Zelená střecha na pergole svépomocí: Návod krok za krokem

Pergola je lehká stavební konstrukce, která vystupuje jako prostředník mezi člověkem a přírodou. Ve starověkém Římě se slovem „pergula“ označoval přístavek nebo prodloužení střechy. Pergolou zde byly především sloupové ochozy před budovami a mezi nimi, které chránily domy před silným středomořským slunečním světlem. Dnes se pergoly staly úžasnou součástí zahrady, která poskytuje nejen stín, ale také příjemné místo pro relaxaci a grilování s přáteli.

Sloupová konstrukce s otevřenou střechou je ideální pro pokrytí popínavými rostlinami. Jakmile rostliny pokryjí celou plochu střechy, bude se vám pod ní sedět jako pod přírodním baldachýnem. Pokud navíc necháte rostlinami obrůst jednotlivé boční prvky, získáte s pergolou dokonalou protipohledovou ochranu. Pergoly se často vyrábějí ze dřeva, ale mohou být například pro balkon zkonstruovány i z lehčích materiálů, jako je hliník. I zde slouží konstrukce jako opora pro popínavé rostliny, takže vám vegetace dlouhodobě poskytne chráněné místo.

Stavba pergoly svépomocí - jak na to

Postavit pergolu je o to jednodušší, když přesně víte, co od ní očekáváte. Aby šla samotná stavba pergoly jako po másle, vyplatí se důkladná příprava a znalost všech pro a proti.

Plánování a umístění

Před samotnou stavbou pergoly věnujte dostatek času plánování. Nejprve si ujasněte všechny nevyřešené otázky: Kde na zahradě má pergola stát? Jsou tam už zdi nebo podobné konstrukce, které můžete začlenit do stavby? Má mít vaše pergola otevřenou střešní konstrukci z dřevěných krokví a/nebo přídavnou sluneční plachtu? Nejběžnější variantou pergoly je sloupová konstrukce ukotvená v zemi.

Výborné místo pro pergolu obvykle bývá přímo u domu, v některém rohu zahrady, u rybníčku nebo poblíž zahradního krbu. Zvolte klidné místo, kde se budete cítit v soukromí. V létě oceníte, když vám pergola poskytne stín. Za sychravějších dnů přijde vhod příjemné závětří. Podle toho vyberte místo s ohledem na světové strany. Pro posezení čtyř osob se perfektně hodí pergola o rozměru 4×5 metrů a výškou 2,5 metru. Načrtněte si jednoduchý plán, ve kterém si všechny požadavky rozvrhnete. S výškou pergoly počítejte kolem 2,5 metru. Ať se vyšší návštěvníci nemusí bát, že odejdou s boulí na hlavě.

Čtěte také: Nová Ves v Horách: historie a oslavy

Zamyslete se, zda chcete pergolu zastřešit, nebo ji připojit ke konstrukci domu. Pokud máte v plánu přistavit pergolu k domu, vždy bude vyžadováno stavební povolení, protože se v takovém případě považuje za přístřešek a rozšiřuje půdorys domu. Pokud jste si jistí, že jdete stavět pergolu (nezastřešenou lehkou konstrukci), můžete ji postavit kamkoliv na pozemek u domu či rekreační stavby.

Materiál na stavbu pergoly

Výběr materiálu přizpůsobte stávajícímu designu zahrady nebo záměrně vytvořte kontrasty. Obojí může vypadat velmi atraktivně. Základní rám pergoly může být vyroben z různých materiálů. Ty by měly odpovídat stylu vaší zahrady. K výrobě pergoly můžete použít různé materiály. Patří k nim v první řadě dřevo, kov a kámen, z nichž každý má svůj jedinečný šarm. V parkových zahradách jsou sloupky pergol často z přírodního kamene nebo kabřince. Kamenné nebo betonové sloupy působí masivně. Proto nejsou vhodné pro menší zahrady. Jako stabilní podpěry slouží také pozinkované ocelové trubky. Kovové konstrukce vypadají decentně a moderně.

Dřevo je nejběžnějším stavebním materiálem pro pergolu, zejména na vlastní zahradě. Modřín, douglaska a červený cedr jsou ideální trvanlivé dřeviny. Pokud chcete přivést k životu opravdu kvalitní konstrukci pergoly, pak doporučujeme sáhnout po dřevě ze severských lesů. Kulaté dřevěné podpěry působí rustikálním dojmem. Naproti tomu hraněné dřevo se lépe hodí do zahrad, které se vyznačují jasnými liniemi. Mějte na paměti, že pergola může v závislosti na typu konstrukce vyžadovat základy (často bodové). Dřevěnou pergolu zvládnete postavit svépomocí. Jestli rádi pracujete se dřevem, bude to pro vás hračka.

Pro dřevěnou pergolu je ideální borovicové nebo modřínové dřevo. Je lepší než smrkové, protože snáze odolá nepřízni počasí. Smrk bývá nejlevnější, ale má nejnižší trvanlivost. Dřevěné pergoly podléhají povětrnostním podmínkám víc, než například kov či plast. Aby jim dřevo odolalo co nejdéle, potřebuje pravidelnou údržbu a obnovování ochranného nátěru. Zajímavým tipem je také kombinace zděných sloupů či stěn s dřevěnou konstrukcí střechy.

Stavební povolení

Ne vždy je možné pergolu postavit jen tak, bez papírování. Rozhodující jsou obvykle rozměry pergoly. Zákon č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) rozlišuje mezi pergolami a přístřešky. Pergola je lehká konstrukce složená z trámů a latí, která poskytuje vzdušné zastřešení. Na rozdíl od přístřešků nemá pergola uzavřenou vrchní část. Přístřešky, naopak, jsou zastřešené stavby bez obvodové svislé konstrukce, do kterých spadají například altány, zastřešené terasy nebo parkovací místa, a jsou považovány za stavby.

Čtěte také: Volná místa truhlář Nová Paka

Stavbu běžné pergoly stačí ohlásit stavebnímu úřadu. Pokud plocha nepřesáhne 50 m², není nutné stavební povolení. Stavba musí být na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, nebo na pozemku zahrádkářské kolonie, a to v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranic pozemků. Dejte si ale pozor také na obecní vyhlášky s regulací hustoty zástavby, památkové zóny nebo ochranné pásmo lesa. Pokud se taková omezení týkají vašeho pozemku, bude zastřešená pergola vyžadovat stavební povolení. V souladu se zákonem musíte u zastřešené pergoly dodržet odstup alespoň 2 metry od sousedního pozemku. Pokud má vaše pergola snů rozměry větší, musíte požádat o souhlas nebo územní rozhodnutí o umístění stavby.

Stavba pergoly krok za krokem

  1. Příprava terénu a základů:

    Konstrukce pergoly začíná vyměřením jejího půdorysu pomocí provázku a kolíků. Tím si určíte, kde budou stát nosné sloupky. Sejměte horní vrstvu zeminy do hloubky cca 20 cm a vyznačte si polohu patek a přeměřte pravoúhlost půdorysu pergoly. Tam, kde budou stát sloupky, vykopejte základové jámy přibližně 80 cm hluboké a 25-35 cm široké. Následně je zalijte betonem se zapuštěnými plochými železy, na které ukotvíte dřevěné sloupky. Patky pergoly se musí zabetonovat nad okolní terén, a proto kolem ještě vybudujte bednění. Zkontrolujte rovinu horních hran pomocí vodováhy.

  2. Montáž konstrukce:

    Nejdříve si nařežte všechny potřebné díly a pečlivě je opracujte. Použijte kvalitní pokosovou pilu pro přesné řezy. Aby bylo dřevo hladké na dotek, použijte brusku. Sloupky tvoří základ konstrukce. Pro pergolu vysokou 2,50 m jsou nejvhodnější hranoly 12 x 12 cm. Dřevěná nosná konstrukce přístřešku sestává ze svislých sloupů, vodorovných trámů a šikmého zavětření. Nejprve sestavte přední a zadní rám pergoly spojením sloupků a dřevěných překladů. Poté spojte oba rámky příčnými krokvemi a upevněte je vruty. Rámy spojte na zemi a nasaďte na patky. Zkontrolujte vodováhou, že jsou sloupy svislé a vaznice vodorovné. K ověření pravých úhlů se hodí úhelník. Pokud vše sedí, můžete napevno přišroubovat sloupy do patek v betonu.

  3. Zavětrování a boční prvky:

    Zavětrovací pásky se připevní v úhlu cca 45° mezi sloupky a vaznice. Na některých stěnách altánku či pergoly může být vhodné zrealizovat také výplň, která bude chránit před větrem či zvědavými pohledy. Můžete k tomu použít dřevěný perodrážkový profil (tzv. tatranský profil), nebo vzdušnější laťování či rastr ze šikmých dřevěných lamel, který bude oporou pro popínavé rostliny.

  4. Podlaha pergoly:

    Podlaha pergoly by se měla snadno udržovat a odolat povětrnostním podmínkám. Můžete zvolit dřevěné nebo dřevoplastové desky, které se používají na terasách a upevňují se na rošt uložený ve štěrkovém lůžku. Do štěrkového lůžka lze položit také betonovou dlažbu nebo pálené cihly, ale i dřevěné špalky či kamenné šlapáky. V tomto případě však bude třeba zhotovit betonovou desku, na kterou dlažbu nalepíte. Pokud beton vyztužíte kari sítí, postačí plotna o tloušťce kolem 10 až 15 cm na asi stejně silném štěrkovém podkladu.

    Čtěte také: kde koupit obkladové palubky v Otrokovicích

Zelená střecha na pergole: Extenzivní vs. Intenzivní

U samotných realizací, i s ohledem na únosnost střechy pergoly, silně převažuje tzv. extenzivní zelená střecha, která potřebuje oproti intenzivní zelené střeše poměrně malou vrstvu substrátu - podle standardů vypracovaných SZÚZ (Svaz zakládání a údržby zeleně) 5 až 10 cm střešního substrátu, kdy konkrétní množství je nutné přizpůsobit podmínkám střechy, tzn. lokalitě, sklonu a orientaci. Velkou výhodou extenzivní zelené střechy je i to, že nevyžaduje téměř žádnou zvláštní péči.

Hospodaření s vodou

Hospodaření s vodou je zcela zásadním úkolem projektu zelené střechy. Pokud totiž bude vaše střecha zadržovat vodu příliš dlouho, rostlinám se nebude dařit a navíc tím zbytečně přetěžujete konstrukci. Naopak, pokud voda odteče příliš rychle, rostliny budou vadnout a následně i umírat. Obecně pak platí to, že čím větší máte sklon zelené střechy, tím menší práci máte s řešením, jak střechu odvodnit.

Vrstvení zelené střechy

Pro správné fungování zelené střechy na pergole je klíčové dodržet správné vrstvení:

  • Hydroizolace proti průniku vody: Hydroizolační fólie musí být s tzv. FLL atestem - ten zaručuje, že nebude degradována ozeleněním a bude sloužit po dostatečně dlouhou dobu.
  • Ochranná textilie: Netkaná geotextilie (300 g/m2) je základní ochranou hydroizolace proti fyzickému poškození např. při manipulaci se stavebním materiálem během realizace nebo od kamínků při zátěži. Zároveň tato separační geotextilie od sebe izoluje vrstvy s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi tak, aby se neovlivňovaly.
  • Nopová fólie: Je zásobárnou vody pro rostliny, která zároveň zabraňuje přemokření. Zadržuje srážkovou vodu a přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a pryč ze střechy. Nopová fólie se pokládá vždy prolisovanými nopy (kalíšky) dolů a jednotlivé pásy se musí překrývat o dvě řady nopů. Dobrá nopovka nemá perforaci nahoře, ale v prolisu, aby se neucpala.
  • Střešní substrát: Střešní substrát poskytující vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace - podle standardů vypracovaných SZÚZ vystačí 5 až 10 cm střešního substrátu. Množství je ale nutné přizpůsobit podmínkám střechy - lokalitě, sklonu a orientaci. Rozhodně ale nepoužívejte zeminu ze zahrady, ornici atd.
  • Vegetační vrstva: Na pokrytí extenzivní střechy použijte suchomilné rostliny, jako jsou např. rozchodníky.
  • Kačírkový obsyp: Ten chrání souvrství (hlavně když je suché a lehké) před erozí větrem, zároveň chrání vaší fasádu proti špinění od substrátu během deště a tvoří zónu bez vegetace kolem prostupů potrubí, vtoků atd.

Tabulka komponent zelené střechy

Následující tabulka shrnuje klíčové komponenty a jejich funkce pro zelenou střechu na pergole.

Komponent Popis a funkce
Hydroizolační fólie Zabraňuje průniku vody do konstrukce střechy, musí mít FLL atest pro odolnost proti prorůstání kořenů.
Ochranná textilie Netkaná geotextilie (300 g/m2), chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením a odděluje vrstvy.
Nopová fólie Hydroakumulační a drenážní vrstva, zadržuje srážkovou vodu a odvádí přebytečnou. Pokládá se nopy dolů s překrytím.
Střešní substrát Speciální substrát pro zakořenění a růst rostlin (5-10 cm), nepoužívat běžnou zahradní zeminu.
Vegetační vrstva Suchomilné rostliny (např. rozchodníky), nenáročné na údržbu.
Kačírkový obsyp Chrání souvrství před erozí větrem, zabraňuje špinění fasády a vytváří bezvegetační zóny.

tags: #nova #strecha #na #pergolu #svepomoci #navod

Oblíbené příspěvky: