PergolyŠtola Jakartovice: Opuštěné břidlicové doly a útočiště netopýrů v Nízkém Jeseníku
Oblast v okolí Jakartovic na Opavsku je významná výskytem břidlice, která se zde začala dobývat na začátku 19. století. Do poloviny 20. století se v okolí těžila pokrývačská břidlice, v okolí jsou pozůstatky po těžbě - těžební jámy a lomová jezírka. Na území evropsky významné lokality Štola Jakartovice probíhala v minulosti rozsáhlá těžba jílových břidlic, které sloužily k výrobě krytinového, obkladového a dlažebního materiálu.
Geologická a geomorfologická charakteristika
Podloží tvoří spodnokarbonské kulmské břidlice. Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Jívovská vrchovina. Jedná se o členitou vrchovinu tvořenou spodnokarbonskými drobami a břidlicemi s členitým reliéfem, široce zaoblenými rozvodními hřbety a typickými mladými, hluboce zařezanými údolími s příkrými svahy. Území leží v nadmořské výšce cca 450 m. V území převažují modální kambizemě. Reliéf je tvořen zaříznutým údolím s příkrými svahy s protékající vodotečí. Dle fytogeografického členění leží území EVL ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, fytogeografického okresu 74b. Opavská pahorkatina.
Štola Jakartovice (Bohuš)
Štola Jakartovice (dále jen štola Bohuš) se nachází asi 1,2 km severozápadně od obce Jakartovice (asi 18 km východojihovýchodně od Bruntálu), pod severním okrajem rozsáhlé haldy břidlicové hlušiny, na které stojí chatová osada. Vstup je ukrytý na úrovni potoka Stará voda zhruba 100 metrů od koryta. Důl vedený v registru starých důlních děl pod číslem oznámení 907 a názvem Jakartovice F - Ledovna (štola Bohuš). Štola zřejmě původně sloužila jako odvodňovací překop velkého jámového lomu na těžbu břidlice. Důl je tvořen systémem chodeb a velkých komor (o max. rozměrech 10 x 15 m a výšce až 20 m), které jsou zčásti vyplněné kameninovou základkou. Komory jsou propojeny chodbami.
Netopýří útočiště
Prostor opuštěné štoly využívají téměř výhradně netopýři - (Microchiroptera), popřípadě vzácně bezobratlí. Z netopýrů zde zimují netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr vodní (Myotis daubentonii) a netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Nachází se tady bohatá populace netopýra velkého, což je důvod, proč se lokalita dostala na seznam Natura 2000. Vyhovuje mu stálá teplota a proudění vzduchu, ideální podmínky pro netopýří život i zimní spánek. Lokalita není veřejnosti přístupná.
V případě zjištění častého vstupu nepovolaných osob je vhodné zabezpečit vchod do podzemního prostoru štoly, a to jak z důvodu ochrany netopýrů před nežádoucím rušením, tak z hlediska bezpečnosti lidí. Přitom je třeba dodržet následující pravidla:
Čtěte také: Kvalitní břidlicové výrobky
- veškeré stavební práce budou prováděny mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku dubna do konce října.
- vchod bude osazen mříží o vhodné velikost otvorů (40x12 cm, přičemž delší je vodorovný rozměr).
Parametry netopýra velkého (Myotis myotis)
Netopýr velký patří k nejhojnějším a největším netopýrům Česka. Kromě severských zemí je běžný i ve zbytku Evropy. Jeho fyzické parametry jsou shrnuty v následující tabulce:
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Délka hlavy s tělem | 6,5-8 cm |
| Délka ocasu | 4,8-6 cm |
| Výška | 1,2-1,6 cm |
| Délka předloktí | 5,5-6,8 cm |
| Hmotnost | 18-45 g |
| Rozpětí křídel | Až 37 cm |
| Barva srsti (horní strana) | Šedohnědá |
| Barva srsti (spodní strana) | Šedobílá |
Štola Hermína
Na západním konci Jakartovic, u silnice na Bohdanovice se nachází ještě jedna štola, která nese jméno Hermína. Byla vyražena v letech 1991 - 1992 v rámci geologického průzkumu, štolou mělo být dosaženo všech tří břidlicových pásem ložiska. Základní otvírkové dílo ražené RD Jeseník, kterým mělo být otevřeno ložisko štěpných břidlic. Štola byla vyražena dvojkolejná v profilu 2,5 x 2,3 m, stoupání štoly je 5 ‰. Ražba probíhala převážně v drobách, větší část štoly je bez výztuže, eventuelně se svorníkovou výztuží, v poruchových zónách byla použita TH výztuž a pažinky. Štola byla vybavena kolejnicemi 115/24,5, rozchod 600 mm. Štola Hermína není propojena s žádným důlním dílem, její celková délka je 418,2 m, štolový horizont je o cca 29 m pod starou štolou (štola 0100). Ražba štoly probíhala v období červen 1991 až březen 1992 v rámci geologického průzkumu s cílem ověření směrného a hloubkového vývoje ložiska štěpné břidlice, v minulosti těženého ve svrchní části. V dubnu 1992 byly práce na ražbě štoly přerušeny. Likvidace byla definována jako přerušení geologicko-průzkumných prací, prostor u ústí štoly byl oplocen, vstup do štoly byl opatřen uzamykatelnými prvky. Dnes je štola v likvidaci.
Geologické nálezy ve štole Hermína
Štolou byly zastiženy spodnokarbonské horniny ve flyšovém vývoji moravického souvrství ve smyslu O. Kumpery (1976). Moravické souvrství se plynule vyvíjí z hornobenešovských drob a představuje litologicky složitý, mohutný komplex sedimentů, v němž se střídají v různých rytmech a v různém zastoupení břidlice, prachovce, droby a slepence s tím, že dominantním litologickým typem jsou břidlice. O. Kumpera rozčlenil tento komplex sedimentů na menší jednotky, a to na vrstvy bohdanovické, cvilínské, brumovické a vikštejnské. Podle poslední přehledné práce Dvořáka (1994) hornobenešovské souvrství se řadí do tournai až po bázi svrchního visé (360 ~ 340 mil. let), moravické souvrství představuje svrchní visé (340 - 330 mil. let). Nadloží moravických vrstev tvoří hradecké droby, které zpravidla leží na moravických vrstvách velmi ostře. Spodní část hradeckých drob je reprezentována hrubozrnnými zelenošedými až modrošedými drobami anebo drobně až středně zrnitými drobovými slepenci v lavicích okolo jednoho metru, střídající se monotónně s lavicemi zelenavých drob. Vlastní hradecké droby obsahují drobné vložky břidlic, jsou v podstatě bez živců a tím se výrazně odlišují od drob hornobenešovského souvrství. Dominantní drobová a slepencová spodní část hradeckých drob je mocná asi 500 m a pozvolna přechází do svrchní části, reprezentované monotónním střídáním lavic drob s vrstvami vápnitých prachovců nebo jílovců s rostlinnou drtí. Svrchní část hradeckých drob přechází ubýváním písčité složky pozvolna do nadložních kyjovických břidlic, které sahají až do nejnižší goniatitové subzóny namuru A - cca 330 mil. let.
Výroba břidlicových tašek v Jakartovicích
Od roku 1883 v Jakartovicích existovala výrobna střešních tašek Eblum a Saulich, která ukončila svoji činnost v průběhu 2. světové války stejně jako okolní lomy. Po válce a odsunu německých obyvatel převzalo břidlicové lomy do národní správy Centrální hospodářské skladiště v Opavě. Provoz Výrobny potřeb pro pokrývače, zpracování břidlice J. Saulich a spol. byl ukončen v roce 1951.
Muzeum břidlice v Budišově nad Budišovkou
Muzeum břidlice bylo v Budišově nad Budišovkou založené v roce 1996. Najdete ho v budově bývalého mlýna z 1. pol. 18. století, která dnes patří mezi památkově chráněné stavby. Muzeum mapuje nejen zajímavou více jak 700letou historii města, ale především se zaměřuje na vznik, zpracování a využití břidlice, která je pro tuto oblast charakteristická. Mezi nejzajímavější exponáty patří břidlicové hodiny, břidlicové školní tabulky a pisátka, fosílie rostlin a zvířat.
Čtěte také: Problémy s frakováním
Okolní zajímavosti a tramping
Okolí Jakartovic na Opavsku má své kouzlo. Je zde mnoho hald břidlice, pod jednou z nich je štola zvaná Bohuš. Okolí je extrémně romantické, nezatížené velkým turismem, klidné a místy i divoké, a také plné hub. V okolí břidlicových lomů u Jakartovic nejsou nijak rozsáhlé lesní porosty. Přesto tam dodnes jsou sruby a tábořiště, které každý víkend sloužily trampům. Tramping pomalu zaniká, dokonce se jedna z trampských kronik stala výstavním exemplářem Národního muzea. I přesto je tady pořád k vidění někdo v zeleném, někdy s krosnou, jindy s tradiční „usárnou“ nebo teletinou. Pořád existují pamětníci zdejších trampských osad. Samotné lomy leží mimo turistickou značku, severozápadně od cesty spojující Jakartovice s Bohdanovicemi. Můžete se zde pokusit najít nějakou fosilii.
Další lokality s těžbou břidlice
- Západním směrem od obce Svobodné Heřmanice je bývalý lom na pokrývačskou břidlici, který byl zatopený vodou. Svobodné Heřmanice leží jihovýchodním směrem od města Horní Benešov.
- Obec se rozkládá v předhůří Nízkého Jeseníku a nedaleko od obce se zvedají zalesněné stráně kopců.
Pokud máte jen trochu zkušenosti, tak zdejší pokrývačskou břidlici nepřehlédnete. Tvoří tady totiž celé haldy a přehlédnout kopec, to už jde opravdu těžko.
Čtěte také: proč zvolit břidlicovou desku na kulečník
tags: #bridlicove #stoly #jakartovice #volne #pripustne
