Hladký nebo zdrsněný Ytong: Podrobné porovnání a rozdíly

Pórobetonové tvárnice patří mezi nejvyužívanější stavební materiály současnosti. Nejznámější značkou výrobků z pórobetonu je bezpochyby Ytong, který má mnohaletou tradici. Výrobky z pórobetonu jsou na trhu dostupné pod různými komerčními značkami, ale Ytong je mezi nimi nejen nejznámější, ale také nejstarší. Za první průmyslově vyrobenou tvárnicí stál pan Karl August Carlen. Její sériová výroba začala v roce 1929 pod názvem Yxhult. Šest let na to přibyly i armované výrobky jako jsou stropy, střechy a překlady. V roce 1940 byl název výrobku změněn z důvodu jednodušší výslovnosti na YTONG a byla tak zaregistrována i dodnes známá značka. V České republice vyrábí pórobetonové výrobky Ytong společnost Xella CZ, která je součástí nadnárodní korporace Xella International.

Výroba a základní vlastnosti Ytongu

Pórobetonové tvárnice Ytong jsou vyrobené pouze z přírodních surovin. Není jich mnoho - obsahují jen jemný písek, vápno, cement, vodu a kypřící látku (hliník). Nakypřené surové bloky se při výrobě seříznou na požadované rozměry a vodní párou o teplotě 200 °C se vytvrdí. Vlastnosti pórobetonových tvárnic přímo souvisí se speciální výrobní technologií a použitými surovinami.

Vzhledem k pórovité struktuře jsou pórobetonové tvárnice výrazně lehčí než jiné masivní materiály. Díky tomu je manipulace snadná a v mnoha případech nevyžaduje použití těžké techniky. Díky snadnému řezání, drážkování a vrtání jsou pórobetonové tvárnice oblíbené i mezi svépomocnými stavebníky. Na řezání můžete použít i ruční pilu, jednoduché drážky pak zhotovíte během chvilky pomocí ručního drážkovače. Elektrické nářadí samozřejmě práci usnadní, jeho použití ale není nezbytné.

Výsledkem specifické výrobní technologie jsou tvárnice s přesnými rozměry a rovnými hranami. Předurčené jsou pro tenkovrstvé zdění, které minimalizuje spotřebu malty, omezuje vznik tepelných mostů a přináší časovou i finanční úsporu. S tvárnicemi Ytong budou vaše stěny dokonale rovné a přesné, což oceníte i při finálních povrchových úpravách.

Vzhledem k použití přírodních surovin je Ytong ekologický a snadno recyklovatelný materiál. Stavby z pórobetonu jsou prodyšné a nepotýkají se s kondenzací vodních par a související tvorbou plísní. Domy postavené z Ytongu nepředstavují žádná zdravotní rizika, naopak vytváří zdravé klima.

Čtěte také: Hladké dřevěné knoflíky

Sortiment Ytong a ucelený stavební systém

Tvárnice Ytong se často kombinují s výrobky značek Silka (vápenopískové tvárnice) a Multipor (minerální tepelná izolace). Dohromady tvoří ucelený stavební systém, se kterým postavíte celý dům od základů přes schody a stropy po střechu. Vlajkovou lodí jsou tvárnice Ytong Lambda YQ, které vynikají svými tepelněizolačními vlastnostmi. Portfolio produktů Ytong zahrnuje nejen tvárnice pro obvodové zdi a příčky, ale také velkoformátové výrobky, překlady, schodiště, obloukové příčky, stropy, žaluziové kastlíky, malty a mnoho dalšího. Tvárnice Ytong využijete nejen při realizaci novostavby, ale také rekonstrukci či přístavbě garáže, přístřešku nebo dílny.

V sortimentu tvárnic pro nosné stěny najdete provedení pórobetonových tvárnic s dvojitým perem, drážkou (PD) a úchopovými kapsami (PDK) nebo hladké (HL). Bez ohledu na formát dostanete vždy tvárnice, které mají výborné tepelněizolační vlastnosti, snadno, rychle a bez velkého odpadu se s nimi zdí, a navíc mají homogenní vlastnosti ve všech směrech. Typickými tvárnicemi pro zateplené nosné stěny jsou tvárnice Ytong Statik nebo Ytong Univerzal.

Systém stavebních prvků Ytong vám totiž umožní postavit celou hrubou stavbu od sklepa až po střechu. V současnosti je nejžádanějším výrobkem tepelněizolační řada pórobetonových tvárnic Ytong Lambda YQ 450 a 500 mm, s nimiž je možné dosáhnout hodnot pasivní výstavby i jednovrstvým zděním bez dodatečného zateplování.

Srovnání Ytongu a keramických cihel

V tomto článku se dozvíte rozdíly mezi dvěma nejpoužívanějšími materiály pro obvodové a vnitřní stěny rodinných domů: cihla a pórobeton. Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat.

Výroba keramických cihel

Porotherm vzniká primárně z hlíny s různými přísadami, záleží na lokalitě výroby a kvalitě hlíny. Proces zahrnuje promísení, vylisování, sušení a následný výpal v pecích při teplotách cca 900 až 1000 °C. Od procesu výroby a výsledné struktury se odvíjejí výhody a nevýhody obou materiálů.

Čtěte také: Exteriérové obkladové pásky

Keramické cihly jsou pálené zdicí bloky z přírodní hlíny. Moderní typy, které najdete od značek Porotherm, Leier a KM Beta, jsou často děrované pro zlepšení tepelných vlastností a snížení hmotnosti. Tyto cihly mají pevnost v tlaku obvykle 8-15 MPa, výbornou akumulaci tepla a vysokou požární odolnost (REI 90-180). Hodnota součinitele λ se pohybuje kolem 0,20-0,28 W/m·K, u cihel s integrovanou izolací je ještě nižší. Kromě moderních bloků je nabízena i klasická plná pálená cihla. Využívá se zejména pro rekonstrukce historických staveb, komíny nebo konstrukce, kde je nutná vysoká pevnost a akumulace tepla.

Porovnání klíčových vlastností

Následující tabulka sumarizuje rozdíly mezi Ytongem a keramickými cihlami na základě důležitých stavebních parametrů:

Vlastnost Pórobeton (Ytong) Keramická cihla (např. Porotherm)
Životnost Přibližně stejná Přibližně stejná
Pevnost v tlaku Nižší (2,5-5 MPa), stačí pro běžné rodinné domy Vyšší (8-15 MPa), problémem může být křehkost děrované cihly
Tepelněizolační vlastnosti (λ) Výborné (cca 0,09-0,14 W/m·K), homogenní ve všech směrech, vede k nízkým tepelným ztrátám Dobré (cca 0,20-0,28 W/m·K), parametry se liší ve vodorovném a svislém směru
Akustika Nižší neprůzvučnost (např. 41 dB pro 150 mm) Vyšší neprůzvučnost (např. 44 dB pro 140 mm), těžší cihly lépe izolují
Kotvení předmětů Snazší do plného materiálu, netřeba vrtat s příklepem Těžší do děrované cihly, střep je křehký
Nasákavost Mírně vyšší celková nasákavost, ale výrazně nižší vzlínavost Nižší celková nasákavost (u dobře vypálené cihly), ale vyšší vzlínavost
Vzduchotěsnost Mnohem lépe se dosahuje, nemá velké vzduchové dutiny Horší, kvůli vzduchovým dutinám a průvanu v příčkách
Pracnost při stavbě Nižší (cca 65% času oproti cihle), snadné řezání, drážkování, přesné rozměry Vyšší, nutné přesné promaltování spár, složitější dořezy
Drážkování pro rozvody Výrazně jednodušší Složitější
Zabudovaná vlhkost Může být vysoká (až 40 % při dodání), vyžaduje intenzivní větrání Nižší, dochází k vysoušení vzduchu v místnostech
Mrazuvzdornost Lepší díky mikropórům zabraňujícím vzlínavosti Horší u některých typů, vyšší nasákavost vody při ponoření
Akumulace tepla Podobná, ale nižší objemová hmotnost znamená menší akumulaci Vyšší díky větší objemové hmotnosti, lepší tepelná setrvačnost
Radioaktivita Velmi nízké hodnoty, nižší než u keramiky Vyšší hodnoty oproti Ytongu
Modulace a dořezy Bezproblémové drážkování, dořezy, seříznutí, snadná realizace složitějších prvků Často vznikají několikacentimetrové dořezy kvůli tolerancím ve výrobě

Další důležité aspekty výběru

V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace.

Nejčastější chybou je výběr jen podle ceny materiálu, bez započtení nákladů na zateplení, práci a doplňkové prvky (malty, překlady, izolace). Každý zdicí materiál má své ideální použití. Porotherm, Leier a KM Beta nabízí univerzální keramické řešení, Ytong a Termalica jsou skvělé pro nízkoenergetické stavby a snadnou práci. Z Ytongu i Porothermu lze postavit dům vynikajících kvalit, které výrazně převýší obvyklé dřevostavby či domy z betonových panelů. Oba materiály mají svá specifika, jež je nutné při stavbě zohlednit. Mnoho detailů stavby se řeší zcela odlišně při použití keramiky nebo pórobetonu. Právě tyto odlišnosti si někteří stavebníci neuvědomují a ke stavbě z obou materiálů přistupují stejně, což je chyba.

Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu

V první řadě je třeba říci, že význam druhu použitého zdicího materiálu se z finančního hlediska většinou až příliš přeceňuje. Při standardním projektu rodinného domu, resp. projektu bungalovu, tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6% z ceny stavby samotného domu. Čili i v případě, že dokážeme sehnat materiál, který je o třetinu levnější než druhý, rozdíl bude maximálně 2% z celkové ceny stavby domu. To platí za předpokladu, že pracnost obou použitých materiálů je přibližně stejná. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam než je přiměřené.

Čtěte také: Svět vlnité a hladké lepenky: Od základů po pokročilé tipy

Pórobeton je obecně dražším řešením, což mnohé lidi odradí. Nicméně, stavba s pomocí pórobetonu je rychlejší, lépe se tvaruje, ořezává a neztrácí tím nic na svých vlastnostech. Například, za 1 m2 zdiva Ytong tl. 150 mm se všemi povrchovými úpravami a s prací dle ceníku RTS zaplatíte 1839 Kč včetně DPH. Za to stejné u Porothermu zaplatíte 1441 Kč včetně DPH.

Příčky a jejich materiály

Stavební příčka je prvek hojně využívaný již odpradávna. Může být zhotovena z různých materiálů a plnit rozličné funkce. Hlavním účelem stavební příčky je rozdělení nebo alespoň rozčlenění vnitřního prostoru. Může však chránit také před hlukem. Z hlediska použitých materiálů můžeme příčky dělit na sádrokartonové, sádrovláknité, cihelné, příčky z vylehčeného betonu (pórobeton, LiaporBeton), liaporové nebo skleněné.

Pórobetonové příčky

Dalším významným materiálem pro stavbu příček je pórobeton (hlavní značky Ytong, Hebel, Porynk, KVK). Jakkoli to může znít překvapivě, jsou pórobetonové tvárnice a příčkovky šetrné vůči životnímu prostředí. Jejich základ totiž tvoří přírodní suroviny. Například u Ytongu jsou hlavními komponenty písek a vápenec. Výroba je zde méně energeticky náročná nejen ve srovnání s klasickým (tzv. těžkým) betonem, ale například i s cihelným zdivem. Úspory pokračují také při dopravě, protože tato masivní stavebnina je relativně lehká. Odpad vznikající při výrobě se v plném rozsahu vrací zpět do výrobního procesu. Navíc jde o materiál s kvalitní tepelnou izolací, takže realizované objekty už není třeba dodatečně izolovat. Nízké tepelné ztráty snižují náklady na vytápění, a tím i emise oxidu uhličitého do ovzduší. Díky výše zmíněným vlastnostem, jednoduchému opracování a zpracování se dnes pórobetonové tvárnice stávají jedním z nejoblíbenějších stavebních materiálů. Podstata výborných tepelných vlastností pórobetonu spočívá v tom, že má strukturu z makropórů vyplněných vzduchem.

Ytong má pevnost v tlaku 2,8 MPa, Porotherm 10 MPa. Ytong má neprůzvučnost 41 dB, Porotherm 44 dB. Porotherm má tedy lepší zvukotěsné vlastnosti. Ytong se musí zdít na tenkovrstvé lepidlo. Na povrchu Ytongu je nutné natáhnout lepidlo a do něj vložit armovací mřížku (perlinku). Následně se na tento povrch nanáší vrchní vrstva omítky.

Cihelné příčky

Mezi tradiční zdicí materiály patří cihla. Používá se jak pro stavbu obvodového zdiva (vnější nosné konstrukce), tak pro vnitřní nosné i nenosné konstrukce. Jako základní druhy cihelného zdiva rozlišujeme plné pálené cihly, vápenopískové cihly a termoizolační cihly. Plné cihly znamenají klasiku, kterou však moderní stavebnictví pomalu opouští. Hodí se pro konstrukce, které nekladou vysoké nároky na tepelný odpor. Jde o materiál všeobecně známý a osvědčený, vysoce trvanlivý a s velmi dobrými akustickými vlastnostmi. Nevýhodou je větší pracnost při stavbě, protože musíte zdít s viditelně promaltovanými spárami. Práce tudíž vyžaduje nejen výrobu malty, ale také precizní provedení.

Porotherm je možné zdít taktéž na tenkovrstvé lepidlo, ale také na pěnu Dryfix, se kterou se pracuje velice snadno a zdění probíhá rychleji. U Porothermu se nanáší jádro a vrchní vrstva omítky. Ytong má objemovou hmotnost cca 500 kg/m3. Porotherm tvárnice má hustotu 870 kg/m3. Vyšší akumulační schopnost má tedy Porotherm. To znamená, že v sobě uchová více tepla, které může následně ze sebe zářit.

Sádrokartonové a sádrovláknité příčky

Tajemství optimálního působení sádry v obytných budovách znali již stavitelé pyramid ve starém Egyptě. Sádra se skládá z vápníku, síry, kyslíku a vody. Člověk ji vnímá jako dotekově příjemnou, navíc je zcela bez zápachu a má hodnotu pH blízkou lidské pokožce. Rovněž z hlediska stavební biologie jde o nezávadný produkt. Sádra také reguluje vlhkost vzduchu v uzavřených prostorách, protože se skládá z mnoha malých pórů, které v případě potřeby přijímají vlhkost a při velkém suchu ji opět vracejí do místnosti. Díky tomu sádra přispívá k optimálnímu klimatu obydlí. Dalšími nespornými výhodami sádrokartonových příček jsou nízká hmotnost a rychlý postup výstavby. Konstrukce příčky může být provedena z dřevěných hranolů nebo z kovového systému tenkostěnných profilů (např. z pozinkovaného plechu). Dutinou příčky lze bez potíží vést potřebné instalace a sítě. Do dutiny se obvykle vkládá také minerální izolace, opláštění sádrokartonovými deskami může být - podle potřeby konkrétního prostoru - v několika vrstvách. Pokud se jedná o prostor se zvýšenou vlhkostí vzduchu, není problém vytvořit desku se speciální impregnací. Máte-li zvýšené nároky na požární odolnost, můžete využít protipožární sádrokartonovou desku.

Novou generaci materiálů pro suchou vnitřní výstavbu představují sádrovláknité desky. Vyrábějí se ze sádry, papírových vláken a minerálních přísad. Vynikají jak mechanickými vlastnostmi, tak nízkou hmotností. Konstrukce desek se vyznačuje vysokou pevností a stabilitou. Použití těchto desek je univerzální. U příček mohou plnit nejen funkci stavební (rozdělení prostoru), ale i vytvářet účinnou tepelnou, zvukovou či protipožární izolaci. Materiál je hygienicky nezávadný, má překvapivě vysokou odolnost proti požáru a dá se snadno zpracovat i povrchově upravit běžným nářadím používaným pro sádrokarton. Existují dokonce sádrovláknité desky, které se dají za sucha ohýbat (např. Riflex od firmy Rigips). Takové desky lze použít pro montáž ohýbaných konstrukcí příček, předsazených stěn, podhledů apod. Splní i náročné architektonické požadavky, nabízejí nadprůměrnou flexibilitu a hladký povrch.

tags: #hladky #nebo #zdrsneny #ytong #rozdíly

Oblíbené příspěvky: