni na základě změřených vlastností izolantů poměrně přesně spočítat, jak se který izolant za předem stanovených teplot bude chovat a jakou spotřebu bude budova mít. K výpočtu potřebují znát i průměrné roční teploty oblasti, kde dům bude stát a jak bude používán. Zda se vše podařilo spočítat, vyprojektovat a postavit správně pak jednoduše poznáte podle spotřebované energie (účtu za energie).

Typy tepelných izolací a jejich vlastnosti

K zateplení domů se používá celá řada tepelných izolací (např. polystyren, minerální vata, aerogel). Každý tepelný izolant má celou řadu lepších či horších vlastností. Mezi základní vlastnosti patří tepelná vodivost, vzduchová neprůzvučnost, hořlavost, akumulace tepla, pevnost, nasákavost, odolnost proti UV záření, snadnost a rychlost montáže, hmotnost a v neposlední řadě cena. Žádný izolant není univerzální a vždy je potřeba při jeho výběru zohlednit to, kde a jak bude izolant použit a kolik jsme ochotní za něj zaplatit. Většina izolací funguje na principu vzduchové izolace, kdy hlavním izolantem je všudypřítomný vzduch, který je uzavřený ve struktuře izolantu (např. polystyren, minerální vata, aerogel) a je tak omezeno vedení a proudění tepla. V případě šedého polystyrenu či reflexních fólií je díky reflexi omezena i třetí složka tepla a tím je sálání.

Pokud chceme získat vlastnosti lepší než je vodivost vzduchu lambda 0,026 (při 20 °C), je potřeba nahradit vzduch plynem lepších vlastností, případně vzduch odčerpat a získat vlastnosti vakua. Plyny jako Argon či Xenon se používají např. v oknech, která tak získávají mnohem lepší tepelněizolační vlastnosti. Princip vakua je uplatněn například v některých termoskách, které díky tomu udrží vnitřní teplotu mnohem déle. Mezi stavební izolace, které využívají vlastností vakua patří vakuová izolace, která dosahuje skvělých hodnot lambda 0,007, naproti tomu např. bílý polystyren jen 0,039 (je tak skoro 6x horší). Tloušťka zateplení fasády EPS vs. Minerální vata: při stejném tepelném odporu je minerální vata vždy o něco silnější než EPS.

Čtěte také: Fasádní obklady z dřevoplastu: Kompletní průvodce

Porovnání izolací: Experimentální měření

Pro zateplení fasády dřevostavby byl použit polystyren EPS 70 F tloušťky 200 mm. Bílému polystyrenu se často dává přednost kvůli cenové dostupnosti. Sourozencem bílého polystyrenu je polystyren šedý, kde je rozdíl pouze v příměsi grafitu, který by měl díky reflexi grafitu ještě zlepšit tepelněizolační vlastnosti běžného polystyrenu. Abychom porovnali různé druhy izolací, byly provedeny experimentální testy:

Experiment 1: Simulační termoska

Inspirací pro první experiment byla klasická termoska. Princip spočíval v tom, že se vytvoří box z izolantu, který bude simulovat termosku a do něj se vloží ohřátá voda o určité hmotnosti a teplotě. Box, ve kterém ohřátá voda vychladne nejrychleji, bude mít nejhorší tepelně izolační vlastnosti. Byly vytvořeny 4 boxy o vnějších rozměrech 35 x 35 x 53 cm z těchto izolantů:

• běžný bílý fasádní polystyren 70F, tl. 40mm
• šedý fasádní polystyren 70F, tl. 30mm
• minerální fasádní izolace tl. 40mm
• vícevrstvá reflexní fólie Superfoil SF40, tl. 65mm

Do vytvořených boxů byla vložena sklenice horké vody s hmotností kapaliny 672 g. Max. teplota kapaliny se mírně lišila (vstupní teplota byla okolo 60 °C). V danou chvíli (42 °C) je v každé sklenici stejné množství energie a současně je již ohřátý i vzduch uvnitř boxu. Předpokládalo se, že teplota vody v boxu s horším izolantem bude klesat rychleji, než v boxu s izolantem lepším. Ukázalo se, že pokles teploty vody byl u všech boxů prakticky totožný. Z toho bylo vyvozeno, že tímto způsobem kvalitu izolace nelze určit ani změřit.

Experiment 2: Simulace zatepleného domu

Zadáním druhého testu bylo simulovat zateplený dům, ve kterém se topí na stále stejnou teplotu. Při návrhu tepelné obálky domu se obvykle počítá s výpočtovou teplotou venku (-12 °C, popř. -15 °C) a vevnitř (+20 °C). Rozdíl je tedy 32 °C, respektive 35 °C. Stejný teplotní rozdíl byl stanoven i pro náš experiment. K okolní venkovní teplotě boxů cca 10 °C, bylo přičteno 34 °C. V testu je tedy počítáno s vnitřní teplotou 44 °C a venkovní 10 °C. Kvůli rozdílným měrným tepelným kapacitám izolantů proběhne nejdříve hodinové nahřívání na finální teplotu. Až se izolanty plně nahřejí, začne oficiální měření. Výsledkem bude číselná hodnota, která nám ukáže, kolik se v boxech protopí energie na udržení stanovené teploty.

Při tepelném nátopu boxů se ihned ukázalo, jak který izolant akumuluje. Zatímco u polystyrenových boxů šla teplota velmi rychle nahoru, tak u minerální vaty už toto tempo bylo pomalejší, ale rozdíl nebyl dramatický. Velkým překvapením byl box z reflexní fólie, který při nátopu teplo doslova hltal a teplota stoupala velmi pomalu. Byla proto do tohoto boxu dána silnější žárovka, aby byl nátop rychlejší a v boxu byla déle finální teplota. Do boxů polystyrenu byl naopak vložen kousek tenkého plechu, který omezil časté spínaní tepelného zdroje. V případě polystyrenů sice dochází k rychlému nahřátí, ale i k rychlému vychladnutí vzduchu. Naměřené výsledky byly na rozdíl od prvního testu „termoska“ rozdílné a tím pádem i průkaznější. Opakování testů ve více dnech prokázalo stejné výsledky měření.

Čtěte také: Krok za krokem: Montáž fasádních latí

Nejpracnější bylo vytvoření boxu z vícevrstvé reflexní fólie, kterou k sobě nelze tak jednoduše přilepit jako minerální desku či desku z EPS. Fólii k sobě lze jen překládat a přelepovat přes sebe originální páskou určenou k tomuto účelu. Ukázalo se, že naměřená hodnota byla naprosto stejná, jako když bylo použito víko z polystyrenu. Ani bez problematických spojů se tepelněizolační vlastnosti Superfoil SF40 k deklarovaným hodnotám zdaleka nepřiblížily a dosáhly tak mnohem horšího výsledku, než bylo očekáváno. Ostatní izolanty mezi sebou měly také odchylky oproti očekávání, ale rozdíly nebyly tak propastné. Výsledky testů ukázaly, že bílý polystyren zvítězil o 26,5 % oproti největšímu favoritovi, fólii Superfoil.

Výsledky spotřeby energie:

• EPS bílý 40mm, 0,039 lambda: 20,02 Wh - nejnižší spotřeba
• Superfoil 65mm, 0,028 lambda: 25,33 Wh - horší o 26,5% (s eliminací tepelných mostů spotřeba 20,02 Wh)
• EPS šedý 30mm, 0,032 lambda: 27,11 Wh - horší o 36,4%

Předpokládalo se, že vzhledem k deklarovaným parametrům, jednoznačně vyhraje Superfoil SF 40 65mm, který měl dosáhnout až cca 3x lepší výsledek než ostatní izolace (na základě R), což se nepotvrdilo.

