Architektura fasád domů 30. let 20. století

Fasáda domu je to, co každého procházejícího upoutá na první pohled. Není to plot, brána ani střecha. Je to fasáda domu, jeho tvář, to, co komunikuje s okolím. Fasádou vlastník reprezentuje sám sebe, prostřednictvím více či méně nákladné dekorativnosti, nebo zopakováním soudobých módních trendů. Fasáda sestává ze zdiva, omítek, štukové výzdoby a barevného řešení.

Typické rysy fasád z meziválečného období

V banátských vesnicích se vyskytují domy s úpravou fasád ve 20. - 30. letech 20. století. Z hlediska historického i architektonického jsou hodnotnější domy ze starší úpravou, z meziválečného období, neboť kromě velmi rustikální a velmi dekorativně kvalitní štukové výzdoby jsou zhotoveny tradičními vápennými technologiemi.

Fasády domů jsou opatřeny pouze vápennými omítkami s hladkou štukovou finální vrstvou. Následně jsou opatřeny vápennými bílými nátěry, pouze výjimečně se šmolkově modrými detaily květin, srdcí, atd. Plochy nad soklem jsou pojednány velmi bohatou štukovou výzdobou. Na nárožích v podobě kvádrovaných polopilastrů podpírajících profilovanou štukovou římsu pod štítem. Okenní otvory jsou zdobeny plochou a tvarově složitě prolamovanou šambránou, pod okny se nachází podparapetní obdélná deska s paprskovitými nutami.

Soklová omítka je velmi tvrdá a hrubozrnná. Je zbarvena do šeda a při bližším ohledání je patrné, že do malty byly přidávány uhlíky popela pro zajištění vhodnějších vlastností soklové partie proti vzlínající vlhkosti. Nezbytnou součástí uličních fasád jsou jejich okenní výplně s okenicemi.

Fasády těchto domů vydržely do dnešních dní relativně v hojném počtu. Důvodem je fakt, že materiály, které byly na fasády aplikovány, jsou tradičními stavitelskými materiály používanými celá staletí.

Čtěte také: Jak zateplit staré domy

Původní štuková výzdoba je na banátských domech velmi krásná, malebná, ručně zpracovaná, místy i příjemně zvlněná, což jí dodává na rustikálnosti. Je z ní poznat její stáří a hravost, dokládá potřebu našich předků zestetizovat si své přirozené prostředí. Štukové prvky jsou zjemnělé celou řadou profilací a odskoků, které na jinak bílé fasádě vytvářejí hru světla a stínu. Tím prohlubují plochu fasády a dodávají jí na perspektivě a hloubce. Právě proto by se neměly štukové prvky zjednodušovat a naopak by se měly obnovovat v původních profilacích, i když je to časově náročné a klade to důraz na řemeslnou zručnost.

Barevnost fasád

Barevnost banátských fasád z meziválečného období byla většinou bílá, pouze lokálně byly některé štuky zvýrazněné šmolkově modrým odstínem. V případě starších nátěrů se vždy jednalo o nátěry čistě vápenné. Nejvhodnější je i nadále pracovat s tradičními barvami banátských vesnic.

Rekonstrukce a obnova fasád

Při rekonstrukci domu, který chcete nechat zrekonstruovat, je zapotřebí skutečně detailně posoudit stávající stav domu. Nejprve je nutné se rozhodnout, zda budeme fasádu pouze opravovat, nebo zda se fasáda bude provádět úplně nová.

Postup při opravě fasády

  1. Po výstavbě lešení by se měla fasáda projít a omítka poklepem vyhodnotit. V případě, že je dutá, pak je vhodnější její odstranění a nahrazení novou vrstvou.
  2. Soudržné omítky je možné zachovat, pouze bude nezbytné opatrně z nich seškrábat nátěry.
  3. Poté by mělo dojít k vyčištění zdiva a vyškrabání spár.
  4. Bude následovat čistě vápenný podhoz a pak jádrová omítka. Plnivo do malty by mělo co nejvíce svou velikostí odpovídat plnivu v původních omítkách.
  5. Po vyzrání zapravených děr po poškozených omítkách by mělo dojít k přeštukování jemným vápenným štukem.
  6. Následovat by měla aplikace fasádní barvy na vápenné bázi, nebo barva čistě vápenná v bílém odstínu.

Postup při kompletní výměně fasády

V případě, že jsou omítky i štuky natolik poškozené, že jejich oprava není možná, je nutné před zahájením odstraňování všech omítek provést několik důležitých věcí.

  1. Zaprvé je nutné provést fotografickou dokumentaci celku a pak i jednotlivých detailů štukové výzdoby, říms, atd.
  2. Poté by se měly některé štuky zaměřit a zkreslit i s jejich detaily a odskoky, stejně tak i římsy.
  3. Po odstranění celých omítek by se měly vyškrábat spáry do hloubky cca 3 cm, a zdivo by se mělo vyčistit vodou od prachu a nečistot.
  4. Vypadané zdivo by se mělo doplnit ve stejném materiálu, tedy kámen za kámen, cihla za cihlu, atd. Pro doplnění by se měla použít malta na shodné bázi, jako jsou stavěny obvodové stěny domu.
  5. Pak by mělo následovat omítání. Základem je zajistit si dostatečné množství hašeného vápna, které by bylo uleželé v karbovně minimálně dva roky.
  6. Poté by se mělo provést našpicování, jádrová omítka a štuk. Není žádoucí, aby nové omítky byly vyrovnané, naopak bylo by vhodné, kdyby omítky byly nanášeny v menších tloušťkách a snažily se kopírovat nerovnost povrchu. Není vhodné nanášet omítky do latí a vyrovnávat je.
  7. Veškerá štuková výzdoba by se měla na fasádu vrátit v původním rozvrhu. Nemělo by docházet ke zjednodušování profilací a tvarů. Římsy by se měly vytahovat nově v šablonách na kolejnicích.

Malty a omítky

Soklová malta by měla mít rozhodně hrubší plnivo, tak aby vyhlížela jako původní hrubozrnné omítky. Proto, aby se vylepšily vlastnosti omítky proti vzlínající vlhkosti, bylo by vhodné dle tradičních zvyklostí přidat do malty uhlíky z popela. Malta pak příjemně zašedne a bude dlouhodobě držet svou barvu. Omítku stejně jako vápenný nátěr by bylo vhodné trochu vylepšit co do pevnosti, proto se do malty může přidat cement nebo ještě lépe trasové vápno, ale v minimálním množství. Poměr by měl být 1 díl vápna, 3 díly písku z tohoto množství malty by padesátinu měl tvořit buď cement nebo trasové vápno.

Čtěte také: Typy dřevěných fasád

Použití cementových omítek není pro historické objekty vhodné. Čistě cementové malty jsou velmi tvrdé a nedokáží propouštět vodní páry uvízlé ve zdivu. Ve zdivu se tedy zvyšuje vlhkost, která následně degraduje zdící materiál. Cementové omítky jsou navíc velmi tvrdé a přilnavé. Když je zapotřebí je odstranit, mnohdy se dají odloupnout pouze za cenu vytržení i kusu zdícího materiálu. Největší problém s vlhkostí se neobjevuje ani tak na fasádě samotné, jako v interiéru, kde dochází k plesnivění stěn, k hnilobě podlahových konstrukcí a k zatuchávání místností. Z těchto důvodů se u historických staveb vůbec nedoporučuje cementové omítky nebo různé pytlované směsi vůbec používat. Tradiční způsob obnovy vápenných fasád je výhodný v tom, že si vápno můžete nahasit sami, výroba je velmi jednoduchá a hlavně levná. Máte jistotu v tom, že objekt bude přirozeně fungovat.

Obnova štukové výzdoby

Ani štukové prvky, pokud jsou soudržné, není třeba odstraňovat a provádět znovu. Stačí jen očistit jejich povrch a profilace s odskoky od druhotných nátěrů a pak chybějící části doplnit štukovou vápennou maltou s jemně prosátým pískem. Když chybí větší části štuků je nutné je ručně domodelovat a měly by být provedeny co nejpodobněji původním. V případě větších úseků chybějících říms je dobrou pomůckou vytvoření si šablony z překližky, kterou se nahrubo nahozená malta profiluje pojížděním na kolejnicích z desek přibitých na fasádu. Po vyzrátí hrubé malty by mělo přijít přeštukování a pak nátěr.

