Hitlerovy betonové kolosy: Od Krušných hor po Rujánu

Pokud hledáte zajímavý cíl pro prázdninové výlety, okolí městečka Přebuz v Krušných horách na Karlovarsku nabízí kromě nádherné horské přírody i pozůstatky bývalých cínových dolů a zpracovatelských závodů z druhé světové války. Pohled na mohutné betonové stavby uprostřed hlubokých lesů je skutečně impozantní, navíc opuštěné areály jsou volně přístupné.

Důlní komplex Rolava - Sauersack

Nejrozsáhlejší jsou pozůstatky důlního závodu Rolava - Sauersack, které leží čtyři kilometry od Přebuzi směrem na Jelení. V oblasti, v níž se počátky těžby datují do 16. století, vybudovali Němci na počátku 40. let minulého století kvůli válečné potřebě cínu obrovský důlní komplex tvořený šachtami a továrnou na zpracování rudy. Jeho součástí byl navíc i zajatecký tábor.

Provoz a osud po válce

Provoz závodu Němci zahájili v roce 1943, pracovaly v něm stovky lidí včetně francouzských a ruských válečných zajatců. Surovinu dodávaly dvě šachty, jedna byla přímo v areálu a druhá o jeden kilometr vedle. Po válce komplex převzal národní podnik Rudné doly Příbram, ale kvůli nerentabilitě těžbu neobnovil. Šachty nakonec zatopil nebo zasypal a strojní zařízení demontoval.

V minulosti přísně střežený areál hluboko v krušnohorských lesích v nadmořské výšce přes 900 metrů je dnes volně přístupný, od nezpevněné plochy sloužící jako parkoviště ho dělí pouze závora Lesů ČR. Za ní vede cesta lemovaná zbytky potravinového bunkru, ubytoven, dílen a dalších objektů.

Impozantní železobetonový skelet

Nejpůsobivější budova však stojí zhruba o půl kilometru dál. Z ničeho nic se tam mezi stromy otevírá pohled na obrovský železobetonový skelet závodu, který se tyčí do výšky pětipatrového domu. V impozantním objektu nechybějí násypky plné cínové rudy nebo velká betonová nádrž kruhového tvaru pro plavení rudy. Technická památka je velkým tahákem pro turisty, při pohybu uvnitř je ale nutné dát si pozor na čouhající dráty z železobetonu a četné díry. V blízkém okolí je pak možné narazit na další zajímavé objekty, které sloužily pro potřeby závodu. Například ústí odvodňovací štoly sv. Jiří nebo v rašeliništi založený rybník, který zajišťoval vodu zejména pro úpravnu rudy.

Čtěte také: Vlastnosti a vzhled betonových pražců

Opuštěný důl Přebuz

Pro někoho mohou být zpustlé ruiny závodu místem až s mystickou atmosférou. V tomto směru si s Rolavou v ničem nezadá bývalý cínový důl Přebuz, ležící jen pár set metrů od stejnojmenného městečka. Také tady hornická činnost probíhala stovky let a rozsah prací během války výrazně předčil předchozí dolování. Na rozdíl od Rolavy ale Rudné doly Příbram tento důl provozovaly i po válce. Uzavřely ho nicméně již v roce 1948, později zde probíhaly už jen průzkumné práce.

Ruiny dolu Přebuz jsou mnohem opuštěnější než komplex Rolava, protože nelákají tolik turistů. Z příjezdové lesní cesty je nejprve vidět velká plocha se zarostlými pozůstatky úpravny a trafostanice. Zarostlá cesta vede podél dlouhé betonové zdi a ústí u konstrukce bývalé těžní věže hlavní šachty. Vysoký železobetonový skelet stojí na okraji travnatého palouku obklopeného lesem. Kombinace bujné horské přírody a zpustlé betonové stavby vytváří skutečně až magickou atmosféru.

Kolos Prora na Rujáně

Na pobřeží německého ostrova Rujána, mezi městečky Sassnitz a Binz, se táhne jedna z nejbizarnějších a nejmonumentálnějších staveb Evropy. Betonový kolos o délce 4,5 kilometru, známý jako Prora, je tichým svědkem megalomanských ambicí Třetí říše, zmarem studené války a současných kontroverzí spojených s komerční transformací.

Historie a účel

Stavba Prory byla zahájena v roce 1936 jako vlajkový projekt nacistické organizace Kraft durch Freude (KdF), v překladu „Síla skrze radost“. Prora měla být největším přímořským letoviskem na světě. Plány architekta Clemense Klotze, které osobně schválil Adolf Hitler, počítaly s ubytováním pro 20 000 lidí najednou. Komplex tvořilo osm identických šestipodlažních bloků, navržených tak, aby každý z 10 000 pokojů o rozměrech 5×2,5 metru měl přímý výhled na moře. Na obřím staveništi pracovaly významné stavební firmy, neboť se jednalo vskutku o obří zakázku. O luxusu v dnešním slova smyslu se rozhodně nemohlo mluvit. Ampliony, které měly hlásat propagandu, byly v každém z pokojů, které byly poměrně malé.

Válečné a poválečné využití

Stavba, na které pracovalo téměř 9 000 dělníků, byla v roce 1939 s vypuknutím druhé světové války náhle zastavena. Komplex nebyl nikdy dokončen a ani jediný německý dělník se zde rekreace v rámci KdF nedočkal. Místo toho začala Prora sloužit vojenským účelům, například jako lazaret pro raněné vojáky wehrmachtu.

Čtěte také: Vlastnosti překladů RZP

Po válce se komplex ocitl v sovětské okupační zóně. Rudá armáda ho využívala jako vojenskou základnu a část vybavení demontovala. V roce 1956 převzala Proru východoněmecká Národní lidová armáda (NVA), která z ní vytvořila jedno z největších kasárenských zařízení v NDR. Celá oblast se stala přísně střeženou vojenskou zónou, uzavřenou pro veřejnost.

Současná transformace a kontroverze

Po znovusjednocení Německa v roce 1990 zůstala Prora opuštěná a chátrala. Po letech debat a neúspěšných pokusů o využití se německá vláda rozhodla pro postupný prodej jednotlivých bloků soukromým investorům. Dnes v rekonstruovaných částech Prory naleznete luxusní apartmány, hotely, wellness centra a restaurace. Jeden blok byl přeměněn na moderní mládežnickou ubytovnu. Tato proměna je však zdrojem vášnivých debat. Kritici namítají, že komercializace a přeměna na luxusní resort zlehčuje a „čistí“ temnou nacistickou minulost budovy. Obávají se, že se zapomene, za jakým účelem byla Prora původně postavena.

Prora tak zůstává místem plným paradoxů. Stavba, která měla sloužit masám pod taktovkou totalitního režimu, dnes nabízí exkluzivní bydlení pro movité. Její betonová fasáda i nadále připomíná megalomanii 20. století. Je to tak trochu Frankenstein mezi prázdninovými destinacemi, který vítá rodiny s dětmi, digitální nomády, cyklisty i snoby.

Praktické informace pro návštěvníky Prory

  • Ubytování v Proře: Booking i Airbnb nabízejí různé standardy. Ceny se pohybují od 150-400 € za noc za apartmán.
  • Stravování: Pár restaurací přímo v komplexu, více jich je v Binzu nebo Sassnitzu.
  • Cyklistika: Skvěle značené stezky. Všude rovina, ideální i pro děti.
  • Muzeum Prora Zeitreise: Rozhodně doporučujeme navštívit. Kombinace historie, fotek, interaktivních prvků.

Prora se dál mění. Některé bloky se ještě opravují, jiné se prodávají jako investiční apartmány. Turismus roste, ale není to masovka jako třeba Mallorca. Jestli hledáte místo, kde se moře potkává s historií, a kde můžete ráno skočit do Baltu a odpoledne přemýšlet nad architekturou totalitního režimu, Prora je místo, kde tohle všechno zažijete. Prora má výhodu, je v srdci Rujány, největšího německého ostrova, který má v rukávu spoustu es, jako například Národní park Jasmund s křídovými útesy.

Čtěte také: Obrubník 100x20x5 cm

tags: #hitleruv #betonovy #kolos #informace

Oblíbené příspěvky: