PergolyHorizontální montáž izolačního zasklení: Komplexní průvodce
Izolační skla jsou základním stavebním prvkem moderních budov, který významně ovlivňuje tepelnou bilanci, komfort a energetickou účinnost. Jejich správný výběr a montáž, zejména v horizontální poloze, jsou klíčové pro dlouhodobou funkčnost a bezpečnost. Tento článek poskytuje podrobný přehled izolačního zasklení, jeho parametrů, typů a specifických požadavků na horizontální montáž.
Co je izolační zasklení?
Izolační skla jsou tvořena dvěma (dvojskla) nebo třemi (trojskla) tabulemi plochého skla, jejichž vzdálenost je vymezována distančním rámečkem. Mezera mezi jednotlivým tabulemi je vyplněna inertním plynem argonem kvůli jeho velmi nízké tepelné vodivosti. Tím se zlepšují tepelně izolační vlastnosti zasklení a tedy celého okna, jelikož k největším tepelným únikům dochází právě zasklením. Distanční rámeček je naplněn vysoušecím prostředkem, který zabraňuje kondenzaci vodních par v meziskelním prostoru. Celoobvodové spojení skla s rámečkem je provedeno trvale plastickým tmelem (tzv. butylem), který působí jako bariéra proti úniku inertního plynu a proti pronikání vlhkosti do meziskelního prostoru. Vnější okraj je utěsněn trvale pružným tmelem, který zabezpečuje pevnost a odolnost proti mechanickému namáhání. Izolační zasklení je segmentem stavebnictví, jehož význam posledních 15 let významně roste a lze jen předpokládat, že poroste i nadále. Izolační zasklení totiž významně ovlivňuje celkovou energetickou bilanci budov. Vhodný návrh izolačního zasklení je přitom skvělou odpovědí, jak snížit náklady na vytápění, ale i chlazení za horkých letních dní. Pozitivně navíc kvalitní izolační skla promlouvají i do potřeby zdravého vnitřního prostředí budov. Přidanou hodnotou jsou i solární zisky a další bonusové vlastnosti. "Zasklení a jeho umístění ovlivňuje, kolik peněz majitelé domů a bytů protopí v zimě, jestli jim nebude v létě doma horko anebo zda se budou cítit příjemně v dostatečně prosluněném interiéru," vysvětluje Ing. Ondřej Franek.
Důležité parametry izolačních skel
Při výběru izolačního zasklení je nutné sledovat několik klíčových parametrů, které ovlivňují jeho výkon a vhodnost pro konkrétní použití:
Hodnota U (Součinitel prostupu tepla Ug)
Prostup tepla celým oknem (UW)
Hodnota g (Solární faktor SF/g)
Hodnota Lt (Světelná prostupnost)
Hodnota SC (Stínící koeficient)
Vzduchová neprůzvučnost (Rw)
Světelná reflexe (LR)
Je základní měrná jednotka při stanovení tepelných ztrát stavebního dílce, udává množství tepla, které projde za časovou jednotku jedním m2 stavebního dílce při teplotním rozdílu vzduchu uvnitř a venku 1 Kelvin. Měrnou jednotkou je W/m2K. Čím je tato hodnota nižší, tím lepší tepelná izolace stavebního materiálu. Nízká ztráta tepla, daná lepší tepelnou izolací, vede k vyšší povrchové teplotě interiérové tabule a tím k vyšší pohodě v místnosti. Ug dosahuje u kvalitních dvojskel hodnot okolo 1,1 W/m2K, nejlepší izolační trojskla IZOS ENERGY+ se však pyšní hodnotou až 0,5 W/m2K. Jen pro srovnání, přibližně dvacet let staré dvojsklo dosahuje součinitele Ug až 2,0 W/m2K, starší okna i mnohem více. Okna zasklená trojsklem dosahují hodnot UW = 0,7 - 0,8 W/m2K.
Hodnota určuje množství tepla, které přirozeně unikne optimálně seřízenými okny. Čím je hodnota UW nižší, tím udrží okno v interiéru více tepla.
Čtěte také: Štípačky na dřevo: Horizontální modely
Součinitel propustnosti celkové energie slunečního záření udávaný v %. Skládá se z přímé transmise energie a sekundárního výdeje tepla prosklené plochy směrem dovnitř, který vzniká na základě absorbovaných slunečních paprsků. Pouze sklem může slunce prohřívat místnosti a přispívat tak k vytápění bez jakýchkoliv dalších nákladů. Co je v zimě vítáno, může být v létě ale nepříjemné, protože získání energie slunečním zářením znamená ohřev. Velmi důležitým parametrem zasklení je solární faktor (SF nebo g). Solární faktor nám zjednodušeně řečeno udává, kolik tepla ze slunečního záření propustí zasklení do interiéru. Čím je solární faktor vyšší, tím více tepla zasklení propustí. Trojsklo IZOS ENERGY+ (solární faktor 62 %) tedy v zimních obdobích dokáže interiér vytápět zdarma jen slunečními paprsky a pomáhá tak významně snižovat náklady na vytápění. Tuto informaci oceníte především u pasivních domů. Na jižní, východní, ale i západní stranu jsou ideální okna s vysokým solárním faktorem, která zajistí solární zisky v zimě (IZOS ENERGY+).
Součinitel určující celkový prostup světla sklem v %. Vyšší hodnota je lepším faktorem lidského vjemu. Jakékoli použití silnější vrstvy popř. přidání další skloviny hodnotu zhoršuje. Vývojem trhu jsou propagována skla s vyšší prostupností světla doporučována do izolačních trojskel. Světelná propustnost (LT) nám udává, kolik procent viditelného světla projde z exteriéru do interiéru. Čím vyšší je hodnota, tím prosvětlenější bude interiér. Trojsklo sice výborně tepelně izoluje, ale silnější pokovené vrstvy mohou do interiéru propustit méně světla.
Je poměr tepelné sluneční energie procházející daným zasklením k tepelné sluneční energii jaká by prošla za stejných podmínek čirým, nestíněným, okenním sklem dvojnásobné síly. Stínící koeficient definuje schopnost zasklení regulovat průchod tepelné energie.
Vzduchová neprůzvučnost Rw charakterizuje, do jaké míry sklo izoluje hluk z venkovního prostředí (exteriéru). Čím vyšší je hodnota, tím méně hluku okno propustí.
Světelná reflexe (LR) nám říká, kolik procent viditelného světla se od skla odrazí zpět do exteriéru.
Čtěte také: Horizontální odvodňovací žlaby
Teplý meziskelní rámeček
Pokud je použit termín „teplý“ meziskelní rámeček, pak se jedná o profil vyrobený z materiálu s nízkou tepelnou vodivostí. To znamená, že přenos chladu z venkovního skla na vnitřní bude rámečkem výrazně eliminován. Jako standard se používá rámeček SWISSPACER Advance šedý.
Typy izolačních skel a jejich specifické vlastnosti
Kromě základního izolačního zasklení existují i specializované varianty s vylepšenými vlastnostmi:
Protihlukové zasklení
Bezpečnostní zasklení
Protisluneční skla
Izolační zasklení s integrovanou meziskelní žaluzií (Thermobel STORE)
Pomůže eliminovat hluk z okolí. V základu ho tvoří různě silné okenní tabule spojené rozšířeným meziskelním rámečkem. Ještě lepší odhlučnění zajistí tabule skla spojené několika speciálními protihlukovými fóliemi. Hodnoty hluku, které se vnímají jako snesitelné, se pohybují okolo 36dB. Pokud je třeba dosáhnout vyššího akustického útlumu, lze zvolit i skladbu dosahující hodnot 42 dB a více. Návrh protihlukových skel je vždy vhodné konzultovat individuálně.
Lepená (vrstvená) skla, kde je mezi tabulemi integrovaná jedna nebo více fólií. V případě rozbití sklo drží na folii. Tvrzená (kalená) skla jsou mnohem pevnější a odolávají vyšším teplotám. Při rozbití praskne na mnoho malých kusů. Jednotka složená ze dvou nebo více tabulí skla, s meziskelní dutinou, jež je hermeticky utěsněná k zajištění lepší tepelné a zvukové izolace, definuje ČSN EN 13119 a na trh je uváděno podle ČSN EN 1279-5. Ploché, průhledné, čiré nebo zabarvené sodnovápenatokřemičité sklo, definuje ČSN EN 572-1+A1. Zasklení se zvýšenou odolností proti náhodnému vandalismu nebo plánovanému útoku, určené k ochraně osob a majetku proti vedenému útoku z opačné strany skla bezpečného prostoru. Složeno ze skla nebo ze skla a plastů, jednovrstvé nebo vícevrstvé konstrukce, přičemž jednotlivé vrstvy mají stejnou tloušťku v celé ploše výrobku. Zasklení se specifickou vlastností, která zvyšuje jeho odolnost proti rozbití, či s vlastností, která zvyšuje jeho neškodnost v případě překročení mezního stavu použitelnosti a mezního stavu únosnosti. Obvykle je charakter lomu bezpečnostního zasklení kategorizováno jako B a C podle ČSN EN 12600.
Snižují prostup slunečního tepla do interiéru a omezují tak jeho přehřívání. Jde o buď o speciálně zabarvené sklo už ve hmotě nebo o sklo potažené vrstvou oxidů kovů. Jsou řešením pro velké prosklené plochy orientované na jih a západ a to především tam, kde není možné použít zastínění. Jde o řešení určené především pro komerční budovy. Pokud chcete, aby se váš dům v létě nepřehříval, je vhodnou volbou zasklení odrážející sluneční záření (IZOS Shadow).
Čtěte také: přehled horizontální izolace
Dynamické zasklení, které dokáže nabídnout optimální komfort uživatelům po celý rok. Izolační zasklení s integrovanou meziskelní žaluzií nabízí originální řešení, jak zastínit váš interiér. Žaluzie lze dodávat v izolačním dvojskle i trojsklem. Poskytují maximální ochranu před oslněním a zároveň napomáhá k zabránění přehřívání v interiéru budovy. Jedná se o zcela bezúdržbové řešení aktivního stínění. Základní produktová škála nabízí 3 možnosti stínění (horizontální žaluzie, Plisé a Roleta) a 4 systémy ovládání. Samotné žaluzie jsou dodávány v 9 barvách a téměř u všech modelů žaluzií lze jejich lamely natahovat, stahovat a především naklápět. Jedním z nejčastěji používaných modelů horizontální žaluzie je model SL22C, žaluzie jsou ovládány systémem rotačních magnetů, kdy jeden magnet je umístěn vždy uvnitř izolačního zasklení a druhý magnet je na vnější straně. Ovládání může být buď mechanické nebo pomocí externího motoru. Barvy lamel lze kombinovat s barvami ovladače. Lamely lze naklápět, vytahovat a stahovat. Žaluzie SL20S nabízí manuální ovládání pomocí systému posuvného magnetu. Díky tomuto systému se žaluzie velice rychle ovládá všemi 3 způsoby. Magnetický motor může být umístěn libovolně v pravé nebo levé části okna a hodí se do všech typů okenních profilů. Nejnovější model žaluzie je SL22W, která je napájena pomocí fotovoltaického článku a funkce lamel je zabezpečena pomocí motorizovaného systému. Fotovoltaický článek je umístěn na vnější straně profilu rámu, motorické ovládání pak na vnitřní straně profilu. Systém je možné integrovat do standardních okenních rámů. Ovládání žaluzie lze nastavit buď manuálně nebo pomocí dálkového ovladače. Univerzální žaluzie SL27M je napájena motorizovaným systémem. Žaluzie lze ovládat pomocí motoru, který je umístěn buď vně izolačního zasklení, nebo může být v případě potřeby ovládání více kusů žaluzií najednou mimo izolační zasklení. Celý systém lze napojit na centrální ovládání budovy, a řídit tak potřeby oslnění nebo prostup sluneční energie.
Technické požadavky na návrh skleněných prvků
Pro správnou funkci stavební konstrukce, obsahující skleněné prvky a zajištění jejího ekonomicky efektivního a udržitelného provozu, je nezbytné již ve fázi návrhu zohlednit řadu faktorů mající vliv na skleněné prvky, jež se mohou vyskytnout v době výstavby či v době provozu budoucí stavby. Rizika spjatá s použitím skleněných prvků lze významně snížit již ve fázi návrhu, kdy vzniká celkové koncepční řešení navrhované konstrukce. Technický standard ČKAIT je doporučený dokument obsahující technické informace, které mají být respektovány, a instrukce popisující činnost, která se má provést. Stanovuje technické požadavky, které má stavební konstrukce, proces, nebo služba splňovat. Technický standard stanovuje požadavky na návrh skleněných prvků pozemních staveb ve vnitřním i vnějším prostředí. Pro ostatní oblasti stavebnictví se má při návrhu skleněných konstrukcí přihlížet k požadavkům tohoto standardu. Tento standard platí přiměřeně i pro údržbu, výměny a opravy prvků, rekonstrukce a dostavby stávajících staveb. Technický standard nestanovuje metodiku statického a dynamického výpočtového posouzení skleněných prvků, statické a dynamické výpočtové posouzení se provádí podle samostatných technických předpisů. Tento standard se nezabývá použitím skleněných prvků s požadavky na požární odolnost.
Skleněné prvky ve vnějším i vnitřním prostředí musí být navrženy tak, aby odolaly předpokládaným teplotním zatížením, které mohou nastat během výstavby a užívání. U skleněného prvku existuje vždy riziko samovolné poruchy zejména vlivem přípustných výrobních imperfekcí. To platí především u skleněných prvků z tepelně tvrzeného bezpečnostního skla a prohřívaného tepelně tvrzeného bezpečnostního skla z důvodu rizika inkluze NiS, přičemž u prohřívaného tepelně tvrzeného bezpečnostního skla definovaného podle ČSN EN 14179 je riziko výrazně nižší, ale není vyloučeno. Je doporučeno zpracovat analýzu rizik zohledňující vliv případné poruchy navržených skleněných prvků na ohrožení života a zdraví osob a zvířat a k ohrožení majetku. Materiálové charakteristiky skleněného prvku musí být stanoveny v projektové dokumentaci. Je-li právními nebo technickými předpisy specifikována minimální požadovaná odolnost skleněného prvku vůči konkrétním mimořádným zatížením, musí takovým zatížením prvek odolat. Skleněný prvek musí být navržen tak, aby odolal všem předpokládaným zatížením teplotou, zejména od slunečního záření, ale i od jiných zdrojů tepla. Musí být posouzeny především takové účinky, které způsobují nerovnoměrné zahřátí skleněného prvku. Podle předpokládaného teplotního zatížení je nutné volit materiálové řešení skla. Působení teplotního zatížení na skleněné prvky může vést k trvalému poškození prvku z důvodu teplotního šoku. Vypočtenou dilataci skla je doporučeno zvětšit minimálně o 30 %. Při návrhu skleněných prvků s nosnou sekundární konstrukcí je nutné zohlednit rozdílnou teplotní roztažnost a rozdílnou tepelnou setrvačnost jednotlivých konstrukčních materiálů. Při návrhu izolačního skla se má přihlížet k průhybu skla vyvolaného změnami atmosférického tlaku, změnami teplot a působením větru. Při návrhu skleněných prvků se má přihlížet k plánované životnosti stavby. Není-li možné postupovat při posuzování podle technických předpisů z důvodu jejich neexistence, nebo jedná-li se o atypickou konstrukci či dosud netestovanou sestavu standardní produktové řady, je nutné posoudit návrh experimentálně, formou výpočtů a testů v akreditované zkušebně.
Tabulka: Příklady charakteristických hodnot maximálního přípustného teplotního rozdílu pro různé typy skel
| Typ skla | Maximální přípustný teplotní rozdíl (°C) |
|---|---|
| Sklo chlazené | 30 - 40 |
| Sklo tepelně zpevněné | 60 - 70 |
| Sklo tepelně tvrzené | >100 |
Poznámka: Charakteristické hodnoty uvedené v tabulce jsou pouze orientační. Hodnoty nezohledňují způsob uložení, polohu skla a jeho opracování, typ rámu či typ zatížení. Charakteristické hodnoty maximálního přípustného teplotního rozdílu pro jiné druhy skla (vzorované sklo, vzorované sklo s drátěnou vložkou, sklo s potiskem, sklo pískované, sklo ovlivněné úpravami interiéru apod.) se mohou lišit od uvedených hodnot.
Specifické požadavky na horizontální a šikmé zasklení
Podélně či bodově uložené vodorovné a šikmé zasklení musí být navrženo z vrstveného bezpečnostního skla, jež je složeno ze skla chlazeného nebo ze skla tepelně zpevněného, či jejich kombinací. Použití tepelně tvrzeného bezpečnostního skla a prohřívaného tepelně tvrzeného bezpečnostního skla je přípustné pouze v kombinaci s tepelně zpevněným sklem nebo sklem chlazeným v rámci jedné tabule vrstveného bezpečnostního skla. Použití jednovrstvého skla pro vodorovné a šikmé zasklení není přípustné. Skleněný prvek má být navržen tak, aby během své návrhové životnosti při uvážení všech návrhových zatížení nepřesáhl průhyb L/150, kde L je vzdálenost mezi podporami prvku. Při vícestranném uložení je L délkou nejkratší strany. K porušení skla může dojít vlivem mimořádného nepředvídatelného zatížení (např. krupobití s výjimečnou intenzitou, pád břemene z vyšší polohy, pád břemene při extrémním větru, dopravní nehoda). Taková rizika je doporučeno řešit individuálně pro konkrétní aplikace s vyhodnocením analýzy rizik, a to již ve fázi návrhu skleněných prvků, ve stupni Dokumentace pro stavební povolení. Zvláštní důraz má být kladen při použití skleněných prvků nad plochami s pohybem osob a nad shromažďovacími prostory. U vodorovného a šikmého izolačního skla musí spodní tabule splňovat požadavky uvedené v odst. 5.1.1 až 5.1.6 Technického standardu. Střechy se skleněnými prvky mají být řešeny v připravované ČSN 73 1901-4. U střešních ploch, světlíků a přístřešků se skleněnými prvky je zvýšené riziko pádu sněhu a ledu z důvodu nižšího součinitele smykového tření oproti tradičním materiálům. Prosklené střešní plochy, světlíky a přístřešky, u kterých se předpokládá zatížení klimatickými vlivy, musí být spolehlivě odvodněny a minimální navržený sklon má být 10° v příčném nebo podélném směru. Sklon 10° zohledňuje toleranci 1,5° pro provádění, za minimální sklon při provádění se uvažuje 8,5°. Sklon skla 8,5° a více zajišťuje spolehlivé odvádění vody a zároveň je minimalizována tvorba nečistot na skle.
Další důležité aspekty a doporučení
Výška osazení skleněných prvků
Ochrana skla v blízkosti komunikací
Vzdálenost zasklení od otopných těles
Posuvné dveře a okna s izolačním zasklením
Hydroizolace a odvodnění
Zohlednění pohybu osob
Zasklení v bazénových halách a wellness
Je-li horní hrana skleněného prvku výše než 4 m nad terénem a jsou-li v přilehlém prostoru ve vzdálenosti menší než 2,5 m veřejně přístupné pochozí plochy nebo komunikace, nebo je-li horní hrana skleněného prvku výše než 30 m nad terénem a jsou-li v přilehlém prostoru ve vzdálenosti h/10 veřejně přístupné pochozí plochy nebo komunikace, kde h je výška horní hrany skleněného prvku nad terénem, má být ze strany volného terénu svislé a šikmé zasklení navrženo z vrstveného bezpečnostního skla. U tepelně zpevněných skel hrozí v případě kolapsu riziko vytvoření úlomku ve tvaru „ostrova“ ve středové části prvku a může dojít k jeho vypadnutí. Takové riziko se zvyšuje se zvětšujícím se formátem skla. Spodní hrana skleněného prvku ve vnějším prostředí má být osazena minimálně ve výšce 400 mm nad úrovní přilehlého vnějšího terénu pro minimalizaci rizika poškození skla během provozu.
V bezprostřední blízkosti vnější pěší komunikace či zpevněných ploch má být sklo do výšky minimálně 2 000 mm, respektive 3 000 mm u staveb se shromažďovacími prostory, ze skla odpovídající bezpečnostní kategorii P2A nebo vyšší podle ČSN EN 356. Veškeré vodorovné i svislé hrany skla mají být chráněny. Zejména je doporučeno chránit nároží u lepeného zasklení do výšky 2 000 mm, resp. 3 000 mm.
Zasklení má být vzdáleno od přilehlých deskových otopných těles minimálně 300 mm pro sklo chlazené, 250 mm pro sklo tepelně zpevněné, 150 mm pro sklo tepelně tvrzené. Při navrhování jiných topných zařízení, jako jsou podlahové konvektory, kamna, dveřní clony apod., má být zohledněn návrhový výkon zařízení v kombinaci s rizikem teplotního šoku skleněného prvku. Je-li mezi zasklením a přilehlým deskovým otopným tělesem instalován kryt otopného tělesa (clonění), může být vzdálenost snížena o 50 mm.
Při návrhu posuvných dveří, oken nebo jiných stěn s izolačním zasklením, kde při jejich užívání dochází ke vzájemnému překrytí křídel, má být použito prohřívané tepelně tvrzené sklo, a to na ty plochy, které jsou při otevřené poloze vzájemně překryté. Plochy, které se nepřekrývají, mají být navrženy z takového materiálu, který odpovídá charakteru provozu.
Při návrhu vrstveného bezpečnostního skla ve vnějším prostředí se má přihlížet k úrovni hygroskopie mezilehlé vrstvy s ohledem na riziko delaminace během provozu. Veškeré skleněné prvky a jejich přidružené konstrukce musí být navrženy tak, aby nedocházelo k nadměrnému hromadění sněhu a ledu v jejich úžlabích a koutech, veškeré atmosférické srážky musí být spolehlivě odváděny.
Předpokládá-li se v budově pohyb osob na invalidním vozíku, vstup osob s kočárky, nebo pohyb s manipulačními vozíky a úklidovými vozíky, doporučuje se, aby spodní hrana zasklení byla nejméně ve výšce 400 mm nad podlahou nebo bylo zasklení chráněno mechanickou zábranou.
V bazénových halách, místnostech s vířivkami, šatnách a hygienických zařízeních bazénových provozů a provozů wellness, vyjma prohříváren, musí být skleněné prvky navrženy z bezpečnostního skla s charakterem lomu typu B nebo C podle ČSN EN 12600. V těchto prostorech není přípustné použití dodatečně lepené fólie na jednovrstvé sklo pro zajištění charakteru lomu typu B. Mezilehlé vrstvy (fólie) tvoří hygroskopické materiály, které jsou schopny absorbovat vlhkost z prostředí, přičemž z důvodu objemových změn dojde k oddělení fólie od podkladu, tj. k delaminaci.
tags: #horizontalni #montaz #izolacniho #zaskleni #informace
