Komplexní průvodce pytlovanými fasádními omítkami

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů.

Typy omítek a jejich vlastnosti

Omítky jsou zpravidla vícevrstvé. Ve výsledku sice uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku, nebo jiné pohledové materiály, ty by ale bez kvalitního podkladu nedržely. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. O vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky.

Jádrová omítka

Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.

Typy jádrových omítek:

• Vápenná omítka: Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm). V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
• Vápenocementová omítka: Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
• Sanační omítka: Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů. Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
• Tepelně izolační omítka: Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.

Využití jádrové omítky:

V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady.

Fasádní omítky (šlechtěné)

Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité. Tyto omítky představují finální povrchovou vrstvu, která chrání celý zateplovací systém před vlivy prostředí a dává domu finální estetický vzhled. Finální úprava společně s armovací vrstvou vytváří ochranné souvrství zateplovacího systému. Finální povrchová úprava (omítka, obklad) musí vždy správně fungovat s ostatními materiály celého systému. Při nedodržení předepsané materiálové skladby systému může často docházet k poruchám. Proto nikdy nezaměňujte předepsané systémové prvky (stěrkový tmel, armovací tkanina, penetrace pod omítku, finální pastovitá omítka) za nesystémové levnější řešení.

Čtěte také: Fasádní obklady z dřevoplastu: Kompletní průvodce

Minerální fasádní omítky:

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Ekologicky nezávadné složky, jako je bílý vápenec, bílý cement a vysoce kvalitní písek, jsou v Evropě jedinečné a bezkonkurenční. Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Omítka má díky přírodním materiálům vysoké pH, které má pozitivní vliv na životnost a estetický vzhled omítky. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace a fakt, že nejsou probarvené. Pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou, ideálně silikátovým nebo silikonovým nátěrem. Toto ošetření prodlužuje realizaci a navyšuje cenu za práci oproti pastovitým omítkám. Různé struktury, barvy a zrna zaručují výrazný a individuální vzhled povrchu. Šlechtěné omítky jsou světlu odolné a odolné vůči povětrnostním vlivům. Díky svému minerálnímu složení dosahují nejvyšší prodyšnosti - difuzní otevřenosti.

Pastovité fasádní omítky:

Pastovité fasádní omítky se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na akrylátové, silikátové a silikonové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění. V dnešní době se klade velký důraz na dlouhou životnost a stálobarevnost omítek. Omítky jsou odolné proti tvorbě plísní a usazování řas. Moderní technologie vylepšují vlastnosti řady materiálů. Velké nároky na kvalitu a unikátní vlastnosti materiálů jsou jak ze strany výrobců, tak konečných spotřebitelů. Výrobci se snaží přinášet na trh nové moderní materiály, které rozšiřují možnosti v jejich využití. Dnešní nároky na omítky nejsou pouze o paropropustnosti, možnosti odolávat vlhkosti a výkyvům tepla.

Při výběru materiálu je důležitým parametrem paropropustnost. Následující tabulka srovnává klíčové vlastnosti jednotlivých typů pastovitých omítek:

Příprava omítky a podkladu

Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.

Suché směsi jádrových omítek

Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m² plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m². Cena obou pytlů bude přitom podobná.

Čtěte také: Krok za krokem: Montáž fasádních latí

Pastovité fasádní omítky

Balení pastovité omítky obsahuje směs již připravenou k aplikaci, není třeba nic přidávat, pouze promíchat. Promíchání doporučuji provést vrtačkou s míchací metlou při otáčkách cca 400 otáček za minutu a míchejte, dokud nebude hmota připravená. Postupujte tak, aby nedocházelo k napěnění omítkoviny. Před aplikací je dobré zkontrolovat, zda je veškerá omítkovina stejné šarže. Pokud máte vše připravené a zkontrolované, můžeme začít s aplikací.

Příprava podkladu

Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot. Stěna určená k omítání musí být suchá, čistá, zbavená prachu a mastnoty. Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musí se nechat nějakou chvíli vyschnout. Stejně tak tomu je v případě, že omítáte starou stěnu, která je vlhká.

Před aplikací fasádní pastovité omítky je potřeba podklad napenetrovat omítkovým podkladem. Tato penetrace (obsahující jemný písek) by měla být probarvená do stejného odstínu jako finální pastovitá omítka. Penetraci jednoduše natřeme válečkem na vyzrálý připravený podklad. Penetrace musí být natřena minimálně 24 hodin před aplikací omítky. Pod omítky doporučuji mít penetraci probarvenou k odstínu omítky. U rýhovaných struktur doporučuji mít penetraci probarvenou ve stejném odstínu jako je omítka. Podklad pod omítku se musí nechá řádně vyschnout. Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot +5°C až +25°C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0°C. Omítání stěn může být prováděno pouze při teplotě min. +5 °C a maximálně zpravidla +35 °C.

Postup omítání

Zkušený zedník si s omítáním poradí hravě. Do realizace jádrových omítek se ale můžete pustit i svépomocí. Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu.

Omítání jádrové omítky

1. Navlhčení podkladu a "špric": Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku. Jedná se o řídkou směs cementu, vody a písku frakce 0 - 4 mm. Cementový postřik na stěnu nahazujte zednickou lžící, lépe však zednickou naběračkou. Rychlým švihem se postřik rozprskne po stěně a vytvoří na ni hrubý podklad pro další krok omítání.
2. Omítníky: Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy. Než se však k omítání stěny přikročí, je třeba připravit omítníky, podle kterých se bude omítka strhávat. Žádná stará a mnohdy i nová stěna není dokonale rovná a je potřeba ji omítkou vyrovnat. K tomu slouží omítníky, které se aplikují do nahozených „buchet“ omítky a vyrovnají do roviny pomocí vodováhy, olovnice a hliníkové latě. Na stěnu se nahodí „buchty“ omítky v rastru cca 1,2 x 1,2 m (příp. 1,5 x 1,5 m). Do těchto buchet se vloží omítníky tvořené dřevěnými latěmi či pevným ocelovým drátem o průměru cca 6 - 8 mm.
3. Nahození omítky: Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Konzistence malty na omítání má velký vliv nejen na průběh omítání, ale i na výslednou kvalitu vnitřních omítek. Při omítání stěny poslouží nejlépe zednická naběračka, lidově nazývaná fanka. Zednickou naběračkou, příp. zednickou lžící naberte maltu na a uvolněným zápěstím omítku nahoďte na stěnu. Pohyb ruky při omítání je nejdůležitější a závisí na něm uchycení malty na stěně. Stěna se omítá od spodu nahoru.
4. Stržení omítky: Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše. Omítka se nahodí mezi omítníky přibližně v půl metru širokém pásu a poté se pomocí hliníkové latě či dřevěné ohoblované desky strhne do roviny.
5. Dokončení: Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Jak omítka zatvrdne, prázdná místa po omítnících zamázněte maltou a srovnejte do roviny.

Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení. Omítání je činnost vyžadující zručnost a cvik.

Čtěte také: Krása a odolnost dřevěných fasád

Aplikace fasádní pastovité omítky

Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Omítkovina se nanáší nerezovým hladítkem rovnoměrně při vrstvě 1,5 násobku tloušťky zrna. Vždy si připravte dostatek materiálu na celou jednu plochu "od rohu k rohu". Aby nevznikly viditelné přechody, je potřeba dělat celistvé plochy bez přerušení. Omítku je třeba napojovat ještě před jejím zavadnutím tzv. "do živého". Nanesenou omítku zarovnejte stržením přebytečné vrstvy a důkladně vyhlaďte. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Doporučuji se řídit pokyny uvedenými na obalu omítkové směsi. Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi. Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného izolantu na fasádě minimálně 200 mm.

Aplikace na zateplení fasády:

Pro omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm. Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem.

Doporučené postupy pro aplikaci:

• Pro správné a vzhledné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků.
• Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů.
• Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m².
• Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.
• Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna. Při natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady.
• Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled.
• Při strukturování omítky nedoporučuji čistit hladítka od přebytečné omítkoviny vodou, pouze jen setřením.
• Pro styk a oddělení rozdílně barevných odstínů omítek v ploše fasády používejte předepsané PCV pásky, do kterých se omítka natáhne. Poté se páska sundá a nová nalepí na vyschlou již nataženou omítku a proces natažení se opakuje.

Struktura omítky

Pak postupujte podle toho, jakou chcete mít finální strukturu omítky. Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Omítky se vyrábí v zrnité a rýhované struktuře. Pokud byste chtěli z rýhované struktury natáhnout zrnitou a naopak, není to možné.

• Rýhovaná struktura: Pro rýhovanou strukturu nechte krátce zaschnout a rýhy vytvořte buď krouživými, nebo rovnými pohyby plastového, případně polystyrénového hladítka. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. U rýhované struktury vytváříte strukturu pohybem hladítka zprava doleva a tím roztahujete větší zrna v omítce, která tímto pohybem vytvoří požadovanou rýhovanou strukturu.
• Škrábaná struktura: Škrábaná struktura se vytvoří, když hned po nanesení omítky použijete plastové hladítko a krouživými pohyby omítku zatřete. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující.

Omítka musí mít na jedné ploše stejnou tloušťku i finální úpravu. Pro rýhovanou či škrábanou strukturu je třeba použít omítku připravenou právě pro tuto finální úpravu.

Důležité faktory při výběru a aplikaci

Spotřeba pastovitých omítek

Spotřeba se odvíjí od velikosti zrna použitého pro omítkovinu a dle připraveného podkladu. Z 25kg vědra v zrnitosti 1,5 je možno zrealizovat 10m².

Kdy aplikovat fasádní omítky?

Prvním důležitým faktorem je kvalita podkladu. Podklad musí být rovný, očištěný a bez trhlinek. Dalším faktorem je počasí. Teplota prostředí i podkladu při aplikaci a 48 hodin po aplikaci musí být v rozmezí +5°C až +30°C (lépe +8°C až 25°C).

Volba odstínu fasádních omítek

Při výběru odstínu fasádních omítek a nátěrů se nedoporučuje volit příliš syté a tmavé odstíny. Při použití sytých a tmavých odstínů ve větší ploše může docházet k přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Při častém přehřívání plochy zateplovacího systému dochází k dilatačním pohybům jednotlivých vrstev. Každá fasádní barva nebo omítka má ke svému odstínu přiřazeno % SVĚTELNÉ ODRAZIVOSTI, které se stanovuje indexem HBW. Pro použití na kontaktní zateplení je vhodné použít odstíny v rozmezí HBW 30 - 100. Omítky se sytým odstínem ztrácí svou schopnost odrážet světlo a pod povrchem omítky tak dochází k velkým teplotním výkyvům. V letních měsících můžou být maxima až kolem 70°C. Odstíny s nízkým HBW (<30) lze použít na zateplení s minerální vatou s kolmým vláknem a armovací vrstvou min. 6 mm. Při použití na fasádní polystyren je ideální použít systém, který je na takto syté odstíny navržen.

Cena fasádních omítek

Zásadním faktorem při výběru odstínů je i cena. Každý z předních výrobců fasádních omítek a barev na Českém trhu rozděluje své barevné odstíny do několika cenových skupin. Pro tmavší a sytější odstíny je potřeba více barveného pigmentu na probarvení. To má zásadní vliv na cenu. Na tento faktor si dejte určitě při výběru pozor. Například u výrobce CERESIT najdete ve vzorníku Colours of Nature 5 cenových skupin A, B, C, D, E. U silikonové omítky je orientační cena skupiny A 41,09 Kč/Kg, u skupiny E je to už ale 73,29 Kč/Kg. Na celém balení už je pak rozdíl ve stokorunách. No a na celém domu už je tento rozdíl opravdu znatelný. Cenové relace určuje obsah silikonu v omítce a výše paropropustnosti a zušlechťovacích přísad. Bohužel se v žádném technickém listu výrobců silikonových omítek neuvádí % obsahu silikonu nebo doporučená norma, která by tento obsah stanovovala. Nejčastěji určuje cenu produktu jeho kvalita, a proto bych nekupoval silikonovou omítku pod 30Kč/kg bez DPH. Buďte prosím proto obezřetní, a pokud chcete kvalitní omítku na váš dům, doporučuji si připlatit za kvalitní materiál. Přece jen je to finální ochrana vašeho domu.

Záruky a životnost

Pro někoho jsou nejdůležitější kvalita, cena nebo vlastnosti omítky jako vysoká prodyšnost, vysoká odolnost proti dešti, mrazu, krupobití, nenasákavost a obsah VOC těkavých látek. Pro někoho jsou důležité záruky výrobce proti řasám, plísním a záruky na stálobarevnost. Na trhu je dostupných mnoho druhů fasádních omítek od spousty výrobců. Méně kvalitní fasádní omítky poznáte jednoduše. Máte-li na fasádě řasu nebo plíseň, existuje velké riziko, že dýcháte mikroorganismy plísňových spórů a tím oslabujete své zdraví, trpíte různými alergiemi, kožními problémy, bolestmi hlavy. Zvýšené kýchání a kašlání je toho velkým důkazem hlavně u dětí. Při výběru fasádní omítky dbejte především na to, aby byla poskytována záruka proti řasám a plísním. Aby měl materiál záruku nejlépe i na stálobarevnost. Čím víc je fasádní omítka prodyšná, tím více má i zvýšenou nasákavost. Např. akrylátová fasádní omítka je vysoce odpudivá pro vodu, ale zase má nízkou paropropustnost. KABE Farben poskytuje záruky 5 let proti výskytu plísně, řasy a na stálobarevnost. V České republice přitom najdete řadu našich fasád, které jsou staré i více než 15 let a stále jsou bez výskytu řas a plísní a není potřeba je zatím renovovat.

Nevhodné řešení - štuková omítka na zateplení

Pokud zvažujete o finální úpravě zateplovacího systému štukovou omítkou, nedoporučuji toto řešení. Štuková minerální omítka není schopna trvale přenášet pnutí na ploše fasády a časem popraská a může se odloupnout z výztužné vrstvy. Často dochází k bobtnání tohoto omítkového souvrství, protože prasklinami v štukové omítce se dostane do souvrství voda. Tento jev dokáže velmi poškodit celý zateplovací systém. Pokud zvažujete o jemnější povrchové úpravě fasády, nabízí se řešení v 1 mm pastovité omítce, která se natahuje na již předem nataženou omítku zrnitosti 1,5 mm, tak aby byla zajištěna pevnost a schopnost omítky přenést možná pnutí vlivem rychlých změn teplot na povrchu fasády.

tags: #fasadni #omitka #pytlovana #informace

Oblíbené příspěvky:

• Cihlová fasáda pro rodinný dům
• Vše o nezateplených betonových střechách
• Vše o dlažbě a podlaze
• Vlastnosti lamino desek olše
• Údržba betonového plotu