Skleněné fasády: moderní trend s výjimečnými vlastnostmi

Pryč jsou doby, kdy vrchol v povrchových úpravách fasády představovaly rýhované tenkovrstvé omítky. Dnes trh nabízí nepřeberné množství řešení, která stavbám propůjčí neopakovatelný vzhled i výjimečné funkční vlastnosti. Skleněné fasády obecně patří k výrazným trendům dnešní architektury a stavebnictví. Moderní rodinné domy i další objekty jsou čím dál tím více prosklené.

Lidé si do svých domácností i firem volí velkoformátová okna, posuvné portály nebo dokonce skleněné fasády. Malá okna jsou již minulostí, současný trend patří velkoplošným oknům, HS portálům a také skleněným fasádám. Stavebníci často využívají skla pro řešení fasád u kancelářských budov. Stavební sklo najde v dnešní době široké uplatnění od oken přes interiéry až po fasády domů. Stavebníci i architekti čím dál častěji využívají neopakovatelného vzhledu skla právě pro fasády nejčastěji kancelářských budov, výjimkou ale nejsou ani rezidenční domy.

Skleněná fasáda na míru dodá vaší stavbě moderní vzhled i styl. Propustí maximum denního světla, zlepší atmosféru uvnitř a zároveň udělá z budovy nepřehlédnutelný architektonický prvek. Moderní a luxusní vzhled, který sedne nejen kancelářským budovám, firmám a podnikům, ale také rodinným domům a novostavbám. Skleněná fasáda je v současnosti trendem, který udává vzhled všech moderních, reprezentativních budov. Na rozdíl od klasických oken nebo zděné konstrukce dodávají stavbě luxusní, nadčasový vzhled, který zaujme na první pohled. Díky své konstrukci propouští do budovy maximum slunečního svitu, díky čemuž jsou prostory uvnitř prosvětlené a vyhřáté bez vyšších nároků na energie.

Výjimečné vlastnosti skleněných fasád

Výjimečný a moderní vzhled rozhodně není jediným důvodem, proč vybrat zrovna sklo. Moderní skleněné fasády totiž navíc splňují také podmínky pro energetickou bilanci. Skleněná fasáda má výborné tepelně-izolační vlastnosti. Sklo se ve velké míře ve stavebnictví používá až dnes, přitom jde o jeden z nejstarších materiálů ve stavebnictví a navíc jde také o jeden z nejuniverzálnějších materiálů. Skleněné fasády a velké prosklené portály nejsou jen otázkou designu. Sklo má spoustu často opomíjených a různorodých vlastností, které jiné stavební materiály zcela postrádají. Výjimečný vzhled však není to jediné, co sklo budově dodává. Moderní skleněné fasády totiž splňují náročné podmínky na energetickou bilanci a navíc mají výborné tepelně-izolační a protisluneční vlastnosti.

• Protisluneční ochrana: „Například protisluneční sklo dokáže při vysoké míře prostupu světla zajistit ochranu proti slunci, aniž by bylo potřeba dodatečného vnějšího stínění,“ vysvětluje Michal Široký ze Saint-Gobain. Protisluneční sklo dokáže i při vysoké míře prostupu světla zajistit dostatečnou ochranu proti slunci. A přitom není potřeba zařizovat žádné dodatečné vnější stínění. Skleněné fasády navíc jsou nejen lahodící oku, ale navíc nepotřebují žádné vnější stínění. Je to tím, že sklo samo o sobě dokáže zajistit protisluneční ochranu při co nejvyšším prostupu světla.
• Tepelně-technická bilance a regulace slunečního svitu: Vlastnosti skla mohou také napomoci zlepšit tepelně-technickou bilanci celé stavby. Vlastnosti skla mohou pomoci zlepšit také tepelně-technickou bilanci celé stavby. Pro regulaci slunečního svitu se používá sklo s protisluneční pokovenou vrstvou, která současně zabraňuje únikům tepla z místnosti ven. Pokud chcete regulovat sluneční svit, pak je důležité použít sklo s protisluneční pokovenou vrstvou. Ta současně dokáže zabránit úniku tepla z místnosti ven.
• Ochrana před hlukem: Zajistí mimo jiné také ochranu před hlukem z ulice, aby vás každodenní ruchy obtěžovaly co nejméně.
• Šetrnost k životnímu prostředí: A navíc je výroba skla šetrná k životnímu prostředí. Díky těmto vlastnostem je sklo opravdu všestranným materiálem. Přístup k životnímu prostředí dnes hraje velkou roli v téměř každém odvětví, ne jinak tomu je i ve stavebnictví. Také výrobci skel se proto snaží přistupovat k celému procesu - od výroby skla až po jeho recyklaci - co nejvíce odpovědně, s co možná nejmenším nežádoucím zásahem do životního prostředí. „V souladu s mezinárodními směrnicemi a předpisy jsme zavedli takzvanou analýzu životního cyklu skla. Data ověřuje nezávislá třetí osoba a výsledkem je dokument, který deklaruje vliv produktu na životní prostředí,“ uzavírá Michal Široký ze Saint-Gobain. V dnešní době se přístup k životnímu prostředí řeší v podstatě v každé sféře. Stavebnictví rozhodně není žádnou výjimkou. Výrobci skel se snaží přistupovat k procesu co nejvíce zodpovědně.

Protisluneční skla a selektivita

Podle všeobecně rozšířeného názoru se lidé domnívají, že protisluneční skla jsou zabarvená, ale dnešní generace protislunečních skel může mít velmi neutrální barvu. Většina lidí si myslí, že protisluneční skla jsou zabarvená. Ano, dříve tomu tak obvykle bylo. Jedním ze současných trendů je navrhovat fasády s výraznou vnější reflexí, moderní skla však umožňují, aby vnitřní reflexe byla o mnoho nižší, a nerušila tak při pohledu zevnitř. Moderní je navrhovat fasády s výraznou vnější reflexí. Naštěstí se vyrábí skla, která umožňují jednostrannou reflexi. Vnitřní reflexe tak může být o mnoho nižší a neruší při pohledu z domu ven. Skvělé je, že tato skla nabízí obyvatelům domu nerušený výhled a dostatek světla a přitom tlumí sílu slunečních paprsků.

Čtěte také: Jak vybrat správné spojovací lišty a profily

V minulosti byly protisluneční skla doménou zejména nerezidenčních budov a primárně kanceláří. „Současné skleněné fasády už mohou být řešením i pro rezidenční stavby. Lidé mají dnes často různé požadavky na okna a někdy už prostě nepotřebují rolety nebo žaluzie. Řešením tak může být právě protisluneční sklo, které dokáže regulovat průchod slunečních paprsků,“ dodává Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Building Glass. Ačkoli to na první pohled není příliš patrné, skleněné fasády jsou ideální volbou pro kancelářské budovy. Interiéry totiž tento skvělý materiál dokáže skvěle chránit před přehříváním.

Skleněné fasády jsou známým řešením zejména pro velké kancelářské budovy. Pro tyto budovy jsou ideální volbou, protože dokážou ochránit interiéry před přehříváním. Jednotlivá protisluneční skla se liší zejména selektivitou. „Selektivitou skla rozumíme poměr propustnosti světla k celkové úrovni prostupu energie. Čím je hodnota vyšší, tím má sklo lepší výkon,“ říká Michal Široký. Jinak řečeno, extrémně nízký prostup tepla je doprovázen nejlepší světelnou propustností. Oba hodnocené parametry, světelná propustnost LT a celková energetická propustnost g, jsou vzájemně v přímé fyzikální souvislosti. S použitím nejmodernějších technologií nanášení selektivních vrstev jsou v současné době vyráběna skla s koeficientem selektivity > 2. Vybrat si přitom lze ze skel s různou propustností světla a propustností energie. Hovoří se o takzvané selektivitě. Čím vyšší hodnota tím lepší výkon skla. Dalo by se říci, že extrémně nízký prostup tepla je doprovázený nejlepší propustností světla. Horké letní dny tak už nemusíte řešit roletami nebo venkovními žaluziemi.

Typy skel a jejich výroba

Tabulové sklo používané ve stavebnictví je vyrobeno ze sodnovápenatokřemičité skloviny získané roztavením směsi křemenného písku (70% až 72%), sodného tavidla (14%), stabilizátoru ve formě vápence (10%), a oxidů kovů pro získání specifických vlastností. Tabulové sklo plavené (float) se vyrábí roztavením směsi základních surovin a recyklovaného skla při teplotě kolem 1550°C, tavenina se při teplotě okolo 1000°C plaví po hladině roztaveného cínu, čímž se dosáhne dokonalé rovinnosti. Roztahováním nebo stahováním válci se upravuje tloušťka finálního skla. Kontinuální pás plastické skloviny je oddělován od hladiny cínu a prochází chladící pecí, kde se teplota sníží z teploty 620°C na teplotu 250°C a dále se kontrolovaně ochlazuje, aby se sklo zbavilo vnitřního pnutí. Vychlazený pás skla se řeže na základní formát 6000 mm x 3210 mm (tzv. Jumbo). Tažené sklo se vyrábí vertikálním taháním skloviny přes válce. Základní sklářský kmen obsahuje oxid železitý, který způsobuje zelené zabarvení skleněné hmoty a projevuje se zejména u silnějších tabulí. Extračiré sklo je dodáváno pod různými obchodními názvy.