Spotřeba materiálu pro fasádní omítky

Spotřeba materiálu je klíčovým údajem při plánování realizace fasády. Vydatnost 1 pytle našich omítek při doporučené základní vrstvě 2,3 cm je přibližně 1 m² fasády rodinného domu. U průměrného domu o ploše 250 m² je tedy orientační potřeba 250 pytlů omítek ThermoUm nebo ThermoSan. Štuková jemná omítka ThermoIn má vydatnost 1 pytel přibližně na 10 m² finální povrchové úpravy. Spotřeba nátěru na zateplení fasády bývá vyšší - fasádní omítky nejsou tak hladké jako interiérové. Pro tento účel musíte počítat se spotřebou od 0,5 kg na m² u hladkých typů fasád přes 0,8 kg na m² u fasád typu brizolit, až po cca 1 kg u velmi hrubých kamínkových podkladů, které mají díky hrubé struktuře velký povrch. Spotřeba Maxithermu při nátěru v interiéru: Nejméně náročné na spotřebu jsou vnitřní omítky. Spotřeba závisí na typu a struktuře podkladu.

Možnosti zateplení a doporučení

Vhodný způsob zateplení fasády můžeme zvolit podle toho, jaký chceme mít finální vzhled fasády domu. Fasáda domu však může mít obklad z různých materiálů, např. ze skla, dřeva, plastu, kovu, keramiky, vláknocementových šablon nebo obkladů ROCKPANEL. Obvodové konstrukce mohou být rovněž provedené jako sendvičové nebo kazetové stěny. Různými způsoby lze zateplit také konstrukce dřevostaveb. Výběr vhodného způsobu zateplení záleží na jejich konstrukčním řešení. Stěny dřevostavby se nejčastěji zateplují vložením izolace, např. SUPERROCK, do připravených roštů obvodové stěny, která se následně zaklopí deskami na bázi dřeva nebo dřevovláknitých materiálů. Každý typ vnější stěny a způsob zateplení má své výhody a nevýhody. Pro zateplení fasád doporučujeme řadu izolací z nehořlavé kamenné vlny ROCKWOOL.

Čtěte také: Krása a odolnost dřevěných fasád

Chyby při svépomocném zateplení a jak se jim vyhnout

V České republice se staví přes 80% domů z cihelných a porobetonových termobloků š. 375-500 mm, za což může silný tlak a reklama výrobců cihelných systémů (porotherm, heluz, ytong), kteří s oblibou své systémy a produkty prezentují tak, že není nutné takto postavený dům dodatečné zateplovat a čím širší blok zdiva použijete, tím lépe. Většina stavebníků se po dostavění domu dostane do situace, že mají postavený dům z cihly např. Heluz STI 400 mm a řeší, co teď dám na fasádu. Tady často lidé sklouznou k názoru, že zateplí dům 5-10cm širokým polystyrenem a jsou přesvědčeni, že udělali správné rozhodnutí. Bohužel neudělali, i když energetickým výpočtem jim vyjde, že cihla STI 400mm + 50mm EPS70F je nízkoenergetickou skladbou stěny. Takto zateplený a postavený dům, nemá ty nejlepší vlastnosti a v budoucnu se to bude postupně projevovat nevítanými projevy (např. vlhkost). Pro zateplení takového zdiva doporučuji paropropustný zateplovací systém a izolant v tl. 160-200mm.

Při rekonstrukci domu s dodatečným zateplením fasády často stavebníci zvolí nesprávný typ a tloušťku izolantu a podcení přípravu a rovinatost podkladu, který má veliký vliv na lepení izolačních desek. Potom je to samotná realizace, kde se následně provede neodborná montáž zateplení s často nedokončenými částmi zateplení. Pro svépomocnou montáž zateplení fasády budete potřebovat pořádné nářadí, zakrývací PVC fólie a pásky. Nikdy neslevujte ze svých představ a standardů, neobcházejte montážní postupy a doporučené materiálové skladby.

