Komplexní přehled horizontálních izolačních vrstev pro ochranu a úspory energií

Při rekonstrukci zejména starších domů bývá často problém s vlhkostí a plísněmi. Příčiny jsou v zásadě dvě: buď chybí izolace úplně, nebo je porušená. Vlhké zdi s sebou navíc přinášejí i další potíže - nepříznivě působí na stavební konstrukce, mohou poškodit stabilitu domu a také značně zhoršují mikroklima v interiéru. V první řadě je potřeba řešit příčinu, nikoliv následek. Otlučení vlhkých zdí a nanesení sanační omítky málokdy řeší problém.

Hydroizolace a sanační omítky

Účinným řešením je celková hydroizolace, neboli sanační omítka, která vytvoří nepropustnou bariéru. Hydroizolace zdiva je obvykle spojena také s izolací podlah. V současné době lze použít takzvané krystalizační stěrky. Ty fungují jako hydroizolační pláty, které se nanášejí na zeď stěrkou a dokážou vodu úspěšně odizolovat. Dále existuje ještě jeden poměrně neinvazivní postup - infuzní clona.

U všech podlahových krytin položených na minerální podklady (potěry, přírodní kameny, dlaždice atd.) musí být jako izolace proti vlhkosti nejprve nainstalována parotěsná zábrana. Izolační materiály jsou k dispozici v různých tloušťkách s integrovanou ochranou proti vlhkosti nebo bez ní. V případě potřeby před další pokládkou položíme PE parozábranu. Izolační fólii rozvineme. Pokládku začínáme od zdi. Pro ploché střechy se používají zásadně stabilizované samozhášivé EPS materiály se zvýšenou požární bezpečností.

Izolační materiál Vlastnosti Použití
Krystalizační stěrky Hydroizolační pláty, nanášené stěrkou Odizolování vody ze stěn
Infuzní clona Neinvazivní postup Dodatečná hydroizolace
Parotěsná zábrana Izolace proti vlhkosti Pod podlahové krytiny na minerální podklady
Asfaltové pásy Hydroizolační souvrství, plnoplošně natavené Ploché střechy

Tepelná izolace budov

Obecným a základním pravidlem je kompletní tepelná izolace domu. Částečné zateplení jen některých konstrukcí je sice také znát, ale celkové přináší markantně vyšší úspory. Z pohledu zateplení se však nejedná jen o obal domu, je třeba také perfektně izolovat dům zespodu, oddělit ho od terénu, aby teplo neunikalo právě tudy. Základní pravidlo ohledně zateplení je, že tepelná izolace musí být provedena bez přerušení a bez tepelných mostů.

Vnější kontaktní zateplovací systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system) je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelnětechnických parametrů obvodových plášťů budov. Tepelnětechnické parametry zajišťuje vrstva tepelné izolace, která může být v zateplovacích systémech tvořena z většiny tuhých tepelných izolací na trhu. Obvykle to je pěnový polystyren, desky nebo lamely z minerálních vláken, případně materiály na bázi polyuretanu a polyisokyanurátu.

Čtěte také: Štípačky na dřevo: Horizontální modely

Tepelná izolace se obvykle lepí a kotví k připravenému pevnému a soudržnému podkladu. Způsob lepení a kotvení je stanoven v technologickém předpisu výrobce, případně v projektu. Na tepelnou izolaci se natahuje tzv. základní vrstva, složená ze stěrkové hmoty, do které se hladítkem vtlačuje skleněná siťovina. Na tu se obvykle natahuje další vrstva stěrkové hmoty. Na dokončenou základní vrstvu se obvykle provádí probarvená omítka se zatíranou nebo rýhovanou strukturou. Na trhu existuje několik typů tenkovrstvých omítek pro zateplovací systémy. Jsou to omítky akrylátové, silikonové, silikátové a minerální. První tři typy se dodávají ve formě již připravených past v nádobách. Kromě jiného se jednotlivé typy omítek liší difuzními vlastnostmi. Volba materiálu omítky v kombinaci s volbou materiálu tepelné izolace a typem podkladu nejvíce ovlivňují budoucí tepelně-vlhkostní režim konstrukce a míru případné kondenzace.

Tvrzení, že větší tloušťka zateplení je mnohem dražší, se nezakládá na pravdě. V celkovém rozpočtu to pak už neudělá markantní změnu v nákladech, neznamená to tedy, že jednou taková tloušťka zateplení přijde na jednou takové peníze. Tepelná izolace masivních staveb se nejčastěji provádí vnějším nebo vnitřním zateplením. Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich největší výhodou je celistvost tepelně-izolační vrstvy. Tloušťka izolace není ani u jednoho systému nijak omezena.