Druhy skel používaných ve fasádách:

• Probarvené sklo: Sklo je probarvené ve hmotě příměsí oxidů kovů pro zvýšení ochrany proti slunečnímu záření. Zabarvení skla je možné do různých odstínů (zelený, šedý, modrý, hnědý). Sklo značnou část slunečního záření pohlcuje do své hmoty, a proto je tepelně velmi namáhané. Z toho důvodu se obvykle doporučuje tato skla tepelně upravit.
• Sklo s pokovenou vrstvou:
  • Pyrolytickou technologií přímo v lince na výrobu plaveného skla (tzv. tvrdé pokovení). Tato vrstva je odolná proti klimatickým vlivům, zlepšuje protisluneční vlastnosti skla, zvyšuje reflexi. Sklo je možné použít v izolačním dvojskle jako vnější tabuli s pokovenou vrstvou na pozici 1 nebo 2. Pokovení na pozici 1 má větší reflexi, na pozici 2 způsobuje větší tepelné namáhání skla a doporučuje se sklo tepelně upravit.
  • Metodou katodového rozprašování ve vakuu (tzv. měkké pokovení), čímž sklo získá nízkoemisivní vlastnosti. Pokovení se nanáší jak na sklo v základním formátu, tak na kompletně obrobenou tabuli (naformátovaná, obroušená, tepelně zpracovaná). Tento kovový povlak není obecně odolný vůči technologickým a klimatickým vlivům, protože je náchylný k oxidaci. Proto se sklo používá výhradně do izolačních skel (dvojskel a trojskel) pokovenou vrstvou do meziskelní dutiny. Pozice povlaku může mít vliv na tepelně technické parametry izolačního skla. Většina výrobců nízkoemisivních skel v současné době vyrábí i tzv.
• Dekorativní a ornamentální skla: Dekorativní a ornamentální skla se strukturovaným povrchem se vyrábějí válcováním plaveného skla válci s požadovaným vzorem a mohou být probarvena ve hmotě. Jinou alternativou jsou ornamentální skla s drátěnou vložkou.
• Smaltovaná skla: Smaltovaná skla jsou vyráběna nanesením barvy na jednu stranu tabule běžného nebo čirého skla (stříkáním, barvícím válcem nebo přes síto), a následným vypálením. Tím se sklo tepelně vytvrdí.
• Izolační skla: Proces výroby izolačních skel je definován evropskou normou ČSN EN 1279. Do izolačního skla lze slepit většinu výše uvedených typů skel a samozřejmě skla vrstvená, či tepelně upravená. Mezi jednotlivé tabule se po obvodu vkládá distanční rámeček o tloušťce 8 mm až 24 mm. Rámečky jsou vyrobeny z profilů hliníkových, nerezových, plastových s kovovou fólií, nebo z profilovaných provazců silikonových, či butylkaučukových. Meziskelní dutina se plní vysušeným vzduchem nebo inertním plynem (Ar, Kr, Xe).
• Tepelně tvrzené bezpečnostní sklo (ESG): Nesprávně označované jako „kalené“, je popsáno normou ČSN EN 12150. Tepelně ztvrzené sklo je možné vyrobit z jakéhokoliv monolitického skla bez drátěné vložky řízeným zahřátím na teplotu přibližně 620°C a následným ochlazením, čímž se vyvolá trvalé povrchové tlakové napětí a zvýší se odolnost skla proti mechanickému a tepelnému namáhání. Každé sklo, které má být tepelně upraveno musí mít opracovány hrany (sraženy), protože by jinak došlo při tepelném procesu k destrukci. Taktéž musí být na skle provedeny veškeré mechanické úpravy - řezání, opracování hran, broušení, vrtání - před provedením tepelného zpevnění. Po tepelném zpevnění lze na sklo nanést povlak metodou katodového rozprašování ve vakuu (tzv. měkké pokovení). Tepelně tvrzené sklo je považováno za bezpečné, protože v případě rozbití se láme na množství drobných úlomků, jejichž hrany jsou obecně tupé. Ve sklovině se vyskytují inkluze sulfidu nikelnatého (NiS), jehož krystaly mají jinou tepelnou roztažnost než sklovina, a při procesu tepelného zpevnění způsobí výrazně zvýšené napětí v povrchové vrstvě skla. Toto zvýšené lokální napětí způsobuje samovolný lom (samoexplozi), kdy tepelně tvrzené sklo samovolně bez dalších vlivů praskne. Toto riziko se výrazně sníží procesem prohřátí tepelně zpevněného skla (HST - Heat Soak Test) podle ČSN EN 14179-1, kdy je sklo ohřáto na teplotu okolo 300°C a na této teplotě se udržuje po dobu 2 hodin. Většina tabulí, které obsahují kritické inkluze NiS, praskne.
• Tepelně zpevněné sklo (TVG): Nesprávně označované jako „polokalené“, je popsáno normou ČSN EN 1863-1. Tepelně zpevněné sklo je možné vyrobit z jakéhokoliv monolitického skla bez drátěné vložky řízeným zahřátím na teplotu přibližně 620°C s postupným ochlazením, čímž se vyvolá trvalé povrchové tlakové napětí a zvýší se odolnost skla proti mechanickému a tepelnému namáhání. Každé sklo, které má být tepelně zpevněno musí mít opracovány hrany (sraženy), protože by jinak došlo při tepelném procesu k destrukci.
• Vrstvené sklo: Jedná se o kompozici dvou a více tabulí spojených v celé ploše mezivrstvou, která je z polyvinylbutyralové (PVB) nebo etylenvinylacetátové (EVA) fólie, nebo z pryskyřice. Takto slepené mohou být nejen tabule skleněné, ale mohou být pro určité specifické aplikace použity i tabule akrylátové, nebo polykarbonátové. Při použití vrstvených bezpečnostních skel s PVB fólií v exteriéru, nebo ve vlhkém prostředí, je nutné dbát na správný způsob zasklení a ochranu „volných“ hran před trvalým zatížením vlhkostí. Zkušební těleso o hmotnosti 50 kg (kovový válec opatřený dvěma pneumatikami) se pouští na kyvadlovém závěsu proti svisle osazenému sklu z výšky 190 mm (3), 450 mm (2) a 1200 mm (1). Pro omezení radiace (EW) nebo zajištění izolace (EI) se používají skla vrstvená s jednou nebo více speciálními mezivrstvami, které jsou tvořeny roztoky solí, nebo polymery, a jsou čiré.
• Ohýbané sklo: Označované také jako zakřivené sklo, je sklo, které prošlo zahříváním až nad bod změknutí a následně bylo ohnuto metodou gravitačního ohýbání se samovolným zchlazením skla nebo s následným řízeným či prudkým zchlazením skla (tepelně zpevněné nebo tepelně tvrzené sklo).
• Parapetní sklo: Neprůhledné sklo, které zakrývá konstrukční prvky budovy, jako jsou sloupy, podlahy, systémy HVAC (Heating, Ventilation, Air Conditioning - vytápění, ventilace a klimatizace), větrací otvory, elektrické vedení a vodoinstalační potrubí, aby nebyly zvenku vidět. U zavěšených i strukturálních skleněných fasád jsou parapetní skla často nezbytným předpokladem k uskutečnění vize architekta.

Zateplovací systémy a komplexní řešení

S vývojem designových omítek získali investoři, architekti i projektanti další širokou škálu možností, jak proměnit pohledovou vrstvu fasády. Například dekorativní omítky Weber dokáží imitovat vzhled dřeva, cihel, pískovce i pohledového betonu. Specialitou z portfolia Weber je pak certifikovaný zateplovací systém weber therm style se skleněným povrchem. Jako obklad se zde používá tvrzené bezpečnostní sklo SGG EMALIT EVOLUTION HTS, které je kalené a potištěné bezolovnatou barvou (k dostání ve 21 různých odstínech). Ve srovnání s klasickým zateplovacím systémem ETICS klade weber therm style přísnější požadavky na rovinnost - ta musí mít hodnotu 10 mm/m.

Komplexní řešení celoskleněných fasád nabízí společnost Saint-Gobain Building Glass se svým sortimentem sofistikovaných skel a speciálních povlaků. Za zmínku stojí například sklo SGG COOL-LITE® XTREME, které se selektivitou vyšší než 2 a Ug = 0,5 W/m2K představuje nejúčinnější protisluneční sklo na trhu. Další produkty pro celoskleněné fasády, od tepelně-izolačních skel přes bezpečnostní až po akustická najdete na webu společnosti Saint-Gobain Building Glass. S výběrem vám pomůže i kalkulátor Calumen Live, který slouží k online návrhu skladby zasklení. Na konci výpočtu získáte technický list s výčtem všech důležitých parametrů, jako je propustnost světla, solární faktor aj.