Postup při zateplování fasády

1. Vyhledejte pomoc odborníka, který Vám provede výpočet a návrh tloušťky tepelné izolace s ohledem na tloušťku stávajícího zdiva, provede výpočet bilance vodních par v zateplené konstrukci s ohledem na výskyt rosného bodu ve zdivu, který musí po zateplení vzniknout v izolantu, a který vezme v potaz již provedená tepelně izolační opatření (např. zateplení stropu, podlah, nová okna, typ zdroje vytápění atd.). Odborník Vám navrhne skladbu fasádních materiálů a doporučí hustotu kotvení s typem talířové hmoždinky.
2. Levněji nakoupíte v e-shopu s dodáním až na stavbu. Při nákupu doporučuji počítat s 5% prořezem a možnou nadspotřebou materiálů při realizaci. Nakupujte vždy ucelenou skladbu od jednoho výrobce např. CERESIT, Baumit, Weber Teranova a další. Doporučuji se zaměřit na materiály střední a vyšší cenové relace, dostanete vyšší kvalitu. Nejlevnější nebývá mnohdy to nejlepší. Připravte si dopředu místo, kde fasádní materiály složíte a uskladníte.
3. Zajistěte si postavení lešení. Lešení se vždy staví ve vzdálenosti 30cm od nové fasády. Pokud zateplujete dům 16cm izolantem, lešení postavte 16cm + 30cm = 46cm od fasády. Lešení nemusíte stavět kolem celého domu. Doporučuji minimálně dvě strany domu a přes rohy. Nedoporučuji fasádu provádět z lešenářských koz, žebříku nebo 2 kostek lešení.
4. Pokud provádíte montáž svépomocně, vyhledejte zkušeného fasádníka (stavební dozor), který podá potřebné rady a při realizaci vás pohlídá. Natažení finální omítky přenechejte odborné partě zedníků, kteří jsou sehraní a omítku už spolu natahovali. Pro natažení omítky na fasádě domu je nutný minimální počet 3-4 fasádníků. Pokud angažujete firmu, dejte vždy na reference a doporučení. Vyberte si zedníky, kteří ročně zateplí alespoň tři fasády. Fasádníky plaťte úkolově od m². Nedoporučuji platit za práci v hodinové sazbě.
5. Vyberte si odstín fasádní finální omítky a rozvržení barev na fasádě. Vždy berte ohled na syté odstíny omítek, které na zateplovací systémy nejsou vhodné. Pokud zvažujete tmavý odstín fasády, doporučuji zvolit zateplení fasádní vatou, nebo použít na polystyren stěrkovou hmotu vyztuženou vlákny a nataženou v tl. 5mm. Naše doporučení je používat na polystyrenové fasádní izolace omítky s odrazivostí světla nad 25%. Pokud budete chtít na zateplené fasádě cihelný nebo kamenný obklad, musíte použít jiný systém kotvení a stěrkování izolantu.

Pokud máte problém se vzlínající vlhkostí do zdiva, nebo jste v oblasti, kde je zvýšená prašnost, pyly, znečištění, u cesty, doporučuji použít kvalitní fasádní omítku nebo nátěr, který fasádu dlouho ochrání.

Kalkulačka úspor energie

Naše kalkulačka vám umožní jednoduše spočítat, kolik energie a peněz ročně ušetříte díky zateplení fasády. Stačí zadat základní parametry - typ zdiva, jeho tloušťku, použitý izolant a cenu energie.

Příklad úspor zateplením fasády s EPS 70 F tl. 160 mm

Z pohledu největší úspory tepla zateplením fasády dává smysl hlavně zateplení u horších tepelných vodičů (betonové tvárnice, plná cihla, kamenná stěna).

tags: #fasadni #izolace #spotreba #materialu

Oblíbené příspěvky:

• vše o tenkých fixech Posca
• Moderní dlažba pod vířivku
• Komplexní průvodce údržbou a ochranou fasád
• Dřevěné šikmé střechy
• Jak vyčistit dlažbu s Kärcher: Návod