Druhy tepelných izolací

Tepelných izolací je nepřeberné množství. Na trhu se stavebním materiálem existuje v současnosti velmi rozsáhlá nabídka různě tepelně izolačních materiálů od různých výrobců.

Pěnový polystyren (EPS)

  • Stále nejrozšířenější tepelný izolant.
  • Vzniká polymerací styrenu, desky se řežou z bloků.
  • Typy: F - fasádní (vysoká přesnost), Perimetr (minimálně nasákavé, mrazuvzdorné).
  • Označení např. EPS 70 S, číslo znamená pevnost v tlaku v kPa.
  • Deklarovaný součinitel tepelné vodivosti λD = 0,036 W/(m·K) pro EPS 100.
  • Šedý EPS s příměsí grafitu dosahuje λD až 0,031 W/(m·K), vyšší izolační schopnost při menší tloušťce.
  • Nelze dlouhodobě vystavit vlhku ani UV záření, omezená pevnost.
  • Aplikace: na soudržném podkladu celoplošným lepením (do 8m výšky), jinak mechanické kotvení hmoždinkami.
  • U plochých střech se dodávají v rozměrech 1000 x 500 mm, zakázkově i větší, v tloušťkách do 500 mm.
  • Pro lepené skladby střech se doporučuje maximální rozměr desky 1250 mm kvůli teplotní dilataci.
  • Bílé desky EPS: max. 80°C, modifikované (šedé) desky EPS: max. 70°C. Nad šedé desky je třeba umístit ochrannou vrstvu.

Extrudovaný polystyren (XPS)

  • Odlišuje se od expandovaného polystyrenu jak způsobem výroby, tak i vlastnostmi.
  • Vyrábí se extruzí, má homogenní uzavřenou buněčnou strukturu bez mezer.
  • Nižší součinitel tepelné vodivosti λD = 0,029 - 0,038 W/(m·K).
  • Výborná pevnost v tlaku a nenasákavost.
  • Použití: invertní ploché střechy (i zelené), izolace základů, suterénu, soklu, podlahy a eliminace tepelných mostů.

Minerální vlna (MW)

  • Po pěnovém polystyrenu nejrozšířenější tepelná izolace.
  • Vyrábí se tavením hornin (čedič) nebo křemene a dalších sklotvorných příměsí.
  • Hydrofobizovaná, ale nelze ji trvale vystavit vlhku.
  • Běžně dosahuje λD 0,035-0,040 W/(m·K).
  • Použití: tepelná izolace fasád, provětrávaných fasád, podkroví, pro požární pásy.
  • Nízký difúzní odpor a vysoká paropropustnost.
  • Aplikace: u kontaktního zateplení lepení a mechanické kotvení hmoždinkami.

Polyuretan (PUR)

  • Tvrdá polyuretanová pěna.
  • Aplikace: stříkáním, litím, nebo ve formě desek či tvarovek.
  • Vysoká odolnost vůči tlaku, eliminace tepelných mostů.
  • Vyšší cena.
  • PUR pěna je materiál, který je stále častěji volen pro izolaci podkroví a stropů. Získává na popularitě díky svým vynikajícím vlastnostem - těsnosti, trvanlivosti a velmi dobrým tepelněizolačním parametrům.

Pěnové sklo

  • Materiál vzniká ztavením směsi skleněného a uhlíkového prášku.
  • Uzavřené stěny buněk zajišťují nehořlavost a parotěsnost.
  • Použití: přerušení tepelného mostu (paty nosných stěn), podlahy či střechy s extrémním tlakovým namáháním.
  • λD = 0,040-0,050 W/(m·K) pro pěnové sklo.
  • Štěrk pěnového skla dosahuje λD = 0,075-0,085 W/(m·K).
  • Výhody: vysoká únosnost a nenasákavost.

Vakuová izolace

  • High-tech izolační materiál, u nás zřídka používaný kvůli vysoké ceně.
  • Tvořena vakuovým jádrem v metalizované fólii, plnivo pyrogenní kyselina křemičitá.
  • λD = 0,004 W/(m·K), při poruše do 0,008 W/(m·K).
  • Možnost izolovat stěnu na úroveň pasivního domu s 6 cm panelem.
  • Uplatnění při řešení komplikovaných detailů (např. omezená světlá výška).