Volba fasádních barev

V dnešní době je na trhu celá škála fasádních barev. Při použití fasádních omítek je důležité použít prodyšné nátěry - na bázi vápna nebo silikátů, které napomohou z maltoviny odvádět případnou vlhkost, která se ve zdivu objeví. Naopak zcela nezbytné je odmítnout omítky silikonové nebo akrylátové. Pevně uzavřou povrch a nepropustí vodní páry. Velmi rychle začnou pod nimi degradovat vápenné omítky. V případě, že spojíme cementové omítky a opatříme silikonovým nebo akrylátovým nátěrem, můžeme si být jisti, že jsme si zadělali na velký problém. Novodobé moderní barvy jako např. sytě červené nebo fialové jsou jednak nevkusné a jednak na starých objektech vypadají přinejmenším komicky.

Problémy s vlhkostí a zateplováním

Zateplovat konstrukce venkovních obvodových stěn, které jsou širší než 45 cm, je z fyzikálního hlediska naprostý nesmysl. Zateplování není vůbec účinné, efekt se nedostaví. Konstrukce zdiva širší než 45 cm je sama o sobě dostatečná pro zajištění tepelné pohody. Jakmile zateplíme kamenný dům nebo dům z vepřovic, případně hliněných stěn, dostaví se obdobný efekt jako u cementových omítek, ale v mnohem kratším časovém horizontu. Vlhkost v konstrukci nemá kam odcházet a bude kondenzovat pod zateplením. V těchto místech je nezbytné počítat s rychlým rozvojem plísní. V interiéru se rovněž velmi brzy objeví plísně, omítky v interiéru začnou být vlhké, může docházet k problémům s dřevěnými podlahami. Musíme se připravit na to, že místnosti budou neustále zatuchlé, stejně jako veškeré textilie v místnostech. Průběžné větrání v tomto případě moc nepomůže. Navíc se stálým větráním úplně vytratí efekt, proč jsme objekt zateplovali. Bez významu není ani skutečnost, že na rovné a zateplené fasády se nepodaří v žádném případě provést kopie rustikálních štukových prvků.

Příklad renovace městského domu z 30. let

Řadový městský dům v Praze byl postaven ve druhé polovině třicátých let minulého století. Je součástí obytné zástavby, která vznikala jako soubor unifikovaných a poměrně drobných objektů s vlastními malými zahradami. V roce 2009 jeden z domů, který od doby svého vzniku prošel jen malými změnami, zakoupili noví majitelé s úmyslem adaptovat ho pro bydlení pětičlenné rodiny s nároky odpovídajícími současné době.

Čtěte také: Jak vybrat silikonovou fasádní barvu?

Charakteristika původní stavby

Dům byl v době vzniku postaven za použití co nejlevnějších materiálů a technologických postupů. Na původní nosné zdivo byly použity plné cihly a částečně historické lehčené dutinové tvárnice „jestavky“, ze kterých byly vystavěny i příčky a štítové stěny o velmi špatné kvalitě zdění. Stropy byly provedeny ze železobetonu (nad suterénem a nad částí 2. NP) a z dřevěných trámů (nad 1. NP a částí 2. NP a 3. NP).

Architektonický a dispoziční koncept

Architektonická opatření se zaměřila v rámci podmínek stavebního povolení na revitalizaci fasád včetně nových detailů v exteriéru, uvolnění stísněné dispozice (šířkový modul řadové sekce je pouze 5 m), scelení fragmentovaných malých prostorů, doplnění prostor hygienického a technického příslušenství, nové komunikační a prostorové vazby suterénu, 1. NP a zahrady.

Stavební a konstrukční řešení

Bylo zachováno kvalitní zdivo z plných cihel, vyhovující ŽB konstrukce včetně stropu suterénu a většina dřevěných trámových stropů. Nahrazeny byly nevyhovující stropní konstrukce. Nevyhovující svislé konstrukce z lehčeného zdiva byly nově provedeny z vápenopískových tvarovek. Do zdiva objektu byly integrovány některé ztužující konstrukce - nové ŽB věnce, prahy, překlady. Zastřešení bylo provedeno zcela nové z KVH krokví podepřených středovým průvlakem s vyvěšenými latěmi na OSB příložkách vymezujícími komory pro tepelnou izolaci a rovinu vzduchotěsnosti. Zcela nové je schodiště ve 3. NP.

Tepelnětechnická opatření

Při návrhu tepelnětechnických opatření bylo zásadním rozhodnutím začlenění suterénu do vytápěné obálky. Vznikla jedna tepelná zóna. Dalším zásadním krokem bylo termické oddělení řadové sekce od sousedů za pomoci vložené vrstvy grafitového EPS do styku sekcí, čímž došlo ke scelení tepelněizolační obálky a vyřešení problému tepelného mostu ve styku sekcí u fasády. Na svislý plášť byl navržen ETICS (30 cm grafitového EPS a XPS). V suterénu je nově vnitřní izolace z kalciumsilikátu a na terénu je vzhledem k omezené podchodné výšce jako kompromis mezi výkonem a dosažitelnou cenou použita izolace PIR. Šikmá střecha je řešena jako difuzně otevřený větraný dvouplášť s komorami vyplněnými foukanou celulózou. Kompletně byly vyměněny výplně otvorů a použity nové moderní profily typu Smartwin v pasivním standardu. Byly minimalizovány tepelné vazby a mosty.

Vzduchotěsnicí opatření

Koncept vzduchotěsnicích opatření se musel vyrovnat s řadou nástrah. Výsledkem měření relativní neprůvzdušnosti před zahájením renovace byla hodnota n50 = 6,06. Kromě nových výplní otvorů byla jako svislá hlavní vzduchotěsnicí vrstva použita nová celoplošně vyztužená omítka. Vzduchotěsnicí vrstva v rovině střechy byla provedena standardně prostřednictvím protmelených a přelepovaných OSB desek a v suterénu novou asfaltovou hydroizolací proti zemní vlhkosti. Výsledná neprůvzdušnost při blower-door testu „A“ byla naměřena v hodnotě n50 = 0,48 a jde tedy o více než dvanáctinásobné zlepšení oproti původnímu stavu.

Vnitřní prostředí budovy a koncept TZB

Novým zdrojem tepla pro vytápění a ohřev vody je malý plynový kotel. Nová akumulační nádoba o objemu 500 l může být také dohřívána doplňkovými fotovoltaickými panely na střeše. Původní litinová topná tělesa pod okny byla nahrazena stěnovým, resp. podlahovým vytápěním. Kvůli eliminaci letního přehřívání byly nově použity materiály se schopností akumulace tepla a zajištěno vnější stínění oken žaluziemi. Do objektu bylo implementováno systém řízeného větrání s rekuperací tepla. V konceptu TZB nelze opomenout využívání dešťových vod prostřednictvím akumulační nádrže.

Zlepšení akustiky a osvětlení

Termická separace od sousedních řadových sekcí šla ruku v ruce s akustickým oddělením. Zvýšení vnitřní hladiny přirozeného osvětlení bylo dosaženo jednak použitím výplní s minimalizovanými šířkami rámů nejnovější generace. Dále pak změnou dispozice, kdy původně oddělený vnitřní schodišťový prostor byl buď zcela spojen se sousedními osvětlenými prostory zrušením dělicích příček, nebo byly v dělicích příčkách osazeny průběžné nadsvětlíky s bezrámovým zasklením. Dveřní otvory byly zvýšeny pod strop a také opatřeny bezrámovým nadsvětlíkem. Volné průchody v nosných stěnách byly rozšířeny a zvýšeny. Prostor schodiště není oddělen od podest zábradlím, ale subtilní ocelovou sítí, která netvoří pro světlo téměř žádnou překážku.

tags: #architektura #fasád #domů #30. #let

Oblíbené příspěvky: