Hydrofobní impregnace dřevěné střechy: Komplexní průvodce

Dřevo je jeden z nejstarších a nejoblíbenějších stavebních materiálů. Je krásné, pevné a obnovitelné, ale má i svou slabinu: je náchylné na vlhkost, hnilobu, plísně a dřevokazný hmyz. Právě proto je impregnace dřeva tak důležitá. Je to neviditelný štít, který může rozhodnout o tom, jestli střecha nebo konstrukce vydrží 10 let, nebo 50 let.

Co je impregnace dřeva a proč je nezbytná?

Impregnace je proces, při kterém se savý materiál, v tomto případě dřevo, nasycuje ochrannými látkami pro vyšší odolnost materiálu a jeho delší životnost. Jedná se o hloubkovou ochrannou úpravu, která proniká do dřeva a chrání ho zevnitř i zvenku.

Běžně používané stavební dřevo, jako je smrk, borovice, jedle, modřín, dub nebo buk, totiž není dostatečně rezistentní vůči dřevokazným houbám či hmyzu. Velkému riziku podléhá především zabudované venkovní dřevo nebo dřevo, které je v přímém kontaktu se zemí nebo vodou. Ohrožené jsou i vnitřní trámy, ve kterých se již mohou nacházet larvy dřevokazného hmyzu. Ani samotný lak a barva dřevo před těmito hrozbami neuchrání.

Impregnace obsahuje látky proti biologickým škůdcům (houby, plísně, hmyz), často i látky proti vlhkosti a vodě (hydrofobní složky), a někdy i barviva nebo UV ochranu (u pohledových prvků). Cílem impregnace je zabránit napadení dřeva, zpomalit jeho degradaci a prodloužit životnost.

Rizika a účinky impregnace

Impregnace chrání dřevo před různými riziky, jak ukazuje následující tabulka:

Čtěte také: Aplikace hydrofobních nátěrů na dřevo

Nebezpečí ohrožení dřeva hmyzem může nastat již při vlhkosti dřeva nad 10 % a teplotě nad 10 °C, tzn. ohroženo je i dřevo velmi dobře vysušené. Optimální teplota pro rozvoj dřevokazných hub, mezi které spadá i obávaná dřevomorka, je 22 - 25 °C. Dřevo je i po zapracování do stavby stále živý materiál. V důsledku teplotních výkyvů dochází k rozpínání a smršťování dřeva, při němž v něm vznikají prasklinky.

Použití impregnace u střešních konstrukcí

Impregnace je klíčová pro ochranu dřeva u střech, kde se používá na krovy, pozednice, vaznice, kleštiny, laťování a kontralatě (zejména v podmínkách s vyšší vlhkostí), dřevěné bednění pod krytinou a spoje a styky s jinými materiály (zdivo, beton).

Ochranný nátěr na dřevo PROFI je koncentrovaný přípravek pro chemickou ochranu dřeva proti biotickým škůdcům. Je určen k povrchové impregnaci pro dlouhodobou preventivní ochranu dřeva a lignocelulozových materiálů před napadením dřevokazným hmyzem (tesařík krovový a červotoč), dřevokaznými houbami třídy Basidiomycetes (dřevomorka domácí) a dřevozbarvujícím houbám a plísním v třídách ohrožení 1 a 2. Konkrétně se nejčastěji používá pro impregnaci dřeva v interiérech (např. střešní konstrukce, podlahy) a v exteriérech bez přímého a trvalého kontaktu se zemí (např. střešní podbití, dřevěné stavby, ploty) a také k ochraně zdiva a omítek proti prorůstání dřevokaznými houbami. Pro aplikace v interiérech má neomezenou životnost a dlouhodobou ochranu v exteriérech (min. 10 let).

Typy impregnace a metody aplikace

Existují různé typy impregnací a metod jejich aplikace, které se liší vlastnostmi a použitím:

1. Hloubková impregnace (máčením): Proniká do hloubky a poskytuje silnou ochranu, ideální pro krovy, konstrukce a tesařinu. Nejsnazší je nakoupit už kvalitně impregnované řezivo na pile, kde je profesionálně impregnováno máčením v máčecích vanách nebo vakuo-tlakově.
2. Nátěrová impregnace (štětcem/válcem): Poskytuje povrchovou ochranu, ideální na viditelné části pro estetiku. Velmi dobře vám poslouží například Bochemit Opti F+.
3. Postřiková impregnace (rozprašovač): Rychlá aplikace, méně účinná pro dočasné ošetření a renovace.
4. Tlaková impregnace (průmyslová): Nejhlubší a nejúčinnější, vhodná pro sloupy, piloty a dřevo do země.

Společnost Chytré Střechy provádí impregnaci dřeva proti houbám a hmyzu pomocí profesionálních insekticidních a fungicidních přípravků, které aplikuje třemi různými metodami. Všechny metody se postarají nejen o preventivní ochranu zdravého dřeva, ale také o likvidaci škůdců v již napadeném dřevě.

Čtěte také: Nátěry pro stavební materiály

Xilix gel

Xilix gel je profesionální inovativní insekticidní a fungicidní přípravek, který se od ostatních gelových emulzí liší několikanásobně větší penetrací do dřeva, a to 2-5 cm. Dokáže tak nahradit tlakovou injektáž dřeva. Impregnace gelem se provádí buďto postřikem, nebo nátěrem a slouží k hubení všech vývojových stádií dřevokazného hmyzu i k likvidaci dřevokazných hub a plísní. Impregnace dřeva Xilix gelem se nám při boji s dřevokazy velmi osvědčila a používáme ji prakticky při každé sanaci krovu, kterou nám klienti svěří.

Tlakový nástřik s technologií Airless

Tlakový nástřik s technologií Airless slouží jako prevence před dřevokaznými škůdci. Jedná se o bezvzduchový nástřik za vysokého tlaku, při kterém je roztok natlakován profesionálním stříkacím zařízením do pistole a stříkán přes trysku s minimálním postřikem. Pro ošetření dřeva Airless technologií používáme nejčastěji přípravky Xilix gel a Serpol gel. Přípravky se díky Airless technologii dostanou nejen na ošetřovaný povrch, ale i do výletových otvorů, prasklin a mezer ve dřevě či do špatně přístupných míst, jako je pozednice nebo hřebenový rám. Tento způsob aplikace je mnohem účinnější, nežli pouhý nátěr či nízkotlaký postřikovač.

Hloubková tlaková injektáž dřeva

Hloubková tlaková injektáž dřeva funguje na principu vrtů a vpichů a její největší výhodou je dlouhodobá ochrana, a to až po dobu životnosti stavby. Při tlakové injektáži se dřevo napouští zevnitř. Dřevo se zhruba do ⅔ profilu navrtá a napustí ochranným roztokem pod tlakem. Díky tomu se ochranná látka dostane do celého profilu dřeva. Nakonec se zafixuje ucpávkou, tzv. pakrem, který po napuštění uzavře roztok uvnitř. Také v tomto případě využíváme nejčastěji Xilix gel a Serpol gel. Hloubkovou tlakovou injektáž navíc kombinujeme s tlakovým nástřikem Airless technologií, který zabraňuje novému napadení dřeva. K ochraně a sanaci dřeva proti dřevokaznému hmyzu a houbám využíváme profesionální přípravky s certifikací. Můžete se tak spolehnout na dlouhodobost ošetření a zdravou střechu na další desítky let.

Impregnace na střechu a podstřešní membrány

Impregnační nátěr na střechu je čirý, bezrozpouštědlový ochranný lak, který se snadno aplikuje. Impregnace vytvoří voděodolnou bariéru na povrchu střechy a zároveň ji chrání před růstem mechu a řas. Prodlužuje životnost střešních tašek. Impregnační nátěr na střechu bez rozpouštědel vytvoří voděodolnou bariéru na povrchu střechy.Jeden z hlavních problematických jevů negativně působících na vodotěsnou funkčnost vysoce difúzních pojistných hydroizolací střech je typ použitého přípravku pro chemickou impregnaci dřevěných konstrukcí a dále způsob provádění této impregnace na stavbě. Problémem však většinou není chemikálie následně chránící dřevo, ale vlastní roztok, ve kterém se ochranná impregnace nachází, tj. chemikálie zabezpečující lepší vsakování impregnace do dřeva.

Pokud je zvolen nesprávný přípravek a navíc nevhodným způsobem chemická impregnace provedena, následně může dojít k naprosté ztrátě vodotěsnosti příslušné membrány. To se stane, pokud:

Čtěte také: jak vybrat hydrofobní spárovací hmotu

• Chemická impregnace je provedena v nedostatečném časovém předstihu předtím, kde se dotkne s vlastní pojistnou hydroizolační membránou (negativní chemikálie se nestačí odpařit).
• Chemická impregnace se provádí dodatečně v momentě, kdy je již membrána na střeše instalována a dojde tak k potřísnění membrány čerstvou impregnací.
• Chemická impregnace je prováděna u dřeva s rovnovážnou vlhkostí výrazně větší jak 14 %, kdy chemický impregnát zůstane jen na povrchu dřeva a následným vlivem deště se spláchne na membránu.

Důsledkem pak je totální ztráta vodotěsnosti použité membrány, často i výrazné snížení mechanických vlastností a životnosti membrány, což díky protečení pak vede ke vzniku velkých škod v interiérech a nutnosti naprosté výměny použité membrány.

Problémy s běžnými mikroporézními membránami

Pokud není dodržen správný postup při provádění chemické impregnace dřevěných konstrukcí, vznikají výrazné problémy u běžných mikroporézních vysoce difúzních membrán, tj. kde jejich vodotěsný film je z hlediska dosažení vysoké difúze nadopován minerálními sloučeninami. Chyba není v použité podstřešní membráně, žádná podstřešní membrána totiž nemusí být odolná vůči splachu chemické impregnace. Problém je v nesprávném způsobu aplikace a často hlavně v úplně zbytečném použití chemické impregnace.

Řešení s monolitickými a speciálními membránami

Problém s chemikáliemi nemají vysoce difúzní membrány, kde jejich vodotěsný vysoce difúzní film je na bázi monolitického typu, popř. membrány s vodotěsnícím filmem na bázi speciálního polymeru. Těmito podstřešními membránami jsou buď membrány s monolitickým vodotěsnícím filmem (např. JUTADACH MONOLITIC 2AP, DEKTEN PRO PLUS), nebo membrány s TPU/PUR vodotěsnícím filmem (např. JUTADACH THERMOISOL 2AP), popř. podstřešní membrány se speciálním polyakrylátovým zátěrem. Díky použití tohoto typu membrány dochází k výraznému zkrácení doby provádění střešní skladby, jelikož není nutné čekat na vysychání prováděných chemických impregnací. V případě jejich použití platí, že i když aplikace běžné chemické impregnace dřeva „nad“ DHV je chybná, tak se tím zcela neznehodnotí vodotěsnící účinnost membrány DHV, samozřejmě za dodržení ostatních montážních předpisů.

Kdy a jak impregnovat dřevo ve střešní konstrukci?

Mnozí investoři a bohužel často i „rádoby odborníci“ si stále nemohou představit skutečnost, že šikmé střechy nebudou mít pod skládanou krytinou „zelené“ či „hnědé“ laťování a bednění. Jelikož se latě, kontralatě a bednění nacházejí „nad“ podstřešní fólií, tj. nad doplňkovou hydroizolační vrstvou (zkráceně DHV), tak je to řadí do skupiny ochrany dřeva třídy 3. Do 3. třídy ohrožení dřeva dle ČSN EN 335 patří dřevěné prvky, které sice nestojí v zemině ani ve vodě, ale můžou na ně působit vodní srážky. Nejsou tedy zcela chráněné vůči povětrnostním vlivům.

Na dřevo, které se nachází „nad“ vrstvou DHV, působí jak vodní srážky během výstavby střechy (pokud DHV plní funkci provizorního zakrytí střechy), tak i zafoukané vodní srážky skrz skládanou krytinu. Při náhodných složitých klimatických podmínkách může voda proniknout i přes větrací prvky krytiny. Další variantou je odkapávající kondenzát, který vzniká na spodním líci kovových krytin a kovových součástí střechy i při jejím běžném fungování. Proto se právě i z těchto důvodů pod kontralatěmi nějaká podstřešní membrána (DHV) používá. Chemická ochrana dřeva „nad“ DHV je potřebná pouze tehdy, když v konstrukci není vytvořená konstrukční ochrana. Ta je totiž naprosto prioritní před chemickou ochranou.

Konstrukční ochrana dřeva

Správně provedená šikmá střecha se skládanou krytinou má z hlediska dřevěných prvků vytvořené fakticky hned dvě konstrukční ochrany. Tou první je větrání střešní skladby. Ventilační mezera je nezbytná nejen pro zajištění ochrany životnosti dřevěných prvků, ale je nedílnou podmínkou pro zajištění životnosti (záruky) i pro střešní krytinu a DHV. Je taky nutná pro bezproblémové odpařování vodních par z konstrukce do exteriéru. Nemluvě o tom, že se ventilační mezera zároveň výrazně podílí na snížení rizika přehřívání střešní skladby a tím i přehřívání interiéru podkroví v teplém období roku. Druhou konstrukční ochranou je spolehlivá každoroční teplovzdušná sanace dřeva, umístěného mezi DHV a střešní krytinou.

Požadavky na impregnaci dřeva ve třídě ohrožení 3

Pokud by se měly tyto dřevěné prvky chemicky impregnovat, musela by být chemická impregnace provedena tak, aby se výše uvedenými vlivy nemohla z dřevěných prvků chemická impregnace vyluhovat a spláchnout nejen na podstřešní membránu (DHV), ale zejména následně do životního prostředí okolo budovy či do dešťové kanalizace. To požadují jak příslušné platné normy (ČSN 731901-2, ČSN 490600), tak i „Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT ČR“. Na obalu či v technickém listu běžné impregnace vždy najdete příkaz „Zabraňte úniku do životního prostředí“, doplněný o příslušné piktogramy.

U drtivé většiny běžných impregnačních přípravků je pak u ochrany dřeva ve třídě 3 uvedený požadavek, aby na impregnaci byl aplikovaný další krycí nátěr (lazurou či lakem pro venkovní prostředí). Zejména to platí v případech nanášení impregnace nátěrem, nástřikem či krátkodobým máčením (max. do 8 hodin). A co víc, většinou vzniká další požadavek, aby taková impregnace třídy 3 byla po 5 až 10 letech zkontrolovaná či dokonce obnovená. Ale jak? Bude někdo po 5-10 letech rozebírat střešní krytinu, aby zkontroloval či obnovil chemickou impregnaci těchto dřevěných prvků?

Další překážkou provádění běžných chemických impregnací je jejich použití při teplotě nad +10 °C a zároveň za předpokladu, že dřevo (jež má být impregnováno) má menší rovnovážnou vlhkost než 20 %.

Impregnace nosných konstrukcí pod DHV

Něčím úplně jiným je ovšem otázka nezbytnosti chemické impregnace u nosných dřevěných konstrukcí „pod“ membránou DHV, zejména pokud jsou tyto konstrukce zateplené. Tj. kde ani neproudí venkovní vzduch (a vlastně v tepelné izolaci ani vzduch proudit nesmí), ani nemůže docházet k výraznému ohřevu takového dřeva (nemůže fungovat přirozená teplovzdušná sanace), jelikož je toto dřevo vůči venkovnímu teplu právě chráněno aplikovanou tepelnou izolací. Ale i případná impregnace tohoto dřeva pod vrstvou DHV (byť jde o ochranu dřeva třídy 1 nebo 2) by se měla provádět v dostatečném předstihu před aplikací podstřešní membrány (DHV).

Případné zespoda prováděné dodatečné nástřiky dřeva chemickou impregnací, když už je membrána DHV nainstalovaná, jsou naprosto nesmyslné. A to kvůli tomu, že už není možné ochránit plochu dřeva zakrytou membránou DHV. Navíc jehličnaté dřevo již napadené dřevokaznými škůdci rozhodně nestačí sanovat nějakým nátěrem či nástřikem. Řešením je buď teplovzdušná, nebo mikrovlnná sanace. Používejte biocidní přípravky bezpečně.

Jak správně impregnovat a vyhnout se chybám

Když impregnujete, stavíte na jistotu. Impregnace není zbytečnost ani „zákaznický luxus“.

Pro správnou impregnaci je důležité dodržovat následující zásady:

• Suché dřevo: Ideálně s vlhkostí pod 20 %.
• Očištěné: Od prachu, kůry a mastnoty.
• Aplikace v suchém počasí: Teplota ideálně 10-25 °C.
• Důkladné nanesení: Na všechny plochy včetně čel a hran.
• Doba působení/máčení: Dle návodu výrobce.
• Větrání a schnutí: Impregnace musí zaschnout (u některých i několik dní).

Nejčastější chyby při impregnaci

Abyste předešli nákladným komplikacím a mysleli na ochranu a sanaci dřeva během rekonstrukce nebo renovace domu a střechy, je důležité vyhnout se těmto chybám:

• Nátěr na mokré dřevo - účinnost se výrazně sníží.
• Řezání dřeva až po impregnaci - řezané plochy nejsou chráněné. Impregnované dřevo se nesmí řezat bez dodatečné impregnace na řezu - jinak je místo bez ochrany.
• Použití nevhodného typu impregnace (např. interiérové do exteriéru).
• Omyté nebo opršelé dřevo bez následné obnovy ochrany.
• Žádné ošetření při kontaktu se zdivem nebo betonem - hrozí hniloba.

Při úvahách o nějaké chemické impregnaci dřevěných konstrukcí šikmé střechy se zamyslete, zda je skutečně potřeba. A pokud na ní trváte, tak zda provedení chemické impregnace bude správné a realizované ve správné době vůči ostatním stavebním postupům. Často k tomu úplně stačí obyčejný selský rozum.

tags: #hydrofobni #impregnace #drevene #strechy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o barvách Primalex v OBI
• Vše o dani ze staveb a jednotek
• Vlastnosti truhlářského řeziva
• Jak vybrat omítku na pórobeton
• Odvodnění zelených střech