Celulózová izolace

  • Tepelná izolace z celulózových vláken, vyráběná recyklací starého novinového papíru.
  • Obsahuje přísady proti požáru, plísním a hlodavcům (boritany, fosforečnan amonný, síran hořečnatý).
  • Aplikace: foukáním za sucha (volné foukání na půdy, objemové plnění do dutin) nebo nástřikem.
  • Při volném foukání se objemová hmotnost pohybuje od 30 kg/m3.
  • λD = 0,035-0,042 W/(m·K).
  • Váže a rozvádí vlhkost do buněčné struktury.

Slaměné balíky

  • Obliba roste mezi ekologicky smýšlejícími stavebníky.
  • Kombinace s přírodními materiály (hliněné omítky, nepálené cihly).
  • Kvalitně slisované balíky (90-110 kg/m3) dosahují λD = 0,052 W/(m·K).
  • Lze použít v kombinaci s nosnou stěnou nebo jako nosná konstrukce.
  • Požární odolnost až 90 minut.

Desky z dřevitých vláken

  • K přírodě šetrný materiál s minimálním množstvím lepidla.
  • Dobře paropropustné, λD = 0,038-0,050 W/(m·K).
  • Nasadí a poté distribuuje vlhkost (absorpční schopnost).

Keramzit

  • Základní surovina je tepelně upravený jíl (pálený při 1200 °C).
  • Použití: zateplení stropů, podlah, izolací základů, výroba lehkého keramzitového betonu.
  • λD = 0,10-0,14 W/(m·K).

Konopí

  • Obnovitelný zdroj s minimální ekologickou stopou.
  • Odolává škůdcům díky hořkým látkám.
  • Izolace se vyrábí z konopných vláken, pojených ovčí vlnou.
  • Vynikající tepelně izolační a zvukově izolační vlastnosti.

Len

  • Dlouholetá tradice ve stavebnictví, téměř žádná ekologická stopa.
  • Z nalámaných lněných stonků se vyrábí tepelné izolace.
  • Přírodní lepidlo spojuje vlákna do izolačních desek.
  • Použití: zateplování střech, stropů, stěn, oken, dveří.
  • Vysoká neprůzvučnost, potlačení kročejového hluku.

Ovčí vlna

  • Obnovitelný zdroj s minimální ekologickou stopou, chov ovcí je bezproblémový.
  • Optimalizuje vlhkost v obytném prostoru.
  • Lehká s výtečnými tepelně izolačními vlastnostmi.
  • Vyrábí se ve formě rohoží a elastických desek.
  • Použití: tepelná a zvuková izolace stěn a střech.

Korek

  • Obnovitelný zdroj - korkový dub regeneruje kůru.
  • Loupání kůry po 25 letech, pak každých 10 let.
  • Korkové granule se spojí pryskyřicí do bloků, 100% recyklovatelný.
  • Použití: fasádní zateplovací systémy, montované konstrukce, obklady stěn, podlah, výplně dveří.

Transparentní izolace

Až dosud probírané typy izolací byly izolace netransparentní, tedy nepropustné pro sluneční záření. Transparentní izolace propouštějí sluneční záření. Pasivní solární zisky jsou především tvořeny okny orientovanými jižním směrem. Tato okna tvoří většinou kolem 30 % plochy jižní stěny domu. Odpovědí na otázku, zda by zbývajících 70 % plochy stěny nebylo možné využívat pro další solární zisky, jsou samozřejmě transparentní izolace.

Trombeho stěna

S myšlenkou transparentních izolací přišel poprvé koncem 50. let 20. století francouzský inženýr Felix Trombe, po němž byla stěna pojmenována. Trombeho stěna je masivní, 20-40 cm silná stěna, postavená z dobře tepelně vodivého materiálu (beton, plná cihla apod.) a z venku natřená tmavou barvou. Stěna je z venku zakryta nejčastěji dvojitým zasklením, které vlastně tvoří tepelnou izolaci celé stěny. Sluneční záření zahřívá tmavě natřený povrch stěny a teplo je pak následně vedeno materiálem stěny dovnitř. Přenos tepla je díky izolačním vlastnostem dvojskla opožděn o 5-10 hodin v závislosti na tloušťce stěny. Oba tyto stavební prvky (okno a Trombeho stěna) se tak vhodně doplňují.

Čtěte také: Horizontální odvodňovací žlaby

Vzduchovou mezeru mezi Trombeho stěnou a zasklením můžeme využít pro distribuci teplého vzduchu. Tím se snižují tepelné ztráty a zvyšuje účinnost. Další transparentní izolace jsou například voštinové panely, které se lepí na černě natřený povrch stěny. Sluneční záření pak bez větších ztrát prochází až k černému natření povrchu stěny, kde se přemění v teplo.

Izolace plochých střech

Fóliové systémy se navrhují zejména jako jednovrstvé mechanicky kotvené, nebo přitížené. To zabezpečuje vysokou efektivitu práce a spolehlivost pokládky. Hydroizolační souvrství tvořené asfaltovými pásy se skládá zpravidla ze dvou asfaltových pásů. Spodní pás je vyroben nejčastěji z oxidovaného popř. SBS modifikovaného asfaltu. V případě mechanického kotvení musí obsahovat pevnou nosnou vložku, nejčastěji ze skelné tkaniny, popř. spřaženou. Méně časté je přilepení spodního pásu k izolační desce pomocí PUR lepidla. Přesahy pásů se vzájemně svaří a tak se vytvoří první hydroizolační vrstva. Vrchní pás je typicky tvořen SBS modifikovaným asfaltovým pásem s posypem a polyesterovou, popř. spřaženou nosnou vložkou. Tento se na spodní asfaltový pás plnoplošně nataví.

Největší výhodou pro použiti výrobků z pěnového polystyrenu Isover pro ploché střechy jsou opět mimořádné fyzikální vlastnosti, zejména unikátní kombinace výborné tepelné izolace, minimální hmotnosti a vysoké pevnosti v tlaku. Protipožární vlastnosti pláště musí být vzhledem k organickému původu EPS zajištěny kombinací s minerální izolací. Také EPS je možno používat téměř pro všechny typy plochých střech s hydroizolacemi na bázi jak asfaltových pásů tak fólií. Z hlediska zajištění stability proti sání větru se u střech s EPS používají všechny typy tj. kotvení, lepení, přitížení popř. kombinace. Konkrétní požadavky na EPS izolanty pro ploché střechy stanovuje ČSN 72 7221-2 Tepelně izolační výrobky pro stavebnictví Část 2: Průmyslově vyráběné výrobky z pěnového polystyrenu. Desky z pěnového polystyrenu Isover EPS patří k nejpoužívanějším izolantům plochých střech. Nejčastěji se navrhují v základní ekonomické verzi s rovnou obvodovou hranou. Kladou se vždy na vazbu těsně na sraz a ve dvou vrstvách s překrytím spár tak, aby nedocházelo ke vzniku tepelných mostů.

U velkých plochých střech se v souladu s článkem 8.34.1 ČSN 73 1901:2011 doporučuje s ohledem na dodatečné smrštění tepelné izolace a hydroizolace provést jejich rozdělení na pole rozměru max. 30x30 m a tyto samostatně po obvodu lineárně dokotvit. Lineární kotvení se provádí také v okolí nadstřešního zdiva, světlíků apod. Používá se mechanické kotvení v rozteči max. 250 mm. Zvláštním případem namáhání vysokou teplotou jsou části střech v blízkosti velkých skleněných ploch, jako například prosklená střešní atria. Řešením je lokální aplikace krycích ochranných vrstev tj. např. minerální izolace.

Pro zajištění stability střešního pláště proti sání větru se podobně jako u plášťů s minerální izolací Isover MW používá lepení, kotvení, přitížení, nebo jejich kombinace. Lepení PUR lepidly je v současnosti nejpoužívanějším typem lepidel. Lepí se zpravidla formou pruhů na čistý podklad, nebo podklad opatřený např. asfaltovým nátěrem. Vždy je třeba dodržet technické podmínky pro použití konkrétního lepidla. Podklad pro lepení musí být suchý, pevný, čistý, bez prachu a jiných nečistot. Někdy je třeba stávající podklad penetrovat. Lepena musí být každá vodorovná spára střešního pláště tak, aby plášť tvořil kompaktní celek. Je třeba rozlišovat různé typy lepidel, zejména zda-li se jedná o lepidlo určené k lepení desek tepelné izolace, nebo k lepení hydroizolace na tepelnou izolaci. Další skupinou lepidel pro EPS izolace jsou asfaltová lepidla za studena.

Čtěte také: Horizontální montáž izolačního zasklení: Podrobný průvodce

K lepení desek EPS se také používá horký asfalt, ale vzhledem k nebezpečnosti vysokých teplot a rizika požáru je dnes již málo používaný. Desky EPS se pokládají do horkého asfaltu. Další metodou je tepelná aktivace vrchních THERM pruhů speciální parozábrany plamenem hořáku. Některá lepidla (zejména na bázi asfaltu) umožňují plastické přetvoření ve smyku a vyžadují tak doplňkové lineární obvodové kotvení hydroizolace (nejčastěji asfaltových pásů). Neprovedení tohoto dokotvení způsobilo v minulosti řadu poruch, kdy došlo posunu souvrství střešního pláště směrem ke středu střechy a vzniku výrazné mezery mezi tepelnou izolací EPS a atikou. Obvodové lineální kotvení je pro tento typ lepidel např. v Německu povinné.

Základová deska na extrudovaném polystyrenu (XPS)

Základová deska na extrudovaném polystyrenu (někdy také označovaná jako plovoucí základová deska) je moderní způsob zakládání, který se uplatňuje především u pasivních domů a dřevostaveb. Tento systém umožňuje rychlou výstavbu s minimální technologickou přestávkou. Stavba je „celkově obalena“ tepelným izolantem, což výrazně snižuje energetickou náročnost budovy. Základová deska na XPS má vysokou stabilitu a nosnost. Její výhodou je nejen dobrá tepelná izolace a eliminace tepelných mostů, ale také finanční úspora.

Postup realizace základové desky na XPS

  1. Vytyčení stavby a příprava inženýrských sítí

    Skrývka ornice, geodet vytyčí polohu domu. Příprava prostupů pro inženýrské sítě (kanalizace, voda, elektřina, plyn) a uložení zemnícího pásku.

  2. Položení geotextilie jako separační vrstvy

    Případně se položí geotextilie před aplikací štěrkové vrstvy.

  3. Zásyp a hutnění podkladních vrstev

    Navezení a zhutnění štěrkové vrstvy (např. 8/16 nebo 16/32) do tloušťky do 250 mm. Poté jemná podsypová vrstva (např. drcený štěrk 4/8). Základová spára musí být odvodněna, štěrkový násyp přesahuje půdorys stavby min. o 500 mm.

  4. Pokládka extrudovaného polystyrenu Austrotherm XPS

    Pokládka tepelněizolačních desek Austrotherm XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF na připravený podklad. Desky s polodrážkou se kladou na vazbu, fixace nízkoexpanzní PU pěnou.

  5. Izolace prostupů

    Důsledná izolace prostupů skrze základovou desku (např. kanalizace) pomocí izolačních fólií nebo nízkoexpanzní PU pěny.

  6. Vytvoření bednění z XPS desek

    Bednění z desek Austrotherm XPS TOP 30 SF, XPS TOP 50 SF nebo XPS TOP 70 SF, seříznutých na požadovaný rozměr (min. 100 mm pro obvodové prvky). Lepení PU pěnou a mechanické kotvení úhelníky.

  7. Ochrana prostupů

    Pečlivé utěsnění a mechanické zabezpečení prostupů (kanalizace, voda, elektro) před betonáží.

  8. Uložení betonářské výztuže

    Výztuž uložena dle projektové dokumentace a statického posouzení.

  9. Betonáž základové desky

    Rovnoměrné lití betonové směsi do izolované vany z XPS, hutnění vibrátorem, úprava povrchu.

  10. Finální úprava povrchu a ochrana před vysycháním

    Zajištění správného zrání betonu kropením vodou a zakrýváním, aby se zamezilo rychlému odpařování vody a vzniku trhlin.

  11. Pokládka hydroizolace - vodorovná i svislá

    Základová deska je po vyzrání betonu připravena na provedení hydroizolací a založení zdiva. Vodorovná hydroizolace s přesahem min. 100 mm pro napojení svislé hydroizolace.

  12. Tepelná izolace soklu

    Zateplení soklové části stavby speciálními deskami Austrotherm EPS SOKL 150 či Austrotherm XPS TOP P GK, odolnými proti vlhkosti, mrazu a mechanickému namáhání.

Úspory

  1. Úspora na hrubé spodní stavbě

    Menší objem zemních prací, nižší kubatura betonu, jednorázová betonáž, odpadá pokládka tepelné izolace podlah jednotlivých místností v přízemí.

  2. Provozní úspory

    Souvislá tepelná izolace pod deskou zajišťuje redukci tepelných ztrát podlahou a díky akumulačním schopnostem šetří náklady na chlazení a vytápění.

tags: #horizontalni #izolacni #vrstvy #informace

Oblíbené příspěvky: