Historický a rodinný sokl domu: Funkce, materiály a rekonstrukce
S pojmem sokl se setkáme u sochařských uměleckých děl, nábytku a samozřejmě u staveb domů samotných. Ve stavebnictví je sokl částí domu mezi povrchem terénu a přízemím, nejčastěji tvoří přechod mezi suterénem a přízemím domu.
Význam a funkce soklu
Sokl je přirovnáván k botám domu. Stejně jako může být chození naboso velmi bolestivé a často působí až nesnesitelné pocity chladu, setkáme se s podobnými problémy u "neobutých" domů. Sokl domu přitom, stejně jako lidská obuv, dokáže dům odspodu nejen ochránit, ale zároveň může podtrhnout celou fasádu. Proto také téma soklu domu v našem seriálu na fasádu navazuje. Sokly nejsou jen důležitým estetickým a architektonickým prvkem exteriéru domu, plní i významnou ochrannou a izolační funkci.
Chceme-li však, aby sokl domu řádně plnil svou funkci, nevyhneme se ani pojmům jako hydroizolace, tepelná izolace a drenáž. Dešťová voda stékající po povrchu fasády musí být někam svedena. Do oblasti soklu nesmí zatékat, jinak by došlo ke vzlínání vlhkosti do fasády a zdiva. Fasáda v patě domu by se nakonec po krátké době poškodila. Nežádoucím únikům tepla zase brání kvalitní tepelná izolace v oblasti soklu, jinak by se mohl vytvořit rozsáhlý tepelný most.
Problémy spojené s nedostatečnou izolací soklu
Změříme-li si stavbu termokamerou, často odhalíme nedostatečně zateplené stěny domů právě až na jejich sokl. Nejčastější je tento nedostatek u starších budov, kdy je sokl pouze obložen rozličnými materiály (kámen, keramika, ale i kvádry rozličných vzorů a reliéfů, …), není však zateplen. Zateplení nosného obvodového zdiva jen k úrovni soklu a nikoli soklu samotného je samozřejmě chybou a to platí i u novostaveb. Mezi soklem a zdivem tak vznikne rozsáhlý tepelný most a jeho důsledky jsou nasnadě.
Prostupování chladu tímto tepelným mostem v zimě a následné vzlínání vlhkosti až do fasády a zdiva, opadávání fasády a vznik plísní. Přitom největším a prvotním nebezpečím je ochlazování spodní partie vnitřní strany obvodové zdi. Je-li pak budova dostatečně zateplena (až na sokl), dům přestane přirozeně dýchat a postupně se zvýší koncentrace vlhkosti v konkrétních místnostech objektu. A vlhkost samozřejmě nahrává právě vzniku plísní. Mnozí stavitelé si neuvědomují riziko, které s sebou špatné zateplení soklu domu nese.
Čtěte také: Město Písek
Řešení je přitom jednoduché: musíme posunout gradient prostupu chladu níž, čili mimo oblast vnitřních stěn. Právě proto je nezbytné posunout tepelnou izolaci vnějších stěn až na sokl. Vždy pak záleží na tom, v jaké výšce je umístěna podlaha přízemních místností domu.
Zateplení základů a soklu
Zateplení soklu a základů je specifické především tím, že musí být použit „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu. Jakákoliv jiná varianta je nevhodná, obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoliv izolační vlastnosti. Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren.
U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené. Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany.
Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami. Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou.
Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži. Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky.
Čtěte také: Tipy na výrobu rodinného kalendáře
Systémový soklový polystyren je obvykle tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku. Aby jakýkoliv materiál na soklu domu dobře držel, bývá soklový polystyren vybaven tzv. vaflovým vzorem.
Materiály pro obklady soklu
K obkládání soklu si můžete vybrat z mnoha materiálů. Ten, který si vybereme, by měl souznít s architekturou i fasádou domu, případně respektovat krajové zvyklosti nebo materiál, z nějž je dům postaven.
Přírodní kámen
Přírodní kámen je ideálním stavebním materiálem, především pro svou odolnost vůči povětrnostním podmínkám a trvanlivost. Nabízí nekonečnou škálu barev, tvarů a textur, vzniklých působením minerálů při vytváření hornin. Dekorativnost přírodního kamene umožňuje jeho využití v exteriéru i v interiéru. Kombinace přírodního kamene s jinými materiály a výrobky působí vždy přirozeně a příjemně. Zvláště starým domům, ale i dřevěným chatám sluší klasický kamenný sokl. U stavby s vnější fasádou z prken nebo palubek je kontrast těchto dvou přírodních materiálů obvykle velmi zajímavý, v případě chalupy pak bytelný kamenný sokl podpoří často požadovaný historizující vzhled domu. Předsazením soklu u roubených chalup se dřevěné zdi chránily před vlhkostí. Na obklady soklů je možné použít celou škálu dostupných kamenů a ideální je v tomto případě respektovat materiál, který je rozšířen v regionu, kde vaše chalupa stojí.
