Josef Smola: Udržitelná výstavba a budoucnost pasivních domů

Přemýšlíte o stavbě úsporného a udržitelného domu? Odborníků, kteří ho umějí navrhnout a postavit, není v Česku moc. Jedním z nich je architekt Josef Smola, spoluzakladatel Centra pasivního domu. V rozhovoru se zabývá současným stavem a budoucností udržitelné výstavby, technologiemi a výzvami, kterým čelí česká města i architekti.

Evoluce pasivních domů v České republice a v Rakousku

Když jsem asi před patnácti lety poprvé psal o pasivních domech, měl jsem v redakci zákaz použít tento pojem, protože ho nikdo neznal. Ve stejnou dobu jsme zakládali Centrum pasivního domu a pro laiky to tehdy byl opravdu bezobsažný démon. Mezitím jsme se už ale posunuli.

Hodně pomohl první program Zelená úsporám, který nastartoval i boom stavby pasivních domů, stejně jako tomu bylo v Rakousku. Tam už nyní s dotacemi pomalu končí, pasivní standard berou automaticky. Přitom zpočátku bojovali s tím samým jako my - že tohle slovo nezní zrovna cool. I v češtině ho cítíme jako něco nedostatečného - jsem pasivní, mám menší schopnosti.

Jak se s tím Rakušané vypořádali? Přejmenovali pasivní domy na inovativní budovy. Zaměřili se na celou udržitelnost, z níž jsou energie jenom jednou částí. Zdůrazňují akustiku, parametry vnitřního prostředí, ochranu životního prostředí, ekonomiku.

Jak reagovali ti naši? V České komoře architektů bylo donedávna „pasivní“ až sprosté slovo. Je to samozřejmě nesmysl.

Čtěte také: More about Plötzensee prison

Aspekty udržitelné výstavby

Udržitelná výstavba má tři aspekty:

• Ochrana životního prostředí: Sem spadají energie, hospodaření vodou a odpady.
• Ekonomika: Nemůžu někoho nutit, aby stavěl něco, co nemá návratnost.
• Sociální aspekt: Příklad: když postavíte mateřskou školku, měl byste počítat s tím, že jednou počty dětí klesnou. Budova má životnost možná i sto let, tak byste měl přemýšlet, co v ní pak bude. Knihovna, bar, komunitní centrum? Důležitá je flexibilita staveb.

Mezi architekty panuje i názor, že je energetická efektivita a udržitelnost omezuje. Jde obvykle o nepoučenost. Když se naučíte s prvky pro udržitelné stavby pracovat, nijak vás neomezují. Co to znamená? Zelené střechy, hospodaření s vodou, komunitní centra, chytré flexibilní dispozice, zaměření na osamělé matky a seniory.

Rezervy českých měst a ochrana proti oteplování

Rozhodnutí stavět čtvrti s udržitelnými principy padlo před patnácti lety. A kde jsme tehdy byli!? Německo nedohoníme, Rakousko… silně pochybuji.

V čem mají současná česká města rezervy? Myslím, že lidé na radnicích ani zpracovatelé územních plánů nejsou schopni se na město podívat opravdu komplexně - od vody přes dopravu k chytrým sítím.

Třeba tunel Blanka v Praze mohl vytápět půlku Dejvic. V Německu existují tunely se systémem kapilár v tubusu. Stejně, jako máte zemní vrt a z něj odebíráte teplo nebo chlad země, se tepelnými čerpadly odebírá teplo a chlad z tunelu. Takhle tady nikdo nepřemýšlel. Kapiláry můžeme dát i do kanalizace. Tam máme stálou teplotu 20 až 25 stupňů a jsme schopni ji přes výměníky dostat zpátky do domu.

Čtěte také: Kdo byl Mgr. Josef Tesař?

Jak jsou na tom naše obce s ochranou proti oteplování a vysychání krajiny? Neděláme skoro nic. Když se podíváte na sídliště Aspern ve Vídni nebo SolarCity Pichling u Lince, první, čeho si všimnete, jsou prořezané obrubníky u parkovišť. Voda se svádí do vsakovacích rýh a průlehů. Systémem poldrů ve vystavěné krajině jsme se ještě nezačali vážně zabývat.

Není chyba i u architektů, kteří mají rádi třeba velké betonové plochy? Napadá mě nádvoří u Národní technické knihovny, což je moje oblíbené téma, z něhož by se dala udělat ukázková realizace v nejvyšším standardu udržitelnosti.

Technologický pokrok a náklady pasivních domů

Lze dnes udělat něco, co třeba před deseti lety z hlediska technologií nebylo možné? Určitě. Během uplynulých let se některé technologie pro pasivní domy vyvinuly rychleji než IT technologie. Okna udělala takový skok, že je to jako srovnávat fabii s mercedesem. Konkurence vzrostla, firmy se hlídají. Desítky společností vyrábějí nebo dovážejí tepelná čerpadla a vzduchotechnické jednotky.

Jsou náklady na pasivní dům stále o deset procent vyšší než u běžné novostavby? Musím být hodně velký „mistr světa“ a mít za sebou mnoho návrhů, abych se s rodinným domem dostal na stejnou cenu jako u běžné novostavby. Pořád tam bude těch deset procent navíc, které však dneska kryje dotace. U velkých staveb je to stejné nebo i nižší.

Více než nad náklady a nad tím, jestli dům má, nebo nemá být pasivní, bych měl přemýšlet nad parametry vnitřního prostředí, které nelze zajistit bez řízeného větrání. Podle předpisů musím mít v obytné místnosti maximální koncentraci oxidu uhličitého 1500 ppm, vyměnit tedy 25 kubíků na osobu za hodinu. Třeba v ložnici této koncentrace nedosáhnete bez větrání každou hodinu a půl. Kdo z nás to dělá? A přitom nadbytek oxidu uhličitého ovlivňuje kvalitu spánku i sexu, rodinný život. Lidé jsou unavení a nevědí proč. Pak je tu vlhkost. Za noc každý vypotíme půl litru, u čtyřčlenné rodiny kýbl vody za dvacet čtyři hodin. A vlhkost musí pryč. Při vysoké koncentraci kysličníku uhličitého se objevuje také větší zápach. A potřebujeme odvětrat i výpary z nábytku.

Čtěte také: Odkaz Josefa Truhláře

Pravidla pro energetickou náročnost a svépomocné stavby

Od ledna loňského roku se zpřísnila pravidla pro energetickou náročnost. Zkomplikují svépomocnou stavbu? Jsem nepřítel svépomocných staveb. Nikde ve světě neexistuje tento fenomén v takovém rozsahu jako u nás. Myslíte, že by vám někdo trpěl v Rakousku, Německu nebo Švýcarsku, že přicházíte po víkendu do práce unavení, protože řídíte stavbu nebo tam ke všemu sám makáte? Že používáte firemní auto, notebook a mobil pro svoji stavbu? Taky máte vyšší DPH. A kvalita prací nikdy není taková, jako od firmy na klíč. Překrývajícími se pracemi řemeslníků ztrácíte záruky.

Dají se pravidla pro energetickou náročnost obcházet, aby to takzvaně „klaplo“? Ano. Z údajů Státní energetické inspekce za rok 2018 vychází, že čtyřicet procent průkazů, které byly kontrolovány, byly chybně nebo úmyslně chybně vypočítány. S čísly se dá manipulovat, a děje se to.

Cesta k úspornému stavění a budoucnost dřevostaveb

Jak se dostal Josef Smola k úspornému stavění? Přes moderní dřevostavby. Před lety jsem si patentoval systém rodinných domů Kadet a na veletrhu jsem potkal emigranta z Kanady, který chtěl do Česka dovážet panely s polystyrenem mezi dvěma OSB deskami. A říkal mi, že je to přesně na moje domky. Zaplavil mě kanadskými manuály o moderních dřevostavbách, těsných a zateplených. Od toho je jen krůček k řízenému větrání. Začali jsme stavět nízkoenergetické domy a pak mi v roce 2005 volal Petr Morávek, majitel velké vzduchotechnické firmy, a říkal: „Pane architekte, šel byste s námi do toho?

Stále se zabýváte dřevostavbami? No, poslední projekty jsou zděné. Je to levnější, bohužel. Ale máte raději dřevo, ne? Je to jediný dostupný stavební obnovitelný zdroj. A je v něm i pozitivní energie. Dřevo je prostě příjemné.

Myslíte, že se bude dřevo více prosazovat do měst a do velkých staveb? Určitě. Když jsme v ateliéru řešili projekt do pařížské čtvrti St. Denis, studenti zjistili, že vedlejší velké bytové bloky se připravují celé ze dřeva.

Josef Smola (1958)

• Autorizovaný architekt, absolvent Fakulty architektury ČVUT.
• Začínal v 80. letech minulého století v ateliéru Gama u Karla Pragera, ve kterém vedl i velké projekty, podílel se i na Nové scéně Národního divadla.
• Po roce 1989 absolvoval roční stáž v Paříži, poté pracoval v ateliéru Omikron - K.
• V roce 2005 se stal jedním ze šesti zakládajících členů Centra pasivního domu.
• Ve svém projektovém a inženýrském ateliéru se zaměřuje hlavně na dřevostavby, na nízkoenergetické a pasivní domy, na obytné i jiné budovy.
• Věnuje se přípravě legislativy, přednáškám, pořádá odborné exkurze za evropskou udržitelnou architekturou, píše knihy, působí jako porotce v soutěžích.
• Vyučuje na katedře architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Shrnutí problémů a řešení v udržitelné výstavbě

tags: #hokyjka #josef #osb #informace

Oblíbené příspěvky:

• Návod na terasu z prken OBI Písek
• Průvodce výběrem vany a sprchové vaničky
• Elegantní řešení pro kabely
• Navrhování a dimenzování betonových konstrukcí
• Přečtěte si, jak kartáčové lišty zlepšují izolaci