Čtěte také: Odolné řešení pro obklady stěn

Strukturální zasklení a jeho specifika

Strukturální zasklení je takové uložení skla, kdy tabule není osazena po obvodu do zasklívací drážky nebo připevněna přítlačnou lištou, ale je přilepena strukturálním lepeným spojem na nosnou konstrukci, nebo je mechanicky připevněna příponkami v prostoru distančního rámečku, případně přichycena bodovými příponkami. Jedná se i o případy, kdy je tabule po dvou stranách připevněna přítlačnými lištami, a dvě strany jsou pouze zatmeleny. Ve všech případech je lepený spoj izolačního skla namáhán zatížením vnější tabule tlakem a sáním větru, vlastní hmotností vnější tabule, je vystaven působení UV záření prostupujícího vnější tabuli, a je v kontaktu s těsnícím tmelem vyplňujícím spáru mezi skly.

Z těchto důvodů nemůže být pro slepení izolačního skla použit běžný polyuretanový nebo polysulfidový tmel, protože není odolný vůči UV záření, není kompatibilní s těsnícími silikonovými tmely, a není schopen přenést zatížení působící na vnější tabuli. Proto se používají pro výrobu izolačních skel pro strukturální zasklení výhradně silikonové tmely. V současnosti jsou na trhu systémy pro strukturální lepení skel od firem DowCorning, Sika a Tremco illbruck. Izolační skla pro strukturální fasády musí být vyrobena nejen podle normy ČSN EN 1279, ale také podle směrnice ETAG 002. U vnější tabule izolačního skla určeného pro strukturální zasklení se doporučuje provedení s broušenou hranou - jednak proto, aby nedocházelo ke zranění při tmelení, instalaci a údržbě, a také pro zvýšení odolnosti proti poškození. Při použití tabulí s „měkkým“ povlakem obvykle musí být tento odbroušen, aby byla zajištěna dostatečná adheze a koheze materiálů lepeného spoje.

Další možnosti využití skla ve stavebnictví

Využít ho lze nejen klasicky pro okna, ale také do dveří, jako fasádu nebo do interiéru. Ze skla můžete vytvořit nejrůznější příčky, ale také schody, zábradlí, obklady nebo dokonce podlahy. Často se sklo používá také v koupelně nebo v kuchyni jako zástěna. Možná jste to ještě neslyšeli, ale sklo má opravdu mnoho výhod.

• Střešní zasklení: Lze bezpečně použít na celé ploše střechy s cílem snížit potřebu umělého osvětlení, poskytnout přirozený zdroj denního světla a zároveň vyhovět nárokům na ochranu proti slunci a tepelnou izolaci.
• Zábradlí a zábrany: Sklo lze v budovách bezpečně využít na zábradlí a zábrany, a zajistit tak přívod přirozeného světla do vnitřních prostor. Průhledná skleněná zábradlí snižují nároky na umělé osvětlení a poskytují zdroj přirozeného denního světla.
• Skleněné žaluzie a tabule: Po celém světě se na komerčních budovách a výlohách prodejen stále častěji používají skleněné žaluzie a tabule.

Riziko srážek ptáků

Do skleněných oken, dveří a fasád každý rok omylem narazí miliony ptáků a mnozí z nich takový střet nepřežijí. Vzhledem k tomu, že vnější obvodové pláště budov stále častěji bývají prosklené, počty zraněných ptáků budou v nadcházejících letech pravděpodobně narůstat.

Závěr

Nezávisle na tom, zda potřebujete moderní řešení pro komerční budovu, nebo inovativní prvek pro váš rodinný dům, skleněné fasády nabízí dokonalou kombinaci estetiky, funkčnosti a udržitelnosti. Nezapomeňte, že výběr správného skla a systému instalace je klíčový pro dosažení optimálního výsledku. Vždy je vhodné konzultovat se specialisty, aby bylo řešení navrženo přesně na míru vašim požadavkům a zároveň splňovalo všechny technické normy a ekologické standardy.

Čtěte také: Kompletní průvodce problémy se světle hnědou dlažbou

tags: #hnede #sklo #fasada #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o střešní krytině KM Beta Elegant Cihlová
• Vše o pozinkovaných střešních pleších
• Přečtěte si článek o měření hydratačního tepla cementu
• Kompletní průvodce samolepicími lištami
• Kompletní průvodce vinylovými podlahami