Typy přírodního kamene:
- Andezit: Základní a nejhojněji užívaný druh horniny vhodné pro obklady. Vznikal v třetihorách jako sopeční vyvřelina a je vhodný pro použití nejen v běžných, ale i v extrémních klimatických podmínkách. Má vynikající fyzikální i mechanické vlastnosti - odolnost proti mrazu, pevnost v tlaku bez ohledu na vlhkost a téměř nulovou nasákavost. Andezit se upravuje ručním štípáním, štípe se na plotny nepravidelných tvarů a průměrů a třídí se podle tloušťky a druhu použití.
- Pískovec: Velmi tvrdá vápenatá usazenina žlutavé barvy a je vhodný ke všem účelům, stejně jako andezit. Jelikož není porézní, prachové částice nechytá a nevyžaduje žádnou povrchovou úpravu ani při použití právě v exteriéru. Jeho nevýhodou je menší odolnost proti mechanickému poškození a vyšší nasákavost například oproti andezitu, břidlici nebo žule.
- Žula: Vůbec nejtvrdším a nejodolnějším kamenem mezi materiály, vhodnými pro obklady soklů. Existuje ve variantách s přírodním drsným povrchem, nebo v podobě leštěných obkladových tabulí. Je ze všech kamenů nejodolnější vůči mrazu, otěru, vlhkosti či tlaku.
- Travertin: Vyznačuje se zajímavou porézní strukturou a žlutou či béžovou barvou.
- Břidlice a čedič: Oba druhy hornin jsou velmi odolné vůči vlhku a vyznačují se zajímavou barvou i povrchovou strukturou.
Lícové zdivo a pásky
Praktickou a velmi dekorativní variantou materiálu na sokly je „režné“ lícové zdivo. Při rekonstrukcích je použitelné pouze v případě, kdy máte k dispozici dostatečně široký betonový základ, protože cihly samozřejmě není možné použít jako obklad, ukotvený ke zdivu obvodovému. Není-li možné stavět na základ, můžete ho nahradit cihlovými páskami. Pásky, které se lepí nebo zavěšují pomocí kotev, vytvářejí dojem vyzdívaného lícového zdiva tam, kde není možné udělat klasickou přizdívku z lícových cihel.
Lícové cihly a pásy dělíme podle způsobu výroby na ražené a tažené. Ražené lícové cihly se vyrábějí ve speciálních formách. Před vložením do formy se cihlářská hlína promísí s pískem, který zajistí, aby se hlína nepřilepila na stěnu formy. Písek se rovněž umisťuje do formy. Právě díky jeho barevnosti cihla později získá různorodé zabarvení. Hlína je do formy vtlačována a následně se cihly vypalují při teplotě okolo 1 000 °C. Takto vyrobené cihly disponují vysokou odolností vůči mrazu. Jsou vždy plné a mají 4 pohledové strany. Tento způsob se používá i u rekonstrukcí stávajících staveb, kde není možné provést klasickou přizdívku z lícových cihel. Samozřejmě je běžná i aplikace u novostaveb.
Čtěte také: Základy z betonu C15/20
Obložení pásky se řeší buď lepením nebo zavěšením pomocí speciálních příponek a roštů. Rychlejší a levnější způsob je lepení, které však má v porovnání se zavěšením kratší trvanlivost. Dalším handicapem může být paropropustnost, která je u lepení nižší. Ideální je lícové zdivo upevňovat kotvami nebo rošty na předsazenou nosnou konstrukci. V tomto případě vzniká vzduchová mezera, která zajišťuje provětrání obvodového zdiva a má pozitivní vliv na vlhkost stěn. Zlepšuje tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn a brání kondenzaci vodních par. V případě, že je navržena obezdívka cihlami, provádí se přizdívka většinou v kombinaci s vkládáním tepelné izolace, čímž se zvyšují tepelně technické vlastnosti obvodového zdiva. I u tohoto způsobu je možné vytvořit vzduchovou odvětrávací mezeru, která zajistí provětrávání. Při vyzdívání obezdívky z lícových cihel se toto zdivo musí kotvit k nosné zdi, aby byla zajištěna stabilita. Kotvy se buď zazdívají při současném zdění obvodového a lícového zdiva, nebo se pro dodatečné uchycení používají speciální zarážecí hmoždinky.
Betonové obklady
Nejlevnějším materiálem pro obklad soklu je beton. Nejrůznější betonové tvárnice či obkládačky mohou rovněž imitovat přírodní materiály, některé jsou od nich doslova k nerozeznání. Betonové obklady soklů se vyznačují i vysokou trvanlivostí, jsou poměrně lehké a snadno se s nimi pracuje. Betonové tvarovky mohou mít nejrůznější povrchy a reliéfy, výběr bývá i v barevných variantách a využít lze i nabídky firem, které dělají sokly technikou nanášení betonové směsi a následným ražením různých typů reliéfů přímo do betonové vrstvy. Je však na uváženou, zda betonové tvarovky starému venkovskému domu neublíží, především co se týká prodyšnosti zdí.
Plastové panely
Kromě zmíněných materiálů se k obkladu soklů používají keramické obkládačky nejrůznějších tvarů a dekorů, ale také plastové profily. Obklady z plastu však při rekonstrukci fasády na chalupě raději pečlivě zvažte. Zajímavým materiálem však mohou být dosud ne příliš rozšířená plastová prkna, která svojí povrchovou strukturou i probarvením imitují dřevo. Na rozdíl od něj jsou však výrazně odolná proti vlhku a otěru a nevyžadují prakticky žádnou údržbu.
Dřevěné obklady
Ne zcela obvyklým, ale přesto z mnoha důvodů vhodným materiálem pro obklad soklů je i dřevo. Jedním z důvodů pro jeho volbu jsou i jeho dobré tepelně izolační vlastnosti. Není tak trvanlivé jako kámen či beton, ale lze ho snadno vyměnit a udržovat a při dostatečné ochraně nátěrem se výrazně zvýší i jeho odolnost vůči vlhku. Pro obklad fasád a tedy i soklů domu se nejčastěji používá smrk, borovice a modřín. Vybírat můžeme i mezi exotickými dřevinami, za jejichž zajímavý vzhled, tvrdost i výrazně vyšší odolnost proti vlhku je však nutné zaplatit více peněz než v případě domácích dřevin. Materiál pro dřevěný obklad soklu tvoří nejčastěji vodorovně či svisle kladené palubky. Ty se přibíjí nebo šroubují na dřevěný rošt a je třeba počítat s nutností důkladné ochrany horní hrany takového soklu proti zatékání vody. Dřevěné obklady je rovněž možné na zeď lepit, ale stavaři považují za odolnější a trvanlivější právě umístění na podkladový rošt.
Dekorativní omítky
Další z možných cest při rekonstrukci soklu je použití některé z dekorativních fasádních omítek. Speciální hmoty pro úpravu povrchu soklů by měly být kromě jiného výrazně odolnější vůči působení dešťové vody, odražené od terénu. Ta ostatně představuje pro sokly největší zátěž a ochranu soklu proti ní není dobré podceňovat. Zvláště v případě, kdy je sokl součástí fasády domu a není chráněn obkladem, je důležitá jeho hydroizolace a drenáž. Dešťová voda nesmí zatékat pod sokl, protože jinak by vlhkost začala od spodu narušovat fasádu.
Díky dekorativním omítkám a kreativním technikám lze fasádu pojmout originálně, přitom jednoduše a ekonomicky. Například sokl fasády můžete zvýraznit omítkou, která bude imitovat kamenné zdivo. Společnost LB Cemix, přední český výrobce stavebních materiálů, má ve svém portfoliu ideální řešení soklových partií a podezdívek. Za využití speciální omítkové šablony se dá na fasádě snadno a rychle vytvořit dokonalá imitace kamenného obkladu. K tomuto účelu doporučuje výrobce využít oblíbené Mozaikové omítky Cemix. Vyznačují se vysokou pružností a odolností proti nárazům. Navržené řešení skvěle plní ochrannou funkci, ale i estetickou. Sokl se dá sladit s barevným designem domu. Mozaikové omítky Cemix jsou v nabídce v široké škále odstínů, včetně módní jednobarevné řady FULLCOLOR. Zvláštního vizuálního efektu se dá dosáhnout přidáním drcené slídy nebo glitrů do omítky před jejím natažením.
Při aplikaci podkladní nátěr Cemix Kontakt COLOR ve vybraném odstínu (jde o odstín, který bude ve výsledku imitovat spáry kamenného zdiva). Výrobce doporučuje nanášet nátěr ve dvou vrstvách, vždy až po důkladném zaschnutí první vrstry. Další variantou přípravy podkladu je nanést na podklad kreativní omítku Cemix MAGIC DECOR FINE. Rozdíl mezi uvedenými variantami je ve struktuře povrchu. Podkladní nátěr Cemix Kontakt COLOR vytvoří jemnozrnnou strukturu, kdežto omítka MAGIC DECOR FINE je hladká. Na takto připravený a zaschnutý podklad se lepí speciální samolepicí šablona Cemix. Výrobce má v nabídce dva typy šablon - s texturou oválných nebo plochých kamenů. Do nalepené šablony naneste celoplošně nerezovým hladítkem Cemix Mozaikovou omítku ve vrstvě minimálně na 1,5 násobek výšky zrna (celkem cca 3 mm).
