Vápenná omítka a hašené vápno: Historie, složení a moderní využití

Pod pojmem vápno se obvykle chápe jak vápenec - CaCO3 - tak i z vápence vypalováním získané "pálené vápno" (CaO). "Hašené vápno" Ca(OH)2 - vzniká reakcí páleného vápna s vodou. Hašené vápno se používá jako pojivo do omítek a malt a vápenec zase jako plnivo. Pálené vápno, hašené vodou, vytvoří tzv. vápennou kaši, která reakcí s oxidem uhličitým vytvoří pevnou porézní strukturu. Protože vápenný hydrát vytvrzuje reakcí s oxidem uhličitým ze vzduchu, nazývá se vzdušné vápno.

Historické vápno a jeho hašení

Historické omítkové malty se vyznačují velkou vzhledovou rozmanitostí, založenou nejen na různých technikách zpracování (např. lžící či koštětem roztíraná omítka, reliéfní omítka), ale rovněž na způsobu výroby (např. suché nebo mokré hašení vápna) a na výběru a složení použitých surovin. Používala se nejen různá pojiva (hašené vápno, hydraulické vápno, jíl, sádra) a škála plniv a kameniva (přírodní písky, kamenná moučka, cihelná drť), ale také různé přísady: zvířecí chlupy, tvaroh z odstředěného mléka, krev či pověstná vajíčka.

Příznačným rysem mnoha historických omítkových malt, který z dnešních stavebních materiálů zcela vymizel, jsou až centimetr velké bílé vápenné hrudky nebo žmolky. Chemicky jsou tvořeny kalcitem - uhličitanem vápenatým (CaCO3). Obecně se hašením vápna rozumí reakce páleného vápna s vodou, při níž vzniká vápenný hydrát.

Mokré a suché hašení vápna

Při mokrém hašení, které se dnes obvykle provádí už jen na staveništi, případně se jím zabývá jen několik málo specializovaných firem, se pálené vápno smíchá s přebytkem vody. Přitom se rozpadne na velmi jemné částečky a výsledkem je vápenná kaše. Při suchém hašení se pálené vápno nejprve jemně rozemele a pak hasí rozptýleným, přesně stanoveným (stechiometrickým) množstvím vody ve formě vodní páry. Při tomto procesu suchého hašení rovněž nemohou vzniknout vápenné hrudky.

Pokud se však pálené vápno ponechá hrubozrnné (kusové) a upravuje se suchým hašením (tzn. přidáním malého množství vody), pak mohou vznikat vápenné hrudky, pokud kusy páleného vápna nejsou zcela vyhašené. Posledně jmenovaná technika hašení je známa již od středověku. Proces hašení vápna na staveništi klade odedávna vysoké nároky na dovednost lidí na stavbě a přesnost dodržení technologie.

Čtěte také: Kompletní postup omítání stěn vlastníma rukama

Názory na dobu odležení vápenné kaše jsou různé, uvádí se v rozmezí 6 měsíců až několik let. Odležení vápenné kaše je nutné, vede k rozpojení aglomerátů zrn hydroxidu a ustanovení reologické rovnováhy. Plastifikační schopnost je dána vznikem hydrogelu, který se vytváří na povrchu malých krystalků hydroxidu s neodstranitelnou vrstvou vody. Reologické vlastnosti lze zlepšit mechanickou aktivací, jíž se rozruší nahodilé shluky krystalů hydroxidu vápenatého.

Tradiční hašené vápno se dnes nejčastěji používá jako nátěrová či stavební hmota při ochraně a obnově vzácných historických památek. A to nejčastěji na vsích, ale týká se to obecně různých typů objektů včetně hradů a zámků. Dokonce ještě zbyly nějaké vápenky, kde se dá hašené vápno koupit, ale je jich již pomálu.

Typy vápna a jejich výroba

Vzdušné vápno se vyrábí pálením vápenců nebo dolomitických vápenců. Podle teploty výpalu se vápno dělí na měkce pálené, kdy pálení probíhá při teplotě 1000 až 1100 °C, a tvrdě (ostře) pálené při teplotě 1100 až 1250 °C.

Hydraulické vápno je vyrobeno ze směsi vápence a slínku, která je vypalována při teplotách kolem 1000 ° C. Výsledné křemičitanové fáze tvoří s volným vápnem ve vodě nerozpustné křemičitany vápenaté, které dávají maltám odolnost vůči vodě. Na rozdíl od cementu zde zůstává vysoká přirozená pórovitost. Tyto vlastnosti činí pojivo zajímavým, zejména ve vlhkém prostředí. Ve středozemských oblastech (se suchým středomořským podnebím) může hydraulické vápno v omítce do značné míry nahradit cement.

Přírodní hydraulické vápno (NHL dle EN 459-1) se od umělého hydraulického vápna odlišuje tím, zda surovina pro jeho výrobu může být rozložena bez míchání nebo umělého smíchání. Má-li surový kámen ideální složení vápna, může být použit k extrakci NHL. Tato surovina umožňuje konstantní, „nižší, mírnější“ teploty vypalování než míchané směsi, což zabraňuje tvorbě typických fází cementu.

Čtěte také: Jak vybrat správnou fasádní barvu

Pucolán a trass jako přísady

Pucolán - latentní hydraulická přísada - jsou látky, které netvrdnou pouze vodou, ale přidávají vápnu hydraulické vlastnosti. Tento účinek je způsoben tzv. Pucolánovou aktivitou, nebo-li schopností reagovat s Ca(OH)2. Ve směsi s vápnem se z oxidu křemičitého vytvoří ve vodě nerozpustný křemičitan vápenatý. To vede u omítky a malty ke zvýšené pevnosti a lepší odolnosti proti povětrnostním vlivům. Mezi nejznámější latentní hydraulické komponenty patří "trass" a tufové horniny.

Již v minulosti se začaly používat tzv. umělé hydraulické složky, mezi ně patří již s dlouhou tradicí "cihlová moučka" pálená za nízkých teplot. Trass je vysoce porézní hornina, vyskytující se v přírodě a je většinou sopečného původu. Drcením je poskytnuta velmi jemná přísada, která se používá jako latentní hydraulická složka. Trass lze nalézt - podle regionálního výskytu - v mnoha historických omítkách a maltách.

Jako "latentně hydraulické" pojivo se Trass váže pouze ve směsi s vápnem nebo cementem. HASIT používá kvalitní Märker trass, který pochází z těžby horniny zvané suevit, vyskytující se v kráteru Ries v Bavorsku nedaleko řeky Dunaj - impaktní kráter po dopadu meteoritu.

Vlastnosti vápenných omítek

Vápenné omítky bývaly nejběžnějším typem omítek. I dnes však mají některé nezaměnitelné a nenahraditelné vlastnosti jak pro stavbu, tak i pro její obyvatele. Můžete je koupit hotové ve směsích, nebo si je namíchat sami. Vlastnosti vápenných omítek mají příznivý účinek na zdravé bydlení.

To lze velmi dobře vysvětlit na příkladu vápenných interiérových omítek. Velká plocha omítky, která je schopná přijímat vodu v podobě páry i kapaliny (je porézní a nasákavá), se významně podílí na pohlcování vlhkosti vyprodukované v interiéru, a tedy na snižování vlhkosti prostředí při náhlé produkci vodní páry při vaření, sušení prádla, ale i při dýchání. Tato schopnost vápenných omítek souvisí s jejich vysokou nasákavostí. Nasákavé omítky mají schopnost v době poklesu vlhkosti v interiéru neabsorbovanou vodu zase uvolňovat - až do přirozené rovnováhy.

Čtěte také: izolace věnce v hrubé stavbě

Omezení výkyvů vlhkosti v interiéru je příznivé pro lidi nebo zvířata, ale třeba i pro historický nábytek, knihy nebo obrazy. Není-li v místnosti vysoká vlhkost prostředí, vodní pára se nesráží na oknech či na jiných nenasákavých chladnějších plochách (např. na zdech), a proto na nich nemohou vznikat zdraví škodlivé plísně a bakterie. Vysokou nasákavost mohou vykazovat i omítky hliněné. Na rozdíl od nich však omítky vápenné obsahují vápno, a to má samo o sobě ještě antibakteriální účinky. A tak bílení vápnem byla a dodnes je velmi účinná prevence vzniku plísní a bakterií.

Nižší či nulový podíl cementu dělá vápenné omítky méně pevnými, ale zároveň zajišťuje jejich prodyšnost a schopnost přizpůsobit se pohybům konstrukce. Vápenná omítka je (po vyschnutí malty a jejím přirozeném zpevnění) velmi porézní a nasákavá úprava povrchu zdiva. Z našeho současného pohledu tato omítková malta nedosahuje vysoké pevnosti, současně právě to jí dovoluje reagovat na přirozené dilatační pohyby historických staveb, a tedy nemá sklon ke vzniku sítě dilatačních trhlinek, tak jak to často vidíme na fasádách historických staveb při použití omítek pevnějších (cementových nebo vápenných s vysokým podílem cementu nebo hydraulického vápna).

Možnost navštěvovat a obdivovat četné stavební památky postavené s využitím vápenných materiálů je důkazem toho, že při správné údržbě staveb jde o materiály velmi trvanlivé. A prověřené staletími. Ekologickým a často i vzhledově ideálním řešením mohou být pro majitele chalup i různé vápenné nátěry a nástřiky.

Vápenné omítky jsou proto vhodné jak pro vnitřní, tak i vnější zdi. Jsou snadno zpracovatelné a lze je použít na téměř jakýkoliv povrch. Jsou stavebním materiálem šetřícím zdroje, 100% recyklovatelným. Mají difúzní otevřenost a schopnost akumulovat teplo. Jsou neutrální vůči alergiím a pohlcují elektromagnetické záření. Váží škodliviny a pachy. Mají zvukově-izolační a protipožární vlastnosti. Vysoká hodnota pH (zásaditost) zabraňuje tvorbě plísní a ničí choroboplodné zárodky a poskytují účinnou ochranu proti hmyzu.

Nevýhodou je měkčí a tím i choulostivější povrch a náchylnost na přímé nebo trvalé působení vody. Vápenná omítka by měla být zpracována rychle, protože na vzduchu rychle ztvrdne. Vliv klimatu místnosti pouze při tloušťce omítky nejméně 15 mm. Podklad by měl být pevný, zbavený prachu, oleje a mastnoty.

Tabulka: Srovnání vlastností hliněných a vápenných omítek

Vápenné omítky v praxi

Příprava vápenných omítek

Vápenné omítky jsou připraveny z vápna, písku a vody. Protože příprava vápenné malty byla v minulosti samostatným řemeslem, je zjevné, že postupů přípravy malty bylo více. Pro její přípravu se používalo vápno ve formě vápenné kaše, suchého vápenného hydrátu (dnes nejdostupnější forma vápna), ale i vápna nehašeného, tedy kusového.

Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.

Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.

U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.

Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.

Příklady použití vápenných omítek

• Vápenná hrubá omítka vnitřní je jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
• Vápenná hladká omítka vnitřní nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
• Hrubá vápenná omítka vnější je jednovrstvá omítka tloušťky 15-20 mm.

Aplikace a péče

Podklad musí být suchý, bez prachu, bez námrazy, savý, rovný, dostatečně tvrdý a pevný, bez nečistot, bez výkvětů a uvolňovacích prostředků, olejů a mastnoty. Podklad je nutné posoudit a upravit v souladu s ČSN EN 13914-1(2). Pro velmi porézní materiály či různě savé podklady je nutné použít penetrační nátěr AP 300 Grundierung či jiný vhodný penetrační nátěr.

Během práce je nutné chránit oči a ruce. Omítku nelze zpracovávat při teplotách vzduchu a podkladu pod 5 °C a nad 30 °C. Pro aplikaci je nutné zajistit dobré schnutí a vytvrzení (např. nucené větrání).

Při ručním zpracování se obsah pytle smíchá s cca 12 l vody (pitná voda či voda podle SN EN 1008) a dobře se promíchá míchadlem, kontinuální míchačkou. Dodatečné přidávání plniv a přísad k hotové maltové směsi je nepřípustné. Smíchanou směs je nutné míchat minimálně 2-3 minuty. Omítka se nanáší na podklad plastovým či ocelovým zednickým hladítkem a při počátku tuhnutí se povrch stočí houbou nebo filcem (např. hladítkem filc špaleta).

Při strojním zpracováním s komerčními omítacími stroji pro velmi jemné omítky se směs nastříká na podklad a následně se zednickou špachtlí nebo ocelovým hladítkem stáhne a povrchově upraví. Tloušťka vrstvy omítky je max. 2 mm. Před nanášením další vrstvy je nutné vyzkoušet celkové vyschnutí podkladu. Nátěry a tapety je tak možné aplikovat až po celkovém vytvrdnutí a vyschnutí plochy (cca 4 týdny).

Hydraulické vápenné omítky

Hydraulické vápenné omítky se těší stále větší oblibě nejen při ochraně památek. Historicky označované jako římská omítka, vždy se oceňují vynikající vlastnosti, které může vápno pálené při vyšších teplotách poskytnout. Dnes jsou oceňovány výhody vyráběných přirozeně hydraulických vápen proti umělým hydraulickým vápenným směsím. Omítky na bázi přírodního (vysokého) hydraulického vápna mají mnoho výhod: Hladké, lehce zpracovatelné, světlé zbarvení omítek, nízké smrštění a rovnoměrné tvrdnutí, vysoké hodnoty pevnosti a také dobrou odolnost proti mrazu a povětrnostním vlivům.

Přírodní hydraulické vápno jako pojivo v hydraulické vápenné omítce se liší od omítek z umělých hydraulických přísad tím, že chybí cement a trass. Díky nízkému E-modulu mají malé smrštění a vysoký obsah kapilárních pórů. Díky speciálním procesům ve výrobě může být vývoj pevnosti řízen a tím se nezvyšuje později. Výzkumem odolných historických vápenných omítek, které se dlouhodobě osvědčily, vyvinul HASIT Hydraulkalksystem - systém vápenných omítek s přírodním hydraulickým vápnem jako pojivem. Zkušenosti nahromaděné po staletí v kombinaci s nejnovějšími technologiemi mají za následek vysokou stabilitu omítek.

Speciálně vybrané písky a čistě minerální lehké plnivo (perlit) zajišťují vysokou kapiláru a zajišťují rychlé vysychání omítkových podkladů a měkké, elastické omítky. Aby se zajistily pozitivní vlastnosti hydraulické vápenné omítky, měla by se pro nátěry použít vápenná barva např. HASIT PE 829 Kalsit. Vápenná barva se chemicky spojuje s omítkou a poskytuje další trvanlivou vrstvu odolnou proti povětrnostním vlivům. Vynikající kapilární vlastnosti vápenné omítky jsou zachovány nebo jsou podloženy vrstvou vápna. Současně je umožněna nezbytná karbonizace hydraulické vápenné omítky.

Hydraulická vápenná omítka má pozitivní přírodní rovnováhu díky přírodním složkám v kombinaci s nízkoteplotním přírodním hydraulickým vápnem a přispívá k ochraně životního prostředí. Zatížení vzduchu v místnosti v důsledku úniku znečišťujících látek je vyloučeno. Nahromadění vodní páry se velmi rychle vstřebává a transportuje ven. Sanační omítky jsou obecně vhodné pro vlhké a zasolené zdivo. V oblasti soklů jsou vždy nutná speciální těsnící opatření, aby se zabránilo pozdějším fyzickým nebo vizuálním závadám.

HASIT 668 - přírodní minerální vápenná omítka

Jedno i vícevrstvá jádrová a vrchní vápenná omítka HASIT 668 pro ruční i strojní zpracování v interiéru i exteriéru. Vhodná pro všechny druhy stavebních podkladů včetně betonu a lehčených prvků. Výborná paropropustnost a regulace vlhkosti. HASIT 668 je přírodní minerální vápenná omítka skupiny CS I (ČSN EN 998-1) určená jako jedno i vícevrstvá jádrová nebo vrchní omítka pro ruční i strojní zpracování. Lze ji použít ve vnitřních i vnějších prostorech na všechny obvyklé stavební podklady. Omítka vyniká výbornou paropropustností a přirozenou regulací vlhkosti, což přispívá ke zdravému mikroklimatu v interiéru. Povrchová úprava filcováním se provádí ve dvou vrstvách. HASIT 668 je osvědčená vápenná omítka s přírodním složením, která kombinuje výbornou zpracovatelnost, minimální smrštění a zdravé vlastnosti v interiéru. Je univerzální volbou pro běžnou výstavbu i rekonstrukce, kde jsou kladeny nároky na prodyšnost a přírodní charakter omítky.

Vápenné omítky v památkové péči

Vápenná omítka nabývá na významu, zejména při ochraně památek. Osvědčená historická vápenná omítka slouží jako model pro další vývoj této vápenné omítky. Je proto obzvláště vhodná pro použití v památkové péči a v ekologické nové výstavbě. Neustálý další vývoj osvědčených vápenných omítek s přihlédnutím k našim zkušenostem a začlenění současného výzkumu proměňuje HASIT staletý stavební materiál na moderní a všestranný omítací systém. Harmonicky se kombinují výhody vysoce kvalitních a ekologických složek se současným zpracováním.

Péče o architektonické dědictví je zaměřena na zachování autenticity historických objektů. Při obnově fasádních omítek se klade důraz na užití stejných nebo podobných materiálů, jaké byly použity u historických omítek. Historické omítkové malty se vyznačují velkou vzhledovou rozmanitostí. Jsou založeny na různých technikách zpracování, ale rovněž na způsobu výroby a na výběru a složení použitých surovin.

Právě díky skutečnosti, že se nám do současnosti dochoval poměrně velký soubor historických staveb s původními vápennými omítkami, máme možnost si opakovaně ověřit, že tyto historické stavby jsou hodnotné nejen pro svoji uměleckou výzdobu a architektonickou krásu, ale i proto, že život v nich je příjemnější a zdravější. A to do značné míry i díky vápenným omítkám.

Na fasádu zámku Třemošnice byly použity omítky Satsys, jejichž přírodní vápenné složení je podle výrobce vhodné na rekonstrukci soklů a fasád starších domů v památkových zónách. Jedinečnou skupinu vápenných omítek tvoří vápenné omítky historické. Vedle toho, že se nemalou měrou podílejí na dlouhověkosti historických staveb, jsou to současně i autentické ukázky toho, jak se vyvíjel vkus našich předků a s ním i umění omítat a zdobit stěny omítkami a omítky pak výmalbami či dokonce nástěnnými a nástropními malbami. I v umění nástěnné a nástropní malby hrálo vápno významnou roli, tak v technice fresky (malby na čerstvou vápennou omítku) nebo i technice secca, kdy vápno bylo jedním z řady pojiv barevné vrstvy.

Avšak i zcela prosté, z našeho současného pohledu nedokonale rovné, mnohokrát vyspravované a přetírané staré omítky mají pro staré domy neobyčejný význam. Fasádě nebo interiéru stavby propůjčují malebnost a těžko nenahraditelnou patinu stáří. Jak důležitá je tato patina stáří pro vnímání výjimečnosti starých domů si často uvědomíme až v okamžiku, když nová dokonale rovná a hladká omítka s ostrými hranami a jednolitým zářivě bílým nebo ostře barevným nátěrem zcela promění původní archaickou atmosféru místnosti. Nebo dokonce podobu celé stavby, jedná-li se o nevhodně provedenou omítku na fasádě. A to jsou jen některé důvody, proč se v posledních desetiletích věnuje záchranně historických omítek stále větší pozornost. Každá stavba, která nese historické omítky, je z památkového hlediska hodnotnější. Lze ji přirovnat k historickému obrazu, který již dlouho nebyl přemalován a ze kterého se můžeme poučit, jak a co se v minulosti malovalo, ale i jaké materiály a postupy se k tomu používaly.

Při značném poškození omítky a její nesoudržnosti, kde není možno z cenových důvodů uplatnit restaurátorský zásah, se omítka obnovuje odstraněním porušené a nanesením opravné malty. Vhodné je použití místních písků (pokud se v dané lokalitě stále těží), ale v žádném případě se nesmí použít písek z původní degradované omítky. Omítka často degraduje vlivem krystalizujících solí, které se z písku neodstraní, a tím by se soli zanášely do nových omítek. Podobně se nesmí používat písek skladovaný v nevhodných podmínkách. Po chemické stránce není problém ve snášenlivosti historických a novodobých materiálů, protože se obvykle jedná o vápenná, někdy silikátová pojiva, u kterých nedochází k žádné vzájemné nežádoucí reakci. Rozdílné mohou být fyzikální a fyzikálně chemické vlastnosti obou materiálů, a to se může negativně projevit v místech, kde se oba materiály stýkají.

tags: #hruba #vapenna #omitka #haseni #vapna

Oblíbené příspěvky:

• Jaká je minimální šířka zdiva u cihlových domů?
• Elegantní řešení pro vaše podlahy
• jak vybrat ideální řezačku
• Kompletní průvodce JUTAFOL pro vaši střechu
• Odolné PVC střechy a ekologie