Hmoždinky skrz materiál: Komplexní průvodce pro správné kotvení

Bez hmoždinek se neobejde žádný domácí kutil ani řemeslník. Hmoždinky zajišťují pevnost a stabilitu uchycených předmětů do zdiva. Hmoždinky se vkládají do otvoru ve zdi, ve kterém se utažením zdeformují. Tím vznikne pevné ukotvení, kdy se zatížení přenese do zdi nebo konstrukce.

Princip funkce hmoždinek

Druh deformace záleží především na typu materiálu, do kterého hmoždinky montujete:

• Rozepření - při utahování šroubu se hmoždinka roztáhne a pevně se zaklesne do stěn vyvrtaného otvoru.
• Zauzlení - zadní část hmoždinky se při utahování stáhne do uzlu, který vytvoří oporu na vnitřní straně dutiny.
• Zkroucení - při montáži se hmoždinka zkroutí a vytvoří kotevní bod.

Výběr správné hmoždinky

Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ. Jenže vyznat se v nepřeberném množství různých provedení hmoždinek není jen tak. Abyste byli schopni vybrat správnou hmoždinku, musíte vědět, do jakého stavebního materiálu ji budete upevňovat. Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti.

Materiál hmoždinek

Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Většina plastových hmoždinek se vyrábí z kvalitního polyamidu PA6 (nylon), který je vysoce odolný, pevný a tvrdý. Nejrozšířenější plastové hmoždinky se hodí pro lehké až středně těžké konstrukce v interiéru. Plastové a kovové hmoždinky poskytují vyšší nosnost a jsou vhodné pro těžké konstrukce a exteriér.

Typy hmoždinek podle konstrukce a použití

Univerzální hmoždinky

Mezi nejrozšířenější typ hmoždinek patří ty univerzální, které by měl mít po ruce v dostatečném množství každý kutil i řemeslník. Univerzální stavební hmoždinky jsou vhodné jak pro kotvení do plných stavebních materiálů, tak těch dutých. Svůj účel splní například při připevňování svítidel nebo lehkých skříněk. Vyrábí se v několika provedeních lišících se tvarem. Princip je však u všech stejný - po zasunutí hmoždinky do předvrtaného otvoru a zašroubování vrutu se roztáhne a zajistí pevné kotvení. Vyrábí se typy s límečkem i bez něj. Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu. Pro univerzální nasazení, kde si nejste jisti, co vás ve zdi čeká, je králem hmoždinka Fischer UX. V plném materiálu se rozepře, v dutině vytvoří uzel, který nepustí. Chytré hmoždinky jako Fischer DuoXpand nebo Fischer DuoPower automaticky volí správný princip uchycení podle materiálu. V plném zdivu se rozepřou, v porézní struktuře se zkroutí.

Čtěte také: Vše o rozpínacích hmoždinkách

Natloukací hmoždinky

Pro jednoduchou a rychlou montáž se skvěle hodí natloukací hmoždinky, které obsahují našroubovaný vrut. Jsou vlastně kompletem plastové části s kovovým vrutem již částečně zavrtaným do hmoždinky. Stačí jen předvrtat otvor, hmoždinku zatlouct a vrut přitáhnout. Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž. Natloukací hmoždinky se používají pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci. Rychlé a jednoduché řešení pro lehčí až středně těžké konstrukce, např. pro montáž lišt. Jsou k dostání v obrovském rozsahu velikostí a rozličného provedení pro aplikaci do všech podkladových materiálů vyjma dutin.

Šroubovací hmoždinky

Do otvoru se vloží hmoždinka a vrut nebo šroub se zašroubuje pomocí šroubováku nebo vrtačky. Závitové (vrtné) hmoždinky se obvykle šroubují bez předvrtání přímo do měkkých materiálů (např. sádrokartonu).

Uzlovací hmoždinky

Uzlovací hmoždinky jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí.

Hmoždinky do dutého zdiva

Mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější, patří hmoždinky do voštinového (dutého) zdiva. Princip kotvení spočívá ve vytvoření přímého tvarového styku s dutou cihlou. Hmoždinka buď vysouvá zoubky, nebo se zauzluje a opře za příčku v cihle. Do děrovaných cihel se aplikují většinou univerzální hmoždinky, s límcem nebo bez. Nabízí se i možnost aplikace hmoždinek v podobě drátěných sítí. Hmoždinky do dutých materiálů jsou určeny pro běžné použití k upevnění nekonstrukčních prvků a předmětů do tvrdších dutých stavebních prvků, bytových jader a podobně.

Hmoždinky do sádrokartonu

Potřebujete-li připevnit předměty do sádrokartonových předstěn, stropů nebo jiných SDK konstrukcí, sáhněte po speciálních hmoždinkách určených právě do sádrokartonu. Jsou vybavené ostrým samozávitným závitem, a tak se instalují bez předvrtávání. Pro těžší břemena sáhněte po kovových hmoždinkách vybavených deštníčkem s velkým rozpěrným rádiusem. Hmoždinky do sádrokartonu mají speciální konstrukci se širokým závitem nebo křidélky pro rozložení zatížení na větší plochu. Díky ostrému závitu je rovnou přivrtáte. Používají se pro police na knihy, nástěnné skříňky, věšáky na šaty nebo montáž lehkých svítidel. Pro deskové materiály jsou vhodné i hmoždinky s krátkou rozpěrnou délkou, které se jednoduše montují díky vytvarovanému vnitřnímu závitu. Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy, o kterou se hmoždinka opírá. Hmoždinku nasaďte na šroubovák a zašroubujte do sádrokartonové desky zároveň s povrchem. Do hmoždinky upevňovaný předmět připevněte pomocí vrutu o průměru 3,5 mm dlouhého min. 30 mm.

Čtěte také: Správná montáž dřevěných konstrukcí

Hmoždinky do pórobetonu (Ytongu)

Pro kotvení do pórobetonového zdiva zvolte speciální hmoždinky, které jsou vhodnější než univerzální typy nebo hmoždinky do plného zdiva. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“. Hmoždinky pro pórobeton jsou určeny pro běžné použití k upevnění nekonstrukčních prvků a předmětů do měkkých i dutých stavebních prvků, jako jsou plynosilikáty, siporexové bloky, zdivo se silnou vrstvou omítky a podobně. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem.

Hmoždinky pro zateplovací systémy (ETICS)

Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Konkrétní typ hmoždinek je třeba vybrat s ohledem na typ použitého izolantu. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Některé typy sestav jsou například tvořené kombišroubem, protichladovým kuželem se skelnovláknitou výztuhou a plastovou zátkou pro utěsnění. Vždy se řiďte doporučeným postupem udávaným výrobcem konkrétního zateplovacího systému a poraďte se s odborníky. Pro montáž zateplovacího systému se používají fasádní talířové hmoždinky. Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě. Nový kotvící systém pro zesílení zateplení DualFix se využívá ke stabilizaci stávajícího ETICS určeného ke zdvojení do té míry, aby tvořil spolehlivý podklad pro montáž zdvojující vrstvy ETICS. Kotvení do zateplení si klade speciální požadavky. Distanční upevnění malých a středních zatížení na kontaktní zateplenou fasádu (ETICS) je zajištěno součástí kotvy, proti chladovým kuželem, který představuje přerušení tepelného mostu. Je vyrobený z tvrzeného plastu vyztuženého skelnými vlákny, který si během montáže sám skrz omítku vyfrézuje ve vrstvě izolantu lůžko. TherMax 8 je použitelný do izolantu tloušťky od 45 do 180 mm a je vhodný pro upevnění malých a středních zatížení, např. upevňování středních a malých zatížení na kontaktně zateplené fasády (ETICS) s tloušťkou izolace od 80 do 240 mm. Kotva se skládá z univerzální hmoždinky UX, kombišroubu M8 nebo M10 a speciálního proti chladového kužele vyztuženého skelnými vlákny, který působí jako přerušení tepelného mostu. Kužel si při montáži sám vyfrézuje lůžko skrz omítku do izolační vrstvy. Kotevní šroub lze do hmoždinky zašroubovat více či méně a tak kompenzovat případné nerovnosti nosné stavební konstrukce. TherMax 10 je ideální k upevnění listovních schránek, hromosvodů, osvětlovacích těles apod. Díky přiložené univerzální hmoždince lze TherMax 10 použít do betonu, plného i děrovaného zdiva i do pórobetonu.

Rámové hmoždinky

Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině. Pro kotvení konstrukčních prvků, jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení.

Ocelové kotvy a chemické kotvy

Samostatnou kategorii tvoří ocelové kotvy, se kterými bezpečně připevníte i těžká břemena. Do betonu je možné použít celokovové hmoždinky. Některé celokovové hmoždinky fungují stejně jako hmoždinky plastové, to znamená, že se po zašroubování kotvícího prvku ve zdi roztáhnou. Chemická kotva (malta) představuje řešení pro extrémní zatížení. Funguje na principu vytvrzení chemické hmoty v otvoru. Chemická malta nabízí nejvyšší nosnost - využijete ji pro kritické spoje s extrémním zatížením. Chemickou kotvu lze použít u všech běžných stavebních materiálů i za nepříznivých podmínek. Za teplot nad nulou ztvrdne za 2 až 13 minut, na mrazu do 24 hodin. Aplikuje se přímo do předvrtaného otvoru, do kterého následně zasunete závitovou tyč.

Lešenářské hmoždinky

Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce.

Čtěte také: Hmoždinky pro sádrokarton

Příklady použití hmoždinek

• Pro kotvení lehkých předmětů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače, které nebudou nijak zatěžovány si vystačíme s obyčejnými univerzálními hmoždinkami, do kterých kotvíme předmět pomocí univerzálních vrutů.
• Pro plné materiály jako první volbu doporučujeme hmoždinky Mungo MN, kterou lze použít pro kotvení s vruty i metrickými šrouby.
• Pro kotvení těžších předmětů, nebo předmětů, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police, garnýže a ocelové profily pro konstrukci sádrokartonu, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru.
• Pro kotvení lehčích předmětů pomocí vrutů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače do lehčených materiálů doporučujeme univerzální hmoždinky Mungo MQ, které fungují výborně i v lehčených materiálech.
• Pro kotvení pantů vstupních branek do plných cihel, betonu či ztraceného bednění sáhněte po montážní sadě 10 ks kotev do zděných sloupků. Pro dvoukřídlou bránu nabízíme montážní sadu 20 ks kotev do zděných sloupků, ve které najdete všechny součástky v dvojnásobném množství.
• Hmoždinkami FISCHER DuoXpand 8 × 80 mm FUS s pozinkovaným šroubem připevníte k betonovému podkladu např. plotové sloupky.
• Pro montáž plotovek na kovové rámy jsou ideální hmoždinky s distančním límcem (např. FISCHER P 9 K), které zajišťují mezeru pro odvětrání a chrání dřevo před hnilobou.

Příklady vlastností specifických hmoždinek

Zde je přehled některých typů hmoždinek s jejich specifickými vlastnostmi a použitím:

Doporučený postup montáže hmoždinek

Důležitým krokem před samotným kotvením je vyvrtání správného průměru a hloubky otvoru v závislosti na použité hmoždince. Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Standardně platí: průměr vrtáku = průměr hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Otvor by měl být o 5-10 mm hlubší než délka hmoždinky. Vyčistěte otvor. Prach a drobky z vrtání vysajte vysavačem nebo vyfoukejte. Zasuňte hmoždinku. Hmoždinka by měla jít zasunout rukou nebo lehkým poklepáním kladívkem. Pokud nejde zasunout, je otvor malý. Zašroubujte vrut nebo šroub. Používejte pouze vruty doporučené výrobcem hmoždinky. Délka vrutu je zákon: Vrut musí být vždycky o kousek delší než hmoždinka plus tloušťka připevňovaného materiálu. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu. Do plných materiálů vrtáme s příklepem, do dutých materiálů bez příklepu. Do dutých cihel a pórobetonu vrtejte vždycky bez příklepu.

Jak vytáhnout špatně namontovanou hmoždinku

Do plastové hmoždinky našroubujte vrut o jeden rozměr větší, než jste původně použili. Kovovou hmoždinku můžete zatlouct hlouběji do zdi tak, aby nepřekážela.

tags: #hmozdinky #skrz #material #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat obklady pro elegantní koupelnu
• Vše o OSB deskách
• Vlastnosti zateplených palubkových dveří
• Detaily nároží dřevěného obkladu
• Vše o dřevěných lištách širokých 2 cm a více