| Materiál | Vlastnosti | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|
| Přírodní kámen | Odolný vůči povětrnostním podmínkám, trvanlivý, různorodý vzhled | Esteticky příjemný, tradiční vzhled, vysoká odolnost | Vyšší cena, složitější montáž (u některých typů) |
| Andezit | Vysoká odolnost proti mrazu, pevnost, nízká nasákavost | Vhodný do extrémních podmínek, výborné fyzikální vlastnosti | Vyšší cena |
| Pískovec | Tvrdý, nenáročný na údržbu, dobře souzní s fasádami | Snadné opracování, přirozený vzhled | Menší odolnost proti mechanickému poškození, vyšší nasákavost |
| Žula | Nejtvrdší a nejodolnější, odolná proti mrazu, otěru, vlhkosti | Maximální odolnost a trvanlivost | Vysoká cena, obtížnější opracování |
| Lícové zdivo / Pásky | Dekorativní, vytváří dojem vyzdívaného zdiva | Esteticky zajímavé, možnost vzduchové mezery | Vyžaduje pevný základ (u lícového zdiva), lepené pásky kratší trvanlivost |
| Betonové obklady | Imitace přírodních materiálů, trvanlivé, lehké | Nízká cena, snadná instalace, různorodé reliéfy | Může snižovat prodyšnost zdí, méně "přírodní" vzhled |
| Plastové panely | Imitace dřeva, odolné proti vlhku a otěru | Nízká údržba, odolnost proti vlhkosti | Nižší estetická hodnota (u některých typů), vhodné pečlivě zvážit u historických staveb |
| Dřevěné obklady | Dobré tepelně izolační vlastnosti, snadná výměna | Přírodní vzhled, zlepšuje izolaci | Nižší trvanlivost než kámen/beton, vyžaduje údržbu (nátěry) |
| Dekorativní omítky | Odolné vůči dešťové vodě, imitace kamenného zdiva | Finančně nenáročné, rychlá aplikace, široká škála odstínů | Není skutečný kámen, vyžaduje pečlivou přípravu podkladu |
Historický kontext a rekonstrukce
Domovní sokly a podezdívky jsou důležitým architektonickým prvkem každé stavby. Spolu s fasádou by měly vytvářet dokonalou harmonii. Ladit by měly použité materiály i barevnost. Mezi historicky nejpoužívanější typy soklů a podezdívek se řadí právě ty kamenné. Citlivě stavbu začleňují do kontextu okolní krajiny, zároveň ji opticky „zakotví“. Od kamenného zdiva se ale začalo ustupovat z důvodů nedostatečné tepelné izolace. Jednoduše řečeno, spodní partie domu lehce promrzaly. Alternativou se stal sendvič obvodového zdiva a kamenného obkladu.
Řešení soklu starého domu je tak obšírné téma, do kterého vstupuje příliš mnoho specifických faktorů, že by to vydalo snad i na samostatnou publikaci. Otázku domovního soklu obvykle řešíme v souvislosti s rekonstrukcí fasády. A existují dvě možnosti. Buď opravit stávající sokl, nebo zbudovat zcela nový. Motivací pro kompletní výměnu soklu bývá především nedostatečná izolace toho stávajícího. Pokud se rozhodneme pro nový, můžeme volit mezi nejrůznějšími materiály. Někdy je důvodem k výměně soklu také snaha zbavit stavbu dobových módních výstřelků v podobě plechových nebo plastových profilů.
Příklad historické rekonstrukce
Tradiční venkovský dům pochází z roku 1875 a nachází se v Chilterns - pahorkatině s výjimečnými přírodními krásami na jihu Anglie, která je od roku 1965 chráněná jako Area of Outstanding Natural Beauty (AONB). Získání povolení k přestavbě a přístavbě proto trvalo delší čas a vyžadovalo hodně trpělivosti a přesvědčování. Staré základové zdi byly odkryty a nyní slouží jako připomínka tradičních stavebních metod v nové části budovy.
V Liberci se klienti koupili více než sto let starý dům. Tradiční stavba se sedlovou střechou byla na konci životnosti. Dům měl však zachovalé kamenné sklepy, a tak se stavební firma rozhodla, že obytnou část objektu zboří a kamenný sokl sklepů využije jako základ pro nový dům. Proto architekti z Mjölk na místě původní obvodové zdi starého domu navrhli novou betonovou zeď. Tento prvek nejen snižuje množství hluku z vedlejší silnice, ale také vymezuje venkovní vstupní prostory do domu. Konstrukce nové části domu je dřevěná.
tags: #co #je #historicky #rodinny #udm #sokl

